Leden 2011

Nedělní miniglosy č.101

30. ledna 2011 v 10:22 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Proslýchá se, že do veřejnoprávní televize by měla nastoupit skupina manažerů donedávna se angažujících v Bezpečnostní informační službě. "Je pravda, že se postupem času dost stírá rozdíl mezi službou veřejnou a službou tajnou, takže exponenti obou služeb jsou snadno zaměnitelní. Mnohem důležitější je nadšení pro věc, protože kdo chce zapalovat, musí sám hořet," komentoval situaci mluvčí České televize, který podle dosud nepotvrzených informací sám pravděpodobně nastoupí v Bezpečnostní informační službě jako ředitel odboru bezpečnostních zápalek.
-----------------------
Členové české muslimské komunity rozhodně protestují proti šíření prasečí chřipky v České republice a naléhavě žádají české Ministerstvo zdravotnictví, aby neprodleně zakročilo a chřipku přejmenovalo.
-----------------------
Český státní rozpočet pravděpodobně poslouží astronomům jako definitivní důkaz existence černých děr. "Ano, samozřejmě, ani tentokrát jsme nemohli pozorovat černou díru přímo ale jen na základě projevů jejího působení, tak to prostě ve vesmíru chodí," říká JUDr. Novák, který se ve Fyzikálním ústavu AV specializuje na kriminalitu černých děr. "Na druhou stranu je pro nás výhodou, že v českém státním rozpočtu můžeme sledovat černou díru téměř současně s během našeho času, zatímco sledujeme-li projevy černých děr ve vesmíru, je to většinou v takových vzdálenostech a tedy s takovým časovým posunem, že všechny případné související trestné činy jsou dávno promlčeny."
-----------------------
Jak vyplývá z analýz Českého statistického úřadu, obezita je v České republice nadále na vzestupu a týká se již více než 52% obyvatel. Reakce na tuto informaci jsou rozporuplné: Ministerstvo zdravotnictví se k výsledkům analýzy postavilo pragmaticky a objednalo u svých dodavatelů lůžka a vozíky s vyšší nosností. Ministerstvo financí považuje informaci za alarmující, protože podle jeho strategie je třeba opasky spíše utahovat než povolovat; naproti tomu jako pozitivní a do budoucna slibnou zprávu hodnotí statistické závěry předseda Českého svazu zápasu sumó.
-----------------------
Telenovela Tisíc a jedna noc nebude, jak se zdá, jediným seriálem turecké provenience, který se letos objeví v programu našich televizí. Prima chystá uvést dvěstěpadesátidílný cyklus Nemocnice na kraji Cařihradu, TV Barrandov si vyjednala exkluzivitu pro vysílání detektivního seriálu Třicet případů majora Erdogana a uvažuje se i o koupi tureckého sociálního sitkomu Synové a dcery Kemala tkalce.

O odcházejícím chirurgovi

28. ledna 2011 v 22:12 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Skoro každý den slyším ve zprávách o tom, jak lékaři podávají v nemocnicích houfně výpovědi a připravují se na odchod západním a jižním směrem. Kromě toho, že nemám rád vydírání a tohle jím odpudivě zavání, na podstatu věci nemám vyhraněný názor a nechci si ho vytvářet na základech mediálních píár strategií obou stran sporu. V zásadě uznávám, že kapacity by se měly topit v penězích a ti běžně kvalitní (profesionálně i lidsky) lékaři by rozhodně neměli finančně strádat. Potíž je jako obyčejně v tom, že za kvalitní lékaře se považují všichni, což ne zcela souhlasí s mými osobními zkušenostmi, byť se paradoxně snažím z čistě sebezáchovných důvodů lékařům spíše vyhýbat.

Jako laik nedokážu posoudit, zda lékaři léčí správně, podobně jako neumím vyhodnotit, že se horolezci v Himalájích vydali k vrcholu tou správnou cestou. Co si ale posoudit troufám, je to, jak vstřícně zacházejí se svými pacienty. A v této oblasti to, obávám se, notně kulhá. Mnoho lékařů jsem zaplaťpánbůh v posledních létech při výkonu práce neviděl, ale na jednoho si přesto dobře vzpomínám. V souvislosti s nátlakovou akcí českých lékařů jsem si ho opět po pár letech vybavil v obnovené premiéře a jeho kolegové mi jistě prominou, že z nedostatku jiných vzorů ho budu brát za modelový příklad frustrovaného lékaře, po jehož odchodu naše zdravotnictví po dlouhé těžké nemoci konečně exne.

Jak už jsem o sobě několikrát sebekriticky napsal, nejsem nikterak manuálně zručný. Leč občas jsem okolnostmi donucen navzdory své nešikovnosti některé nepříliš kvalifikované práce provést. Takto kdysi vyvstala nutnost převézt hromadu velkých kamenů z místa, kde jejich přítomnost postrádala smyslu, na místo, kde měly cosi zpevňovat. Vozil jsem kameny v obyčejném kolečku a vždycky jsem je v cílovém prostoru z kolečka vysypal úžasným způsobem, který připomínal nadhoz ve vzpírání. Několikrát to bylo o fous, už už hrozilo, že se mi nepodaří kolečko převrátit správným směrem a kameny se poťouchle svalí na moji stranu barikády, ale vždy se mi nakonec podařilo docílit svého. Až při poslední várce se situace vymkla kontrole.

Možná to bylo dáno chybou techniky nadhozu, možná ubývajícími silami, možná při vědomí blížícího se slastného odpočinku polevila moje koncentrace. Poslední kolečko jsem správným směrem nevysypal. Po chvíli tance se vzepjatým kolečkem v metastabilní rovnováze se zdivočelý nástroj svalil mým směrem a jedním kovovým držadlem zblízka polaskal moje žebra. Od té doby se mi svět už nezdál být tak krásný jako dřív a rozvážné hluboké vdechování vlahého vzduchu pozdního jara se rázem proměnilo v mělké a překotné oddychování přehřátého psa.

Z vyprávění vím, že žebra zlomená a žebra naražená bolí přibližně stejně. Pokusil jsem se tedy vyslovit hypotézu, že v mém případě půjde jistě jen o žebra naražená, ale mohl jsem ji říct jen tichounce, protože hlasitou řeč můj hrudník neumožňoval. Neumožňoval ostatně víc věcí: Nemohl jsem zakašlat, nemohl jsem zvednout ruce nad úroveň hlavy, nemohl jsem otáčet trupem, nemohl jsem vypnout hruď k připnutí státního vyznamenání. Přesto jsem si řekl, že moje kosti jsou jistě natolik pružné, že odolaly pokušení prasknout. Uklidňoval jsem se tím celý měsíc. Když však žebra ani poté nejevila známky zlepšení, odhodlal jsem se zajít na chirurgii. Nerad a prozatím naposled.

Pár hodin jsem poseděl v čekárně, kde nás postupně peskovalo několik sester, poté jsem se odšoural na rentgen a pak - na sklonku ordinačních hodin - jsem byl konečně uznán za hodna vejít do ordinace k samotnému Lékaři. Ten mi dal jasně najevo, že ordinační hodiny jsou příliš dlouhé a mohly by být kratší, kdyby nebylo na světě tolik simulantů. Prohlížel si bez velkého zájmu můj rentgenový snímek, na kterém jsem vypadal opravdu šik, a konstatoval, že nechápe, proč jsem do ordinace chodil, když nemám nic zlomeného. Poučen literární klasikou, čekal jsem, že mi předepíše klystýr a vypláchnout žaludek, a měl jsem nepříjemný pocit, že na rentgenu mi museli odhalit aspoň nějakou zvlášť ošklivou infekční chorobu, protože si mě pan doktor držel na distanc a z vrozené slušnosti se mne zdráhal jakkoli dotknout. Ale nakonec si zřejmě řekl, že mi dá poslední šanci a zeptal se mě, jak se mi to domnělé (toto slovo bylo řečeno s akcentem na všech slabikách) zranění projevuje. Zasípal jsem, že například tak, že si vůbec nemůžu zakašlat, protože bych se v ten okamžik pominul bolestí. Pokýval hlavou a vypsal mi recept, který jsem sice nedokázal přečíst, ale podle délky a složitosti použitých slov jsem s úlevou usoudil, že to nejspíš nebude chinin.

Potěšen slovy doktora, že na kontrolu chodit nemusím (kdybych byl v lepší kondici, jistě bych nemohl přeslechnout lékařův těžký sarkasmus) a natěšený na farmakologický zázrak jsem pílil do lékárny, kde mi přesně podle pokynů v receptu vydali dobrý zahraniční lék na odkašlávání.



Po dalších třech týdnech se žebra rozhodla se mnou smířit, když jsem jim svatosvatě slíbil, že již nikdy nebudu vzpírat. Od té doby se snažím léčit výhradně popíjením vlažného čaje, takže šetřím našemu zdravotnictví (aspoň zatím) milióny, a za mé peníze odvedené na zdravotní pojištění může simulovat a mého oblíbeného chirurga zbytečně obtěžovat několik dalších lidí.

Jako optimista od přírody věřím, že i bez chininu dostatečně zahořklý pan doktor v dnešní vyhrocené době taky podal výpověď a již si ve slovnících našel anglický a německý výraz pro výplach žaludku. A nemocnice pokrčí rameny a z nouze bude muset konečně zkrátit ty příliš dlouhé ordinační hodiny, takže simulanti na chodbě si jednou provždy odvyknou předstírat zlomeniny.

Štafetová noc

26. ledna 2011 v 23:02 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané

Když noc noci předá štafetový kolík,
sen se kolem motá jako alkoholik,
sen jak alkoholik opilé básně píše,
notně přihýbá si ze své snové číše.

Jedno oko směje se a to druhé slzí,
obraz noci vzdálené ho nikdy neomrzí.
Pak na křídlech spánku vlétne v okamžení
i do mého křesla štafetové snění.

Až slunce po rozbřesku promění černé v bílé,
snad ani nepoznáme, že už jsme blízko cíle.

Nedělní miniglosy č.100

23. ledna 2011 v 17:16 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Jak jsem slíbil, mám pro vás připravené speciální vydání Nedělních miniglos, které sestává z vybraných glos z celé historie týdeníku. Protože se v poslední době výrazně zvýšil počet čtenářů tohoto specifického žánru, vybíral jsem hlavně ze starších vydání, protože je mnozí z vás nečetli. Přeji pěkné počtení a těším se nashledanou u Nedělních miniglos č.101 příští neděli.
---------
Proti návrhu Národní Ekonomické Rady Vlády zrychlit odpisy protestovaly v Praze na Staroměstském náměstí tisíce lidí, kteří jsou na odpis. (č.1)
-----
Vláda odhlasovala šrotovné 200 euro pro pozůstalé za každého člověka, který se dá dobrovolně sešrotovat. Opatření by mělo mít několikanásobný efekt: Povede ke snížení nezaměstnanosti, podpoře spotřeby, měly by se postupně snížit ceny bytů na trhu a zároveň by měly razantně klesnout výdaje na zdravotnictví. V pražských tramvajích už se objevily první letáky velké kampaně "Starší, uvolněte místo mladším", která zavedení šrotovného propaguje. ( č.2)
-----
Nejvyšší soud rozhodl, že domnělý agent Pavel Minařík nikdy neměl nic společného se Státní bezpečností, protože se pro takové tvrzení nepodařilo sehnat dostatek jednoznačných důkazů. Minařík zároveň zažaloval své bývalé kolegy ze Svobodné Evropy a Josefa Laufera pro pomluvu. ( č.4)
-----
Odborový svaz nájemných vrahů oznámil, že nezaměstnanost v oboru stoupla na hrozivých 18,6%. Předseda svazu na tiskové konferenci prohlásil: "Ceny za provedení práce našimi členy navíc stlačila krize na nejnižší úroveň od roku 1993. V etickém kodexu naší organizace přitom jasně deklarujeme, že lidský život je to nejcennější na světě, proto na další pokles cen nemůžeme přistoupit a museli bychom vyhlásit časově neomezenou stávku." Přesto se řada nájemných vrahů snaží podnítit poptávku zajímavými akcemi a výhodami. Zejména akce "dva za cenu jednoho" má mezi objednavateli nesporný úspěch. "Je to jen přechodné řešení," nesouhlasí s pozitivním přijetím akce veřejností předseda svazu. "Současné zvýšení objednávek se může v budoucnu negativně projevit snížením počtu potenciálních objednavatelů." ( č.5)
-----
Zajímavý experiment podnikly vědecké týmy v areálu urychlovače částic CERN. Ve směru hodinových ručiček vyslali skupinu pravicových nacionalistů a v protisměru skupinu radikálních anarchistů. Mluvčí urychlovače nám k tomu řekl: "Došlo k řízené srážce, kterou jsme podrobně monitorovali. Máme podezření, že během srážky došlo ke vzniku zcela nových částic hmoty. Bohužel, pak se obě skupiny spojily a společně nám rozmlátily veškeré vybavení sektoru A9, takže další experimenty bude třeba znovu o několik let odložit." ( č.9)
-----
Do konkursu na pozici veřejnoprávního janečka České televize se přihlásilo 22 osob včetně dosavadního janečka, Jiřího Janečka. O tom, jaká je pravá náplň práce veřejnoprávního janečka, veřejnost moc neví, jediné, co se ví, že práce vyžaduje schopnost koordinovat, implementovat, nacházet synergie a spolupracovat s Helenou Fibingerovou. Komentátoři se většinou shodují, že největší šance má dosavadní janeček: "Dá se říci, že během svého funkčního období neudělal pan Janeček zásadnější chybu. Navíc má práce janečka v jeho rodě, jak je vidět, dlouholetou tradici." ( č.10)
-----
Kaplického Chobotnice nakonec nebude stát v Praze na Letné, ale překvapivě v hlavním městě Arménie, v Jerevanu. Projekt od Kaplického firmy Future Systems odkoupila jerevanská radnice. "Ano, je to pravda ," potvrdil jerevanský primátor. "Stavba se ovšem nebude stavět přesně podle Kaplického projektu, nebude ve tvaru chobotnice ale langusty, nebude stát, ale bude ležet na boku, a nebude v ní knihovna, ale sídlo zdejšího rozhlasu." ( č.11)
-----
Společnost za rovnost pohlaví požaduje, aby do kalendáře byly kromě ledových mužů nově zařazeny i ledové ženy. Předseda České komise pro kalendář oprávněnost žádosti připustil a přislíbil zjednat nápravu hned, jak zaprší. ( č.13)
-----
V pražském metru překvapením zkolabovala mladá žena v okamžiku, kdy ji v ranní špičce pustil sednout mladý muž, přestože není těhotná. Na místě musela zasahovat záchranná služba. "Akce nebyla vůbec jednoduchá, protože jsme nemohli nasadit vrtulník. Vše ale nakonec dobře dopadlo, šlo jen o malou srdeční slabost, kterou je možné považovat za přirozenou odezvu organismu na tak šokující jednání," řekl nám mluvčí Záchranné služby Praha. Viník je zatím vyšetřován na svobodě, nicméně hrozí mu nepodmíněný trest za ublížení na zdraví z nedbalosti. Trestní oznámení za nabádání k trestnému činu může být navíc podáno i na viníkovy rodiče, pokud by bylo prokázáno, že muže k takovému jednání vychovali. ( č.13)
-----
V Indonésii vypukla epidemie tzv. varaní chřipky. Zatím nebyl zjištěn žádný přenos mezi lidmi, pouze přímo z varana na člověka. Varaní chřipka je záludná především v tom, že v chladnějším prostředí člověk nemá žádnou horečku, ale naopak tělesná teplota klesá až na teplotu okolí, což může být nebezpečné zejména pro pracovníky v mrazírnách. Hlavní hygienik ČR vydal výstražnou informaci, nicméně nedomnívá se, že by lidé z České republiky byli nějak výrazně ohroženi: "Doporučoval bych všem, co jsou zvyklí jíst s varany z jedné misky, aby to dočasně omezili nebo alespoň při jídle používali ochrannou roušku." ( č.15)
-----
Ke 40.výročí vydání prvního Čtyřlístku se v Praze uskutečnila monotematická konference. Z šedi konferenčních příspěvků vybočily snad jen dva: Přednáška na téma "Sexuální orientace a úchylky komiksových postav", která naznačuje, že ani v pohádkové domácnosti nemusí být všechny vztahy tak idylické, jak na první pohled vypadají, a nacionalisticky laděný příspěvek, který položil otázku, zda je správné, aby tyto ryze české příběhy psal Němeček. ( č.16)
-----
Novou důležitou směrnici vydala Evropská komise. Týká se pravidel, jak regulovat deregulaci nájemného v členských zemích. "Deregulace by určitě měla být regulována, protože bez ní by se deregulační proces mohl snadno vymknout kontrole," řekl nám k tomu jeden ze spoluautorů směrnice. "Zásadní rozdíl mezi našimi pohledy tkví v tom, že podle deregulačních fundamentalistů by výsledkem deregulace mělo být prosté odstranění regulace, kdežto regulovaná deregulace vede k regulaci, kterou bude možné i nadále deregulovat, což je v době hospodářské recese důležité pro zachování pracovních míst." ( č.17)
-----
Kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy jsou vyšetřováni pracovníci prezidentské kanceláře. Sporným výrokem je nápis "Pravda vítězí" na prezidentské standartě. "Uvedený výrok nejenže je prokazatelně nepravdivý, ale zcela zbytečně znervózňuje statisíce obyčejných lidí," řekl nám k tomu advokát, který se v případu angažuje. "Než se ve věci pravomocně rozhodne, což při rychlosti našich soudů může trvat desítky let, navrhujeme dočasně nahradit uvedené tvrzení neutrálním výrokem "Pravda má krátké nohy." " ( č.18)
-----
Představitelé tzv.mlčící většiny využili schválení antidiskriminačního zákona a podali příslušný podnět, protože podle jejich názoru se mlčící většina občanů ČR cítí být diskriminována. Ministr pro lidská práva stěžovatelům odpověděl, že antidiskriminační zákon řeší především práva menšin, takže mlčící většina jako většina může akorát tak mlčet. ( č.27)
-----
Zajímavý pokus proběhl na Znojemsku. Skupina výzkumníků zkoumala platnost rčení "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá." Na výzkumu se podílelo šest set kopáčů, kteří vyhloubili více než 2000 jam. Výsledky ukázaly, že procento těch, kteří spadli do vlastní jámy, bylo mnohem nižší, než těch, co spadli co jámy vykopané někým jiným. "Rozdíly jsou jasné a statisticky průkazné," řekl nám vedoucí projektu. "Ukázalo se však, že velký počet lidí nespadl do žádné jámy, což bylo při počtu jam překvapivé. Proto by bylo přesnější upravit rčení na: Kdo jinému jámu kopá, nepadá většinou do žádné jámy." Stejný výzkumný tým se teď chystá vypravit do českých škol, aby ověřil platnost rčení: Kdo šetří, má za tři! ( č.29)
-----
Po vyčerpávající pětisetové bitvě nakonec v Davisově poháru zvítězila ve čtyřhře Pravda a Láska nad Lží a Nenávistí. Po pátečních prohrách Pravdy s Nenávistí a Lásky se Lží ve dvouhrách tedy o celkovém vítězi rozhodnou až nedělní zápasy. "Šance ještě žije, deme vod zápasu k zápasu. Hlavně musíme hrát svou hru," komentovala průběh napjatě očekávaného utkání Láska. ( č.30)
-----
Podle výsledků průzkumu se více než 60% lidí v ČR setkalo s korupcí. Skoro všichni z nich jsou ale ochotni za 500 Kč tuto skutečnost popřít. ( č.33)
-----
Poté, co Finsko ohlásilo, že připravuje uzákonění práva na rychlý internet, začalo se v EU diskutovat na téma práva na ranní kávu. "Možná tomu nebudete věřit, ale stále ještě celých 60% obyvatel EU nemůže anebo dokonce nechce pít k snídani kávu," šokoval novináře poslanec Evropského parlamentu a autor návrhu, který se domnívá, že podaří-li se prosadit do legislativy povinné právo na ranní kávu, zvýší se produktivita celé Unie. "Já osobně bych bez ranní kávy prakticky nemohl pracovat. Třeba právě tato myšlenka mne napadla při ranní kávě!" ( č.34)
-----
Na Lysé hoře napadl stoletý sníh. Potvrdil to očitý svědek, stošestiletý pamětník Antonín Vocásek, který sníh jednoznačně identifikoval jako sníh z doby svého dětství. ( č.34)
-----
Podle exprezidenta Václava Havla je problémem současné politiky především fakt, že vysoké funkce zastávají padesátníci. Ministerstvo financí v této souvislosti konstatovalo, že stažení padesátníků z oběhu bylo správným krokem, a připomíná, že padesátníky je až do roku 2014 možné vyměnit na všech pobočkách ČNB. ( č.35)
-----
Pražský Dopravní podnik oznámil, že má v plánu do metra vrátit turnikety. "Cílem je snížit počet černých pasažérů," prohlásil podnikový mluvčí. Jeho nešikovné prohlášení však některá občanská sdružení napadla jako rasistické. Za prohlášením o černých pasažérech prý stojí jako šedá eminence zdejší bílá většina. ( č.35)
-----
Jak vyplývá z analýz Statistického úřadu, hospodářská krize bude pravděpodobně ustupovat, protože řemeslo u nás už narazilo na zlaté dno. ( č.38)
-----
V soutěži o nejméně známou celebritu letos překvapivě vyhrál téměř neznámý Osvald Punčochář. Přestože je tento muž profesionální celebritou už od roku 1997, ukázalo se, že ho zná pouze 6 lidí, z nichž pěti je zcela lhostejný. ( č.40)
-----
Podle Ústavu pro studium totalitních režimů dokumenty nalezené v archivu Ministerstva vnitra nezvratně prokazují, že Jan Žižka z Trocnova byl agentem Státní bezpečnosti. "Našli jsme dokument, kde je to tak výslovně napsáno," řekl nám mluvčí ústavu. "Naší povinností je zjištěné informace publikovat a ne interpretovat." Předseda spolku přátel odkazu Jana Žižky je touto informací zdrcen: "Nerozumím tomu. Do té doby, než budou zjištěny další souvislosti, pro mne hejtman Žižka zůstane symbolem slušnosti, mírnosti a empatie. Možná udával, ale zcela jistě nikomu neublížil." ( č.42)
-----
Vysílání písně Ach, synku, synku zakázala Českému rozhlasu Rada pro reklamu s odůvodněním, že především druhá sloka bezostyšně propaguje prostředky zubní hygieny ORAL. ( č.42)
-----
Hitem letošních Vánoc se podle České obchodní komory stala dětská souprava Malý inkvizitor. "Ukázalo se, že když má někdo skutečně dobrý nápad a dokáže navázat na nejlepší lokální tradice, může být na evropském trhu úspěšný, i když nejde o zavedenou značku," ohodnotil mluvčí ČOK obchodní úspěch malého výrobního družstva z Velkých Losin. ( č.44)
-----
Obě největší české politické strany se shodují v tom, že nejlepším řešením, jak zlikvidovat zadlužení státu, je vsadit veškeré daňové příjmy za příští rok v ruletě a vyhrát. Neshody zatím panují jen v detailech, např. v tom, že sociální demokrati chtějí vše vsadit na červenou, zatímco občanští demokraté na modrou, která se ovšem v ruletě běžně nepoužívá. ( č.46)
-----
Ústavní soud potvrdil, že poplatek za recept neodporuje české ústavě a je tedy nutné ho vybírat. V reakci na toto rozhodnutí prudce zdražily všechny kuchařky. ( č.49)
-----
Vyšetřování potvrdilo, že stavba Karlova mostu ve 14.století byla předražena. "Analýzou starých účetních knih jsme zjistili, že bylo fakturováno velké množství vajec, která - jak prokazují výsledky rozborů - se nakonec vůbec neuplatnila při stavbě, ale byla nejspíš použita pro osobní potřebu," řekl nám jeden ze specialistů na hospodářskou kriminalitu. Kvůli podezření z krádeže bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Vyšetřovatelé jsou však skeptičtí: "Vzhledem k předpokládané vysoké hladině cholesterolu u pachatelů je pravděpodobnost, že někdo z nich ještě žije, velmi malá. ( č.51)
-----
Mírnou korekci výhledu do budoucnosti vyhlásily organizace bojující proti globálnímu oteplování. Tento jev ve své katastrofické podobě pravděpodobně nenastane - jak uváděly dřívější prognózy - už letos v květnu, ale hned po asi sto tisíc let trvajícím období další doby ledové. "Obsah našich předpovědí je správný a nemáme na něm co měnit," prohlásil jeden z ekologů. "Od začátku jsme ale připouštěli, že bude třeba na základě nových poznatků průběžně dělat drobné korekce v časování." ( č.54)
-----
Vyhlašování českých lvů letos zcela ovládl film z prostředí výroby pneumatik - Protektor. Filmová akademie však v posuzování kvalit filmu vůbec není jednotná. Někteří filmoví kritici film považují za povrchní a přivítali by u něj alespoň o 2 mm větší hloubku dezénu. Jeden z našich předních odborníků v oboru filmových pneumatik nám k tomu řekl: "Že by s tak mělkým prvoplánovým vzorkem mohl náš Protektor soutěžit o Oscara, to si mohli myslet jen ti novináři, kteří jsou sami úplně sjetí!" ( č.54)
-----
Šťáru v prostorách Činoherního klubu v Praze provedla jednotka Národní protidrogové centrály. Důvodem bylo anonymní udání, že v budově se nachází činoherák. ( č.56)
-----
O víkendu se uskutečnil předvolební fotbalový zápas mezi zástupci levice a pravice. "Protože si oba týmy vzaly podobné dresy, bylo sledování zápasu dost složité," řekl nám hlavní organizátor utkání. "Levice se snažila prosazovat především po levém křídle, pravice sázela na silnou hru ve středu pole. Jako nejlepší rozlišovací prostředek ale fungovalo to, že zatímco levice hrála z pohledu kamery zleva doprava, pravice naproti tomu zprava doleva." ( č.56)
-----
V souvislosti se snahou zvýšit příjmy státního rozpočtu schválili poslanci dodatek k trestnímu zákoníku, že při vyšetřování trestných činů je daňové přiznání bráno jako polehčující okolnost. ( č.56)
-----

Potomci Friedricha Nietzscheho uvedli na evropský trh novou společenskou hru Nadčlověče, nezlob se. ( č.60)
-----
Do složité situace se dostali organizátoři mistrovství ČR v líčení. Na místo konání soutěže se dostavily především prvotřídní vizážistky, ale rovněž řada místních pytláků a navíc i několik zkušených vypravěčů a jeden lidový líčitel. Kvůli nesouměřitelnosti soutěžících bylo proto nakonec líčení odročeno. ( č.63)
-----
Průzkum ukázal, že většina Řeků je připravena si utáhnout opasky, pokud je od řeckého státu dostanou zdarma. ( č.63)
-----
Švédská princezna Victoria neuspěla se svým požadavkem, aby jí místo protežovaného švédského popového dua Roxette zazpívalo na svatbě české duo Eva a Vašek. Podle krále Gustava by Eva ještě ušla, ale jméno Vašek zní na královskou svatbu příliš plebejsky, což urazilo Vaška, Evu i potomky Petra Bezruče. ( č.68)
-----
Jak se již dříve očekávalo, ministři české vlády chystají další nové škrty. Na nově vytvořená úřednická místa na všech ministerstvech už bylo vyhlášeno výběrové řízení a očekává se, že noví škrti by měli nastoupit již k 1.srpnu. ( č.72)
-----
Evropský soud pro lidská práva vyhověl podnětu známého českého kriminalisty Jana Zemana, který si u soudního dvora stěžoval, že mu byl v ČR od roku 1989 neoprávněně upírán služební postup. Vzhledem k ojedinělému Zemanovu výkonu v dílu Vrah se skrývá v poli mu byla přiznána hodnost polního maršála. TV seriál o jeho osudech se podle soudního rozhodnutí musí propříště promítat výhradně pod názvem Třicet případů maršála Zemana a kriminalista musí dostat ještě návdavkem druhou hodnost poručíka jako penále. ( č.74)
-----
Tomáš Pitr byl po několika letech stíhání zadržen ve Švýcarsku. Česká strana se domnívala, že bude nechvalně známý podnikatel vydán do Prahy, ale švýcarská policie jej pouze doprovodila na předávání ceny Zlatý flakón za stomiliontý prodaný přípravek značky PITRALON, se kterou je Pitr společně s neméně kontroverzním rakousko -izraelským podnikatelem Barakem Alonem z neznámých důvodů spojován. ( č.75)
-----
Postupný úpadek řemesel a snižování manuální zručnosti obyvatel v České republice bude mít podle ministra dopravy Víta Bárty podstatný vliv na pravidla silničního provozu: "Ve společnosti, kde většina lidí má obě ruce levé, nemůže být základní dopravní normou pravidlo pravé ruky." ( č.75)
-----
Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Miroslav Vlček byl osočen bývalými kolegy, že se při některých jednáních sněmovny dostatečně nevěnoval řízení a ve dvou případech dokonce řídil příliš rychle. Expředseda se k obviněním nechtěl vyjadřovat s odůvodněním, že místo něho jednání řídila osoba blízká. ( č.76)
-----
Kvůli chystanému zvýšení pokut za dopravní přestupky pro majitele dražších vozů výrazně stoupla poptávka po Velorexech a ojetých Trabantech mezi českými multimilionáři. V této souvislosti se rovněž předpokládá, že tradiční automobilový závod milionářů Diamond Race bude nutné prodloužit asi o týden. Podle vyjádření šéfa dopravní policie budou policisté v plné pohotovosti a budou připraveni zakročit kdykoli, když závodníci po dálnici pojedou nižší než minimální povolenou rychlostí. "Je pravda, že boháči si z nás kvůli našim děravým zákonům moc nedělají," posteskl si jeden z policistů. "Někteří jedou klidně i třicítkou a ještě na nás výsměšně troubějí." ( č.80)
-----
Týmu athénských historiků se podařilo prokázat, že běžec Feidippidés, který podle legendy přiběhl do Athén zvěstovat vítězství v bitvě u Marathonu, použil na trase nepovolené povzbuzující prostředky. Řecký antidopingový výbor proto Feidippida zpětně diskvalifikoval a potrestal ho zákazem účasti v bitvách s Peršany na dva roky. ( č.81)
-----
Místní zastupitelstvo v Ouholičkách na Kladensku rozhodlo většinou hlasů o zákazu nošení burek a nikábů na katastru obce. "Uznáváme, že jde o určitý zásah do práv občanů," komentuje rozhodnutí starosta, "ale jedná se o demokratické rozhodnutí zastupitelů, proti byl podle očekávání pouze včelař Janoušek". Obě ženy trvale žijící obci mají tedy i nadále možnost používat džilbáb, čádor, hidžáb i šalvár, stejně jako kšiltovku Chicago Bulls, kterou používaly doposud. ( č.82)
-----
Prezident Klaus, který se jako divák zúčastnil čtvrtfinále basketbalového mistrovství světa, o přestávce proměnil oba trestné hody za další taktický faul úředníků EU. Napínavý zápas tak asi dospěje do dalšího prodloužení, kde jsou šance nadále vyrovnané, protože EU má sice vyrovnanější základní sestavu, ale český prezident může těžit z toho, že nemá ani jednu osobní chybu. ( č.84)
-----
Předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásila tento týden stav legislativní nouze, byť někteří odborníci soudí, že ČR vykazuje spíše legislativní přebytky než nedostatek. V rámci humanitární pomoci již na letišti v Ruzyni přistála první letadla se zásilkou legislativních přikrývek a sušených paragrafů, které by měly pomoci překonat první nejtěžší dny. Dorazila též jednotka speciálně cvičených psů pro vyhledávání osob dosud zavalených pod troskami českých vyhlášek a zákonů. ( č.88)
-----
Kromě negativních výsledků přinesl první test státní maturity i pozitiva. "Zjistili jsme např., že 86% maturantů se dokáže bez problémů podepsat," uvedl jeden z členů týmu, který výsledky vyhodnocoval. "Z této informace jsme vyvodili, že součástí maturity by mělo být i prokázání schopnosti sepsat kvalitní anonymní udání, protože jednak jde o důležitou praktickou dovednost a jednak tím bude zajištěno, že zbývajících 14% maturujících nebude diskriminováno." ( č.89)
-----
Nový a dosud neznámý indiánský kmen byl objeven v supermarketu na okraji jednoho jihoperuánského města. Příslušníci nově objeveného kmene ještě nikdy neopustili hranice supermarketu a nemají tušení, jak vypadá běžný život ve 21.století. Mezi sebou používají dosud ne zcela rozluštěný jazyk, který nemá žádný výraz např.pro nemoc či stáří, zato má patnáct rozdílných výrazů pro sezónní slevy. (č.90)

Kalendárium Nedělních miniglos

23. ledna 2011 v 15:23 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
22. února 2009: První vydání Nedělních miniglos. Optimisticky bylo označeno jako číslo 1 v bláhové naději, že za týden bude následovat další vydání.

1. března 2009: Poprvé vycházejí Nedělní miniglosy ve standardním formátu pěti glos. Tento formát se až na vzácné výjimky udržel doposud.

9. března 2009: Objevuje se první komentář jednoho ze čtenářů. Podle očekávání jde pouze o reklamu. Čtenáři blogu se zdají být novým formátem zaskočeni a na téměř půl roku ztratí ohromením řeč.

26. dubna 2009: Uzavírá se první desítka vydání. Každé vydání NM si přečte kolem pěti čtenářů. Ještěže autor není vegetariánem, protože tak masový způsob komunikace by pro něj byl jistě nepřijatelný.

21. července 2009: První nesmělý komentář (bez textu, pouze smajlík) se objevuje až v čísle 22 po pěti měsících vydávání. Autora Nědělních glos tato úžasná zpětná vazba nabije novou energií.

27. července 2009: Kvůli neutuchajícím problémům s připojením se poprvé nepodařilo doručit Nedělní miniglosy v neděli, ale vyšly až 11 minut po půlnoci. Žádné stížnosti však nebyly zaregistrovány.

16. srpna 2009: Poprvé a zatím naposled měly Nedělní miniglosy ve vydávání přestávku danou faktem, že se autor účastnil maratónu v Helsinkách a měl úplně jiné starosti než glosovat dění doma či ve světě.

24. srpna 2009: Podle neověřených informací se Nedělní miniglosy poprvé ocitly ve vládním přehledu tisku. Po třech týdnech ministři usoudili, že NM nepředstavují riziko pro bezpečnost státu a zařadili tento zdroj do sekce Projevy neškodných bláznů.

13. září 2009: První čtenář se odhodlal ohodnotit Nedělní miniglosy (č.29) hvězdičkami.

20. září 2009: Poprvé vycházejí Nedělní miniglosy ze zahraničí (Slovensko). Od té doby se dočasná emigrace redakce uskuteční ještě několikrát.

4. října 2009: Pod Nedělními miniglosami se objevuje první menší komentářová výměna názorů.

18. října 2009: Vycházejí z dnešního pohledu poněkud tajuplné Nedělní miniglosy č.34, které po několika týdnech bez přičinění autora zmizí. Důvodem byly (podle nejpravděpodobnější ale nikdy oficiálně nepotvrzené verze) komentáře jednoho ze čtenářů, které kritizovaly práci administrátorů. Předpokládám, že jednou půjde o cenný sběratelský kousek, asi jako prvních 12 čísel Čtyřlístku.

7. února 2010: K jubilejnímu padesátému vydání vycházejí Nedělní miniglosy poprvé ve formáru dvojčísla, tzn. s deseti glosami.

21. března 2010: Naposledy vyšly Nedělní miniglosy, ke kterým nebyl pořízen žádný komentář ani žádné hodnocení.

8. května 2010: Zřejmě euforie v souvislosti se státním svátkem způsobila vykolejení z tradičních pořádků: Nejen že se v 63.vydání objevilo šest glos místo pěti, ale Nedělní miniglosy vyšly už v sobotu. Autor se asi nemohl dočkat.

19. září 2010: Poprvé nevyšly Nedělní miniglosy "v přímém přenosu" ale v "předtočené" verzi.

7. listopadu 2010: Nedělní miniglosy č.89 si poprvé přečetlo více než 100 čtenářů.

14. listopadu 2010: Nedělní miniglosy č.90 měly zatím největší čtenářskou odezvu - 10 různých komentátorů, 136 čtenářů a dokonce poprvé vůbec se ukázaly 2 facebookovské palce nahoru.

16. ledna 2011: Byla vyhlášena speciální soutěž k vydání jubilejních stých Nedělních miniglos.

23. ledna 2011: Bylo oznámeno jméno výherce soutěže o láhev řeckého vína (správné odpovědi a vyhodnocení jsou uvedeny na konci tohoto článku)

23. ledna 2011 (kolem páté hodiny odpolední): Vychází speciální výběr padesátky glos vybraných z celé historie týdeníku. Vydržte, už jenom chvilku!

--------------------------------

Správné odpovědi na soutěžní otázky:

Otázka č.1:  
Kdy bylo vydáno historicky první číslo Nedělních miniglos? 22. února 2009

Otázka č.2:
Kolik bylo celkem v dosavadních 99 vydáních publikováno glos? Standardně je v každém vydání 5 glos, což bylo narušeno jen třikrát, dvakrát bylo publikováno šest glos a jednou vyšlo "dvojčíslo" s deseti glosami. Celkem tedy vyšlo 502 glos.

Otázka č.3:
Jen jedinkrát od vydání prvního čísla Nedělní miniglosy vůbec nevyšly. Kdy to bylo? 16.srpna 2009

Otázka č.4:
Z názvu týdeníku vyplývá, že vychází standardně v neděli, výjimky ovšem podle starého úsloví i tentokrát potvrzují pravidlo. Kolikrát podle vás vyšly Nedělní miniglosy v jiný den než v neděli? Celkem 2x, jednou v sobotu a jednou v pondělí těsně po půlnoci.

----------------------------------

Ze všech účastníků se dostali do závěrečného slosování dva, kteří na dvě otázky odpověděli správně a na zbylé dvě srovnatelně nepřesně. Losování probíhalo hozením padesátikorunové mince za přítomnosti státního notáře, který si ovšem z nervozity zakrýval oči.

Vítězem soutěže se stal TlusŤjoch, a má tak právo volit druh vína: Bude to bílé, červené, rosé nebo retsina?

-----------------------------------

Nedělní miniglosy č.100 vyjdou ještě dnes mezi 17. a 18. hodinou a půjde o výběr 50 glos. Ti nejpravidelnější čtenáři budou znát všechny (ano, jsou mezi vámi tací, kteří přečetli úplně všechny dosud vydané Nedělní miniglosy). Věřím ale, že většina čtenářů pro sebe najde něco nového, byť jde o starší věci. Snad aspoň některé z glos vydrží i vytržení z kontextu právě toho "svého" týdne.

No a pokud mezi svými známými máte někoho, koho podezíráte z potenciálních sympatií k tomuto žánru, neváhejte a pozvěte ho do hry. Teď již neriskujete, že vám bude dělat nekalou konkurenci v soutěži o víno, protože další podobná soutěž se uskuteční nejdřív za dalších sto týdnů :-).

O češtině do životopisu

22. ledna 2011 v 10:14 | Petr Vápeník |  Jazykové hrádky
Není tomu tak dávno, sepisoval jsem svůj životopis. Ne, nebylo to proto, že bych měl neodbytnou touhu o sobě něco zvěstovat světu. Ještě nejsem tak sebestředný, abych sám sobě třeba vytesal heslo do elektronického kamene Wikipedie. Byl to obyčejný životopis pro případné uplatnění na zdejším pracovním trhu, takový ten spisek, ve kterém se snažíte sebevědomě vyzdvihnout své dobré stránky a vlastnosti a skromně potlačit ty špatné a pro daný účel nevyhovující, a zároveň se přitom pokud možno neudusit zvratky vlastních lží. Psaní šlo docela dobře - až do okamžiku, kdy jsem narazil na oblast jazykových znalostí a logicky jsem jako první uvedl češtinu.

Jak však popsat míru znalosti tohoto jazyka a nelhat? Když jsem ještě chodil do školy, moje znalost jazyka českého byla hodnocena jako oscilující mezi výbornou a chvalitebnou. Platí to ale doposud? Vzpomínám si, že jsem se školnímu studiu češtiny moc nevěnoval a více jsem se zabýval využitím jazyka v praxi. Je možné připustit, že neustálým praktickým používáním jsem dosáhl znalosti perfektní? Ruka nad klávesnicí počítače zaváhala: Stačí si přečíst kousek Vančurových textů nebo uvědomit si, že stále ještě mi nejsou stoprocentně jasné rozdíly mezi příslovečným určením a doplňkem případně mezi přívlastkem shodným a těsným. Perfektní tedy moje čeština opravdu není (shodnout se můžeme snad jen na tom, že je mi někdy poněkud těsná).

Na druhou stranu už jsem ze školy nějaký ten rok pryč a - jak známo - znalosti postupně samovolně degradují. Dá se tedy předpokládat, že z kamenitých výšin dávné výborné či chvalitebné znalosti jsem postupně přešel do úrodných nížin znalosti dobrédostatečné, to však, uznejte, zní v životopisu příliš školometsky. Z podobných důvodů jsem vyřadil i znalosti uspokojivé, protože takové bylo, tuším, ve škole chování, když už nebylo nic moc. Zkusil jsem tedy přejít od školních stupnic k jinému typu hodnocení a napadlo mne, že česky mluvím plynně. A protože to znělo maličko podezřele, nějakou dobu jsem se lépe poslouchal a zjistil jsem, že moje čeština je doopravdy plynná jen málokdy a je spíš přerývaná zámlkami a slovními berličkami. A je taktické a pro daný účel výstižné napsat do životopisu, že moje čeština je přerývaná?

Taky bych mohl napsat něco podobného jako do oblasti schopností práce s počítačem. Kdybych použil takovou analogii, mohl bych snad bez uzardění prohlásit, že moje úroveň znalosti češtiny je uživatelská, což si překládám tak, že se v případě nouze jsem schopen domluvit. Jenže pak jsem si vzpomněl na různé - v dnešním jazyce celkem oblíbené cool výrazy jako mítingy, brífování, tásky, gůglování, deliveráče, šérování informací, skoupy projektů, prostě na podobný brejnvošingový šit, a zaváhal jsem i nad znalostí uživatelskou. Jak já, proboha, vlastně umím česky? Asi nijak zvlášť, když mě ani neumí napadnout to správné slovo!

Mohl bych to snad zamluvit nějakým nejednoznačným adjektivem. Co kdybych třeba napsal, že moje znalosti českého jazyka jsou kromobyčejné? Tím přece neříkám, že jsem amatérský jazykozpytec, který na firemních poradách hovoří ke kolektivu v přechodnících. Na druhou stranu to může vzbudit podezření, že nejsem týmový hráč. Mám tedy napsat, že moje znalosti jsou standardní? Bože chraň! Takového zaměstnance by snad chtěli jen v Úřadu pro normy a etalony.

Nebudu vás napínat: Nakonec mne zachránil zásah shůry a v hlavě se mi rozsvítilo. To je to slovo! Moje schopnosti v oblasti českého jazyka jsou obstojné! Slovní základ STOJ vypadá snad dostatečně pevně a nekompromisně, předpona OB naznačuje, že se ve mně snoubí sympatická OByčejnost s všeobecnou OBlibou, takže bych mohl být jednoznačnou posilou pracovního týmu i pro nastávající OBzvlášť těžké doby a případný kontrakt by snad mohl vést k OBoustranné spokojenosti. To je prostě přesně ono; tohle slovo jsem hledal!

Teď už jde jen o to, jak tohle báječně přesné a výstižné slovo pro účely konečné verze životopisu přeložit do angličtiny, protože v dnešní době je samozřejmě česky psaný životopis naprosto OUT.

Zdalipak na překlad toho úžasného slova budou moje standardní uživatelské znalosti angličtiny stačit?



-----------------------

Pozn.: Upozorňuji, že soutěž o láhev řeckého vína k vydání jubilejních Nedělních miniglos č.100 končí již v neděli 23.ledna ve 12:00. Posledních pár hodin šancí pro potenciální účastníky! Podrobnosti najdete ZDE.

Doznání

18. ledna 2011 v 20:07 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Do kozelce snů s barevnými křídly
spoutám svůj vděk
a silou myšlenek
na houpací židli
omámeně líný
trhám okvětní lístky
kopretiny:
Sudý a lichý, sudý a lichý…
Bez flinty v žitě,
hlasitě
tichý.

Převracíš všechno ve sklence vína.
Svět vzhůru nohama
oblohu zaplevelí,
projde se po souhvězdí
a nad hlavou má zemi
jak křehká bílá balerína.
Popravčí četa
čestných kolibříků
rázně velí:
Ke zdi!
Až na druhý konec světa!
Jako dar za doznání
nabídne mi
rituální dýku
a poslední přání.

Přiznávám!
Přes vůni vanilky
i měšce mecenášů
z vánoční nadílky:
Jako každý jiný
hřeším myšlenkami,
když to nejde činy.

A naposled si přeji
povodeň na poušti,
když už nedáte mi,
co bych fakt nejraději.

Vlhký lesk očí.
Polibek zamčenými ústy,
vášnivý a němý.

Prst na rtu
jak na spoušti:

Psssst…!!

Nedělní miniglosy č.99

16. ledna 2011 v 12:24 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy

Podle čerstvě zveřejněných výsledků podrobného výzkumu je v současné době planeta Země dvakrát prašnější než před 100 lety. Někteří vědci ovšem nepovažují tyto závěry za pesimistické a poukazují na to, že jde pouze o absolutní čísla, zatímco relativně se situace paradoxně zlepšuje: I když se množství prachu zvedlo jen dvakrát, žije na Zemi ve srovnání s rokem 1911 asi 150x více pracháčů.
-----------------------
Neúspěchem pro české posádky skončila letos rallye Pař힨- Dakar, která se již potřetí jela v Argentině a Chile. "Zdá se, že nám slavný dakarský závod od té doby, co se jezdí v Jižní Americe, nepřeje," uvedl vedoucí české výpravy. "Abychom uklidnili naše nespokojené sponzory, plánujeme proto v příštím roce uspořádat první ročník podobně zaměřené motoristické akce, která se pod názvem Rallye Tokio - Fukuoka pojede na jaře na Berounsku."
-----------------------
Manželé ze slovenského města Trstená povečeřeli místo špenátu omylem marihuanu, kterou našli v kelímku ve svém mrazáku. Mnohem horší dopad ale měl fakt, že několik desítek mladých Trstenčanů na své párty v sousedství omylem vykouřilo místo marihuany špenát, takže teď místo dobré nálady mají svaly jako Pepek námořník.
-----------------------
K zásadnímu rozhodnutí dospěla Evropská unie, když na rozdíl od USA a Číny odmítla pěstování geneticky modifikovaných politiků. Podle neoficiálních vyjádření z kuloárů nakonec při rozhodování převládl strach z neznáma, protože vůbec není jasné, jaké škody by uměle vložené lidské geny mohly z dlouhodobého hlediska napáchat ve standardní DNA politiků. Experti se například domnívají, že kdyby se tak například mezi politiky nekontrolovaně rozšířily geny empatie nebo sebereflexe, mohlo by to způsobit zánik celého živočišného druhu.
-----------------------
Po lékařích se do zahraničí chystají nečekaně odejít i čeští krupiéři, kteří pro svou akci používají slogan: Vsaďte se, že odcházíme! "Odchod lékařů by náš stát ještě dokázal ustát," řekl nám vládní zmocněnec pro hazardní hry Jiří Hernych, "ale odchod krupiérů by pro nás byl opravdovou pohromou. Zatímco právě jednáme s mongolskou stranou o vyslání šesti mongolských lékařů, kteří by odcházející české doktory měli nahradit, je třeba připustit, že v Mongolsku není ani jeden krupiér, který by zvládal zároveň ruletu i blackjack. Hrozí nám proto nebezpečí, že čeští boháči přestanou své peníze prohrávat v kasínech a začnou je dávat na charitu, což by mělo fatální důsledky na finanční rovnováhu v tomto státě."
------------------------
------------------------

Vyhlášení velké soutěže k jubilejnímu stému vydání Nedělních miniglos:  

Otázka č.1:  
Kdy bylo vydáno historicky první číslo Nedělních miniglos? 

Otázka č.2:
Kolik bylo celkem v dosavadních 99 vydáních publikováno glos? 

Otázka č.3:
Jen jedinkrát od vydání prvního čísla Nedělní miniglosy vůbec nevyšly. Kdy to bylo? Pozn.: Jen upozorňuji, že se nejedná o neděli 18.října 2009, kdy sice Nedělní miniglosy č.34 vyšly, ale po několika týdnech z blogu působením tajemných administrátorských sil zmizely

Otázka č.4:
Z názvu týdeníku vyplývá, že vychází standardně v neděli, výjimky ovšem podle starého úsloví i tentokrát potvrzují pravidlo. Kolikrát podle vás vyšly Nedělní miniglosy v jiný den než v neděli?



Kdo odpoví nejsprávněji, bude odměněn lahví kvalitního řeckého vína. Bude-li více správných odpovědí, bude výherce vylosován (privilegium losovat si usurpuje autor, budete mi holt muset věřit, že losování bylo spravedlivé).

Odpovědi prosím nevkládejte do komentářů, ale posílejte na mou e-mailovou adresu pvapenik@centrum.cz nebo formou Zprávy autorovi (v tom případě ale na sebe zanechte nějaký kontakt, abych vás mohl o případném úspěchu informovat).

Uzávěrka soutěže bude v neděli, 23.ledna 2011 ve 12:00. Výsledek vyhlásím v Nedělních miniglosách č.100 téhož dne. Jubilejní vydání bude mimořádné, nebude sice obsahovat žádné nové glosy, ale bude sestávat z výběru 50 glos z celé historie těchto specifických článků.

Těším se na vaše odpovědi i názory.

Velká voda

15. ledna 2011 v 13:31 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Jak jsem se dozvěděl, na dolním toku Berounky, která právě odvádí masu reinkarnovaného sněhu z velké plochy západních a středních Čech, by měla velká voda kulminovat právě dnes. Nelenil jsem tedy a kromě malého sobotního nákupu jsem absolvoval i malou vycházku podél řeky, abych zkusil najít pár zajímavých záběrů a podělit se o ně s vámi. Každopádně dnes nečekejte žádné provokativní líbání múz, jen pár reportážních a dokumentačních fotek.

Dopravní značka vysloveně vybízí muže v klobouku k procházce s omašlovaným děvčetem po zdejší cyklostezce. Bohužel, podle pravidla pravé ruky musejí oba dát přednost řece přijíždějící zprava. Uvidíme jak dlouho. Ale na Berounce - jak je vidět na fotografii - už se stihli usadit žraloci. Podle velikosti hřbetní ploutve bych soudil, že tohle bude macek!
Velká voda 2011

Ve směru k dobřichovickému zámku, zdá se, je vstup kloboučníků s mašlelami zapovězen. Vstoupí-li někdo na cyklostezku navzdory zákazu, bude jistě pokutován, ne-li rovnou utopen.
Velká voda 2011

Průhledem skrze poloutopené stromy na bývalém břehu řeky je vidět dobřichovická lávka. Rezerva, se kterou je rozkročena nad zdivočelou vodou, se zatím zdá být dostatečná. V místech, kde normálně běhám, se dá s určitou mírou opatrnosti pohybovat na kajaku.
Velká voda 2011

Je zajímavé, jak se zářivě bílý sníh snadno promění v tmavě hnědou vodu. Jestlipak moderní kanalizační systém rozpustilou vodu odkáže do příslušných mezí?
Velká voda 2011

Na lávce i podél břehů se procházely spousty lidí s fotoaparáty. "Na kolik cloníte?" zetal se mě starší muž. "Přijde na to," odpověděl jsem rozpačitě. "Já tam mám jenom osmičku a šestnáctku," řekl smutně a ukázal mi stařičkou umělohmotnou krabičku s očkem zaprášeného objektivu. "Osmičkou nic nezkazíte," odpověděl jsem mu a nechal ho projít po lávce na druhý břeh. Když ovšem nebudete fotit přímo proti slunci, doplnil jsem v duchu, když jsem si to sám zkusil. Tak snad starému pánovi aspoň pár záběrů vyšlo.
Velká voda 2011

Za dva roky a kousek, co pobývám v Dobřichovicích, je tohle zatím největší voda. Když to jako rekord ještě pár let vydrží, já se určitě zlobit nebudu.

O chvále povodní

12. ledna 2011 v 19:48 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Ač se to ještě před nedávnem zdálo skoro nepředstavitelné, sněhu kvapem ubývá z ulic, zahrad, lesů i luk a úměrně tomu se naplňují vodou místní řeky. Vidím to každý den na Berounce, která po víkendové módní přehlídce letošní kolekce ledových ker decentně vystoupila z břehů, jen jako by se herečka po představení přišla poděkovat za potlesk nadšeného obecenstva před oponu. Nakouknout, uklonit se a zase pěkně zpátky.

Ale kdykoli vidím řeku vylévající se - byť jen trochu - z břehů, nemůžu si nevzpomenout na vlastní zážitky z velké povodně roku 2002, kdy jsme opouštěli dům dost nakvap a za pomoci hasičů, protože se nám poklidná a nepříliš udržovaná zahrádka znenadání proměnila v bouřící Orinoko. "Tady", říkával jsem návštěvám později, "mohl místo zahradního grilu stát pomníček." A opravdu mohl, i když se mi nakonec místo sebe podařilo na zápraží domu utopit pouze foťák. Když voda opadla, byl jsem přesvědčený, že zdevastovanou zahradu nemůže už nikdy nic postavit na nohy. Ale stačilo odnosit naplavené balvany a harampádí a - kupodivu - zahrada se opět po velmi krátké době vlastními silami zazelenala do dříve nevídané krásy. Rostliny a keře, které se svými drápky udržely v hlíně, se narovnaly tak, jako již dlouho ne, jejich květy se otevřely a celá zahrada se obrodila. Tam, kde bývaly čtyři květy, jich teď bylo patnáct, kde jich dříve bývalo sto, nedaly se spočítat. Kdybych ten rozdíl neviděl na vlastní oči, nevěřil bych.

Čas od času nejen zahrady, ale i lidi postihne taková povodeň. Sice ne ta skutečná s proudící bahnitou vodou a plujícími kmeny, jen povodeň imaginární, která ale umí svými víry taky dost dobře obrátit ustálený život na hlavu. Někdy je to tím, že příliš napršíme sami sobě, až pak máme co dělat, abychom našli správné záchranné stéblo, jindy dopřejeme z přemíry snahy přespříliš svého deště někomu jinému. A taky občas spustíme nečekaně husté sněžení a jsme nadšení z toho, jak čerstvě napadaný bělostný sníh nádherně jiskří a jak dobře se čerstvým závějím podařilo překrýt nepořádek našeho světa. Ale sníh nakonec - ostatně jako i v té letošní jinak na sníh přebohaté zimě - roztaje, zmizí i sebemocnější závěj a lavinové pole, přijde obleva a naše řeky vystoupí z břehů. Někdy jen maličko a spokojí se jen s varovným zašploucháním, které teď slýchám z údolí Berounky, jindy jde o tisíciletou vodu, kterou už nikdy nezažijeme. Spočineme v úžasu nad silou toho živlu, nad dravostí proudu a neuvěřitelnou energií kolotající vodní masy. A pak už nám většinou nezbývá než sčítat škody a znovu v potu tváře odklízet naplavené balvany a harampádí.

Ale nikdy předem nevíme: Třeba právě tohle byla povodeň, která přinesla na naši zahradu to správné životadárné bahno, jehož působením se vše, co bylo zdravé, jen posílí a zazelená dosud netušenými nádhernými odstíny, a jen to staré, nahnilé a neživotaschopné odnese proud daleko do moře. Možná jen díky tomu odhalíme dosud v přítmí se ukrývající bohatá zákoutí našich zahrad, kde jsme nikdy předtím nebyli a jen žasneme, že je něco takového u nás doma k vidění. Třeba díky tomu zjistíme, že keř, do kterého bychom to nikdy neřekli, po takovém obrození dokáže rozkvést omamně vonícími květy a posléze dokonce vydat plody. No a třeba neobjevíme vůbec žádné novoty, jen si lépe uvědomíme, jak by nám naše zahrada chyběla, kdybychom ji neměli.

Než začneme sami v sobě podle poslední módy stavět vysoké betonové hráze proti svým vnitřním povodním, ať už jsou z vody, sněhu nebo z emocí, zkusme zapřemýšlet, jestli zrovna železobeton nebude vypadat v zahradách s tak křehkými rostlinami jako pěst na oko a jestli se tím nezbavujeme možnosti jednou užasnout nad zázrakem znovuzrození.

Já jsem každopádně připravený: Až to jednou zase přijde, budu si rozhodně líp držet foťák!

Dva pohledy z jednoho místa

11. ledna 2011 v 19:43 | Petr Vápeník |  Fotočlánky
Dva pohledy ze stejného místa - a jak se můžou lišit. Co jednou vypadá jako bezbřehá beznaděj, může vypadat ze stejného místa a stejnýma očima jako nový východ slunce. Co vypadá jako smůla smůlovatá, může v sobě mít zárodek štěstí. Co vypadá jako hustá mlha, ze které není vidět ani na jediný vratký krok dopředu, může ze stejného místa vypadat jako symfonie rozzářených nebes. Co se zdá být na první pohled navěky bez barev, může dostat z jiného pohledu duhovou aureolu.

Předkládám vám dva pohledy ze stejného místa a ze skoro stejného okamžiku. Na obou je dobřichovická Berounka, po které plují kusy ledu. Fotky jsou pořízené stejným fotoaparátem a stejným okem z dobřichovické lávky. Fotografická dvojčata, která si ale nejsou ani za mák podobná.

Berounka v Dobřichovicích



Berounka v Dobřichovicích

Který obrázek se vám líbí víc? A proč? Spíš ten prosvětlenější nebo se zádumčivou mlhou?

Přál bych všem, aby si vždycky ze dvou možných pohledů z jednoho a toho samého místa dokázali vybrat ten vlídnější, ten, který jim i jejich blízkým přináší větší radost a naději.

Berounka jedna! Kolik by asi takových rozdílných fotek z jediného místa šlo udělat, kdyby to člověk pořádně uměl a kdyby se dokázal vždycky správně dívat?

O tom, jak dovedeme vytvářet nebezpečno

10. ledna 2011 v 20:41 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Pan Werich kdysi říkával, že kde je blbec, tam je nebezpečno. To když někdo řekne, natož taková persóna, jakou byl Jan Werich, většina diváků se směje. Ano, mnoho z nich má své bohaté zkušenosti s takovým nebezpečnem, které kolem sebe zmíněný blbec šíří. Jako by tahle barikáda měla jen jednu stranu: Všichni jsme často objekty působení takových nepěkných sil, ale - nejspíš z vrozené skromnosti - ostýcháme se přisvojovat si na vzniku těchto sil zásluhy. Kdo tedy vlastně všechno to všudypřítomné nebezpečno vlastně vytváří? A kam se všichni ti "blbci" poschovávali, že nejsou vidět?

Jasný návod pro hledání původců nebezpečna dal už jeden z Werichových hereckých partnerů Miroslav Horníček. Ten Werichovo jednoduché úsloví tvořivě doplnil slovy: "Ale hranice blbosti neprochází mezi lidmi, ale lidmi!" To když vezmeme na vědomí, hned jako by se všichni poschovávaní rozvíječi nebezpečen najednou poodhalili, jako kdyby ztratili své jinak bezpečné mimikry, díky kterým je blbec v nás za normálních okolností neviditelný a na pohled zcela splývá s naší standardní vizáží rozumného a uvážlivého člověka.

Když pohlédnu do zrcadla a nechci hned ukvapeně a povrchně hodnotit, co doopravdy vidím, uklidňuji se někdy tím, že třeba pod tou nepříliš lákavou slupkou prvního plánu někde hluboko ve svém doupěti podřimuje moudrost. Možná jindy jen lehce dříme, ale poslední dobou si jasně uvědomuji, že prochází fází hlubšího spánku a je obtížné ji probudit. Na uvolněné místo se ale hned tlačí řada zájemců a blbost bývá v takové frontě čekatelů velmi, velmi průbojná. A pak se - s údivem dokořán otevřenými ústy - najednou přistihuji, že kolem sebe úspěšně vyvolávám nebezpečno.

Někdy to bývá jen nenápadný proces, lehké vlnky na jinak klidné hladině rybníka. O tom, že šlo o nebezpečno, se dozvídám až se zpožděním a někdy vůbec ne. Kdo že to tehdy zavinil, ptám se sám sebe a dostižen nemilou odpovědí, nasucho polykám: Aha, to já… Kdo by to byl do sebe řek? Jindy je blbost mého konání okamžitě zřejmá, někdy jen mně, jindy i ostatním. Přesto se s tím v dané chvíli nedá nic dělat: Ústa dopoví nakousnutý nesmysl, ruce dokončí nezadržitelné gesto. Nebezpečno triumfuje na pozadí s ozvěnou chrápající moudrosti.

Ale to vše bývají drobnosti, přechodné lapálie, bezvýznamnosti, na které my i ostatní brzy zapomeneme. Někdy se však povede skutečný majstrštyk blbosti. Něco, co hrozí opravdovým nebezpečím - ne pro nás, kteří bychom si ho jako původci zasluhovali vychutnat až do dna, ale pro ostatní, kteří přišli k naší blbosti jako slepí k fujaře. Často jsou to ti nejbližší, často ti, se kterými to paradoxně myslíme líp než sami se sebou. Ale důsledky našich blbostí se nijak nezmenší, pokud na jejich počátku stojí upřímnost, dobrý úmysl nebo vroucí cit.

Teď právě si vychutnávám, jaké to je, když se člověku taková bota vydaří ještě lépe než loupežníku Rumcajsovi, když byl ještě švec. Užívám si nepříjemný pocit, že jsem svému nebezpečnu úplně zbytečně vystavil lidi, které mám rád. Protože co jiného je blbost, než schopnost ublížit druhému, aniž my sami bychom z toho měli jakýkoli užitek? I když občas podlehnu dojmu, že už se dobře znám, musím připustit, že pravdu mají ti, co tvrdí, že život přináší každý den novou lekci. Někdy nevýslovně krásnou a povznášející, jindy přetrpké chuti. Tak aspoň spoléhám na to, že tahle lekce vlastní (byť v nejlepší víře míněné) pitomosti, probudí konečně toho starého moudrého spáče, na kterého si ještě dobře pamatuji z dřívějších dob.

Až budu mít zase někdy příště neodbytnou chuť šířit kolem sebe nebezpečno, snad si vzpomenu na dnešní pocity a třeba se podívám na blog a přečtu si s odstupem tenhle článek (vážení páni administrátoři, ať vás prosím ani nenapadne ho odstranit!). Jenom se bojím, že až to na mě doopravdy přijde, něco takového mě ani nenapadne.

Pokud - moji milí čtenáři a návštěvníci - vy sami jste vůči vytváření nebezpečna popsaného druhu kolem sebe imunní, tenhle článek nebyl věnován vám. Snad některý z těch příštích pro vás bude přínosnější.

Nedělní miniglosy č.98

9. ledna 2011 v 19:55 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Nové dopravní značky plánuje zavést Ministerstvo dopravy. Kvůli sladění evropských předpisů bude zavedena značka Činná sopka, ekologičtí aktivisté chtějí kromě přechodů pro chodce zavést rybí přechody a především v zónách příhraničních heren a kasin by se měla používat severská dopravní značka Zvýšená koncentrace losů. Po nedávném odsouhlasení značky Pozor, senioři, požadují genderové organizace zavedení další značky Pozor, ženy, která by se podle předběžných propočtů měla objevit prakticky všude kromě silnic přiléhajících k českému Parlamentu a k Úřadu vlády. Podle nezávislých odborníků je ale většina dopravních značek u silnic naprosto zbytečná. "Navrhujeme některé nadbytečné značky zcela zrušit," řekl nám jeden z uznávaných expertů na dopravu. Například značky jako Silniční kaple, Pohyblivý most nebo kvůli úsporným opatřením z poslední doby i dříve celkem rozšířená Práce na silnici v České republice postrádají zcela smysl.
-----------------------
Hned první schůzka českých hejtmanů na toto téma ukázala, že přechod z korun na eura v České republice by měl být plynulý a bezproblémový. Podle dohody hejtmanů přijme euro jako první Středočeský kraj a to od roku 2015. Pak by se měly v pravidelných ročních intervalech přidávat další kraje, kromě Karlovarského, kde se počítá s přechodem přímo na ruble bez přechodného eurového období.
-----------------------
Protože se pravděpodobně nepodaří vystavět speciální rychlobruslařský stadion ve Velkém Oseku, čeští občané si pro volné bruslení musí vystačit s ledovým povrchem chodníků, který se v celé republice vytvořil poté, co na prochlazený zemský povrch napršelo. Podle zvláštních holandských zpravodajů to vypadá, že rychlobruslení se po dvojnásobném olympijském vítězství Martiny Sáblíkové v České republice stalo doslova národním sportem, který provozují na ulicích lidé bez rozdílu věku. "Jestliže to takhle půjde dál, můžeme to s naší dlouholetou nadvládou na bruslařských oválech zabalit," potvrdil předseda nizozemského rychlobruslařského svazu. "Dokud i v našich městech nepřejdeme na podobný způsob zimního úklidu chodníků a silnic jako u vás, nemáme proti vašim reprezentantům do budoucna šanci!"
-----------------------
Prokrastinací, tedy chorobným odkládáním povinností, trpí podle odhadů 10 až 30% studentů vysokých škol. Podle dostupných informací se nejedná o lenost, ale neschopnost dokončit byť jednoduché úkoly. Studenti se proti takovému osočení bouří, považují ho za pomluvu a požadují prošetření. Policie i příslušné soudy však zatím jejich podněty chorobně odložily.
-----------------------
Na Floridě se prý sedmdesátileté důchodkyni podařilo vyfotit oranžového aligátora. Mluvčí české sociální demokracie prohlásil, že ČSSD se k této nepříjemné kauze už nebude nijak vyjadřovat, protože expremiér Stanislav Gross nedávno pozastavil své členství ve straně, a co dělá na Floridě, je jeho osobní věc.


Pozn.: Připomínám, že již v příštích Nedělních miniglosách č.99 bude vyhlášena velká týdenní soutěž o láhev výborného řeckého vína. Pokud správně odpovíte na několik jednoduchých otázek a své odpovědi doručíte na adresu pvapenik@centrum.cz nebo jako Zprávu autorovi přímo z blogové stránky, můžete být právě vy tím, kdo si bude moci vybrat, zda bude odměněn bílým, červeným, růžovým vínem nebo retsinou. Ve vydání jubilejních stých Nedělních miniglos 23.ledna se dozvíte správné odpovědi i jméno vítěze. Navíc si budete moci přečíst exkluzivní výběr padesáti miniglos jako průřez celou historií tohoto specifického týdeníku. Těším se na co nejhojnější účast v soutěži a věřím, že si jubileum společně náležitě užijeme :-).

Fotohádanka č.6

7. ledna 2011 v 23:51 | Petr Vápeník |  Fotočlánky
Dnešní lehce potříkrálová fotohádanka už je opět klasická, tzn. i s indiciemi. Některým z vás bude řešení jistě jasné na první pohled, ale někdo možná bude za pár drobných doplňujících informací rád, kdoví?

Takže otázka je stejná jako dosud vždycky: Co je tentokrát podle vás na fotografii?

Fotohádanka č.6


Indicií je tentokrát pět:

1. Fotografie není zcela aktuální (jinak by na ní musela být čerstvá ledová krusta), byla pořízena už na začátku srpna na Plzeňsku.

2. Objekt se nejčastěji používá Suchý.

3. Po mírném zpracování a po doplnění dalšími kousky se z objektů na fotografii dá vytvořit sameček od Růženky.

4. Objekt a keř v pozadí k sobě sice patří, jsou však různého rodu.

5. Objekt je trochu po babičce.


Správnou odpověď, vyhodnocení a pár souvisejících informací můžete čekat v neděli večer.

Moc se těším na vaše názory a přeji vám báječný hádavý lednový víkend.

Novoroční předsevzetí - posilování

6. ledna 2011 v 0:34 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané

...aneb pro rozptýlení všech dočasně malověrných předložený a téměř doslovný přepis rozhovoru mezi lepším a horším já v průběhu domácího posilování (jen vulgarismy byly odstraněny, aby nekazily rytmus):



To jenom zdá se, že dochází dech,
eeechchch, eeechchch!

Něco si uděláš, hned toho nech!

…uuufff, uuufff!

Říkám to tobě, tak na mě mluv!

Jako bych moh!
…ooochchch, ooochchch!

Kdo tě má poslouchat, funíš jak hroch!

…uuuuchchch, uuuchchch!

Když nedáš pokoj, seš pro mě VZDUCH!




To se pak špatně plní novoroční předsevzetí, když musím každý den splácet kyslíkový DLUH! :-)

O růžových lenonkách

3. ledna 2011 v 19:09 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Ovlivněn depresivní temně olověnou oblohou, která hrozí až na čestné výjimky několika slunečných dnů vládnout české kotlině od půlky listopadu do konce dubna, pořídil jsem si na toto období růžové brýle. Prostě jsem podlehl reklamě, která mě přesvědčovala, že skrze obroučky růžových brýlí bude vše vypadat lépe, světleji a zářivěji a světu kolem mě to bude víc slušet. A především pak lidem, v jejichž tvářích a často i duších jako by se ta pochmurně šedá obloha věrně zrcadlila. Růžové brýle jsou vůbec poslední dobou nejbouřlivěji se rozvíjející oblastí průmyslu; kdepak mobily, počítače nebo auta, vždyť ty už má u nás skoro každý. Ale vlastní růžové brýle, které z přičmoudlého šera vykouzlí slunce a gaunerovi přičaruje na záda andělské perutě, to je to, co dnes frčí. Vždyť kdo z nás by nechtěl mít svět a lidi kolem sebe lepší a příjemnější?

Nu, proč to nezkusit, řekl jsem si, i když už mám z jiné podobné reklamní akce doma tzv. univerzální kráječ, kterému se podařilo univerzálně nakrájet na nudličky pouze moje nervy a bříška několika prstů. Ale půjdu do toho tentokrát opatrně, nebudu si pořizovat žádný drahý módní výstřelek a načančaný designový model, spíš nějaké životem omlácené brejličky z druhé ruky. Jednak už budou mít s olověným světem a lidmi bez perutí své zkušenosti a budou navíc, doufám, za pár kaček.

Našel jsem si tedy ve výprodeji jedny levné ze starorůžového plastu a s lehce narůžovělými skly, žádný hi-tech výkřik ani kýčovité obroučky ve tvaru srdcí, které jsou možná dobré pro teenagery jako valentýnský dárek. Uměřené a nevýstřední malé růžové lenonky. Vlezlá prodavačka se mě sice snažila přesvědčit, že mi brýle sluší, ale mám ještě zbytky soudnosti a hlavně - přece si brýle nepořizuji proto, aby mi slušely, ale abych udělal svět kolem sebe přívětivějším nebo aspoň snesitelnějším.

Zkusil jsem si je cvičně nasadit hned v obchodě, ale na paní prodavačce jsem nezaznamenal žádné podstatné změny. "Zprovoznit přesně podle návodu!" poručila mi ta odměřená žena stejně nerudně, jako mne před chvílí pozdravila. Celou cestu domů jsem se na to, jak brýle vyzkouším v praxi, moc těšil a svět se mi zdál o něco světlejší už teď, a to byly brýle ještě v krabici. Co asi teprve nastane, až si je nasadím?!

Návod samotný moc obsažný nebyl: "Brýle nasaďte a noste," pravil moudře. Nic víc. Dál už byly jen standardní bezpečnostní pokyny a varování, kde vám stejně jen vysvětlí, že vám výrobek může za určitých okolností ublížit anebo vás může i zabít; tyhle zbytečnosti už dávno nečtu, protože by mne mohlo snadno zabít už pomyšlení na to, co se mi všechno může stát. Bylo mi jasné, že si na způsob optimálního používání růžových brýlí budu muset přijít sám. Ale co taky čekat od obnošeného modelu první generace?

Brzy se ukázalo, že i když jsou brýle používány přesně podle návodu, obloha skrze jejich skla vypadá na první pohled stejně zataženě, ulice jsou stejně šedavé a většina tváří stejně zachmuřená. Co s tím? Brýle jsou z druhé ruky, žádná záruka se na ně nevztahuje a vrátit nejdou. Když jsem ale v nošení vytrval, ukázalo se, že brýle se nejspíš jen snaží zkoncentrovat své skromné síly. Většina lidí vyvázla zcela beze změny a brýle odmítly zbytečně plýtvat energií. Koho ale vyhodnotily za hodného pozornosti, doslova si na něj zasedly a pak ho byly schopné proměnit k nepoznání. Takový člověk měl najednou se špatnými vlastnostmi utrum. Samozřejmě prosil, škemral, mohl před brýlemi klidně klečet na kolenou a dožadovat se uznání svých chyb a špatných vlastností, přísahat na bibli, že je potvora, lump a asketická sketa, dokladovat svá tvrzení čestnými prohlášeními všech, kterým kdy v životě ublížil; vše marno. Je mi těch lidí svým způsobem líto - jak mají ti chudáčci páchat své oblíbené špatnosti v tak růžovém světě?

Proč právě moje brýle jsou tak svéhlavě elitářské? Proč je proměňovaných lidí tak málo, že by se dali spočítat na prstech jedné ruky krátce po použití univerzálního kráječe z reklamy? Copak by si ostatní taky nezasloužili nějaké jánošíkovské přilepšení? Třeba je to tím, že jsem si vybral právě lenonky s maličkými kruhovými obroučkami, zahrnujícími jen malé zorné pole. Nové širokoúhlé modely budou jistě schopné obsáhnout mnohem větší výřez světa a třeba jednou nějaká sférická 3D růžová helmice bude fungovat opravdu na všechno.

Postupně jsem si zvykl nosit své růžové brýle skoro nepřetržitě. Ostatně kdybych si hned na začátku pozorně přečetl neoblíbené bezpečnostní pokyny, nemohl bych přehlédnout varování, že brýle mohou vyvolat u svého majitele závislost. Svět kolem mne se prakticky nezměnil: Je-li právě depresivní, brýle ho nerozzáří, je-li jasný, brýle neposkytnou kýžený stín. Jen vzácně do zorného pole vstoupí někdo, kvůli kterému brýle nechají všeho dalšího rozhlížení po světě a pořádně od podlahy se do něj pustí, vyperou ho, vyčistí, navoní, načepí, vtisknou mu neobyčejnou krásu a hloubku, moudrost, empatii a všechny další myslitelné nejlepší vlastnosti. Samozřejmě dobře vím, že ten člověk nemůže být ve skutečnosti takový, jak ho moje brýle v záchvatu růžové hysterie představují, ale tak nějak svým lenonkám důvěřuji, že díky jejich bohatým zkušenostem a neobyčejné intuici vybírají z mnohahlavého davu k přikrášlení jen ty, kteří za to doopravdy stojí. V tom je zřejmě jejich pravý smysl, o kterém se v žádném návodu nepíše a na který si musí každý přijít sám. Vždyť proč by jinak zrovna na tyhle lidi růžové brýle tolik plýtvaly svou dýchavičnou energií baterek první generace?

Až jednou potkáte muže středního věku s růžovými plastovými lenonkami na nose, dobře se rozmyslete, než vstoupíte do jejich zorného pole.

Jo a už jsem vám říkal, že mi taky neobyčejně sluší? Už ta úžasná, sympatická a moudrá paní prodavačka to kdysi odhadla na první pohled!

Nedělní miniglosy č.97

2. ledna 2011 v 11:48 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Novoroční projev prezidenta Václava Klause mohli sledovat občané jak ve vysílání České televize (na ČT1 a ČT24), tak i na Nově a na Primě. Protože je pan prezident velkým příznivcem sportu, jedná se pro příští rok i o přímém přenosu projevu na kanále ČT4 Sport. Naproti tomu vzhledem k prezidentovým zásadovým a konzistentním postojům v otázce evropské integrace prezidentův mluvčí rozhodně popřel, že by novoroční projev mohl někdy běžet i na Eurosportu, byť jen ze záznamu.
-----------------------
Další a další úspěchy v soutěžích po celé Evropě sbírá císař a král Karel IV. Po vítězství v soutěžích Největší Čech a Největší Lucemburčan a finálové účasti v soutěžích Největší Francouz, Největší Ital, Největší Rakušan a Největší Chorvat, se Karel IV. překvapivě kvalifikoval i do finále soutěže Největší Róm. Pokud se Karlu IV. podaří zvítězit, překoná v počtu trofejí i dosud vedoucího Michaela Jacksona, takže toto vítězství bude skutečně průlomové, i když - jak doslova uvedl na tiskové konferenci ve Velharticích hlavní organizátor české mutace soutěže Jiří Bušek: ".., zprvu trpké zdá se."
-----------------------
Do Japonska v tomto týdnu odcestuje na pracovní návštěvu dvacetičlenná delegace zástupců obou komor českého parlamentu. "Možná jste si všimli, že východy slunce v České republice nejsou v poslední době to, co kdysi," řekl nám k cestě jeden z členů delegace. "Je to tím, že předchozí vlády do východů slunce skoro nic neinvestovaly, takže nemůžeme očekávat v tomto směru pozitivní posun ke světovému standardu. My naproti tomu chceme všestranně zvyšovat úroveň života v České republice a k tomu kvalitní východy slunce rozhodně patří. A kde jinde bychom měli získat zkušenosti, když ne právě v Japonsku jako světové špičce v oboru?" Dlouhodobá pracovní cesta by neměla mít podstatný dopad na práci parlamentních orgánů. Členové delegace budou totiž na jednáních Poslanecké sněmovny a Senátu poctivě vypárováni díky návštěvě druhé parlamentní delegace v Bretani, kde budou naši zástupci studovat možnosti státních dotací do obnovitelné energie produkované přílivovými elektrárnami.
-----------------------
Na to, že společnost Sazka zbankrotuje, je aktuálně možné si vsadit v kursu 1:1,6. Postupně však klesají kursy sázkových kanceláří na to, že vyhrávajícím budou v případě výhry jejich peníze doopravdy vyplaceny.
-----------------------
Předsednictví Evropské unie převzalo 1. ledna poprvé v historii Maďarsko. Podle vyjádření odpovědných maďarských činitelů budou hlavními prioritami předsednictví rozšiřování EU směrem na Balkán a zavedení maďarštiny jako hlavního jazyka EU. "Ukazuje se, že ani dříve francouzština ani nyní angličtina nevedly k tomu, aby Evropa začala konečně mluvit jednou řečí, uvedená priorita je tedy zcela logická," uvedl jeden z bruselských kulisáků, který má výborný přehled o všech zákulisních jednáních. "Sice můžete namítnout, že šest měsíců je na tak zásadní projekt příliš krátká doba, Evropské předsednictví by však v této omezené době rádo dokončilo alespoň zkušební provoz na Slovensku."


Pozn.: Jak již jsem avizoval, blížící se vydání jubilejních stých Nedělních miniglos bude zcela specifické: Jeho součástí bude výběr padesáti příspěvků z celé historie tohoto "týdeníku" i malé kalendárium událostí, které s těmito články souvisejí. A nezapomeňte: již za 14 dní bude vyhlášena týden trvající soutěž o láhev výborného řeckého vína (vítěz bude mít právo rozhodnout se, zda dá přednost bílému, červenému, růžovému nebo retsině). Stačí správně (nebo aspoň co nejsprávněji) odpovědět na publikované otázky a odpovědi poslat na mail pvapenik@centrum.cz (buď z e-mailové schránky nebo formou Zprávy autorovi). Že se budou otázky týkat Nedělních miniglos, je samozřejmě nasnadě. Těším se na Vaši účast i případné komentáře.

Optimistická balada pro novoroční předsevzálky

1. ledna 2011 v 11:45 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Novoročních předsevzetí
bývá v lednu jako smetí,
taky s nimi - dobře ví se -
jak se smetím zachází se.
Takže často ještě v lednu
nezbude z nich skoro nic;
většina z nich půjde ke dnu
popelnic.

Sny, co já si předsevezmu,
chci však držet ještě v březnu
a dokázat, že se dají
plnit v dubnu, ba i v máji.
Jak bych moh za to, co není
dostat v červnu vysvědčení?

Přiblížím se letos metě
hýčkat své sny ještě v létě?
Stává se, že v letním parně
přes báječnou motivaci
předsevzetí vykrvácí
a na podzim čeká marně.

A co se sny, když se zmaří?
Ó jak prosté:
Odvezou je někdy v září
popeláři.
Už snad po sté.


Přijde ale čas,
až bude znovu dost krve,
za rok mě tu máte zas.

Po sto prvé.