O vlastních i cizích narozeninách

25. ledna 2012 v 21:58 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Je zajímavé, jak každý volí svůj vlastní svérázný způsob oslavy svých narozenin. Někdo je rád středem pozornosti, a neumí si tedy představit, že by své narozeniny trávil jinde než vprostřed rušného davu známých a přátel někde v klubu, kde už tak není slyšet vlastního slova, druhý nedá dopustit na večerní oslavu narozenin v nejužším kruhu své rodiny za decentní přítomnosti televizní obrazovky, třetí se naopak v narozeninový den pohrouží do nejodlehlejšího zákoutí vlastní samoty a nedočkavě vyhlíží nový den, kdy už na člověka nečeká nebezpečí v podobě neodbytných gratulantů. Někdo očekává honosné dary odpovídající svým významem a cenou faktu, že narozeniny nebývají zpravidla častěji než jednou do roka (případně podle Koziny dokonce do roka a do dne). Někdo očekává osobní dárek od srdce, někdo maličkost, která člověku cvrnkla ráno cestou do práce do nosu, někdo se naopak dárků všeho druhu děsí. Jak poznat do které skupiny z pohledu vztahu k vlastním narozeninám patří ten, koho zatím až tolik neznáte, protože s ním máte zatím jen krátkou vlastní zkušenost. Čím mu udělat radost?

Neobdarovávám ostatní zase až tak často. Když to jde, dávám úplně nejraději něco osobního, ze sebe, něco, co jsem sám vytvořil, ať už jde o povedenější fotku, nějaký psaný text, hudební nahrávku nebo něco takového Jako nekutil nebo možná ještě přesněji antikutil nerozdávám ovšem výrobky svých nepříliš dovedných rukou, neháčkuji, nesoustružím, sem tam možná někomu vyfouknu zbývající iluzi, ale nevyfoukávám skleněné artefakty, tepu maximálně nepořádky v politice nebo hloupý film, ale netepu samurajské meče. Spoléhám se na takzvané výplody ducha, možná proto, že mě to pak samotného nabádá v takového ducha v sobě více věřit. Ostatně opravdu praktický člověk je jistě schopen najít rozumné uplatnění i pro podobný výplod ducha: z fotky se dá snadno udělat aspoň cvičný terč pro vrhání šipkami, fasciklem papírů s oduševnělým textem se dá podložit kulhající noha stolu a správně volenou hudební nahrávkou - stojí-li ovšem hudební žánr za to - se dá třeba účinně rozehnat partička u panelákového vchodu zevlujících teenagerů pohulujících marjánku.

Přiznávám otevřeně, že vlastní narozeniny (březnové, tedy ne dnešní, to jen pro ty, co by mi chtěli pod vlivem názvu článku gratulovat) nemám moc rád. Ne snad proto, že si při nich člověk exaktněji uvědomuje, jak zase zestárl, tyhle souvislosti si lépe uvědomuji na jiných věcech a věru se jich moc neděsím, neboť stárnutí jde docela dobře skoro každému a dokonce bez velkého školení. Své narozeniny nemám moc rád proto, že vnímám jiné a důležitější situace, které vybízejí k připomenutí nebo dokonce k oslavě. Zatímco na svém narození nenesu sám ani pramalou zásluhu, je nemálo jiných událostí, které si připomenu raději, protože už v nich nejsem tak nevinně, ať v pozitivním nebo negativním smyslu slova (a připomenout si rozhodně zasluhují oba způsoby).

Narozeniny jiných lidí si ale kupodivu připomínám rád. Snad proto, že je na mně, na mé svobodné volbě, jestli se k jejich připomenutí přidám, zatímco u sebe samotného se tomu jaksi zcela vyhnout nelze, protože se vždycky najde někdo, kdo vás obdaruje alespoň připomenutím. A tak se dívám do kalendáře, kdo všechno se taky narodil coby Vodnář 25. ledna: Namátkou baron von Kempelen, Muzio Clementi, Stendhal, Edouard Manet, Jože Plečnik nebo František Smolík, tedy povětšinou lidé tvůrčí, jako ostatně i každý jiný den, protože jen tvůrčí lidi má smysl si veřejně připomínat po desetiletí a staletí. Tak přeji všem těm, kteří si své narozeniny připomínat chtějí, aby byli dostatečně tvůrčí, aby to připomínání stálo každý další rok pořád víc a víc za to.

Ano, někdo dnes snad slaví úctyhodných sto, jiný moudrých třiašedesát, další báječně rozkvetlých devětadvacet, no a ti menší třeba pouhopouhé tři roky. Co to je proti stovce, třiašedesáti i pouhým devětadvaceti? Jen lusknutí prstu. A přesto umějí i takové "malé" narozeniny potěšit.

Všem dnešním oslavencům přeju hodně štěstí a splněných snů. I svému blogu, kterému jsou dnes přesně tři roky :-).

------------------------------
Historicky první a tedy "nejpravěčtější" článek tohoto blogu přikládám pro zajímavost zde: O chřipce a psím blogu.

A co vy? Jak si připomínáte své narozeniny případně jiné významné dny? Máte nějaké narozeninové rituály?
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | Web | 26. ledna 2012 v 7:37 | Reagovat

Já své narozeniny přímo nesnáším, už hodně, hodně let, protože se v tomto období semele vždycky něco nepříjemného a tak se těším, až bude po nich. Dětské narozeniny, kdy se sfoukávají svíčky, naopak miluju.
Jinak si už na žádné oslavy nepotrpím.
Ovšem virtuální narozeniny a to přímo narozeniny blogu je něco úplně jiného. Přeji ti, Petře, hodně dalších úspěšných, blogerských let, hlavně dobré nápady na články, abychom se u tebe dobře poměli, jako dosud. Hezky si sfoukni tři svíčky a dej si dortík. Taky něco na přípitek. Tak na zdraví a na tvůj blog.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 26. ledna 2012 v 8:52 | Reagovat

Já slavím i schizofreniny.
Letos asi připadnou na duben.
Lepší než narozeniny jsou tisícideniny
(blíže viz http://tlustjoch.blog.cz/0909/p34#65050825)

3 adaluter adaluter | Web | 26. ledna 2012 v 11:27 | Reagovat

Říká se, že první tři roky v životě, jsou nejdůležitější pro další vývoj a co se zamešká v tomto období, to už se jen těžko dohání.
Mám li soudit podle prvních tří let života tvého blogu, bude následný vývoj naprosto bezproblémový a z tvého batolete vyroste plnohodnotný člen společnosti.:-)
Ale na to je ještě dost času, zatím ať si užívá spokojeného dětství a zůstane stejně milý a hravý jako do teď.

4 š š | Web | 26. ledna 2012 v 11:27 | Reagovat

Gratuluji ke třem létům :) ať Ti to dál píše!
Já si užívám tzv. "svůj týden". Protože mi rodiče dali jméno jen týden od narozenin, protože se to vše koná o prázdninách (což jsem na základce brala jako jednu velkou křivdu - žádný den jsem neměla úlevu), tak jsem si kdysi řekla, že si ten týden budu užívat celý. Většinou ale pouze tak, že si říkám - toto je můj týden. Už jen to potěší :)
Jinak mám narozeniny jako takové (své i cizí) ráda, ať už jsou rozjuchané oslavou, či se jedná o rodinnou sešlost nebo jen proběhne popřání - vše má své kouzlo.

5 Janah Janah | Web | 27. ledna 2012 v 15:49 | Reagovat

Letos jsem byla na narozeniny nemocná a doma sama(jsem taky vodnář), ale moc mi to nevadilo, spíš naopak, když vidím v amerických filmech takové ty oslavy s překvapením, to by mě zabilo (nebo bych si šla "zaplavat"). :-D

6 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 27. ledna 2012 v 22:12 | Reagovat

Bavilo mě slavit na gymplu, většinou se nás sešla parta někde na chatě, pilo se, hrály se veselé hry... ach ty sladké vzpomínky na bezstarostné mládí...
Na rozdíl od minulosti mám ráda oslavy v rodině, protože příbuzenstvo nevídám příliš často a oslava narozenin je ideální způsob, jak jich vidět hodně na jednom místě a v jednom čase :-)

7 Vendy Vendy | Web | 28. ledna 2012 v 20:28 | Reagovat

Po vzoru Šmouly mrzouta provolávám:
Nemám ráda narozeniny!
Po mém vlastním vnitřním cítění přidávám:
Narozeniny NESNÁŠÍM!

8 D. D. | Web | 6. února 2012 v 10:27 | Reagovat

Narozeniny nemám ráda, protože si na ně nikdo jiný než členové rodiny nevzpomene. Už se těším, až nebude na světě nikdo, kdo by si na moje narozeniny vzpomněl; což bude bohužel ještě pár (desítek) let trvat.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2012 v 23:45 | Reagovat

U mě je to sporné. Narozeniny mám v lednu, což je dost brzy po Vánocích a tak se sejdeme dvakrát za sebou u nás - to je pěkné, ale zase - jsem o rok starší, do hrobu blíž. Ale co, stárneme všichni a tak si říkám raději : fajn dožila jsem se, další rok k dobru.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2012 v 23:47 | Reagovat

[8]: To tě nemusí trápit, protože jak říkáme v rodině: narozeniny jsou vlastně soukromé, jmeniny -svátek je veřejný. Naopak je dobré, dokud někoho máš, kdo si vzpomene- nerouhej se (jak se říká).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama