O devětadvacátém

27. ledna 2010 v 22:27 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Když se do našeho světa občas opře pořádný mráz, vzpomenu si na svého dědečka, který nad takovým počasím vždy jen mávnul rukou a řekl: "To eště nic není. To v devětadvacátým…" A začal vyprávět, jaká ukrutná zima to tehdy byla, dokonce i když jeho samotného ještě hřálo mládí. A já, přestože mi to přišlo časově srovnatelné se svědectvím Gaia Julia Caesara o válce galské, jsem tiše poslouchal a postupně docházel k přesvědčení, že ten třeskutý mráz za oknem není tak strašný, protože s devětadvacátým se to prostě srovnat nedá.

Když jsem dnes ráno šel do práce, bylo slabých mínus osmnáct. Média už týden předem hystericky řvala, jako kdybychom stáli na pokraji zániku naší Galaxie. Meteorologové zcela vážně varovali tupé stádo svých spoluobčanů, že bude zima a proto je nezbytné se teple obléct. Kolejím se to asi doneslo, protože popraskaly smíchy, takže vlaky nabraly zpoždění, a aby se neřeklo, topily, jako kdyby venku nebyl rok desátý, ale přinejmenším dva devětadvacáté najednou. Cestující zbavení dočasně možnosti se pohybovat směrem vpřed ke světlým zítřkům, kloktali nervozitou a z uší jim s hlasitým sykotem unikala nadbytečná pára. A já jsem si vždy, když už jsem skoro taky kloktal a syčel, vzpomněl na to, že přece tenkrát v devětadvacátým, když padali na zem zmrzlí ptáci, to muselo být mnohem horší a nikdo nekloktal a nesyčel, protože to v takovém mraze nešlo.

Jsem zvědav, jak bude letošní mrazivý leden využit v předvolebním klání, protože potenciál na to jistě má. Čekám, že politici začnou slibovat vzdušné zámky z pravého sibiřského vzduchu anebo naopak to, že ONI hned po vítězných volbách zajistí teplo pro všechny; až se bojím, aby nám všem z toho pak nebylo horko. Nebylo by možná taky marné trochu tepla sebrat bohatým, protože ti se o sebe nakonec přece vždycky postarají a jejich teplo zatím může být k užitku potřebným. A taky čekám sliby, že místo zmrzlých ptáků z devětadvacátého nám v naší říši hojnosti budou létat do úst ptáci pečení, stačí jen pořádně otevřít mordu, zatnout srdce v pěst a zakřičet své sborové HURÁÁÁ, jen se přitom nesmíme zatěžovat přemýšlením. Třeba - až se tahle krásná vize naplní, si někdo řekne optimisticky: "To ještě nic není. To tenkrát ve dvaapadesátým…" A nesnesitelná realita se bude zdát o něco snesitelnější.

Ráno jsem jel do práce místo padesáti minut tři hodiny. Myslím, že tak rychle by tu vzdálenost zvládl i Gaius Julius s úderným galským komandem v zádech. Zima má zatím v parlamentu nadpoloviční většinu a chová se podle toho: jako pošetilý neomezený vládce.

Ale to eště nic není! To v devětadvacátým…. Totiž, slyšel jsem, že i v tom devětadvacátým nakonec přišlo jaro.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 muchulka muchulka | Web | 27. ledna 2010 v 22:36 | Reagovat
2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 28. ledna 2010 v 9:26 | Reagovat

Poručíme vštru, dešti.
Kde já jsme to už jen slyšel?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama