Zhasínání

15. října 2011 v 13:37 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané

Zhaslo se bez boje
a já skvělému představení
posílám velkou pusu snovou,
co ve snu je a jinak není.
Ovace vestoje!

Svět má hluboké oči,
Macochu ve dlani
a vůni liliovou.
Vklady se neúročí,
smutek je rouhání.

Snad je to dojemné:
Tu vůni lilií
už ničím nesmyjí;
narozdíl ode mne
bude žít sto let.

Na prázdném náměstí
s úroky za štěstí
tma umí bolet.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. října 2011 v 16:03 | Reagovat

Jo! Lepší Macocha v hrsti, než Čumulangma na střeše!

2 Vendy Vendy | Web | 15. října 2011 v 19:03 | Reagovat

Tmu taky nemám ráda. A když je k tomu ticho... vražedná kombinace. (Co když takhle vypadá peklo? Tma bez konce a ticho, které pohlcuje jakýkoliv zvuk...)
Ta báseň mi připadá, že je psaná k něčemu, co se stalo.

3 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 6:01 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama