"Nemít srandu a nemít hoře znamená být mrtev." (Jiří Voskovec) .

Vzpomínka na básníka (I.B.)

18. června 2010 v 0:15 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Na lodi plné bláznů,
v oku ticha
uprostřed povykujícího šiku bezvěrců
šustí svými sny
po papírech.
Neznámá slova
dýchají do plachet
namísto unaveného větru:
Zmuchlat a zahodit.
Zmuchlat a zahodit!

Jen trochu se nadýchat
pomačkaného vzduchu
přes mříže svobody.
A přátelé z onoho světa
zpoza malované stěny
hrozí pěstmi vzpomínek.

Nezbývá vůle, nezbývá čas,
zbývá jen sestupná spirála žití
pro poezii.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. června 2010 v 8:20 | Reagovat

Pěkně nastíněno!

2 Lytchi Lytchi | Web | 19. června 2010 v 10:29 | Reagovat

Netváří se tuctově.
Šustit sny po papíře, to už je úděl.

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 17. května 2020 v 16:58 | Reagovat

Poslední sloka udeřila hřebíček přímo na hlavičku. Kéž by bylo těch, kdo jsou ochotni pro ni žít, alespoň o něco víc.

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. května 2020 v 8:42 | Reagovat

[3]: Ani si neumím představit, jaká všechna krása asi musela být zničena, když personál pravidelně vyhazoval pacientův "nesmyslně popsaný papír". Vždycky když se řekne "sisyfovská práce" vybavím si tohle.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama