Nápis ve Všehrdově ulici

21. listopadu 2012 v 0:03 | Petr Vápeník |  Pražské drobnůstky

Dnešní článek se ponese opravdu v duchu názvu rubriky "Pražské drobnůstky". Půjde totiž o opravdovou drobnost, o které se nepíše v žádném průvodci, protože nevypadá ani významně ani krásně pro oko. Přesto mě na mé sobotní procházce po Malé Straně a po Kampě docela zaujala.

Když přejdete most Legií od Národního divadla přes Střelecký ostrov až na malostranský břeh a zahnete doprava směrem na Kampu, narazíte na ulici, která se jmenuje Všehrdova. Otevřu-li svou oblíbenou knihu Kronika staré Prahy a obcí sousedních od Františka Rutha, mohu se dočíst o Všehrdově ulici následjící: "Z Chotkovy oklikou na Újezd; dříve slula Špitálskou po ob.špitále č.440, i Zbrojní po zbrojnici č.450, z části Cihelná. Jméno po slavném právníku a humanistovi Viktorinu Kornelu ze Všehrd, jenž tu měl majetek (č.448-449, t.zv. Huť); sepsal velmi důležité dílo "O právech země České knihy devatery" pravý skvost právnictví českého."

No a když jsem - procházeje Všehrdovou ulicí - míjel dům s číslem 10, všiml jsem si nenápadného nápisu nad domovními dveřmi:



Ono to vypadá velmi decentně a nenápadně, ale skrývá se v tom nápise něco velmi, velmi důležitého: Přičinlivost s důvěrou v Boha zvítězila. Dobrá věc se podařila a dům byl vystavěn nebo opraven a bylo dosaženo uspokojivého výsledku. I dnes, po 146 letech, na významu těch obyčejných slov pranic neubylo: Bez přičinlivosti a bez víry se výsledek pramálokdy dostavuje. On se mnohdy nedostaví ani s nimi, copak o to, ale bez nich je to tutovka, že se nepovede nic. V tom nápisu je skryta podstata úspěšného dokončení jakéhokoli díla. Možná bych přidal ještě inspiraci a fantazii, doplňky, které jsou cenné a žádoucí, ale v porovnání s "přičinlivostí a vírou" nejspíš nikoli nezbytné.

Ale stejně si myslím, že původně chtěl stavebník zvěstovat světu něco zcela jiného. Třeba chtěl napsat pravé důvody, které ho ke stavbě domu vedly, možná chtěl vytesat do kamene trvalé poděkování své osobní múze, která ho nakonec přemluvila, že něco takového se přece nesluší a co by na to řekli sousedi a tak. "Ale co tam mám jiného napsat, než že jsem to celé stavěl pro tebe a z lásky k tobě?" zrozpačitěl možná tehdejší šikovný muž. "Napiš tam něco neutrálního," poradí mu jeho inspirativní polovička. "Třeba něco o tvé zručnosti, vytrvalosti a píli, se kterou jsi to celé dělal. Přece někoho tak šikovného a přičinlivého aby dnes v Praze v téhle divné době pohledal, můj milý!" Co my víme, třeba právě takto nějaká múza vnukla po nápadu vystavět nový kamenný dům i zárodek "správného textu", který - vtesán do trvanlivé hmoty - přežije staletí, aby se jím mohl nechat ke svému článku inspirovat i člověk 21. století. Myslím, že naše záznamová média mohou jen tiše závidět. Docela by mne zajímalo, kde budou za 146 let všechny blogové texty, které dnes - tu s nepotlačitelnou radostí, tu z náhlého záchvěvu malomyslnosti - někdy lehce a jindy v potu tváře píšeme. Kdyby z nich zůstalo jen pár podobných moudrých slov, bylo by to skvělé, ale nejsem bláhový. O to víc jsem rád, že tahle obyčejná slova nám zůstala jako pozdrav a vzkaz. Přičinlivost s důvěrou v Boha zvítězila. Co si přát víc?

Domu číslo popisné 447 (10) se podle pana Františka Rutha a jeho více než 100 let staré Kroniky královské Prahy říká "...Buhlbaumovský dům, táhne se k ramenu Vltavy, byt malířky Zdeňky Braunerové." Pozoruhodné - stejná malířka pobývala často v Dobřichovicích, u jedné ze zdejších starých vil je tu dokonce pamětní deska. "Zde asi byla zahrada s domem "v kraji proti ostrovu (Kampě) podle mlýna řečené Huti" již prodala emigrantka Anna Kechlová Janu de Vitte roku 1628."

Každý kámen a každý kousek půdy v těchto místech má přebohatou historii. A já jsem rád, že při občasných procházkách těmito krásnými místy máme možnost doklady oné bohaté historie i dnes obdivovat a že i nadále existují lidé, které - přes neustálé klacky pod nohama od některých méně přičinlivých - přičinlivost a víra neopouštějí.


Pozn.: Dole ještě jednou přikládám pokračování ankety, kde můžete i nadále tipovat, při jaké veřejné akci se budeme moct vidět osobně během příštího června (celý článek Červen s Čerfem? Díl 1. - Hádanka)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 legalizaceslova legalizaceslova | 21. listopadu 2012 v 4:57 | Reagovat

Vápeníku, tak tohle je zárodek zřetelné práce. Zatímco ty týdenní glosy jsou stále jen a jen blbiny.

2 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 21. listopadu 2012 v 7:19 | Reagovat

Naše blogové články skončí někde v propadlišti dějin, zatímco kamenné desky na domech přetrvají (tedy minimálně do doby, dokud domy budou stát). Pro sebe bych text upravila řekněme na pouhé "s přičinlivostí a vírou v sama sebe", protože nevěřím v žádnou vyšší moc.

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. listopadu 2012 v 7:31 | Reagovat

[1]: Pozor, bojovníku, abys nesešel na scestí, protože tenhle komentář má nádech smířlivosti :-)

Moje Nedělní miniglosy jsou přesně takové, jaké si je přeju mít. Takže máš jedinečnou přležitost přičinit se a udělat si svoje vlastní glosy, kde mi ukážeš, jak se správně na lopatě sedí :-).

[2]: Podle mne je důležitá právě ta víra, ať už je to v cokoli pozitivního.
A já jdu přetesat své články do kamene, aby něco zbylo :-). Copak texty, ale fotky - to bude oříšek! :-))

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | 21. listopadu 2012 v 8:24 | Reagovat

[3]:[2]: kamenotisk to jistí. důvěřuj v boha (nemaj to amíci na dolarové bankoffce?)

5 mengano mengano | E-mail | Web | 21. listopadu 2012 v 9:27 | Reagovat

[3]:
Už Jan Werich měl jasno - Kde blb, tam nebezpečno.

Přičinlivost a víra se bohužel kamsi ztrácí.

6 pavel pavel | Web | 21. listopadu 2012 v 22:35 | Reagovat

Dnes jsou lidé přičinliví trochu jinak... co nejvíc si nahrabat. :D

7 Miloš Miloš | Web | 21. listopadu 2012 v 23:55 | Reagovat

Bohabojný muž zřejmě věřil, že Bůh mu vedl ruku a tím způsobil jeho přičinlivost. ;)
[1]: Miniglosy svým vtipným pojetím a slovními hříčkami jsou velmi povedené a myslím, že v blogovém prostředí zcela unikátní.

8 Čerf Čerf | 23. listopadu 2012 v 1:56 | Reagovat

[4]: Mají to i na mincích.

[5]: Tak si musíme podržet aspoň tu svou :-)

[6]: To ovšem není jen výsadou dneška.

[7]: Moc mě těší, že se ti miniglosy líbí. Rád bych si stejný styl udržel i dál, i když člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane :-)

9 š š | Web | 23. listopadu 2012 v 9:38 | Reagovat

Jsi neuvěřitelně všímavý.
Mě se líbí na domech napsaná jména (ta vytesaná, ne od sprejerů) - vždy si říkám, že to musela být velká láska, že muž postavil dům a dal mu ženské jméno :) a jestli to má jiný důvod, tak ho snad ani nechci vědět :)

10 Vendy Vendy | Web | 24. listopadu 2012 v 0:02 | Reagovat

Však se říká - člověče, přičiň se a pánbůh ti pomůže. Nemusí to vždycky fungovat, ale je to možná motivace.
Dobrý úlovek! Dobrý postřeh.
A dobrý nápis.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama