Maratón Helsinki - díl sedmý

15. srpna 2009 v 12:34 | Petr Vápeník |  Reportáže
Sobota 15.srpna 2009, 13:30, hotel Scandic Continental, Helsinky, Finsko, Evropa. Ptal jsem se dole v recepci, zdá se, že Fox s Dejnou ještě nedorazili. Ale kvůli takové drobnosti přece nebudu měnit zažité pořádky.

Houstone, do startu zbývá hodina a půl a stále odpočítáváme. No, na rozdíl od Houstonu my si několikeré odklady startu kvůli tomu, že prší nebo že nad námi právě přeletěla jiřička, nemůžeme dovolit. Mělo by tu být asi 6000 startujících a někteří z nich i dnes po ránu v parku poctivě trénovali. To je asi rozdíl mezi těmi, kteří běhání berou opravdu vážně, a těmi (námi), kteří je berou jako poučnou kratochvíli, kterou je možné obohatit zajímavý výlet. Abych ale byl upřímný, myslím, že bez tohoto závodu bych ještě pár let tak pěkné místo jako Helsinky asi nenavštívil, takže je otázka, jak je to s tou kratochvílí doopravdy.

Onu hodinku kolem poledního jsem pochody uvnitř svého těla utlumil do té míry, že to místy mohlo vzdáleně připomínat spánek, spíš ale šlo o to na nic tzv.důležitého nemyslet, odpočinout si po vyčerpávající snídani a naladit se na stav předpokládaného energetického výdeje. Pročetl jsem si zápisky z roku 2007, abych si uvědomil, jaké chyby bych neměl zopakovat (stejně to udělám, tak proč si to tedy vlastně píšu?) a taky abych měl na trati přehled, jaké časy jsem měl na různých místech při minulých pokusech, to abych dokázal odhadnout, jak moc trnitou cestičkou to povede dál.

Trochu mne od rána tupě pobolívá hlava, není to ale z přemíry starostí, spíš jsem strávil část noci v neortodoxní poloze a z krku se mi to vrazilo do hlavy. Uvidíme, co to bude dělat, až se začnu při běhu natřásat. Trasa by měla být velmi pěkná, vede kolem řady zálivů, přes několik mostů, dokonce chvílemi i po ostrovech, takže myslím, že se bude na co koukat. Jen doufám, že tentokrát budou brýle při běhu průhledné a nebudu muset přestat dýchat, aby se přestaly zamlžovat.

Módní policii bych dneska na cestě potkat nechtěl: Jasně zelené tričko, tmavě modré kraťasy, modré brýle, boty s oranžovými motivy, bílá kšiltovka, bledě modrý neoprénový nákoleník se zeleně oranžovými znaky výrobce, tmavě modrá bunda, kterou - doufám - budu moct zanechat v šatně. Kdyby to někdo měl brát barvomluvou naší politické scény, vetknul by mi ještě třesně do záuší a mohl bych pro média hrát nerozhodnutého voliče (otázkou ovšem je, co bych si vybral jako top). Do boty jsem vpletl malého bílého broučka, který mi bude měřit čas. Jsem na něj hodný, zacházím s ním slušně a místy ho pohladím. Třeba se mu mně zželí a jako Jára Cimrman mi pak bude počítat pomaleji.

No tak, milí Finové, přijďte se podívat na trať, uvidíte něco, co jste doposud obyvatelům Prahy, Athén, Dobřichovic a Budapešti mohli jen tiše závidět. Nejsem si jistý, jestli ještě někdy budete mít podobnou příležitost. Já vám každopádně odhodlaně vycházím v ústrety.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pětišmidra pětišmidra | 16. srpna 2009 v 4:46 | Reagovat

Spal jsi v neortodoxní poloze, při níž se ti bolest z krku vrazila do hlavy?
Hmm.. Proč se mi vybavuje poloha spícího netopýra..? :-)

2 pětišmidra pětišmidra | 16. srpna 2009 v 4:49 | Reagovat

Jinak je pěkný číst,jak si to tam všechno užíváš, myslím,že o tom to je, a pak to má mnohorozměrný smysl

3 pětišmidra pětišmidra | 16. srpna 2009 v 5:46 | Reagovat

Už vím, -to se ti do hlavy vrazila ta
včerejší makrela
Někdo neochucené vločky zubem strouhající ti jí asi silně záviděl ;-)

4 čerf čerf | 16. srpna 2009 v 10:39 | Reagovat

Poloha spícího netopýra je pro mne velmi, velmi ortodoxní :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama