O češtině do životopisu

22. ledna 2011 v 10:14 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Není tomu tak dávno, sepisoval jsem svůj životopis. Ne, nebylo to proto, že bych měl neodbytnou touhu o sobě něco zvěstovat světu. Ještě nejsem tak sebestředný, abych sám sobě třeba vytesal heslo do elektronického kamene Wikipedie. Byl to obyčejný životopis pro případné uplatnění na zdejším pracovním trhu, takový ten spisek, ve kterém se snažíte sebevědomě vyzdvihnout své dobré stránky a vlastnosti a skromně potlačit ty špatné a pro daný účel nevyhovující, a zároveň se přitom pokud možno neudusit zvratky vlastních lží. Psaní šlo docela dobře - až do okamžiku, kdy jsem narazil na oblast jazykových znalostí a logicky jsem jako první uvedl češtinu.

Jak však popsat míru znalosti tohoto jazyka a nelhat? Když jsem ještě chodil do školy, moje znalost jazyka českého byla hodnocena jako oscilující mezi výbornou a chvalitebnou. Platí to ale doposud? Vzpomínám si, že jsem se školnímu studiu češtiny moc nevěnoval a více jsem se zabýval využitím jazyka v praxi. Je možné připustit, že neustálým praktickým používáním jsem dosáhl znalosti perfektní? Ruka nad klávesnicí počítače zaváhala: Stačí si přečíst kousek Vančurových textů nebo uvědomit si, že stále ještě mi nejsou stoprocentně jasné rozdíly mezi příslovečným určením a doplňkem případně mezi přívlastkem shodným a těsným. Perfektní tedy moje čeština opravdu není (shodnout se můžeme snad jen na tom, že je mi někdy poněkud těsná).

Na druhou stranu už jsem ze školy nějaký ten rok pryč a - jak známo - znalosti postupně samovolně degradují. Dá se tedy předpokládat, že z kamenitých výšin dávné výborné či chvalitebné znalosti jsem postupně přešel do úrodných nížin znalosti dobrédostatečné, to však, uznejte, zní v životopisu příliš školometsky. Z podobných důvodů jsem vyřadil i znalosti uspokojivé, protože takové bylo, tuším, ve škole chování, když už nebylo nic moc. Zkusil jsem tedy přejít od školních stupnic k jinému typu hodnocení a napadlo mne, že česky mluvím plynně. A protože to znělo maličko podezřele, nějakou dobu jsem se lépe poslouchal a zjistil jsem, že moje čeština je doopravdy plynná jen málokdy a je spíš přerývaná zámlkami a slovními berličkami. A je taktické a pro daný účel výstižné napsat do životopisu, že moje čeština je přerývaná?

Taky bych mohl napsat něco podobného jako do oblasti schopností práce s počítačem. Kdybych použil takovou analogii, mohl bych snad bez uzardění prohlásit, že moje úroveň znalosti češtiny je uživatelská, což si překládám tak, že se v případě nouze jsem schopen domluvit. Jenže pak jsem si vzpomněl na různé - v dnešním jazyce celkem oblíbené cool výrazy jako mítingy, brífování, tásky, gůglování, deliveráče, šérování informací, skoupy projektů, prostě na podobný brejnvošingový šit, a zaváhal jsem i nad znalostí uživatelskou. Jak já, proboha, vlastně umím česky? Asi nijak zvlášť, když mě ani neumí napadnout to správné slovo!

Mohl bych to snad zamluvit nějakým nejednoznačným adjektivem. Co kdybych třeba napsal, že moje znalosti českého jazyka jsou kromobyčejné? Tím přece neříkám, že jsem amatérský jazykozpytec, který na firemních poradách hovoří ke kolektivu v přechodnících. Na druhou stranu to může vzbudit podezření, že nejsem týmový hráč. Mám tedy napsat, že moje znalosti jsou standardní? Bože chraň! Takového zaměstnance by snad chtěli jen v Úřadu pro normy a etalony.

Nebudu vás napínat: Nakonec mne zachránil zásah shůry a v hlavě se mi rozsvítilo. To je to slovo! Moje schopnosti v oblasti českého jazyka jsou obstojné! Slovní základ STOJ vypadá snad dostatečně pevně a nekompromisně, předpona OB naznačuje, že se ve mně snoubí sympatická OByčejnost s všeobecnou OBlibou, takže bych mohl být jednoznačnou posilou pracovního týmu i pro nastávající OBzvlášť těžké doby a případný kontrakt by snad mohl vést k OBoustranné spokojenosti. To je prostě přesně ono; tohle slovo jsem hledal!

Teď už jde jen o to, jak tohle báječně přesné a výstižné slovo pro účely konečné verze životopisu přeložit do angličtiny, protože v dnešní době je samozřejmě česky psaný životopis naprosto OUT.

Zdalipak na překlad toho úžasného slova budou moje standardní uživatelské znalosti angličtiny stačit?



-----------------------

Pozn.: Upozorňuji, že soutěž o láhev řeckého vína k vydání jubilejních Nedělních miniglos č.100 končí již v neděli 23.ledna ve 12:00. Posledních pár hodin šancí pro potenciální účastníky! Podrobnosti najdete ZDE.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Taya Taya | Web | 22. ledna 2011 v 10:24 | Reagovat

:D až si budu psát vlastní životopis, budu na tenhle článek pamatovat... Moje znalosti českého jazyka jsou obstojné :D
Občas takhle přemýšlím nad slovy do esejí, která se mají odevzdávat člověku, u kterého chcete být viděni v tom nejlepším světle... je to vlastně podobná situace...

2 Kerria Kerria | Web | 22. ledna 2011 v 10:31 | Reagovat

To je krásné zamyšlení. Musím se kouknout do slovníku, jestli má obstojné nějaký překlad, samotnou by mě to zajímalo.

3 Lucka Lucka | Web | 22. ledna 2011 v 10:39 | Reagovat

:-D Psaní životopisů je v mém případě zcela aktuální záležitost, takže tvé rozpaky naprosto chápu.
Nevím, proč mám dojem, že ten životopis píšu vždy o někom jiném, cizím. Vypište se do kolonek, my si vás vyhodnotíme, v ideálním případě ještě vyfotíme a pak teprv vyhodíme. :-D
A co teprve motivační dopis, to je teprve ten správný nářez! :-\

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. ledna 2011 v 10:51 | Reagovat

OBvykle se Obstojný překládá do angličtiny jako torelable.

A navíc jsem si včera přečetl, že psaná sívíčka jsou těžce out, teď frčí vidosívíčka aneb vše se odvíjí od tvého fejsmejkra a stajlisty (pudr výhodou).

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. ledna 2011 v 10:53 | Reagovat

[4]: samozřejmě, nedám ani jeden koment bez ošíbki; správně má být "tolerable"; toleruj, prosím, mé přesmyčky, jsemť dysharmonik.

6 Čerf Čerf | 22. ledna 2011 v 11:02 | Reagovat

[1]: Ano, je to dost podobné. Ale těm esejům každopádně dávám přednost :-).

[2]: Ještě než jsem přispěchal, TlusŤjoch odpověděl za mne.

[3]: Ano, je to ten styl starých pamětních desek: "V tomto domě se narodil, žil, pracoval a zemřel..." :-)

[4]: No, tak to bude v mém případě pro stajlisty doopravdy čelendž!

[5]: Tvou dysharmonii považuji za mimořádně tvůrčí a inspirativní.

7 adaluter adaluter | Web | 22. ledna 2011 v 16:38 | Reagovat

Já nějak nevím, obstojně na mě působí trošininku, jako že OBčas ano, OBčas ne. Obstoj či obkrok? Zjednodušila bych to prostě na "slovem i písmem", což je jstě pravda a u jakéhokoliv cizího jazyka, tato úroveň vzbuzuje úctu, proč tedy ne u jazyka rodného. A to mě přivádí na další myšlenku , uvést výraz "rodilý mluvčí", to zní hrdě a nelze to zpochybnit.

8 Naďa Naďa | Web | 23. ledna 2011 v 8:54 | Reagovat

Slovo obstojně by bylo v mém podání jen občasné. Většinou mé znalosti neobstojí, ale s češtinou mám já, trochu opačnou zkušenost. Během těch tří let psaní jsem získala více znalostí českého jazyka než když jsem vyšla ze školy. Např. jsem si osvojila správné používání mě, mně, ji, jí. Správné kladení čárek v souvětí jsem se kdysi snažila osvojit, ale pak jsem to vzdala. No, je to na mém psaní vidět. Také píšu jako když vyprávím, věty šněruju po svém, češtináři jistě kvílí a úpí.

9 fossilrose fossilrose | 23. ledna 2011 v 9:13 | Reagovat

Zajímalo by mě jestli čeština dokáže učarovat s tou svou složitostí, nebo spíš každého odradí. Všichni umíme česky to je bezesporu. Ovšem někteří to mají v krvi. Bože jak rád bych psal bez chyb. :-))

10 Čerf Čerf | 23. ledna 2011 v 16:32 | Reagovat

[7]: Kdysi jsem zažil, jak nějaká paní vyprávěla o svém malém synovi, který se dokázal vždy ze všeho vykecat, že je to "rodilý mluvčí". Myslela asi "rozený", ale líbilo se mi to moc :-).

[8]: Tím se jen potvrzuje, že nejsem češtinář, protože mě kvílet a úpět při čtení tvých článků ani nenapadne.

[9]: Mám moc rád lidi, kteří jazyk zvládají tak dokonale, že umějí tvůrčím způsobem využít prohřešky proti němu.

11 lanula83 lanula83 | Web | 25. ledna 2011 v 20:24 | Reagovat

Jejda co já jsem se napsala životopisů, než jsem se uhnízdila :-). A víš, co se mi zdá nejsmutnější? Přijde mi, že se všichni ptají, zda umíme AJ,NJ,RJ,FJ... a kdo ví, jaký ještě, ale nikdo se mně nezeptal, jak ovládám češtinu(no, pro mne to bylo spíš štěstí, protože pravopis je má slabina :-( ). A to jsem byla převážně na pozicích, kde jsem češtinu používala a prezentovala i firmu.

12 š š | Web | 26. ledna 2011 v 16:54 | Reagovat

nikdy mě nenapadlo, jak bych zhodnotila svojí češtinu... A myslím, že by nedopadla tak dobře, že by slovo obstojné stačilo...
Nebylo by třeba vhodné pouze uvést:
Český jazyk: ano
:))

13 ethnea ethnea | Web | 31. ledna 2011 v 9:32 | Reagovat

Myslim, ze zvlast ve tvem pripade je cesky jazyk brilantne zvladnuty slovem i pismem. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama