O dvou orlech ze sna

9. března 2009 v 22:17 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Málokdy se mi zdávají sny. Lépe řečeno, sny se mi zdávají často, ale málokdy si je pamatuji. Tenhle se mi však vtisknul do paměti tak silně, že ani chrčení mobilu, kterým pravidelně přemazávám jakoukoli vzpomínku na svůj sen, tentokrát nestačilo:

Dva dravci na mořském pobřeží krouží vysoko nad pobřežními skalisky. Pozoruji je celkem se zájmem zdola, stojím na kamenité pláži a jsem na ní docela sám, i když tu v létě bývá plno lidí. Jsou to mořští orlové? Jak jen jsou obrovští na to, v jaké se vznášejí výšce! Přesto se cítím bezpečně, uklidňuji se tím, že orlové (i když jsou dva) si na člověka (i když je jen jeden)netroufnou, je to přece jen ještě nepoměr a pro orla příliš velké sousto, v mém případě obzvlášť. Ale najednou si všímám, že kameny, které se mi ještě před chvílí povalovaly u nohou, dorostly skoro na mou úroveň, jsou z nich velké balvany a skály. Tedy - lépe řečeno - ne že by ony dorostly, to já se zmenšil, jako když se Alenka při své návštěvě v říši divů napila z čarovné lahvičky. A orlové se ještě zvětšili, částečně díky tomu, že jsem se stal trpaslíkem, částečně díky tomu, že krouží stále níž a níž. A čím níže klesají při svých vzdušných rejdech, tím je patrnější, že jsem to právě já, kdo je jejich cílem. Nade mnou krouží, na mne chtějí zaútočit. Nad kým jiným taky - na této kamenité prázdné pláži!

Nemůžu a ani nechci utíkat, taky by to nejspíš bylo zbytečné. I když mám strach o svůj život, necloumá mnou panika, připadne mi, že sleduji a zažívám přirozený řád věcí. Čekám. Ale vždy když má nastat poslední fáze útoku, vzedme se podél pobřežních skal silný vzestupný proud a nešťastné dravce zanese znovu vysoko na oblohu, až jsou z nich jen malinkaté tečky. A oni znovu slétají ve velkých kruzích níže, znovu se snaží na mne - umenšeného a osamoceného na této nekonečné pláži po sezóně - zaútočit a znovu a znovu se jim to nedaří. A tak je mi v tomto snu dáno se stále strachovat o svůj život, i když je zřejmé, že orlům nějaká zvláštní síla brání jejich záměr uskutečnit. Člověk je - kdovíproč - brán (aspoň ve snu) v ochranu před orlími Sisyfy.

Kým a proč? Na to můj sen neodpověděl. Popravdě, ani jsem se ve snu neptal. Připadlo mi to přirozené jako to, že se kameny, orlové i já sám zvětšujeme a zmenšujeme, jak se komusi líbí a jak si zamane. No a mně nezbývá, než věřit, důvěřovat, že to není jen náhlý popud něčí mysli či vůle, jak je tomu často u lidí, že to má vše nějaký řád a smysl, jehož jsem - občas nedobrovolnou a remcající - ale přece jen součástí.

Pak si uvědomím, že jestli budu ještě chvilku zadumaně filosofovat, ujede mi vlak. Přestávám tedy pátrat po odpovědích na věčné otázky a pohružuji se do bahna praktického denního života s výmluvou, že o takových věcech už v historii přemítali nějací kujóni a nedá se říct, že by došli k definitivní nevyvratitelné pravdě, tak čím bych tomu asi pomohl zrovna já?

A tak i já jako bych se v kruzích snášel stále níž a níž ke své kořisti v podobě pravé zjevené pravdy a opravdového pochopení a když se už už zdá být vše na dosah, nějaký vzdušný poryv mne opět vynese až do oblak. Je odtud sice dobrý rozhled, ale zůstávám stejně nevědomý, jako jsem byl dřív.

Tak znovu... Až to jednou vyjde, dám vám vědět.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Melinda Melinda | 11. března 2009 v 23:29 | Reagovat

To je orel mořský, ten na člověka nejde! A těším se, až dáš vědět, že to vyšlo....

2 pětišmidra pětišmidra | 24. července 2009 v 0:11 | Reagovat

Ve spánku s námi podvědomí hovoří řečí symbolů

3 pětišmidra pětišmidra | 24. července 2009 v 0:25 | Reagovat

Možná ten orel značí nějaký problém,možná obavu,z něčeho strach,  možná hluboko uložený v podvědomí, možná  zjevný, ale každopádně se mu snažíš uhýbat, (zmenšuješ se,skrýváš v náhle vysokých skalách.. Ten vzestupný proud je Tvoje vnitřní skrytá síla,co Tě chrání,ale proud není dost silný, orli se stále vracejí..
Jako vzpomínky  

4 čerf čerf | 25. července 2009 v 0:35 | Reagovat

Inu, dříve to bývalo jednodušší: Koupil bych si snář, nalistoval bych "dva orly nad sebou kroužiti viděti...", vyšla by mi sedmadvacítka a tu bych vsadil v lotynce. Takhle aby člověk luštil vyvřelé symboly jako Champollion! Ovšem lepší je mít kontakt na někoho znalého, kdo to všechno umí vysvětlit. Dík.

5 pětišmidra pětišmidra | 25. července 2009 v 3:05 | Reagovat

Hmm...Tak ač se mi sny zdají málokdy, a nebo málokdy konkrétní, právě dnes jsem byla obdařena zcela nevysvětlitelně  naprosto jasným sdělením, že jsem výhercem 1,5 mil v euro.. :/ :)
A pak že se dá všechno zdůvodnit
A to nijak naprahnu po věcech světských
Člověk se má pořád co učit..

6 pětišmidra pětišmidra | 25. července 2009 v 15:38 | Reagovat

Tak tohle musím opravit- n e prahnu
:)
Alespoň ne tolik,aby mi to svazovalo sny

7 čerf čerf | 4. srpna 2009 v 23:34 | Reagovat

Dnes jsem vyhrál v přepočtu asi 3 eura ve sportce a to se mi o tom ani předem nezdálo. Tak na Tobě je už jenom ten zbytek :-). Ale myslím, že Ty si sny svázat nenecháš. V Tvém případě budou ty eura taky jenom nějakým symbolem, protože si Tvé podvědomí chce popovídat.

8 pětišmidra pětišmidra | 5. srpna 2009 v 2:32 | Reagovat

jo, aj podvědomí toho někdy nakecá.. čerf aby se f tom vyznal.. ;)

Bingo,výhra, no někdy nemusí hned pršet, stačí když kápne, semtam .)

9 pětišmidra pětišmidra | 5. srpna 2009 v 2:38 | Reagovat

Možná to euro chce směnit,symboly vchází do snů po cestách hodně spletitých

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama