O drsném májovém únoru

30. května 2009 v 0:32 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
To jsou ty paradoxy: Ještě předevčírem vrcholil srpen a dnes je sotva půlka února. Zatímco v úterý nakukovala rtuť v teploměrech nad tropickou třicítku, stačily dvě studené fronty a dnes odpoledne je pěkných osm podmračených Celsiových stupňů. Kdekterý kopeček nad 250 metrů nadmořské výšky má vrcholek zahalený mraky jako kdyby to byl nějaký šumavský nebo krkonošský kolos. Lije jako z konve a voda v Berounce vypadá, jako když přilijete do černé kávy smetanu.

Přitom ráno bylo záludné: Za okny jasno, slunce v rozpuku - co na tom, že ne v plné síle. Ano, sice bylo asi jen pět nad nulou, ale tvrdší nátury si přes triko s krátkým rukávem jen přehodili lehkou mikinu, ti ještě drsnější vrátili mikinu sebevědomě do skříně. Kampak na nás! Chladnější ráno se nějak vydrží a pak už to bude přes den - na sluníčku - jen lepší. Když se ale stydlivé nebe obléklo do těžké huňaté oblačnosti, z otevřené oblohy se spustil ledový prudký a vytrvalý déšť a vichr začal vyvracet lidi z jejich svislé osy, většina hledala útěchu ve svých kancelářích, veřejných budovách, obchodech nebo aspoň v dopravních prostředcích.

Na hory se vrátil po pár týdnech sníh, my dole v nížině musíme - po přechodném stadiu padajících ledových kuliček a golfových míčků - vzít zavděk vodou kapalnou, i když pěkně vychlazenou v nebeských ledárnách. A možná to není úplně špatný nápad trochu zchladit už dost horké předvolební hlavy. Zejména kroupy ve tvaru holubích vajec by mohly na současnou zjitřenou vajíčkovou scénu působit jako nezbytný chladivý balzám.

Třeba vajíčka obalená přírodní jinovatkou pocházející z přirozených přízemních mrazíků (představuji si Marfušku, jak laje dědu Mrazíkovi: "Dědku, ty seš tak nemožně přízemní!!!") chytnou při házení po papaláších jinou faleš než obvykle a netrefí progresivního a dominantního levičáka ale celkem nezaslouženě jen nějakou tu jeho šedou "pravou ruku", což bývá politicky korektní název pro pucfleka alébrž podržtašku. Anebo - ještě hůř - omylem trefíte hlídkujícího policistu v civilu nebo tomu, co v civilu není, upatláte mimoděk žloutkem parádní uniformu. Zatímco trefa do často neútlého těla politikova bývá stále oceňována maximálně přestupkovým řízením, trefíte-li stejným vejcem policistu, máte před sebou najednou více paragrafů trestního zákona než roků strávených do konce života na svobodě. Snad i to trochu zmírní plamenné vášně posledních dní a bude to asi dobře.

Stačily dvě studené fronty a teploty klesly o víc než 20 stupňů. Kdybychom ještě jednu frontu přidali, mohli bychom se jít třeba v uspořeném čase klouzat. Ale nejdřív si někteří z nás dají pěkně horký čaj s citrónem, aby zaplašili vzpomínku na to, jak byli ráno drsní jako Eastwoodovic Harry, vyrazili do půlky února jen v tričku, kraťasech a sandálech naboso a pak - marně skrývající zimniční třas neotužilého těla - se snažili vypadat přirozeně a vítězněúnorovou ledovou sprchu před dívkami - potajmu pokašlávajíce - blahosklonně vydávali za pouhý májový deštíček.

Do zítřka jim z toho zbyde jenom pěkně drsný hlas, který si mohou schovat do eurovoleb o příštím víkendu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pětišmidra pětišmidra | 22. července 2009 v 2:16 | Reagovat

Na drsnej hlas jsou dobrý syrový vejce..  ;-)

2 čerf čerf | 23. července 2009 v 0:57 | Reagovat

Řetěz příčin a následků: Mám po vejcích hlas hebký jako samet, leč salmonelu v těle. Ochotně vyměním za drsnej hlas.

3 pětišmidra pětišmidra | 23. července 2009 v 2:16 | Reagovat

Právě jsi objevil Perpetuum mobile =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama