O Nebojsech

16. srpna 2010 v 17:58 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
"Pro strach by měl mít člověk uděláno, jak říká lidová moudrost. Co by měl mít člověk pro strach uděláno, to už ale lidová moudrost neříká." (J.Suchý)

Když jsem byl malý, málokterá pohádková postava ve mně budila rozporuplnější pocity než Nebojsa. Podivný chlapík! Prý se nikdy ničeho nebál. Jak nedostižný vzor pro dítě, které se bojí kdečeho: Sousedovic bojového psa, který tak zuřivě štěká. Tmavého rohu místnosti, kde se může leccos schovat a v noci se to pak určitě vydává na toulky po bytě (ať už je to strašidlo nebo velký chlupatý pavouk). Zlodějů, kteří se vloupají s karnevalovými škraboškami na očích do našeho bytu, aby mi ukradli oblíbeného plyšového medvěda. A ten pohádkový Nebojsa se ničeho takového nebojí, připadá mi v tom divný a nepochopitelný, i když tuším, že ostatní by asi byli rádi, kdybych si z něho vzal příklad, protože nebudu-li Nebojsa, budu tedy jistě Strašpytel, jako by mezi těmi dvěma bytostmi neexistoval žádný mezistupeň; jen jeden anebo druhý, černá nebo bílá. Jako kdyby strach byl něco jednoznačně špatného, co by bylo nejlepší ze života jednou provždy odstranit a když se nám to podaří, bude se nám žít konečně skvěle.

Nemám rád černobílé vidění světa. Mám rád barvy, a i kdybych si je měl z nějakého důvodu odepřít, zůstává ještě pestrý svět světel, stínů a odstínů šedé. A protože si ze škol ještě pamatuji Gaussovu křivku, doufám, že opravdových Nebojsů (stejně jako úplných Strašpytlů) je mezi lidmi jen pár, a považuji je za jedince spíš politováníhodné, protože jsou ochuzeni o něco, co k člověku patří a co ho poměrně ostře odlišuje od strojů: O obyčejný lidský strach a o hrůzu i potěšení z jeho překonávání.

Kdybych měl soudit podle odposlechnutých chlapáckých řečí různých hospodských nebojsů, jak chladnokrevně a beze stopy strachu vyřešili nějakou hrůznou situaci či katastrofu a zachránili celé hejno strašpytlů, kteří by bez jejich rozvahy jistě bídně zahynuli, muselo by mezi námi žít nebojsů mnoho. Ale dobře vím, jak opojné je vyprávět o přestálém nebezpečí z pozice neotřesitelného hrdiny a jak stejný hrdina ve slabších chvílích - třeba pod vlivem vína, ve kterém prý bývá zakletá pravda - přiznává, že se tehdy docela obyčejně bál a že se mu ještě dnes ten tehdejší strach vybavuje a ťuká občas na dveře tak silně, že je účelné to přehlušit dalším hlasitým hrdinským eposem. Ale tohle nejsou ti opravdoví pohádkoví Nebojsové, jen normální lidé, kteří si na Nebojsu i v dospělosti a často s rozkoší hrají jako děti.

"Máš-li z něčeho strach, jdi a sáhni si na to," říká jedna z mnoha rad na toto téma. I když tento postup není rozumné aplikovat vždycky (doporučit se to třeba rozhodně nedá, pokud máte strach z krokodýla, ze žraloka nebo z elektrického proudu), je z něho cítit, že v překonávání strachu může být něco opojného, zejména když se nakonec ukáže, že to byl strach neopodstatněný. Je ovšem dobré udržet si pokud možno správnou rovnováhu mezi strachy, které stojí za to překonat, a těmi, jejichž rady je naopak dobré uposlechnout. Ale jak opojit stoprocentního Nebojsu, pro kterého je boj se stohlavou saní denním chlebem, ze kterého na něj jde zívání? Jak ho přimět k tomu slyšet dobré rady strachu, jedná-li se o zvuky, jimž rekovo ucho prostě nebylo uzpůsobeno.

A tak pro mě Nebojsa zůstává jednou z mála nejednoznačných pohádkových postav a jednou z prvních předzvěstí, že za branou dětství neexistuje jen krystalicky čisté dobro a zlo jako v pohádkách, ale že to je celé poněkud komplikovanější a postavy reálného světa (včetně těch našich) labužnicky ochutnávají z obou talířků, které jsou navíc často od sebe k nerozeznání. A že jen kvůli tomu ještě nemá smysl z takových postav mít jenom strach ani se jich po vzoru podivných Nebojsů vůbec nebát.

Pohádka nakonec samozřejmě dobře končí. Nebojsa v sobě objeví, že kromě strachu z někoho nebo z něčeho může člověk zakusit i strach o někoho. Strach, kterému se není možné vyhnout, pokud máte někoho doopravdy rádi a záleží vám na něm, a který může být i dobrou nápovědou, že tomu tak nejspíš je. Strach, který je, myslím, velkým (a taky občas pěkně tíživým) darem i pro Nebojsy.

A z těch Nebojsů, kteří ani takový strach neznají a neumějí pocítit, jde pak už doopravdy jenom a jenom strach!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kerol Kerol | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 18:02 | Reagovat

tak tohle je naprosto krásně a jasně řečeno :D je to opravdu krásné, taky bych chtěla takhle dobře psát :D opravdu se ti to povedlo :D

2 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 16. srpna 2010 v 18:11 | Reagovat

Opravdu dobře napsáno, zatím asi nejlepší článek na Téma týdne.

3 msblueberryshit msblueberryshit | Web | 16. srpna 2010 v 18:17 | Reagovat

..."a považuji je za jedince spíš politováníhodné, protože jsou ochuzeni o něco, co k člověku patří a co ho poměrně ostře odlišuje od strojů" ...

hodně hezky a správně řečeno:)))

4 Janah Janah | Web | 16. srpna 2010 v 20:41 | Reagovat

100% nebojsa může v reálném životě být asi jen tvor s minimální inteligencí. Ten totiž nedokáže domyslet následky svých činů.

5 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 21:03 | Reagovat

naprostý souhlas,jen hlupák se nebojí

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 21:27 | Reagovat

[1]: Díky, ale "takhle psát" je opravdu snadné. Kdyby to bylo těžké, byl bych na to líný :-).

[2]:[3]: Těší mě, že se líbí...

[4]:[5]: Na druhou stranu ale existují i hlupáci, kteří se bojí :-).

7 baník baník | 17. srpna 2010 v 0:25 | Reagovat

Nebojsa nebo Neboj sa? Pokud to druhé, tak vůbec není jisté, že se Neboj nebojí. ...ale pouze povzbuzuje jiné a dává jim podporu v jejich obavách aby se jich nebáli. a bude se asi jednat zejména o přátele, protože poku by to byli cizí lidé, tak by to byl Nebojte (sa)...

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. srpna 2010 v 10:24 | Reagovat

Já z té pohádky měl spíš pocit že dar !nenát se" byl spíš pro Nebojsu prokletím, vždyť šel do světa právě proto, aby strach našel.
A vzpomněl si na jeden citát, který jsem kdsi dávno kdesi četl:
"V křesťanství se bojí člověk boha, v komunismu se bojí člověk člověka, ale v budhismu se bojí člověk svých vědomostí."

9 Naďa Naďa | Web | 17. srpna 2010 v 11:32 | Reagovat

Moc hezké zamyšlení. jsem zde poprvé, tak se musím ještě rozhlédnout. Vypadá to na vlídný blog, tak se těším!

10 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | 17. srpna 2010 v 19:45 | Reagovat

Hezké :-)
Myslím, že Nebojsa neexistuje, musel by být doopravdy hodně hloupý a zahleděný do sebe. Já jako malé stvoření se bojím kdečeho, protože všechno je větší a oholenější!!

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. srpna 2010 v 20:49 | Reagovat

[7]: Problém nastává, když je přítel Neboj Strašpytel.

[8]: To mi došlo až později, takovou "drobnost" jsem jako dítě pominul.

[9]: Občas vlídný. Jak kde. A jak na koho.

[10]: Až budu mít pocit, že jsem příliš zarostlý, vzpomenu si na tebe a budu se těšit ze skutečnosti, že jsem pořád oholenější než ty :-)

12 š š | Web | 18. srpna 2010 v 13:36 | Reagovat

teda, takto kritizovat pohádky! Dobro a zlo má být odděleno a zlo potrestáno - neberme si to aspoň v těch pohádkách :)
Nebojsu jsem měla ráda, líbil se mi ten jeho kamarád, co ho hrál Vetchý - tuším Krutipírko (asi) :)
ale jinak ano - kdo se nebojí, není normální a může do lesa :)

13 M-I-S--A M-I-S--A | Web | 18. srpna 2010 v 22:12 | Reagovat

HEZKÉ TAK HEZKÝ BLOG SEM NEVIDĚLA 100000000000 LET :-)

14 GUGA GUGA | Web | 19. srpna 2010 v 20:49 | Reagovat

Ahoj , promin ze otravujem ale tu : http://phoebeqenqa.blog.cz/1008/8-kolo-sonopach-finale  je finale kde som ako GUGA  . Hlasnes za mna ?? moc vdaka za vsetky  hlasky ..

15 Čerf Čerf | 19. srpna 2010 v 21:19 | Reagovat

[12]: Vida, to mne nenapadlo, že se asi Nebojsové budou kumulovat v lese.

[13]: A pak že před velkým třeskem nic nebylo :-)

[14]: To opravdu nemám v úmyslu, promiň.

16 Soifong Soifong | Web | 12. června 2011 v 19:11 | Reagovat

[2]: Ty se tu nepleť, neumíš nic, než jen nadávat. Autore blogu, podívejte se prosím, jak mi nadávala: napsala na svůj web článek o tom, že někoho hloupějšího, jako jsem já ještě neviděla, a tuny lidí mě tam špinili společně s ní, dvacet jich bylo určitě. Koukněte se na můj web, a že nejsem tak blbá, jak o mne mluvila? Přesvědčíte se určitě sám.

17 Soifong Soifong | Web | 12. června 2011 v 19:14 | Reagovat

[2]: Nj, Kášo, tehdá, jak jsi to psala, jsi mne ještě neznala, ale proč mě teď urážíš? Pamatuj, že ten, kdo ostatním říká, že jsou hloupí, je sám hloupý :-D
Tvé vysvědčení bych teda nechtěla vidět, Kášo!

18 Soifong Soifong | Web | 12. června 2011 v 19:17 | Reagovat

A ještě jsem chtěla dodat... Ne tobě, Kášo, baví mne, jak jseš hloupá... Ale obecně, že jsem kdysi měla největší strach z plísně a škůdci napadených hmyzích exemplářů. A taky ze tmy. Ale hlavně, že se nebojím sršní, chemtrails nebo plutonia... Jžš co já jsem vlastně žač?

19 Soifong Soifong | Web | 12. června 2011 v 19:18 | Reagovat

[18]: Co já jsem vlastně zač? Mimozemšťan z galaxie SUZUME235G, alespoň jak to je v Batráčkovi.

20 Čerf Čerf | Web | 12. června 2011 v 19:22 | Reagovat

[16]: [17]: Když dovolíš, toto je můj blog a já nechci, aby kdokoli organizoval, kdo sem smí něco napsat a kdo ne. A mohou všichni, kdo jsou schopni naformulovat svůj názor bez urážek, to znamená i ty. O každý upřímný názor stojím. A své osobní pře si prosím řešte jinde než u mě. Jasné?

21 Soifong Soifong | Web | 13. června 2011 v 14:36 | Reagovat

Tak si to smažte, omlouvám se Vám, že Katsumi, ale ani Vy to nevíte, autore tohoto blogu, že jsem postižená, a neumím se chovat, viz můj blog. To je jediné, v čem má pravdu. Vlastně se jí ani nedivím, ono to Káša není zas tak zlá, ale když potká postižence, nezná se. Takže se ještě jednou omlouvám a chcete li se přesvědčit, viz můj ujetý blog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama