O snových oplétačkách s úřady

6. července 2011 v 20:36 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Přišli hned poté, co jsem usnul. Ano, slyšel jsem, že v tu dobu chodívají, ale dokud to sami nezažijete, těžko se tomu věří. Překvapilo mě, že ani nezaklepali, ale to se v jejich profesi dá prominout. Vždyť si musíme uvědomit, s jakými individui se při své náročné práci potýkají. Ano, máte pravdu a teď už je to jasné i mně: Přibližně s takovými, jako jsem já. Prostě nic záviděníhodného.

"Jsme rádi, že jsme vás zastihli ve spánku," řekl ten menší a vlídnější. "Není nic nepříjemnějšího, než čekat, až se nějakému nespavci uráčí jít na kutě. To je pak pořád: Ještě musím dodělat tohle, taky támhleto, ještě prezentaci na zítřek a přečíst podklady na ranní poradu a taky novou verzi projektového plánu ... Jako bychom byli vzduch." Taky je, zdá se, o dost hovornější. Vzdychl: "Workoholiky nám byl čert dlužen. Ale…" dodal s úsměvem , "to není váš případ, že?" "Jó vzduch, to my teda vopravdu nejsme!" podotkl s vykřičníkem a s malým fázovým posunem ten vyšší a podmračenější.

"Asi to tušíte," vzal si zpět slovo hovornější, "ale jen aby bylo formalitám učiněno zadost: Jsme s kolegou z Úřadu na ochranu snů." Ani mě to nepřekvapilo. Dneska už je úřad na kdeco. Když se nebudu dobře chovat ke svým osobním datům, úřad na jejich ochranu mě setne, a hospodářská soutěž má u nás taky spoustu bodyguardů, aby jí nebyl v džungli volného trhu zkřiven mastný vlásek. Proč tedy ne sny? Záslužná práce, chránit sny, pomyslel jsem si, ale úředníci jako by moje tajné myšlenky slyšeli vyřčené pevným hlasem: "To máte pravdu," řekl mluvčí. "Jsou tak křehké a lidé často vůbec nectí jejich práva. Jako by jim sny patřily, ale tak to naštěstí není, že?

Nejspíš víte, proč jsme tady, mám pravdu?" "Jó, takhle to teda vopravdu není!" potvrdil svým vykřičníkovým a fázově posunutým způsobem ten vyšší. Stačilo si jen pomyslet, že nemám tušení, proč jsou dnes právě u mne, a jako bych to vyhlásil místním rozhlasem.
"Škoda," povzdychl si ten menší. "Myslel jsem si, že jste rozumný a vše proběhne bez komplikací; přiznání je polehčující okolnost i pro nás. Důkazy samozřejmě máme." Otevřel kufřík a vyjmul z něho tlustou složku nadepsanou mým jménem. Ani jsem si nestačil zformulovat otázku a už na ni slyším odpověď: "Ano, tohle všechno je o vás. Pár excesů z minulosti, ty jsou už promlčené, ale donedávna jen drobnosti. Až poslední dobou…" Opravdu nechápu, to musí být přece nějaká mýlka! Nikdy jsem neměl rozmíšky s úřady a sny ctím jako málokdo, to mi můžete věřit, však si přečtěte, kolikrát již jsem právě snům vzdal ve svých článcích hold.

Pokrčil rameny. "Poznáváte ji?" položil přede mne na noční stolek fotografii. Nasucho jsem polkl, až to bylo v nočním tichu slyšet. Po krátkém váhání jsem přiznal, že se mi o ní včera zdálo. "Hmmm…" zamnul si ochránce snů svůj úřednický nos: "Ano včera taky. A předevčírem, taky o víkendu, to dokonce dvakrát. Opakovaně na konci června, květen tu máme taky bohatě zastoupený a takhle bych mohl pokračovat dál." Ani vlastně nevím, jestli doopravdy existuje, pokrčil jsem rameny. "Jestli existuje jako osoba, to nevím, to jaksi nespadá do mé agendy, to je spíš věcí vaší obrazutvornosti," odpověděl na nevyslovenou námitku úřednicky suše. "Ale jako sen bezesporu existuje, a proti takovému zneužívání snu musíme rázně zakročit, od toho jsme tady." Copak asi obsahují ty nadité desky? "Každodenní mravenčí práce, znáte to: Fotky ze sledovaček, odposlechy, výpovědi snových známých, atd., atd. Prostě rutina!" "Jó zakročit, to teda musíme vopravdu řádně," ozval se z výšky podmračený hlas.

"Ale ano, samozřejmě, že můžete nakouknout. Vždyť je to celé tak nějak o vás, že?" Fotografií požehnaně, je vidět, že intenzivní sledovačka už běží aspoň půl roku. "No, máme i pár starších, možná byste se divil… Dobrý materiál, škoda že už promlčený!" Začetl jsem se do doslovných přepisů svých snů. "Ano, chápu, takhle napsané to vypadá trochu jako bláboly, ale co byste chtěl od snů? Ty většinou nemají pevnou strukturu jako novoroční prezidentský projev, že? Nám ostatně nejde o nějakou literární hodnotu; pro nás je to hlavně důkazní materiál." Několik desek bylo prázdných a nadepsaných "Přeposláno na mravnostní odbor!!!" Z toho se nejspíš jen tak nevykřešu. Ale - napadlo mě - z čeho vlastně?

"Především je to opakované zneužití snu podle paragrafu šest. Nebo snad od té osoby máte písemně potvrzeno, že se vám o ní smí zdát. Natož opakovaně a tak často?" Začetl jsem se do jedné zajímavé pasáže odposlechu, který se zřejmě z mravnostního odboru již vrátil. "A ještě k tomu v takových souvislostech!" skoro se zapýřil úředník. "Pak následuje podezření z podvodu; přece např. tyhle…" vbodl prstem do červeně podtržené pasáže z dialogu "…sliby jste nemohl myslet vážně?!" Ale to byly přece sliby ve snu, tam se toho namluví! "Nono, ve snech už přece dávno není vše dovoleno! A my jsme tu od toho, aby se sny nebraly na lehkou váhu." Svatá prostoto, kam jen to lidstvo směřuje?

"Dále je tu časté používání jinotajů, dvojsmyslné narážky, podivné vtipy; váš sen si nikdy nemůže být jistý, jak to všechno myslíte, aspoň my na Úřadu se v tom nevyznáme. Podle paragrafu sedmnáct jde o porušení principu rovných šancí, který může přejít až v diskriminaci snu." Můj sen je ale mimořádně inteligentní, dovtípí se; o nějakém hloupém snu bych si přece zdát nenechal, to dá rozum, ne? Úředník zdvihl ukazováček: "Někdy musíme - pochopitelně výhradně v jeho vlastním zájmu - chránit sen i proti jeho vůli. Sny bývají slabé a snadno ovlivnitelné, zatímco my musíme být nestranní a bdělí. Příkaz doby a našeho šéfa." "Jó, to my teda vopravdu jsme," konečně se trefil do správného okamžiku ten podmračený. "Teda aby se jako nebraly na tu lehkou váhu," upřesnil nadbytečně.

A v tu chvíli mě napadlo jedno možné - i když asi jen dočasné - řešení. Podal jsem úředníkovi papír. "Ano?"pohlédl na mne zvědavě. "Mohl byste mi tu napsat, že aspoň vy souhlasíte, aby se mi o vás zdálo? Dost na tom, že s vámi budu mít oplétačky kvůli ní…" pokynul jsem hlavou k fasciklu fotografií." Zamyslel se a po chvíli váhání napsal na papír svůj souhlas a podepsal se. "Chápete to správně, zdá se, že ještě nejste úplně ztracený případ. Budete-li pociťovat účinnou lítost a uvedete vše do souladu s naším právním řádem, možná přimhouříme oko a vyváznete jen s podmínkou. Samozřejmě práce je práce, ale - mezi námi - soukromě…" ztišil hlas, aby ho kolega neslyšel při tomto bezprecedentním porušení pracovní kázně, a i on pokynul hlavou k fasciklu fotografií, "…se vám vůbec nedivím." "Jó, to teda vopravdu ani já ne," uzavřel ten vyšší a podmračený již docela nepodmračeně. Slyšet slyší dobře.


Inu, zajímavá zkušenost, zhodnotil jsem své čerstvé zážitky, když oba odešli. Zkušenost možná, ale jako sen nic moc! řekl jsem si a zamířil jsem do známých a osvědčených vod s poťouchlou představou, že na úřadě si na mě budou muset založit nové desky. Co se dá dělat, příště už to asi slíznu natvrdo, ale za ten rozdíl v kvalitě snu mi to věru stojí.

A já jen - znovu spokojeně usínaje - tiše doufám, že i ten příští sen bude muset být na Úřadu pro ochranu snů zkoumán mravnostním odborem.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 6. července 2011 v 21:11 | Reagovat

Zkus uplatnit polehčující okolnosti podle paragrafu 21, pís. A, odst. III, pojednávající o snech růžových a snech svatojánských.
Poraď se svým snovým právníkem.

2 Janah Janah | Web | 6. července 2011 v 22:16 | Reagovat

Možná by ti pomohlo vstoupit do snových odborů, mohli byste pak společně stávkovat!

3 Čerf Čerf | 7. července 2011 v 7:19 | Reagovat

[1]: O takovém právníkovi si můžu nechat tak akorát zdát!

[2]: Ty víš, kudy na mě. To je přesně moje ambice :-)))

4 Naďa Naďa | Web | 7. července 2011 v 8:40 | Reagovat

Moji předřečníci krásně vtipně doplnili tvůj krásný vtipný text. Nebudu vás svým komentářem trumfovat, neb bych vás netrumfla :-).
Trochu mi tvůj text připomíná můj, jak jsem psala o kontrole pracovníků zdravotních pracovníků, kteří kontrolovali zdravotní stav pojištěnců :-)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. července 2011 v 11:33 | Reagovat

[3]: tak zkus trenéra amerického "dream team" /Basket/, ten bude vědět mnohé.

6 š š | Web | 7. července 2011 v 14:37 | Reagovat

Ještě, že sny jsou snad jediná věc, co na nás nikdo neví a nemůže nám je kontrolovat - tedy doufám. některé své bych si také nerada nechala vzít :)

7 Čerf Čerf | Web | 8. července 2011 v 9:26 | Reagovat

[4]: Úřad jako úřad, některé postupy jsou přenosné, ať už jde o pojištěnce nebo sněnce :-)

[5]: Opatrně, jeden takový kdysi řekl "I have a dream..." a špatně to dopadlo :-(

[6]: I já doufám, že je to svět nepřenosný a nekontrolovatelný. Je to snad zatím naštěstí jen na nás: Ty sny, co si nebudeme chtít nechat vzít, prostě nikomu nedáme. A o některé se zase třeba moc rádi podělíme :-)

8 Eumenidas Eumenidas | Web | 19. října 2013 v 12:40 | Reagovat

Úřední dozor i ve snu? To už přesahuje Orwellovské vize z 1984. Jsi dál! Snad se to ho probůh nikdo nechytí... :-?  8-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. října 2013 v 22:33 | Reagovat

Tak, kdyby někdo vlezl do mých snůch, tak by se asi zbláznil. Pokaždé o něčem jiném a nevím, jak by to dopadlo po té mravnostní stránce. Nejspíš by řekli, že babka už takové sny přece nemá mít. Měla bych ale ostrou námitku: Nechte mě snít o něčem, co už se sotva uskuteční... ;-)

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. října 2013 v 14:08 | Reagovat

[8]: V těchhle věcech jsem napřed, připouštím. Ale ono se to vyrovná, protože v jiných - praktičtějších věcech - jsem zase pozadu :-)

[9]: Proč ne? Však já taky sním převážně o tom, co už se sotva uskuteční. Třeba ne, ale když o tom přestaneme i snít, pak teprve to bude tutovka :-).

11 userka userka | E-mail | Web | 7. července 2015 v 23:15 | Reagovat

Trochu mi ta ovlivnitelnost snů připomněla film Inception (Počátek), viděls?
Kdyby někdo viděl, co se mi zdá... uff, to bych teda fakt nechtěla. Navíc kdyby nebrali v potaz, že za to nemůžu! Takovou bezbrannost bych teda nevydržela. Napsal jsi to hezky, jako vždycky. Nechápu, kde bereš náměty :)

12 Čerf Čerf | E-mail | 7. července 2015 v 23:33 | Reagovat

[11]: Počátek jsem neviděl. Přemýšlím, jestli bych zvládnul, aby někdo viděl, co se mi zdá. Ta představa mi intuitivně spíš vadí, ale zase by to za určitých okolností byla jediná možnost, jak ostatním ukázat to, co bych rád, ale co ve skutečnosti nejde.

13 userka userka | E-mail | Web | 7. července 2015 v 23:50 | Reagovat

[12]: Nejde? Proč? Zdají se ti technicky nereálný sny? Pokořující přírodní zákony? :)

14 Miloš Miloš | Web | 8. července 2015 v 0:08 | Reagovat

V tom Úřadu zřejmě sny berou jako jídelní lístek. Vybírat je možné jen z aktuální nabídky.
PO 22. hodině už ale nemají žádné právo nemravné sny postihovat :)

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. července 2015 v 7:14 | Reagovat

[13]: Technicky vzato jsou mé sny zcela reálné a přírodní zákony se jako emeritní přírodovědec snažím ctít i ve snu. Vlastně se mi nejčastěji zdává o úplně obyčejných věcech, které jsou ovšem pro mě v reálném životě výjimečné.

[14]: V tom případě si zásadně vybírám ze specialit šéfa snové kuchyně :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama