Květa Legátová: Jozova Hanule

13. července 2009 v 23:31 | Petr Vápeník |  Knihy
Krásný baladický příběh, který vypráví o mladé lékařce Elišce zapojené za 2.světové války do protifašistického odboje. Po zatčení několika jejích kolegů musí Eliška zmizet z města. Odjíždí se svým pacientem - prostým kovářem Jozou do jeho horské vesnice - Želar. Aby její inkognito bylo dokonalé, má nové doklady, nové jméno a má se za Jozu provdat. Prožívá opravdový kulturní šok - z prostředí městské inteligence do nejprostší vesnické bídy, do míst neustávající dřiny a do míst, kde vztahy mezi mužem a ženou jsou takové jako za pradávna. Postupně ovšem Eliška poznává blíže jednotlivé obyvatele a především si poopravuje mínění o Jozovi, ve kterém nachází nečekanou oporu, porozumění a lásku.

Zatímco válka samotná v Želarech větší škody nenadělala, šílenství se rozpoutalo až při "osvobozování", kdy vypukne regulérní boj mezi obyvateli Želar a ruskými vojáky, kteří se chovají spíše jako dobyvatelé. Než se vše vysvětlí, Želary zmizí z povrchu země, spolu s mnoha obyvateli umírá i Joza. Eliška (kterou v Želarech všichni znají pod jménem Hanule) se vrací do města jako hrdinka odboje, což je ale role, která se jí hnusí. Duchem ale zůstává nahoře v horách, v Želarech. Jak říká v poslední větě textu: "Pochoduji jako voják, kterému bubnují do kroku. Má duše mě opustila. Bloudí horskými stráněmi a hlídá zbytečné hroby."

Musím říct, že mne nadchnul jazyk, kterým je kniha psaná. Vyprávění v "ich" formě je nasnadě. Žádné polopatismy, ale jasný, věcný, střízlivý tón, i když jde právě o život a smrt (Jozova smrt např. přichází jakoby mimoděčně a přitom logicky a nevyhnutelně). Vyprávění zcela bez patosu, ale přitom poetické a tajuplné. Opak knih na jedno použití. Myslím, že stojí za to si knížku přečíst s odstupem několikrát, třeba ne celou, ale jen pár kapitolek. Čtenář se hned propadne do míst, kde je život tradiční a těžký, ale přesto podivuhodně plný člověčiny a opravdovosti na rozdíl od určitých umělých problémů života ve městě. Není to jednoduché čtení, vyžaduje čtenářovu spolupráci, naladění a koncentraci. Knížka ale patří určitě k tomu nejlepšímu, co u nás ve 21.století vyšlo, i když je to kniha jak osobou autorky (narozena v roce 1919) tak i tématem plně zakotvená v minulém století.

Přestože jsem si knížku půjčil ve veřejné knihovně, určitě mi stojí za to si ji pořídit jako trvalou součást knihovny domácí. Jestli jste ještě neměli to potěšení, můžu vřele doporučit.


"Město, v němž jsem prožila celý život, mi připomínalo past. Spatřila jsem krvavé cedule na zdech a setkala jsem se s minulostí. (....) Jak jsem se rozhlížela, všimla jsem si, že většina těch, co mě míjejí, si vůbec neuvědomují (jako já kdysi), že jsou určeni k likvidaci.

A ještě něco jsem si ostře uvědomila. Že se nechci vrátit. Svůj život prožiju s Jozou. Kdybych se s ním nepotkala, babičko, nikdy bych nepochopila tajemství starých manželů, kteří spolu prošli životem a bok po boku přijímají na konci cesty společný hrob.

Nedokázala jsem neprojít kolem nemocnice.
Stáhla jsem si šátek tak, aby mi co nejvíc zakrýval obličej.
Na nohou jsem se udržela jen díky Jozově pevné ruce."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 8. listopadu 2010 v 20:38 | Reagovat

Ano, ta kniha je úžasná. Jednou mi to vychválila kamarádka a já si ji půjčila v knihovně, ze zvědavosti. Obě knihy (i Želary) mě naprosto uchvátily. Nejen příběhem samotným, ale i způsobem, jakým jsou napsány. Paní Legátové se povedl husarský kousek. (Samozřejmě jsem pídila i v knihkupectví, ale nemohla jsem je sehnat - až teprve přes internetové knihkupectví. Patří k mým nejoblíbenějším, i když jsou docela smutné.
Viděla jsem i film, myslím, že knihy jsou lepší - ale film se taky dost vydařil, nádherné scenérie, krásná hudba, a herci samotní byli výrazní, hráli dobře.

2 Čerf Čerf | 8. listopadu 2010 v 21:27 | Reagovat

Film musel být postavený logicky na jiných základech než kniha. Zatímco v knize je dominantní způsob vyprávění a atmosféra, film využívá především silný příběh. Obojí má něco do sebe a obojí je udělané výborně, mně osobně víc vyhovovala kniha - právě svým osobitým stylem, který hodně ponechává na čtenáři a jeho vlastní kreativitě a "domýšlivosti".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama