Miroslav Horníček: S paní ve spaní

23. července 2011 v 8:34 | Petr Vápeník |  Knihy

Při jedné z delších jízd vlakem jsem se nedávno potěšil tím, že jsem si znovu přečetl útlou knížku obsahující starší a dříve knižně nevydané (knížka vyšla v roce 1999) texty člověka a spisovatele, kterého mám rád, Miroslava Horníčka. Jedná se především o texty z padesátých let (asi by se už slušelo dodat , že jde o padesátá léta 20.století, ale pořád mi na takovém dodatku něco vadí :-)). Texty jsou nadepsány jako povídky, ale rozhodně nejde o povídky standardní a některé texty snad do takové škatulky ani přiřadit nejdou.

Jde totiž o texty velmi různorodé - od filosofické debaty mezi dvěma čápy s dost odlišným viděním světa (Rozhovor na břehu), přes úvahy (Umění ztráceti, Chvála relativity) a křehké glosy k tíživé době 50.let (Rozhovor s paní ve spaní), až k prvkům téměř hororovým (Podivní hosté) nebo ke glosovaným slovním hříčkám (Majitelům drobných přístrojů pro domácnost na vědomí). Vše je podáno s Horníčkovým typickým nadhledem a okouzlením k věcem sice obyčejným, ale zároveň nazíraným s fantazií dospělého dítěte.

Spojení s dětstvím se např. pěkně odráží v textu Andělé malých kluků:
"Nikoli každý muž byl klukem. Mnozí, ať již svou vinou nebo vinou svého okolí, byli v oněch letech pouze chlapci a někteří, což je ovšem smutný úděl, byli hochy. Nelze tvrdit, že andělé přicházejí pouze ke klukům, zajisté také chlapci a hoši je vídají, neboť andělé se nevyhýbají žádnému z dětí, ale nejhlubší a nejpevnější pouto je mezi anděly a kluky, a to proto, že klukovství je obzvláště krásný, bohatý a požehnaný stav, který není dán pouze věkem, ale i mnoha rozličnými schopnostmi, darem odvahy a ještě jinými dary, které všechny pocházejí z nebes."

Texty obsahují zajímavé myšlenky a na své si přijdou i lovci citátů:
"Čím hloupější člověk, tím víc a tím déle se těší z pochybení druhého."
"Když jdeš do sebe, nepobývej v sobě příliš dlouho, aby se ti v sobě nezalíbilo. Je lépe se přesvědčit třikrát, jsi-li opravdu v sobě, abys nebyl v někom, kdo se ti pouze podobá."

Horníčkův humor v popisu obyčejných situací je mi velmi blízký a občas se ani ve společnosti vážných spolucestujících neubráním hlasitému smíchu: "Má tělesná teplota dosahuje hodnot vysloveně podivných, např.35,8 nebo 36,2, a to i ve chvílích, kdy se domnívám, že mnou lomcuje horečka. Tedy teploty, při kterých macarát má delirium, ale na člověka je to málo."

Na druhou stranu je třeba připustit, že "sbírka" je hodně nevyrovnaná a nesourodá, je to takový pelmel témat a stylů bez větší jednotící myšlenky. Obsahuje perličky, ale rozhodně to není žádná velká literatura, nic nezapomenutelného a úžasného, skoro bych řekl, že vzhledem k době vzniku je to cosi jako předchůdce některých současných typů blogových článků. Optimální do letního vlaku, protože tu stovku stránek splivne čtenář během chvilky a ještě mu zbyde na rtech mírný úsměv a vaše kupé jako by se provonělo zvláštní vůní. Ale je to jen závan a vy si celkem rychle uvědomíte, že jde nejspíš jen o vůni chodbičkou procházející světlovlasé dívky modrozelených očí.

"Může se stát, že potkáme světlovlasou dívku modrozelených očí, která je ochotna s námi povečeřet. Radujme se z takové prostinké příhody a zabraňme hlasu, který nám našeptává, že ještě lépe by bylo, kdybychom potkali DVĚ světlovlasé dívky modrozelených očí, které by byly ochotny s námi povečeřet."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bretislav bretislav | Web | 23. července 2011 v 9:07 | Reagovat

Po neděli letím do knihovny! Ty rozdíly mezi kluky, chlapci a hochy si chci užít i v labužnictví a vybroušenosti myšlenek oblíbeného pana Horníčka taktéž. :-)

2 Naďa Naďa | Web | 23. července 2011 v 19:00 | Reagovat

Miroslav Horníček je můj zamilovaný herec, spisovatel, vypravěč, i jako osoba sama. Byl velice výjimečný člověk a je škoda, že už není. Je po něm nezaplněná mezera  mezi všemi jmenovanými žánry. Měla jsem ho raději než Jana Wericha. Byl totiž takový lidský a nečněl tak na piedestalu jako JW.
Máme doma skoro všechno co napsal a občas si ho vezmu ke čtení.

3 Janah Janah | Web | 24. července 2011 v 0:05 | Reagovat

Od Horníčka některé věci miluju, a některé mi vysloveně vadí.
Ale je fakt, že moje tělesná teplota je velmi podobná té jeho :D

4 adaluter adaluter | Web | 24. července 2011 v 5:16 | Reagovat

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, stále nevidím výhodu v setkání hned se dvěma světlovlasými dívkami modrozelených očí.
Jak je znám, celou dobu by se chichotaly, chodili společně na toaletu a nakonec odešly počestně domů, neboť zlákat k romantickému pokračování večera dvě dívky, je rozhodně složitější, než zlákat jednu. Nehledě na to, že i večeře by se poněkud prodražila. :-)
Asi mi chybí ta správná chlapská fantazie. :D

5 Čerf Čerf | Web | 24. července 2011 v 8:35 | Reagovat

[1]: Mnohokrát jsem si už na tohle dělení vzpomněl a taky jsem přemýšlel, do které skupiny jsem kdysi patřil já. No a taky do které patřím teď :-).

[2]: I já mám k panu Horníčkovi blízko a hodně mi rozšířil svými doporučeními můj vlastní kulturní svět. V porovnání s Werichem mi připadl poetičtější a někdy díky tomu pro někoho obtížněji srozumitelný. A přiznávám, že je v jeho textech hodně míst, kterým by podle mého skromného názoru prospělo prostřihání, aby ty krásné a šťavnaté plody, kterých v hustém větvoví jeho knížek roste požehnaně, byly možná ještě krásnější a šťavnatější.

[3]: Nenarazil jsem zatím na nic, co by mi z Horníčkových věcí vysloveně vadilo. Ale drobnou výhradu k občasnému "přetlaku slov" mám uvedenou výše :-) Je nicméně fakt, že některé jeho nenápadné (a nepříliš známé) povídky jsou naopak drobnými skvosty, které namají ani jedno nadbytečné slovo. Některé z nich třeba představím někdy příště :-).

[4]: Ani já podobným počtům moc nerozumím a beru to podobně jako pan Horníček za nepochopitelný projev samoúčelného mamonu. Navíc se domnívám, že ta pravá světlovlasá dívka modrozelených očí bývá v daný okamžik stejně jenom jedna a dokonce může mít vlasy i oči barevné, jak chce :-)

6 L! L! | 19. srpna 2011 v 11:43 | Reagovat

Nejlepší je stejně Bouvard a Pécuchet :)
Pan Horníček má hodně svérázný humor a vůbec náhled, čímž si ale myslím, že každý by v něm mohl najít něco svého.
Já se k němu ale taky stále nemůžu dostat. Nicméně článkem jsi mne navnadil;)

7 Čerf Čerf | Web | 21. srpna 2011 v 14:31 | Reagovat

[6]: Pokud jde o knížky, určitě existují i lepší, např. kdysi celkem populární Dobře utajené housle. Některé méně známé povídkové soubory se ještě chystám na blogu představit.

8 Amelie Amelie | Web | 30. srpna 2011 v 16:29 | Reagovat

Horníčkův humor mám ráda.

9 Jane Jane | E-mail | Web | 23. února 2015 v 12:47 | Reagovat

Spánek je moc důležitý, já jsem si koupila novou matraci a je mi hej http://www.modernispani.cz/matrace/akcni-matrace/matrace-marion-z-line-visco-peny

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. února 2015 v 12:58 | Reagovat

[9]: Trošku násilný naroubování tvé matracové reklamy na Horníčkovu humoristickou knížku, nemyslíš? Takže - jestli nemáš co jiného říct k tématu, reklamu na matrace si prosím dělej někde jinde než na tomhle blogu. Jasné?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama