O růžích a panáku pro Václava Havla

23. prosince 2011 v 23:57 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Během posledního týdne byla média doslova zaplavena Václavem Havlem. Když jsem si přečetl, že tématem týdne je i na blogu Václav Havel, řekl jsem si, že nemá smysl k oné záplavě přidávat ještě vodu ze své štoudve. Co bych měl asi tak napsat, abych neopakovat mnohé komentáře? Abych se jen prostě nezařadil do houfu těch, kteří kdysi přispěli v Havlově "mramorizaci", když se pak nenaplnila jejich (i Havlova) nenaplnitelná očekávání, prakticky ho zapudili nebo alespoň vytěsnili ze svých myšlenek, a teď si náhle vzpomněli, jak ho vlastně měli rádi a jaký to byl báječný člověk.

Mám psát o tom, jak mi Václav Havel imponoval svou nekonformností, která obzvlášť vynikala v prostředí politických šedých panáků, kteří vypadají jako vycpaní slámou, a svým intelektem a vzdělaností? Mám psát o tom, jak mě štval svou neschopností dotahovat své odvážné a netradiční myšlenky do konce, protože pro ně nedokázal kvůli svým pochybným tezím najít politickou podporu? Mám psát o tom, jak mám rád některé Havlovy hry a jak mě štvou některé jejich části, ve kterých autor nedokázal pustit svá díla ze svého pseudorežijního vodítka? Ne, to by všechno bylo jen opakování toho, co zaznělo v posledních dnech mnohokrát. A tak jsem se rozhodl, že jestli něco má vůbec smysl napsat, bude to asi jen ryze osobní vzpomínka.

Nebudu psát o tom, jak jsme našemu jinak celkem osvícenému učiteli v osmdesátých letech museli jako studenti vymlouvat nesmyslnou představu, že Václav Havel za války spolupracoval aktivně s nacisty (na začátku války mu byly tři roky).Ale pochopil jsem na tom, že i jinak osvícení učitelé byli tehdy náchylni věřit cíleně šířeným lžím. Nebudu psát o tom, jakou jsme na vojně měli radost, když se podařilo v hlavních komunistických novinách uveřejnit chytře zašifrované blahopřání k Havlovým narozeninám. Nebudu psát o tom, jak jsem Havla fotil při jeho druhé prezidentské volbě (ostatně kde je dnes těm fotkám konec?). Ale na jednu osobní historku jsem si přece jen vzpomněl.

V roce 1991 (hrůza, už je to dvacet let!) se moji tři přátelé chystali vyjet studovat do USA a chtěli jsme se rozloučit důstojnou večeří. Kamarád zajistil místa v restauraci Rybárna na břehu Vltavy. Když jsme se tam sešli, ukázalo se, že jsme jediní hosté, protože restaurace byla pro volně příchozí uzavřená. Brzy jsme pochopili proč. Do své oblíbené restaurace totiž přišel Václav Havel se svými spolupracovníky a ochrankou a začali dávat dohromady jakýsi materiál, možná dopis, možná stanovisko, doba byla pohnutá, byl srpen a v Rusku probíhal právě pokus o levicový puč, který mohl mít fatální následky pro všechny nově vzniklé evropské demokracie. Ochranka nás bedlivě sledovala a pan prezident spolu s dalšími lidmi soustředěně diskutovali postupně u několika lahví vína.

Měli jsme už něco upito a i když jsme se skoro báli jen se zvednout a projít kolem zarputilé ochranky na WC, aby nás v pracovním zápalu preventivně nezastřelili, kamaráda napadlo, že Vašek Havel je fajn chlap a mohli bychom mu objednat panáka, schválně, co udělá. Druhý kamarád se pro "panákovou" myšlenku nadchnul taky, jediná dáma mezi námi však nebyla tak razantní a navrhovala věnovat panu prezidentovi spíše květinu. Já jsem jako obyčejně váhal. "Prosím tě, co bude dělat s květinou, ty dostává všude," našeptával autor panákové myšlenky. "Zato panáka může okamžitě vypít a ještě se mu ten dopis Jelcinovi, nebo co to píše, bude líp dávat dohromady". Představil jsem si, jak voláme číšníka a poroučíme jednoho panáka něčeho moc dobrého támhle k tomu stolu, ano, správně, panu prezidentovi. Ne, těm okolo ne, zase nejsme žádní boháči, abychom mohli napájet celou prezidentskou suitu. Jenom pro pana prezidenta! A představil jsem si, jak to číšník toporně nese k prezidentskému stolu, ochranka zpozorní a připraví se dvorní ochutnavač.

Nebudu vás napínat. Vyměkl jsem a přidal jsem se k myšlence darovat květinu. Skóre bylo 2:2 a při rovnosti bodů ví každý gentleman, že rozhodující je přání ženy (v praxi to tak hlavně bývá, když je stav 1:1 :-)). Požádali jsme servírku, aby jednu růži donesla panu prezidentovi. Ten se rozpačitě usmál, otočil se na nás a uklonil se a kuňknul svým typickým způsobem, že to přes dva stoly, které nás dělily, bylo sotva slyšet: "Děkuji." A otočil se zpět k práci. "Vidíš, vole, měli jsme mu poručit panáka," dodal smutně kamarád. "Co s kytkou?!"

Levicový puč v Rusku se podařilo zvládnout a u nás je i zásluhou Václava Havla i po dvaceti letech pořád demokracie se všemi svými výhodami i úskalími. A já - když jsem včera večer bloumal po Pražském hradě, kde Václav Havel právě pobýval svou poslední z mnoha "hradních" nocí - jsem se mu musel omluvit. Víte, pane prezidente, tenkrát před dvaceti lety v Rybárně jsem to byl já, kdo vám upřel zaslouženého panáka. S málokterým člověkem bych si tak rád připil jako právě s vámi. Teď už se mi to nepodaří. A jako už tradičně jsem přinesl Václavu Havlovi aspoň jednu růži a po jeho vzoru jsem tentokrát já po havlovsku kuňknul tak, že můj roztřesený hlas skoro nebyl slyšet: "Děkuji."


A teď mě omluvte, jdu si dát konečně toho dvacet let odpíraného panáka. Tak na vás, pane prezidente! Teď už vím, co se sluší. Až se uvidíme příště, další růže se bát nemusíte.


Pražský hrad, večer 22.12.2012



 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Pierce Adelaine Pierce | Web | 24. prosince 2011 v 0:36 | Reagovat

22.12.2012?
Trochu nadčasové, ne? :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 24. prosince 2011 v 1:02 | Reagovat

Konečně zajímavý a smysluplný článek na téma týdne.

3 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 24. prosince 2011 v 8:20 | Reagovat

Hezká vzpomínka.

4 Lucka Lucka | 24. prosince 2011 v 8:25 | Reagovat

Trochu mi to připomíná mou historku s nepolíbeným Karlem Krylem. Lecos by se bývalo dalo udělat jinak, ale je to jenom BY. :-)

5 Terez(Smiley) Terez(Smiley) | Web | 24. prosince 2011 v 9:39 | Reagovat

Veselé Vánoce:)))

6 Létající bagr :) Létající bagr :) | Web | 24. prosince 2011 v 11:12 | Reagovat

Šťastné a veselé Vánoce a krásný nový rok přeje
http://letajicibagr.blog.cz/ :)

7 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 24. prosince 2011 v 15:21 | Reagovat

[1]: Fotky z budoucnosti, to je přece jasné. Alespoň teď můžeme být klidní, máme spolehlivý důkaz, že konec světa nenastane, když ještě den potom bude Čerf fotit pietní místa k výročí Havlova úmrtí. :)

8 Čerf Čerf | 24. prosince 2011 v 15:31 | Reagovat

Kdyby to tak bylo, bylo by to dobré, protože na panáka by byl ještě čas. Skutečnost je ovšem taková, že Čerf je hlavou bůhvíkde a pak píše nesmysly. Díky za decentní upozornění, původní datum tam nechám jako memento :-)).

9 TeriS TeriS | Web | 25. prosince 2011 v 1:19 | Reagovat

Závidím, že jsi měl tu čest pana prezidenta potkat.
Jen si říkám... kam jste dali zdravej rozum při tom dohadování? Proč jste mu, propánaBoha, nekoupili kytku I panáka? :o}

10 Čerf Čerf | 25. prosince 2011 v 11:59 | Reagovat

[9]: Zdálo by se logické, ale obě řešení byla do značné míry neslučitelná. "Dát kytku" bylo jen společensky přijatelně vyjádřeno "jen proboha nedat panáka" :-)).

11 jednorožec jednorožec | 31. prosince 2011 v 3:54 | Reagovat

"u nás je.... pořád demokracie"

Přeji do 2012 mnoho dalších příjemných představ.

12 Čerf Čerf | Web | 31. prosince 2011 v 9:29 | Reagovat

[11]: Prakticky vzato není demokracie žádná příjemná představa, protože předpokládá, že většina bude mít rozum, což bohužel neodpovídá skutečnosti. Ale přece jen je to o dost příjemnější představa, než že rozum má jen strana, ať už jakákoli.

13 adaluter adaluter | Web | 6. ledna 2012 v 12:04 | Reagovat

Jsem ráda, že sis svoji štoudev nenechal sám pro sebe, voda v ní byla křišťálově čistá a osvěžující.

14 Gold Angel Gold Angel | E-mail | Web | 22. března 2012 v 4:43 | Reagovat

Hráči mohou hrát "Diablo 3" zdarma v případě, že se přihlásíte na "World of Warcraft" roční průchodu. Koupit Diablo 3 zlato v prvním přijít k www.selldiablo3gold.com

15 Teeda Teeda | Web | 14. února 2013 v 1:34 | Reagovat

Taky děkuji. Toho panáka by to chtělo..

16 userka userka | E-mail | Web | 6. února 2015 v 22:37 | Reagovat

Jenom začnu číst a už vidím "štoudev", a tak otvírám příručku ÚJČ, abych vůbec věděla, o čem je řeč. Tvoje čeština mě prostě nepřestane MILE překvapovat.
Taky "suita" mě dostala, a když jsem si to šla najít, vypadlo na mě "lze i svita". Takže se ptám, "suita" se čte [svita]?
Dost by mě zajímalo to zašifrované blahopřání...?
Já jsem TEN večer zamířila jako spousta dalších lidí na Václavák a tu atmosféru asi v životě nezapomenu.

17 Čerf Čerf | E-mail | 6. února 2015 v 23:23 | Reagovat

[16]: To blahopřání Václavu Havlovi v Rudém právu nás naprosto nadchlo, byli jsme na vojně prvních pár dní, kulturní šok byl děsnej a Rudé právo bylo to jediné, co se dalo "za zdí" sehnat ke čtení. No a rovnou taková pecka: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zajimavosti/_zprava/jediny-inzerat-vyvolal-v-rijnu-89-poprask-rude-pravo-pralo-vaclavu-havlovi-k-narozeninam--1405033

Štoudev už je teď vidět málokdy, to je fakt. Vždycky jsem v psané formě používat suitu. Hodně lidí používá ve výslovnosti svitu, já to střídám podle nálady :-).

18 userka userka | E-mail | Web | 6. února 2015 v 23:39 | Reagovat

Dík za odkaz. Když to vidím, vzpomínám si, že o tom vlastně vím, ale už jsem to zapomněla a měla jsem to v hlavě jenom pasivně.
A když chceš vyslovit suitu, tak to řekneš jak?

19 Čerf Čerf | E-mail | 6. února 2015 v 23:48 | Reagovat

[18]: Vtipně to měním podle situace a partnera v diskusi :-)

20 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 0:03 | Reagovat

[19]: Jo ale jestli bys "suita" přečetl [svita] nebo [sujta] nebo jak? :) My si nějak nerozumíme, jak to myslím :-D

21 Čerf Čerf | E-mail | 7. února 2015 v 0:44 | Reagovat

[20]: Ale jo, rozumíme si: "Suita" občas vyslovuju "sujta" (to o něco častěji) a jindy zase "svita". Podle situace a partnera v diskusi :-).

22 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 0:48 | Reagovat

Uff, to jsem chtěla vědět. Jsem totiž nevěděla, jestli to není něco jako bysta. Napsat to můžeme i busta, ale čte se to pořád [bysta], rozumíš ;)

23 Čerf Čerf | E-mail | 7. února 2015 v 1:00 | Reagovat

[22]: Jasně, rozumím. A co taková robusta? :-)

24 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 12:43 | Reagovat

[23]: :D já nejsem moc kafovej typ, ale sem bych to [y] ve výslovnosti asi fakt necpala :-D

25 Bev Bev | E-mail | Web | 8. prosince 2015 v 14:49 | Reagovat

Jako všechno, co píšeš, je i tvoje vzpomínka na Václava Havla velmi příjemně podaná. Civilně a přitom s noblesou. Velmi pěkné. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama