O profesionálním houbaření

7. září 2010 v 0:12 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Každou chvíli žasnu, jak se z věcí poměrně jednoduchých stávají věci komplikovanější, z komplikovaných věcí záležitosti, ze záležitostí posedlosti a z posedlostí velký business. Kupříkladu dřív jsem hodně jezdil na kole a zdálo se mi to být to nejjednodušší na světě. Nasedlo se, šláplo do pedálů a kolo jelo; občas sice lomozilo, skřípalo a švidralo, ale jelo. Pravda, nedobývali jsme na kole alpské čtyřtisícovky, ale byli jsme - bláhovci - s ježděním celkem spokojeni.

Když vidím, jaká je dnes ježdění na kole věda, divím, se, jak jsme to tehdy bez karbonových aerodynamických helem, bez speciálního prodyšného prádla, bez tvarovaných brýlí se všemi existujícími filtry, bez počítačově vyhodnotitelných měřičů tepové frekvence, rychloměru, výškoměru a bez nástavců na přehrávače vůbec mohli přežít. Ovšem, nežili jsme, jen jsme tak živořili. Dnes už jen koupit si kolo je taková věda, že je určitě možné si najmout speciální poradenskou společnost, která nám na základě podrobného poznání našich zvyklostí, schopností a přání doporučí ten nejlepší mix vybavení, se kterým budeme naprosto spokojeni a rovněž náležitě akceptováni naším okolím (za ty peníze, ovšem, abychom taky nebyli!). Jízda na kole už není jen jízda samotná, už je to součást módy, životního stylu, člověk je přímo i nepřímo tlačen do toho, aby dodržoval různá psaná i nepsaná pravidla, dbal na to, aby vybavení a oblečení odpovídalo jeho společenskému postavení a aby rehabilitace po cestě byla na úrovni současné vědy. Svoboda přesně podle Leninova gusta - jako poznaná (a ochotně přijatá) nutnost. A jen pro upřesnění: Nemyslím si ani trochu, že dřív bylo v tomhle ohledu líp, tak zabedněný nostalgik zase nejsem, jen se nemůžu zbavit dojmu, že teď se občas z toho všeho nadbytku a nepřeberné konkurence trochu blbne a že zmutovaným módním komárům užuž začínají vyrůstat na zádech velbloudí hrby.

A tak si říkám - když to šlo v cyklistice, ve fotografování, v rybaření nebo v golfu, jestli by nešlo podobně obchodně využít nějakou dosud silně podhodnocenou a přitom oblíbenou a rozšířenou činnost, nejlépe takovou, kde jsme na světové špičce a zareagujeme-li včas, dokážeme své nápady vnutit celému světu. Když by se to vzalo za správný konec, mohlo by to díky celosvětovému odbytišti hodit docela slušný výdělek. A jednu takovou oblast, kde i v dnešní rozvinuté společnosti nadále "žijí lvi" a zdejší pole se doposud neorají, jsem našel: Houbaření!

Zkuste se podívat na lidi, co dnes chodí na houby. Vím, žádný pěkný pohled v porovnání s cyklistickými papoušky to není, ale zkuste to přece jen chvilku vydržet: Jeden kapesní nůž, proutěný košík nebo látková taška, boty si nosí každý, jaké chce, oblečení nenápadných barev, někdy dokonce montérky nebo tepláky, o módě se nedá vůbec hovořit. A přitom u nás chodí aspoň jednou za čas na houby skoro všichni. Chce to jen maličkost, vysvětlit lidem, že houbaření není tak jednoduché, jak by to na první pohled mohlo vypadat, že je to vlastně docela věda, kterou je třeba dlouze studovat (bohatá a drahá naučná literatura a opěvné články v novinách a časopisech budou nutností). Pokud prostě jako houbaři budete chtít být in, budete muset dodržovat určitá pravidla.

Předně zapomeňme na to, že všechno je možné zastat jediným nožem. Měli byste si pořídit celou profesionální soupravu, která bude obsahovat minimálně univerzální vydloubávák a pak speciálně tvarované nože pro různé druhy hub - přece byste nekrájeli hřiba kováře stejným nožem jako muchomůrku růžovku? Přece byste nepoužívali stejný nástroj na čištění maličkých kulatých hříbečků i velkých plochých křapáčů? Zahnutí jejich čepelí přece musí být úplně odlišné, má-li ergonomicky vyhovovat. Určitě musíte mít zvláštní nožík na jemné dočištění a speciální "loupák" na hlavičky klouzků. Trochu jiné složení kovu by také měl mít nůž na krájení červivých hub, např. příměs manganu ve slitině totiž červům způsobuje deprese. Podle toho, jak jsou houby nacucané vodou, je samozřejmě možné použít různé tvrdosti nožů; nechcete-li pěstovat houbaření na skutečně vrcholové úrovni, bude vám stačit trojka dřevo (nůž s dřevěnou rukojetí) a jednička, pětka a osmička železo, kdo ovšem chce být na úrovni, se čtyřmi tvrdostmi si rozhodně nevystačí.

Samozřejmostí jsou speciální houbařské boty s výměnnými podrážkami podle typu lesa, lesního podrostu a aktuální vlhkosti. Šikovné jsou i kalhoty s protiklíšťovými reflexními nášivkami a houbařská víceúčelová vesta s šedesáti kapsami. Na obyčejný košík zapomeňte, k mání budou uzavíratelné nádoby s řízenou cirkulací inertního plynu s teplotně odstupňovanými oddělenými prostory - to přece ví každý skutečný odborník, že např. křemenáče vyžadují při transportu asi o 2 stupně nižší teplotu než ryzce. Pro vyšší segment houbařů se pak dodává i analytický kufřík s jednoduchým počítačem vybaveným softwarem k určování hub a výbava pro adrenalinové noční houbaření.

Zdá-li se vám to být nesmysl, pusťte tuto vizi klidně z hlavy. Ale pokud se mi podařilo inspirovat a navnadit nějakého mladého podnikavce, budu opravdu rád, když mne kontaktuje. Mám totiž ještě spoustu nápadů, co by se taky dalo houbařům moderní doby všechno prodat. Tohle je opravdu jenom začátek a celosvětová síť specializovaných houbařských prodejen, to bude zanedlouho zlatý důl. Chápejte, přece nemůžu veškeré své know-how jen tak bez užitku vyvěsit na internetu!

Do lesa, ve kterém budu potkávat takto vybavené houbaře, se budu opravdu těšit. I když chápu, že v takové konkurenci už asi nikdy nic pořádného nenajdu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janah Janah | Web | 7. září 2010 v 0:44 | Reagovat

Doporučuji místo chlazeného košíku, nosit malý příruční mrazáček- (zmrazeno ihned po sklizni), časem by měl být vyvinut i houbový sonar.
Mimochodem, ve Švédsku jsem nedávno viděla nožík- z jedné strany ostří, z druhé strany štěteček na čištění, to jen abys zbytečně něco takového nevyvíjel, už ti to vyfoukli!

2 ethnea ethnea | Web | 7. září 2010 v 6:25 | Reagovat

=DDD Uzasny clanek, opravdu jsem se pobavila. Jako (prilezitostny) houbar (kdyz cas dovoli) budu muset asi zustat u sve amaterske vybavy (15+ let stary nuz, stejne stary prouteny kosik, obycejne tenisky a samozrejme "teplaky"). Ale mozna zacnu setrit. =) To by stalo za to.

3 Naďa Naďa | Web | 7. září 2010 v 8:50 | Reagovat

Taky jsem se pobavila. Ještě bych doporučila hasičskou kuklu, upravenou se speciálními skly na očích, tedy zvětšovacími. Kukla ochrání krk proti klíšťákům a na zem uvidíme jako rys :-).

4 Lucka Lucka | Web | 7. září 2010 v 9:02 | Reagovat

Tak bacha - údajně již existuje stránka, kde najdeš GPSky houbových plácků. V diskuzním fóru si taky můžeš pokecat, jestli tam zrovna něco roste a pokud se najde nějaký aktivní houbař Jidáš, může na stránku další plácky i přidat.
Takže prostě zadáš heslo "hřiby", pak GPSku a pak jdeš a jdeš až k nim dojdeš. Možná je to jen kec, já tu stránku nehledala. Mám své vlastní plácky a rozhodně je nikam psát nebudu. :-D

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. září 2010 v 10:22 | Reagovat

A co idea nočního houbaření? Houby v infrasevětle jsou velmi poetické.

Zbohatlíci z Ruska si prý při sběru hub s sebou berou ochutnavače, aby ušetřili za drahý rozlišovací mushroom software. V tajze se rozmohla i nelegální  hra "Hon na děděčka Hříbečka".

V Americe je velká poptávka po Mushddies (= nosiči košíků, něco jako caddies v golfu).

Byznys vládne všem a všemu.

6 Jarka Jarka | Web | 7. září 2010 v 11:54 | Reagovat

Prima nápad. Už vidím jak ty specializované houbařské obchůdky rostou v městech jako houby po dešti a lidé čekají ve frontě na novinky, bez kterých do lesa prostě nemůžou jít! Ještě bych přidala nějakou mechanickou ruku, která houbu vyjme ze země, bez toho, aby musel houbař ohnout záda. :-)))

7 helena-b helena-b | Web | 7. září 2010 v 13:36 | Reagovat

Lidi, neblázněte! Nechejte nám naše košíky, nožíky a tepláky!

8 Lucka Lucka | Web | 7. září 2010 v 15:27 | Reagovat

A ještě taky pro houbaře houbostezky...vysypané protiskluzovým jehličím, které navíc odpuzuje klíšťata. Viděla bych to na nějakou rakouskou firmu.

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. září 2010 v 15:34 | Reagovat

[8]: + houbotrenažer do obýváku ...

10 Lucka Lucka | Web | 7. září 2010 v 16:52 | Reagovat

[9]: ...a kapesní jedoměrku.

11 Čerf Čerf | 7. září 2010 v 17:49 | Reagovat

No, jak tak na to koukám, kdyby to vzala do rukou naše kreativní skupina, myslím, že by houbařský svět neměl šanci se ubránit. Schválně jestli si někdo za deset let ještě vzpomene, že to byla na začátku legrace :-)

[1]: Štěteček... Ó jak primitivní!!, jak by poznamenal Nick Carter. S našimi vysokotlakými mikroofukovači naprosto nesrovnatelné.

[2]: Tak si ještě tepláky užij, dokud to jde. Ale neboj, celá souprava by neměla mít víc jak 20 kilo a ještě by se dalo něco ušetřit náhradou kovu za speciální keramiku.

[3]: Jen bych chtěl upozornit, že zvětšovací kukla může mít nepříjemné vedlejší účinky u lidí, kteří mají fóbii z lesního pozemního hmyzu.

[4]: V tom případě by mne ovšem bavilo zveřejňovat souřadnice neexistujících hřibů a fotografovat zájemce. Zajímavá reportáž!

[5]: Noční houbaření jsem ve článku zmiňoval, to určitě pofrčí, zvášť poté, co se u nás opět začali usazovat vlci.

[6]: To je přesně můj cíl: Frančízové houbařství na každé vesnici :-).

[7]: Bojím se, že džina pokroku už zpět do láhve nevtěsnáme. Podle komentářů soudím, že myšlénka je již zralá :-).

[8]: Ovšem houbostezka je obzvlášť skvělý nápad, který určitě stojí za podrobnější rozvedení! Už slyším cinkot (a doufám, že i šustění) evropských dotací :-).

[9]: Samozřejmě, stačí pět minut denně a poznáte rozdíl!

[10]: Ano, budoucnost houbařství spočívá v nedestruktivních analytických metodách. Podobně by bylo možné analyzovat červavost v miligramech živočišné hmoty na krychlový centimetr houby. Jen to bude trochu lhát u příliš rychlých čerfů :-).

12 1BzP 1BzP | 7. září 2010 v 22:50 | Reagovat

Opravdu si myslíte, že by se to všechno obešlo bez euroregulace? Myslím, že sbírat se budou smět pouze houby předepsaných rozměrů a stáří, pro kontrolu dodržování norem vznikne zvláštní euroregulační úřad a na těch vašich houbostezkách se budou smět volně sbírat jen standardizované eurohříbky, ostatní houby jen na zvláštní houbařské povolenky.

13 Lucka Lucka | Web | 7. září 2010 v 22:59 | Reagovat

[12]: To ovšem už nahrává houbovým europirátům a připravuje to podhoubí pro korupci.

14 Čerf Čerf | 7. září 2010 v 23:08 | Reagovat

[12]: V pořádku, do houbařského kufříku tedy přidáme laserové měřítko se zabudovanou libelou a jednoduchý měřič rozpadu některých izotopů, aby bylo možné určit stáří houby.

15 Janah Janah | Web | 8. září 2010 v 16:22 | Reagovat

[14]: Nevím, nevím, neměly by se nějak standardizovat i červotočí díry a okusy slimáčí? Navrhuji nalezenou houbu vyfotit, zaslat mailem ke schválení EU (vše z notebooku ze speciální houbařské edice) a teprve po kladné vyřízení houbu sebrat- aby z toho nebyl nějaký prů...švih!

16 š š | Web | 10. září 2010 v 9:33 | Reagovat

našel jsi díru na trhu! běž do toho. ještě vymyslet cviky před houbařením a po houbaření, aby jsme regenerovali naše těla. taky houbaři vůbec nedodržují pitný režim, nesvítí, nemají reflexní vesty o držení se vpravo pomlčím. Chybí tu prostě osvěta!!

17 AjA AjA | Web | 13. září 2010 v 18:29 | Reagovat

pri cteni se mi vybavuje diskuze na tema houbareni v Italii - kde je poterba houbarsky listek a zaplacena licence...

a pak taky zazitky z Turecka, kde se houby neji, zato se tam mocne sbiraji pro export zejmena do vyse uvedene Italie...

18 Čerf Čerf | 13. září 2010 v 22:22 | Reagovat

[17]: Houbařský lístek je dobrá věc. Jestlipak jsou taky různé varianty pro různé skupiny hub: Třeba "háčko" pro hřibovité houby, "emko" pro muchomůrky, skupina B pro bedly, atd...?

19 Melinda Melinda | 19. září 2010 v 13:41 | Reagovat

Nožík se štětkou na čištění na druhé straně se tu prodává. Myslím, že v prodejnách "Les a lov". Je dokonce v pouzdru s vyšitým hříbkem. Dostala jsem od Ježíška, heč...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama