Objetí
17. října 2012 v 19:23 | Petr Vápeník | V řeči mírně vázanéKomentáře
Dojemný. A to výjimečně nemyslím ironicky.
Jak jsem napsala: krásná oslava lásky dvou lidí.
K tomu 750 článku gratuluji, povedl se vám. Tak jako ostatně všechny ostatní. Ráda sem chodím číst...
Dvě srdce, dva sny, dvě těla
... v jednom těle.
(Petře, omlouvám se, ale tomu nešlo odolat.)
Tohle mi připomnělo krásný citát - Všichni jsme andělé pouze s jedním křídlem - a létat můžeme jen tehdy, objímáme-li jeden druhého.
Krásná báseň.
Pěkně gratuluju k výročí 750tého článku, respektive básně a skromnost stranou, jedna padesátka do budoucna je přece máááálo, já bych tam s dovolením přidala nulu...
[1]: Jó, Sedmé nebe... Tomu je možné se jen přiblížit.
[2]: Díky.
[3]: Tedy pěkně děkuji (rovněž bez ironie) .
[4]: To jsem rád.
[5]: Děkuji za gratulaci. Však by bez takových čtenářů články nepřibývaly .
[6]:
Ze dvou těl na počátku
jediné na konci.
Dva verše v jednom řádku.
Však se není za co omlouvat, Miloši .
[7]: O dost víc, než marketingově nabubřelé XXL .
[8]: Létat ano, ale zkus tak doběhnout na autobus . Děkuji za pochvalu.
[9]: Ještě pět set? To už určitě ne. Už to dnešní číslo je hodně, hodně nad původní plán. Ono se řekne - jedna obyčejná nula. Ale bohužel, skutečnost je taková, že nuly mají v reálném světě dost velký vliv )
Něžná báseň. :)
Jen jsem si v duchu říkal, to bych nebyl já, jaké by to asi bylo, když jeden má tlak vysoký a druhý nízký.
Při přečtení názvu článku jsem čekal něco drsnějšího, ale tohle taky splnilo účel :)
To je opravdu krásné jubileum! Moc gratuluji, oslavil jsi ho krásnou poezií.
Vzpomínám si, že nedávno jsi zmiňoval jubilejních 700 článků, padesátku jsi zvládl za pár týdnů.
Petře, přeji ať i v příštích stovkách článků, básní, reportáží a glos máš dost inspirace a mnoho nápadů a důvtipu.
[15]: Miloši, moc ti děkuji za přání. Nevím sice, jestli článků ještě budou stovky, ale pár bych jich ještě rád přidal a právě čtenáři jsou pro to tou nejlepší motivací .
Taky gratuluju, Petře, ráda sem za tebou chodím, ale je pravda, že jsem v poslední době dost pauzírovala...
Verše překrásné...
Páni, tak to je něco! A myslím, že je třeba Ti poděkovat ui za vytrvalé psaní článků a za humor, který se neztrácí! Gratulace!
Je opravdu krásná, když si za těmi slovy představím zhmotněnou skutečnost, skoro to až bolí.
Tak tahle šlape na paty mému (tvému) oblíbenému Sedmému nebi.
Velice povedené.