Stokrát nic
30. května 2009 v 21:59 | Petr Vápeník | V řeči mírně vázanéKomentáře
Zkusím to zase někdy vynahradit něčím jiným, co vyzve na souboj smutky všeho druhu, včerejší i dnešní. A to klidně vyvěsím i na zeď
Ahoj když píšeš o ničem ukazuješ, že je tvůj život prázdný, že není v tvém životě nic co by stálo za to o tom psát nebo mluvit a vynést krásu toho co Bůh stvořil. Tvou prázdnotu v duši může zaplnit jenom bezpodmínečná láska Ježíše. Pak uvidíš všechnu krásu kterou Bůh stvořil aby jsi svůj život zde prožil obklopen krásou kterou on stvořil pro tebe neboť Tě miluje bezpodmínečnou láskou.
Děkuji za tvou dobře míněnou snahu. Nevím přesně, co tě vede k podezření, že můj život je prázdný, pokud obsah jednoho článku z těch cca pěti set, co už na mém blogu visí, tak se obávám, že jsi čtenářkou dost nepozornou. Mám oči i srdce otevřené pro všechny krásy i ošklivosti světa a troufale se domnívám, že můj vztah k Bohu je celkem ustálený a vyvážený a je - s prominutím - jen mezi jím a mnou, jakou barvou právě kvete a jak intenzivní vůní voní.
Ahojky super blog koukni na muj..