Kohopak mám asi na mysli?

4. července 2011 v 18:54 | Petr Vápeník |  Připomenutí

Dnes mám pro vás jednu velmi jednoduchou hádanku, tak jednoduchou, že dokonce ani není zapotřebí přikládat fotografii. I když - kdoví, platí-li to vždy a všude. Já pevně věřím, že to tentokrát nebudete brát jako skutečnou hádanku, ale spíš jako malé připomenutí (tak jsem ostatně pracovně pojmenoval i novou rubriku), protože tento člověk si připomenutí zaslouží o to víc, že se ho někteří samozvaní soudci pokusili několikrát v jeho životě odsoudit k zapomenutí.

Indicií jsem tentokrát dal dohromady o něco víc, než je zvykem u fotohádanek, ale snad to nebude na škodu:

1. Přestože většinu života strávil v emigraci, jeho češtinu a brilantní schopnost ji používat mu mohla většina Čechů jen závidět.

2. Měl velmi pozitivní vztah k Francii, kde studoval a několik let i pracoval.

3. Ač jeho předválečná existence nemohla být zpochybněna, dlouhá léta se o něm u nás nesmělo oficiálně mluvit, proto když jsme v roce 1987 na kolejích pořádali program na jeho počest, připadali jsme si, jako že pácháme kdovíjaký odboj.

4. Hrál v mnoha filmech, více v zámořských než českých.

5. Zatímco jeho nejbližší přítel a doslova herecké i soukromé dvojče je považován za jednoho z nejvýznamnějších Čechů v historii a ztělesněnou moudrost (ač to někdy v podání jeho ortodoxních příznivců umí být až protivné), on sám to dotáhl v "soutěži" o největšího Čecha na pěkné 94. místo, což je pouhá dvě místa za takovým veleduchem, jakým byl Klement Gottwald.

6. Patří mu polovina z jedné velmi známé a zavedené divadelní značky, i když vzhledem k jeho skutečnému jménu by mu klidně mohla patřit i ta druhá.

7. Ani jedna z jeho manželek nebyla Češka.

8. Ve své době byl příliš velkým demokratem na to, aby mohl žít v Praze, ale zároveň byl považován za tak podezřelý a potenciálně socialistický element, že mu byl na dlouhou dobu odepřen vstup do USA.

9. Toužil po tom být autorem a režisérem, ale okolnosti ho donutily být až do jeho posledních dní hercem - a to hercem úspěšným a mimořádně respektovaným.

10. Napsal stovky neuvěřitelných dopisů, které se v jeho podání staly svébytnou literární formou.

11. Byl snad jediný, kdo dokázal svým intelektem a odporem k patosu všeho druhu "setřít" Jana Wericha, a od koho to byl Jan Werich schopen (i když někdy se skřípěním zubů) přijmout.

12. I když jsem nikdy osobně neinklinoval k žádným konkrétním vzorům, jsem si skoro jistý, že kdybych nějaký hledal, v tomhle výběrovém řízení by právě on měl největší šanci vyhrát.

13. Přesně dnes, 4. července, uplynulo 30 let od jeho smrti.

Snad na položenou otázku ani nemusíte písemně odpovídat. Mně bude pro dnešek docela stačit, že víte, o koho jde a že si ho takto společně můžeme připomenout.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. července 2011 v 19:05 | Reagovat

Vousatý vtip socialistické éry:
"Rusové mají voskovce v mausoleu, Češi v Americe."

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 4. července 2011 v 19:51 | Reagovat

Zvláštní je, že jsem ponejprve myslelo na krále Já I. :-) Vskutku podivné! Kdyby nebyl zmíněn, ani bych svůj postoj nezměnilo, ale-e - ta Francie, jistě, on rád USA, ale přeci jen, co když byl jen Jan Werich ten, kdo mohl setřít Jana Wericha?

3 Janah Janah | Web | 4. července 2011 v 21:12 | Reagovat

Bylo zodpovězeno, taky jsem se k tomu dostala - přes Kunderu a Krause .-)

4 Naďa Naďa | Web | 4. července 2011 v 21:46 | Reagovat

Dal jsi, Petře tak dobré indicie, že jsem to i já docela brzy poznala, ano byla to polovina značky V+W a oba dohromady nadčasově nesmrtelní!

5 bretislav bretislav | Web | 5. července 2011 v 7:51 | Reagovat

Tak jsem si pana nadčasového poránu tady taky připomněl :-)

6 Čerf Čerf | 7. července 2011 v 8:21 | Reagovat

Samozřejmě - potvrzuji jen pro formu, že jde opravdu o Jiřího Voskovce (jak říkávali v Emerice: Džórdž Voskovek).

[1]: V tomto srovnání je moje preference jasná :-) Ostatně i v řadě jiných srovnání, která nejsou tak vyhraněná jako právě toto.

[2]: Jan Werich dokázal setřít Jana Wericha, když měl dobrou náladu. Jiří Voskovec to dělal, když ho Werich něčím štval. Moc doporučuju jako skvělé čtení třídílnou korespondenci mezi JV a JW, je to ted už k mání i v Levných knihách, i když levného na tom není vůbec nic. Pár podrobnějších informací je v jednom mém starším článku v rubrice Literatura.

[3]: Velmi dobrá společnost. Ale dokonce v ní mám preference celkem jasné.

[4]: Ta již v reakci č.2 zmíněná korespondence JV a JW je jednou z nejzajímavějších věcí, které jsem v posledních letech četl. Doporučuji a případným pražským zájemcům rád zapůjčím, ono to - i když v Levných knihách - přece jen není úplně zadarmo. Ale nejspíš to znáš. Já osobně jsem to přečetl doslova jedním dechem (tedy vlastně třemi dechy, když jsou to tři knížky) a to se u mě nestává tak často.

[5]: Děkuji, to jsem moc rád. Po ránu nebo večer před spaním, myslím, že to nikdy není zbytečné :-).

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 13:15 | Reagovat

Zbaběle jsem nakoukla k tetičce Wiki a znamenám: Jiří Voskovec. Řadu věcí z jeho života vidím poprvé. Děkuji :-)

8 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 4. července 2014 v 13:34 | Reagovat

Páni, podle toho co jsi napsal bych to uhádla i já. Díky že jsi mne vrátil v čase :-)

9 userka userka | E-mail | Web | 5. února 2015 v 23:10 | Reagovat

Ha! Tak to jdu ihned najít článek o těch knihách a přečíst si ho, protože zítra je u nás divadelní představení Korespondence V+W (od divadla Na Zábradlí) a já pořád nevím, jestli mám jít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama