Na Lefkadě

1. dubna 2010 v 0:29 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Kde skřeky cikád třesou obzorem,
kde harfy bohů oplodňují zem,
kde vodoměrky běží moři vstříc,
kde ušlápnuté nic
se nekonečnem stává
a stará slupka kůže
v cárech opadává,
kde slovo dělá pořád ještě muže.

Kde slaný vítr dýchá sterou vůní,
a vlny hučí, šumí, bouří, duní,
kde ticho láká harmonií tónů
a barvy nebe stojí za poklonu,
kde netopýří plachty na obzoru
snad pohnou k tanci i majestátní horu.

Kde slunce na lože uléhá v plné síle
a tmavé skály zrána promění se v bílé.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lytchi Lytchi | Web | 1. dubna 2010 v 12:12 | Reagovat

Některé zážitky jsou zkrátka tak silné, že dokáží člověka přimět k takovýmto výtvorům:)
Ani mně se to kdysi nevyhlo:)
Paráda;)

2 Lawiane Lawiane | Web | 1. dubna 2010 v 14:49 | Reagovat

Krásné, opravdu moc moc moc krásdné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama