Amsterdam: 1 - Ve třetím nebi

15. října 2010 v 22:34 | Petr Vápeník |  Reportáže
Je to zvláštní výlet. V červnu jsem si všechno zařídil, abych se mohl zúčastnit tuhle neděli maratónu v Amsterdamu. Teď jsem tady a vžívám se do role pajdajícího turisty, protože koleno mě bohužel pozítří na start nepustí; dnes - když jsem začal v jednu chvíli uvažovat o tom, že bych aspoň symbolicky odstartoval, proběhl česté kolo na Olympijském stadiónu a pak bych decentně uhnul směrem ke svému hotelu - mi tenhle jinak velmi vytrvalý kloub opět připomněl, že bych neměl zbytečně fantazírovat. Tak nefantazíruju a peru se s podivně fluktuujícím internetovým připojením, které si pravděpodobně dalo několik jointů v přilehlém coffee shopu. 

Dnes jsem si v letadle vyzkoušel, jak to vypadá v nebi vyššího stupně. Napřed jsme totiž nad Prahou prorazili hustou šlehačku mračen čerstvě přihnaných od moře a dostali jsme se do druhého nebe. V něm bylo celkem klidně a příjemně, ale ještě tu nesvítilo slunce. Až když jsme pronikli i další, rozbředlejší vrstvou oblaků, mohli jsme vystavit své tváře slábnoucímu slunci. Ve třetím nebi bylo překrásně a slunce osvětlovalo nadýchané bílé mraky pod námi, takže to vypadalo, jako kdybyhom letěli nad širými antarktickými pláněmi a já neměl vůbec strach, že by mělo letadlo spadnout. Přece kdybychom spadli do takových čisťoučkých peřin, jen by to trošku zapérovalo, pohoupalo a my bychom spokojeně usnuli na měkkých polštářích. A když už třetí nebe je nádhera sama, jak to asi musí vypadat v nebi sedmém?

Nad Holandskem to byla poněkud jiná káva, nikoli s převahou mléka, ale hořká, černá. Prakticky po celou dobu klesání ze třetího nebe jsme byli v mracích, které postupně houstly a tmavly, až jsme z nich vykoukli pár set metrů nad letištěm. Hodně nízká oblačnost, občas to houpalo jak na horské dráze, což některým cestujícím v kombinaci s nulovou viditelností nedělalo úplně dobře. Dosedli jsme ale v pořádku a zjistili jsme, že lije jako z konve.

"Taky jedete na maratón?" zahalekal na mě blízkovýchodně vyhlížející taxikář. Nechápavě jsem se na něj podíval. "To ty boty," usmál se a ukázal na mou sportovní obuv. Rozhlédnul jsem se kolem sebe a zjistil podle obutí, že snad půlka letadla z Prahy byli potenciální nedělní běžci. "Taky, taky,..." podmračeně jsem zalhal. "Jen to počasí mě trošku rozladilo." Při nastupování do taxíku jsem neopatrně došlápl a koleno mi připomnělo, že tentokrát jsem tu za turistu a milovníka muzeí.  Všech sedm nebí nad Amsterodamem se mezitím dohodlo na spolupráci a vytrvale bičuje město - už tak plné vody - navíc i vodou nebeskou. I to moje třetí. A tak vypadalo z letadla bezproblémově.

Zítra se za denního světla pořádně rozhlédnu, co všechno kolem je voda a co pevná zem. Snad  mezitím nebe nad Amsterdamem začnou spolupracovat o něco konstruktivněji.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 15. října 2010 v 22:42 | Reagovat

Doufám,že tretry koniášky máš přibalené.

2 Lucka Lucka | Web | 15. října 2010 v 23:17 | Reagovat

Stará zálesácká příručka říká: Pokud někde zabloudíš, drž se vody, pomůže ti zorientovat se v mapě. Pozor! Tohle v Amsterodamu neplatí ani když svítí slunce!

3 Janah Janah | Web | 15. října 2010 v 23:25 | Reagovat

Tak zítra bycha na kanály! :D

4 Janah Janah | Web | 15. října 2010 v 23:26 | Reagovat

a bacha taky

5 Naďa Naďa | Web | 16. října 2010 v 7:02 | Reagovat

Tak hezké zážitky přeju a těším se na jejich popis!

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. října 2010 v 8:24 | Reagovat

V sedmém nebi jsou hurisky podle mochamedánců ...

7 Čerf Čerf | 16. října 2010 v 9:44 | Reagovat

Konečně si vyzkouším, jaké je to "chodit kanálama" :-).

[5]: Díky za přání, s tím popisem to možná nebude tak žhavé, protože připojení trošku blbne, takže budu rád, když bude semtam něco. Zároveň se omlouvám všem spřízněným bloggerům, že si jejich úžasné články nejspíš budu moci v klidu přečíst až po středečním návratu domů.

[6]: No, já jsem skromný. Třetí nebe mi bude prozatím stačit.

8 helena-b helena-b | Web | 16. října 2010 v 13:50 | Reagovat

Petře, je mi líto, že ti to s maratónem dopadlo, jak dopadlo, ale jsi na místě, tak ten pobyt využiješ určitě ku svému prospěchu...
P.S. Jsem ráda, že jsi poznal třetí nebe, protože mně se to podařilo tento rok hned dvakrát a potvrdím přesně tvoje postřehy: širé antarktické pláně, modrá obloha a sluníčko, nemám pravdu? Přeji pěkný pobyt.

9 VHA VHA | 16. října 2010 v 20:11 | Reagovat

Ahoj, tady v Praze je stejně deštivo, jako v Amsterdamu. Předpokládám, že budeš jako odborník na maratony sledovat nedělní běžecký svátek přímo na trati.Už se těším na Tvůj detailní komentář z tohoto maratonu.Je nás určitě více, kteří netrpělivě čekáme na tvůj další článek.

10 Čerf Čerf | Web | 16. října 2010 v 22:21 | Reagovat

[8]: Je to přesné, museli jsme letět nad stejnou Antarktidou. A děkuji za přání, užívám si, co to jen jde.

[9]: Počasí se vylepšilo, prší jen občas, místy je obloha azurová. Hodně a studeně fouká. Mimochodem do takového počasí se běžci (spíš krokoklušci) jako já mají problém správně obléct, aby nebylo ani horko ani zima - a to pokud možno celých pět hodin.

11 š š | Web | 21. října 2010 v 11:05 | Reagovat

možná, kdybys kolenu zalhal, a řekl, že jedete jen na výlet, tak by si nevšimlo, že běží...

12 Čerf Čerf | Web | 21. října 2010 v 21:40 | Reagovat

[11]: Když já jsem strašně pravdomluvný (snad jen teď trošku kecám :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama