O blogové tiplici

25. ledna 2010 v 22:53 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
První výročí vlastně není nic moc. Třeba pro želvu, která se klidně dožije stopadesátky, nebo pro vodu, která dokud není aspoň stoletá, nikdo si jí prakticky nevšimne. Jinak se na to ale bude zřejmě dívat tiplice, pro kterou je rok života legendou z pověsti o tipliččím Metuzalémovi. Pro želvu a vodu je jeden rok málo. Pro tiplici je to dost. A pro blog?

Zajímalo by mne, kolik procent blogů z těch několika miliónů založených přežilo své první narozeniny. Z pěti blogů, které jsem si vytipoval přesně před rokem jako zajímavé, už neexistuje ani jediný. Není to tedy možná zcela srovnatelné s překotným světem tiplic, ale i tak se jeden rok v životě blogu zdá být až dost.

Přesně před rokem se na tomto blogu objevil první článek pojednávající o autorově chřipce a blogu jednoho vysoce postaveného psa. Chřipka naštěstí celkem rychle pominula a ani prominentní psí blog nesplnil obrovská očekávání, které do něj vkládala natěšená světová veřejnost. Pravda, Obamův pes dostal za svůj blog Pullitzerovu cenu, ale to se musí brát tak nějak s nadhledem, protože ochomýtáte-li se kolem tak slavného muže a dostatečně nadšeně vrtíte ohonem v jeho stínu, nestačíte ceny podbízející se vám ze všech stran, přebírat či odmítat, to byste si museli nohy uběhat, třebaže máte hned čtyři.

Oproti Obamovu psu žiju celkem poklidným životem, který svým omšelým stereotypem nápadně připomíná jízdu na horské dráze. Abych byl upřímný, nečekal jsem, že se dortu s jednou svíčkou dočkám. Předpokládal jsem, že po pár týdnech vyvanou všechny rozumné i bláhové důvody, které jsem pro založení těchto stránek měl, a já opustím blogový prostor stejně tiše, jako jsem do něj kdysi v chřipkovém deliriu nakouknul. Inu, trochu se mi to vymklo z rukou a najednou je opět 25.ledna a já si na přesluhující vánoční jedličce zapaluju jednu skutečnou výroční svíčku, aby na chvilku ozářila tmavá zákoutí tohoto podivného virtuálního blogového světa.

Děkuji tedy v třepotavém svitu skromného plamene vám všem, milí pravidelní i méně pravidelní čtenáři, za vaši chuť i po roce stále číst, za neutuchající vstřícnost i za trpělivost. S takovými čtenáři si troufám opatrně nakouknout i do druhého roku. I když na blogovou tiplici je to opravdu dost!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama