O předvolebním slalomu

12. března 2010 v 20:51 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Nedávno jsem sledoval olympijský závod ve slalomu a kromě úžasných schopností závodníků mne docela pobavilo, jak dobře uměli kličkovat mezi brankami a nástrahami přímého přenosu komentátoři. Už jsem si zvykl, že jako úplný laik v oboru praktického lyžování nejsem schopen rozeznat, zda závodník jede ve srovnání s ostatními pomalu nebo rychle. Orientuji se pouze s pomocí mezičasů a stačí mi to. Komentátor se ovšem nemůže spoléhat pouze na mezičasy, protože má na tomto maškarním plese masku odborníka a musí se tedy umět vyjádřit lépe a odečítat z držení těla, zahranění lyží, způsobu porážení slalomových branek a dalších drobných náznaků, kterých si běžný divák vůbec nevšimne.

Legrace nastává v okamžiku, kdy je odborný názor konfrontován s objektivním mezičasem. Naštěstí první mezičas přichází velmi brzo a komentátor si v prvních vteřinách vystačí s konstatováním, že někdo vyjel dravě, jiný razantně a někdo má zase od začátku problémy s rytmem. První šance pro přepřáhnutí je na prvním mezičase. Ukáže se totiž, že největší dravec má nejpomalejší čas. "Jede sice velmi razantně, ale nesprávně natáčí špičky lyží, je to poslední dobou jeho typická chyba," konstatuje nepřekvapený komentátor. Naopak lyžař, který hned zpočátku vypadl z rytmu a komentátor mu prvních deset vteřin závodu nemohl kvůli mnoha hrubkám přijít na jméno, má čas jednoznačně nejlepší. Odborník okamžitě obrací, konstatuje, že i přes drobná zaváhání využívá neobratný lyžař správně celé plochy skluznice, v čemž je fenomenální, takže je úplně logické, že je nejrychlejší, a dalo se to čekat.

Dalších dvacet vteřin až do druhého mezičasu se odborník rozplývá úplně nade vším, co lyžař udělá. Na každé brance získává svou skvělou technikou setinky a desetinky k dobru, takže všichni očekávají, že bude na druhém mezičase suverénně nejrychlejší. Ukáže se ale pravý opak a závodník je průběžně úplně poslední. Odborníka to ale nezaskočí: "Přece jen se projevily některé evidentní školácké chyby v přechodu do méně prudké části svahu a i pohyb jeho těla přestává být plynulý, závodník začíná vypadat unaveně, kolena už nemá tak uvolněná." Nejspíš už je taky na vině horšící se kvalita sněhu, což je ovšem zapomenuto hned u dalšího startovního čísla, které jede úplně nejrychleji a zoufalá kvalita sněhu mu viditelně nevadí. Ale odborník komentuje dál a dál, stejně sebevědomě, a divák jen žasne, že všechno, ale úplně všecičko je okem znalce jasně vidět, pohříchu vždy jen malou chviličku poté, co nás objektivní výsledek usvědčí ze skutečnosti.

Na olympijský slalom si teď vzpomenu vždy, když jiní odborníci komentují předvolební průzkumy stranických preferencí. Jednou je na vzestupu občanská demokracie a podle komentátorů je to logické, protože demokracie sociální hned v prvních brankách závodu vypadla viditelně z rytmu. Na druhém mezičase se ale vše obrací, protože ODS zřejmě udělala několik školáckých chyb v přechodu do méně prudké části svahu a její kolena se již nezdají být tak uvolněná. ČSSD vede s velikým náskokem a zjevně jí nevadí ani dlouhodobě zoufalá kvalita zdejšího politického sněhu. Ať už průzkumy dopadají jakkoli, dokonce i když různé průzkumy provedené ve stejný čas poskytují zcela odlišné výsledky, experti na věci politické vždycky vědí, proč k tomu došlo. Vždyť - mezi námi odborníky - je to přece všechno tak jasné a všechno se to dalo čekat!

Na rozdíl od lyžování bych si jednotlivé mezičasy v politickém předvolebním klání odpustil. Při slalomu je jasné, že mezičas 25,60 sekundy je přesně 25,60 sekundy, protože ho tak prostě změřilo příslušné nestranné a neúplatné čidlo. Nikdo ze závodníků proti fungování čidel neprotestuje, nikdo se nebouří, že čidlu švidrají jeho digitální očička a na jeho výsledek se nedá spolehnout, nebo dokonce že to čidlo s některými závodníky záměrně nemyslí dobře a mrká jim pomaleji. Mezičasy vzešlé z předvolebních průzkumů ale připouštějí, že 25 sekund nemusí být 25, ale třeba 21 nebo taky 29 sekund, a to ještě většina závodníků protestuje proti temným spiknutím čidel a těch, co čidla nainstalovali. To vše v přesvědčení, že předvolební mezičas je jen prostředkem k dosažení co nejlepšího času v cíli.

Když tu nekončící a běžným lidem stěží pochopitelnou rvačku o ně samé pozoruji a slyším komentátory a odborníky, kteří vše předvídají a profesionálně chápou, tiše doufám, že někteří ze závodníků aspoň v poslední vlásence na cílovém svahu udělají nějakou chybu kvůli svému předčasně pyšně zvednutému nosu. Anebo - i když už je nic nedokáže zabrzdit - aby se aspoň nějaká ze slalomových tyčí rozkomíhala víc, než by závodníkům bylo milé, a uštědřila jim výhrůžnou ránu do nosu.

Třeba je to v cíli, až budou mít nutkání se bušit pyšně ve svou hruď, přiměje, aby se rozhlédli kolem sebe, jestli jejich slavnému vítězství nadšeně tleská i někdo jiný, než jen oni sami a vševědoucí komentátoři. A jestli někteří nespokojení diváci už nemají sbaleno, i když ta pořádná olympiáda vlastně teprve teď začne!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | 14. března 2010 v 11:33 | Reagovat

Jenže při pohledu ty mezičasy na politické scéně + na obhroublý styl mne polévá hrůza.

2 Čerf Čerf | 14. března 2010 v 12:14 | Reagovat

To jsme na tom stejně. A to je teprve slalom. Co se asi bude dít, až přijde sjezd!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama