Mlčení

6. února 2010 v 1:12 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Utleskán křídly bílých holubic,
poklekám před Césarem.
Palec vzhůru,
ale přesto v zrcadle tvých očí
směřující k zemi.

Štěstí, co jsem dostal darem,
polibek z polopouště
spěchá už roky jen bludištěm drátů,
vánicí, závějemi,
v kostýmu Cyrana,
bez širáku a bos.
Má ještě příchuť rtů
nebo jen voní po červeném písku?

V bělostné společnosti
pouťových labutí
splývám s mlčenlivou námrazou.
Na dně kamenného moře
blyští se démanty
pravé víry
a pravé beznaděje.

Nad mořem tiše svítá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lytchi Lytchi | Web | 7. února 2010 v 18:24 | Reagovat

Zapůsobila, ale vůbec nevím, co říct.

2 Čerf Čerf | Web | 7. února 2010 v 19:01 | Reagovat

U Mlčení to snad ani nepřekvapí :-)

3 L! L! | 7. února 2010 v 19:46 | Reagovat

Nojo, zase jsi mě dostal:-)

4 Naďa Naďa | Web | 9. dubna 2011 v 8:50 | Reagovat

Je těžké v této době vydávat poezii, ale já, ačkoliv nejsem ten správný poeta, jsem spíše drsoň, tak já bych si tvoji knížku veršů ráda koupila.

5 Vendy Vendy | Web | 9. dubna 2011 v 12:39 | Reagovat

A zastavil se čas.
Krása!

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. dubna 2011 v 14:25 | Reagovat

Mlčeti zlato.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama