Už jste někdy viděli infračervenou Vydru?

8. července 2011 v 12:37 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

V loňském roce jste mohli být svědky mých prvních pokusů s infračervenou fotografií (viz několik starších příspěvků z rubriky Fotočlánky). Letos konečně nastal čas zkusit vyfotit víc než jen jednotlivé pokusy. A protože jsem chtěl vyzkoušet, jak se v této části spektra fotí tekoucí voda, a protože jsem chtěl potěšit jednoho neobyčejného člověka, který má fotky proudící vody rád, vyrazil jsem o cyrilometodějském svátku udělat pár fotek na Vydru. Na jediný den trochu třeskutý výlet, ráno skoro šest hodin cesty tam, pár kilometrů pochůzek s výběrem vhodných obrazů, tři hodiny intenzivního focení s neustálým balancováním se stativem na kluzkých kamenech a večer skoro šest hodin cesty zpátky. V mezidobí občas silnější a občas slabší, ale nikdy zcela neustávající déšť, kolem proudy natěšených svátečních turistů zhluboka vdechujících šumavský chráněný vzduch 1. pásma národního parku. A nádherná řeka, jíž se v malebnosti u nás málokterá vyrovná.

Jak už jsem kdysi popisoval, infračervené fotky nesnášejí spěch. To, na co stačí u běžných fotek několik tisícin vteřiny trvající mžik, s tím infračervená fotka zápolí několik minut. Několik minut nenasytně hltá záření nesené proudící vodou, aby ho pak mohla vydat v podobě zhuštěného a zvláštního obrazu. Nikdo z lidí nemá vlastní nezprostředkovanou zkušenost s tím, jaká je podoba infračerveného světa. A tak záleží jen na fotografovi, jaké svědectví vydá, kde zůstane u černobílé transkripce a kde okoření obraz nádechem (vždy nereálné) barvy. Vyberte si sami, co je vám osobně bližší.

Až mi jednou někdo řekne, že vypadám omšele, vzpomenu si na kameny porostlé skromným mechem. Čekali byste zelenou barvu? Ale kdeže, jste přece na exkurzi v infračerveném světě!


Nic jiného, než stále dokola se opakující vzorec: Voda, světlo, kameny... Na první pohled nic složitého.


Prolínající se proudy občas připomínají propletence mašlí nebo nepokojné stuhy moderních gymnastek.


Amfiteátr s parterem, balkony, i s místy k stání až pod stropem. Velký lustr dnes svítí jen zpoza těžké a stěží průsvité opony a místy se dokonce zdá, že úplně prošvihl představení.

Kupodivu, na celkem komplikované cestě se nakonec voda vyzná i bez složitých dopravních značek a semaforů. Je to doklad vysokého nebo naopak nízkého stupně civilizace?


Uznávám ovšem, že voda to nemá na cestě do údolí jednoduché: Část se veze v hlavním proudu, část se hýbe jen líně a jakoby z donucení. Některá voda zabloudí a v kamenitém bludišti zoufale hledá cestu zpátky.


Nebojte se o vodu, ona si nenatluče. Vždycky, když skáče z větší výšky, padá do přistavených prachových peřin. Nic pro alergiky, i když jsou to peřiny pouhým okem neviditelné.


Z výletu jsme si přivezl i fotografie standardní, barevné, a tedy lépe odpovídající naší zkušenosti. Ale to už je jiný zážitek, jiný příběh a také jiný fotočlánek.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. července 2011 v 12:45 | Reagovat

Mléčné!

2 Jasmína Jasmína | Web | 8. července 2011 v 12:48 | Reagovat

Ty jo, to vypadá důvěryhodně :)

3 Naďa Naďa | Web | 8. července 2011 v 18:25 | Reagovat

Pro mě snové, nějak mi to připomnělo malíře Jiřího Trnku.

4 Lucka Lucka | Web | 8. července 2011 v 21:05 | Reagovat

Vypadá to jako namalované. :-) Zajímá mě, kde přesně jsi to fotil. Na Šumavu jedeme v srpnu a sháním tipy a výlet.

5 Čerf Čerf | Web | 8. července 2011 v 21:51 | Reagovat

[1]: Mléčnou já radši :-)

[2]: Zajímavé, to by mě v souvislosti s fotkami nenapadlo.

[3]: Jiřího Trnku já rád ještě radši než mléčnou :-)

[4]: Je to focené asi 2 km pod Antýglem, kde je lávka přes Vydru a dá se fotit z levého břehu, kde neproudí davy. Kam přesně jedete?

6 Petr Jindra Petr Jindra | 8. července 2011 v 23:49 | Reagovat

Petře, ty fotky jsou nádherné!

7 Vendy Vendy | Web | 9. července 2011 v 0:12 | Reagovat

Je to přímo magické... jak obraz. Zvětšit a zarámovat. Je to krása! Nevadí mi vůbec, že barvy jsou nereálné, celkově to působí velmi relaxačně a harmonicky. Myslím, že to poskakování po kamenech a trpělivé vychytávání nejlepších záběrů přineslo své ovoce.
Jinými slovy, nádherné fotografie, navíc s vtipným doprovodným textem.

8 Čerf Čerf | Web | 9. července 2011 v 12:47 | Reagovat

[6]: Petře, jsem moc rád, že se ti fotky líbí.

[7]: Zvětšeniny (prosím, neplést se zvetšeninami :-)) už mi leží na stole, nic velkého, 30x40 cm, ale to zatím docela stačí. Jsem rád, že na tebe fotky působí pozitivně. Když je kladná odezva, po kamenech se mi hned poskakuje lépe a radostněji :-).

9 Lucka Lucka | Web | 9. července 2011 v 18:22 | Reagovat

Jedeme do Horní Vltavice. Jestli to tam znáš, uvítám každou osvědčenou stezku. :-)

10 Janah Janah | Web | 9. července 2011 v 20:34 | Reagovat

Vypadá to zajímavě tajemně, na vodu jsem ještě infraČERFeno nezkoušela.

11 bretislav bretislav | Web | 10. července 2011 v 7:55 | Reagovat

Tak já trochu jinak.. Nějaké kouzlení s fotkama, barvama a představama mě snad teprve čeká, aspoň bych rád se pokusil. Ale tady se ve mně pere pozitivno s jistým poznaným podobenstvím (možná ze slabší kapsičky, jak já říkávám).. abychom podobné záběry nepoznali v realitě budoucna "na vlastní kůži". Na Vydře to znám dost dobře, tak tam to ani snad nehrozí, ale pamatuju Vltavu pod Větřním, když se tam ještě vypouštěly nechutné chuchvalce čehosi odpadlého při výrobě papíru, no a pár hnědých fotek s obalenými ptáky na pobřeží z novin mi připomněly ty první infračervené nahnědlé. Krásu v tomhle vykouzlení taky hledám (a vnímám), ale Trnku nevidím. V tomhle případě se těším na Vydru zevšednělou, ale stejně nevšední! (jako že "do stejné řeky dvakrát"..)

12 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 10. července 2011 v 14:49 | Reagovat

Páni, to jsou fotky z Marsu!

13 Čerf Čerf | Web | 10. července 2011 v 16:39 | Reagovat

[9]: Zrovna okolí Horní Vltavice moc neznám, tam jsem byl vlastně jen na Boubíně.

[10]: Já dodneška taky ne, ale chápeš jistě, že mě infračerf lákal :-).

[11]: Zevšednělá Vydra je již připravena, jen čekám na vhodnou příležitost, třeba na Mezinárodní den vyder :-).

[12]: To by nebylo špatné: Ráno 6 hodin cesta na Mars, večer zase zpátky. To by se mi líbilo.

14 Osa Absurda Osa Absurda | Web | 13. července 2011 v 10:01 | Reagovat

"vypadat omšele" to zní hezky, doteď se mi při tom vybavovala olupující se omítka, ale po zhlédnutí infračervených kamenů bych to možná mohla přehodnotit

15 adaluter adaluter | Web | 24. července 2011 v 3:56 | Reagovat

Vždycky udělám tu samou chybu, čtu nejen článek, ale i komentáře. Potom už se těžko vymýšlí něco originálního, co by zárověň vystihlo, jak moc mě okouzlily fotky, jak některé vypadají jako čokoládové peřeje, jiné jako proudy světla a ne vody, jak malebné jsou staré balvany omleté nekonečným proudem ve všech odstínech i jak se mi líbí tvoje zaujetí pro všechnu tuhle krásu, včetně toho, co jsi ochoten podstoupit, abys ji viděl a fotil. Všichni už řekli své a já tu lovím omšelá slůvka v proudech.

16 Čerf Čerf | Web | 25. července 2011 v 19:13 | Reagovat

[14]: U kamenů se to snese :-)

[15]: Pro mě je důležité, že se ti obrázky líbí a že ti stojí za to mi to napsat. Je pravda, že jsem vůbec netušil, co při těchhle expozicích na fotce tekoucí voda udělá, ale nemůžu popřít, že se jí povedlo mě potěšit. Ostatně stejně jako tobě :-). Díky za to.

17 userka userka | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 17:27 | Reagovat

Moc krásný, ta voda je tak... sametová, že bych si na ni nutně potřebovala sáhnout, ale jenom takhle - infračerveně o:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama