Baroko a kubismus pěkně pohromadě

13. dubna 2013 v 18:52 | Petr Vápeník |  Pražské drobnůstky

Pestrost architektonických stylů v Praze je pozoruhodná; při jediné krátké procházce městem se můžete vydat po proudu času od románských staveb až po architekturu 21.století. No a někdy se styly prolínají jinde ve světě zcela nevídaným způsobem. Na jednu nenápadnou ukázku nečekaného a originálního propojení na pohled nesourodých stylů bych rád upozornil v dnešních "pražských drobnůstkách".

V Praze ve Spálené ulici na bývalé důležité spojnici Pražského hradu s Vyšehradem stojí vedle sebe dvě budovy, které dělí 200 let: K baroknímu kostelu Nejsvětější Trojice, který měl původně ustoupit stavbě metra, ale nakonec zůstal zachován a dokonce byl posléze nákladně opraven, původně přiléhala budova kláštera. Dům postavený na jejím místě byl v letech 1912-13 zásadně přestavěn do zajímavé moderní podoby domu Diamant s kubistickými prvky podle projektu architektů Matěje Blechy a Emila Králíčka (ano, to je autor docela známé kubistické lucerny, o které jsem psal v úplně prvním článku z rubriky Pražské drobnůstky). A právě Emil Králíček je autorem originálního přístřešku ve tvaru mnohostěnu nad barokní sochou Jana Nepomuckého, která leží přesně mezi oběma tak rozdílnými stavbami. Zleva pozdní baroko, zprava kubismus, tak není divu, že se přesně uprostřed oba styly dotkly a zajímavým způsobem prolnuly.

Běžně není úplně jednoduché sochu s polygonálním přístřeškem vyfotit, protože před ní stále stojí nějaká auta a kolem projíždějí zhusta tramvaje a procházejí davy lidí. Já měl dnes kliku, protože se zde čirou shodou okolností čistila ulice, takže všechna auta byla pryč, no a sobotní odpolední provoz nebyl velký. Kromě sochy samotné a jejího kubistického "vigvamu" stojí za povšimnutí i geometricky pojatá výplň otvorů ve zdi. Na konci článku se podíváme, jak přes tuto kovovou výplň vypadá Spálená ulice.


Sousoší v trochu větším detailu. Z této strany to není vidět, ale když obejdete dům Diamant a vrátíte se k soše zezadu z ulice M.D.Rettigové, uvidíte, že krystalických tvarů přístřešku je dosaženo díky vloženým dřevěným špalíkům, které jsou teprve pokryty kovovými pláty. Mimochodem, fotka je ukázkou, že makroobjektivem se dají celkem dobře fotit i úplně jiné než miniaturní předměty (ostatní fotky jsou pořízené standardním zoomovým objektivem).

Nápis na podstavci sousoší. Jojo, kdybych se kdysi naučil latinsky, mohl jsem si teď počíst, ale bohužel - naše ruštinářka si vést kurzy latiny netroufla :-)

Detaily nemilosrdně potvrzují, že na soše zapracoval jak zub času, tak asi i semtam něaký ten ostrý zoubek vandalský (sprejeři mají například pré na zdi za sošnými zády a omlácené prsty sochy vypadají v dobrém souznění s dobovou legendou jako po tortuře). Jako naprostý laik bych se také kupříkladu mohl snadno domnívat, že tento Jan Nepomucký nosí svou hvězdnou svatozář nikoli podle historických a náboženských pravidel, ale proklatě nízko. Ale je mi jasné, že to tak nejspíš je zcela správně, tak, jak to má v daných souvislostech být, jen se v té symbolice správně neorientuji.

Socha z jiného úhlu - tentokrát na pozadí s domem Diamant.

Vím, tahle fotka není kompozičně nic moc, ale nedalo mi to, abych tu pro vás nezkusil spojit do jednoho záběru barokní okna kostela, kubistické prvky zdobící fasádu Diamantu a aspoň část "mezisoší". Spálená ulice číslo 4 a 6. Socha vlastní číslo nemá :-)

Průhled zdí ze slepé a většinou zcela prázdné ulice M.D.Rettigové do rušné Spálené. Kousek odtud vyrostl nový vstup do stanice metra Národní, která je zatím stále kvůli výstavbě nových budov uzavřená.

A takto přiléhá nika se sochou Jana Nepomuckého ke kostelu Nejsvětější Trojice.

Tenhle článek je pro mne tentokrát i určitou formou pokání, protože jsem dnes chtěl být na jedné zajímavé přehlídce amatérských filmů, ale včera v noci jsem se nějak příliš rozjel s prací, takže jsem se pak po dvou hodinách spánku ráno nepřinutil vstát. Tak prosím berte tento článek i jako můj malý pokus o odpustek :-).

Pozn.: Máte vy sami nějaké své oblíbené místo v Praze, které byste mi doporučili jako zajímavou "pražskou drobnůstku"? Nic velkého a slavného, ale něco, o čem se třeba moc neví, a přitom by si to místo něčím zasloužilo pozornost. Rád si rozšířím své pražské obzory a vydám se třeba někdy na další procházku s fotoaparátem. Díky předem za každý dobrý tip.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 19:00 | Reagovat

A víš že mám? Jedno z dětství a to v Kinského zahradě či Petřínských sadech? Každopádně kousek pod Strahovskými kolejemi a je to jezírko se sochou lachtana. Hrozně ráda jsem tam jako malá chodila buď s rodiči nebo dědou krmit kačeny. A moje obě děti to asi podědili, protože když je hlídala babička vždycky chtěli na kačenky. Já na lachtana. A pak jsme s dcerou už tedy o dost větší a dospělejší chodily a chodíme na tzv. zeď nářků, nahoru před Strahovský stadion jak je odvětrání z tunelu a tam na té zdi vždycky sedíme, koukáme na Prahu kterou máme pod nohama a rozmlouváme o nesmrtelnosti chrousta. A proč Zeď nářků? Protože jsme tam chodili vždycky před návratem sem do gubernie a dcera ten návrat vždycky obrečela.... :-)

2 karin-photo karin-photo | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 19:38 | Reagovat

Jsem ráda,že se mi podařilo zavítat na blog o fotkách. Máte fakt talent :-)

3 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 13. dubna 2013 v 20:13 | Reagovat

Já mám rád Vyšehradské nádraží.
Ale zdá se, že brzo spadne.

4 zapomenuta zapomenuta | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 20:21 | Reagovat

Je super, že i kromě architektů urbanistů a teoretiků těchto oborů mají idalší lidi potřebu dívat se okolo sebe když prochází městem.

5 elektronickyzobrak elektronickyzobrak | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 5:03 | Reagovat

Bohovsky zaujimave, inkluzive tej svätoziare, visiacej "proklete nizko"!
Do Prahy som musel kvoli osviezeniu prave stavebnymi pamiatkami kazdorocne, neskor aj so skolou. Dnes by som ju asi zu nepoznal. Zostala mi podivna "pamatka" trcat v hlave: Akasi pasaz na Vaclavkau, kde sa nachadzal holicsky Salon, kde sa na mna vrhli tito Kati so zeravymi kulmami. Odvtedy som do podobneho zariadneia nevkrocil a to je zu vyse pätdesiat rokov. :D

6 pavel pavel | Web | 14. dubna 2013 v 12:03 | Reagovat

To je náhodička, zrovna jsem šel v pátek kolem  a říkal jsem si ja

7 pavel pavel | Web | 14. dubna 2013 v 12:04 | Reagovat

To je náhodička, zrovna jsem šel v pátek kolem  a říkal jsem si jak je chudák zaprášenej. :-D

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 14:15 | Reagovat

[1]: Výborně, právě se chystám, že si zase po nmnoha létech trošku připomenu informace o Petříně a okolí, tak zkusím najít i lachtana. Snad neodplul spolu s Gastonem po povodňové vodě :-)

[2]: Pár fotek je tu taky, to je pravda, ale fotoblog to není. A díky, i když někdy mám pocit, že mým hlavním talentem je vypadat, že mám talent :-).

[3]: Už jsem tam dlouho nevystoupil z vlaku (od té doby, co se dveře otevírají centrálně). Budu se tam muset zase po létech podívat, k focení toho nejspíš bude dost.

[4]: Ve městě je toho k vidění strašně moc, někdy stačí jen zdvihnout oči zaostřené dolů na dlažbu :-)

[5]: V pražských pasážích už se na mne vrhnul leckdo, ale kati s kulmami ještě ne. Ale v tomto směru mám pro strach uděláno a kulmovníci by si na mne nepřišli :-).

[7]: Silnice u Jana z Pomuku už je docela čistá. Ještě by měly Technické služby poslat nějakou vertikální počišťovací techniku na sochu samotnou :-).

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 14:32 | Reagovat

[8]: Kousek pod ním je ten pravoslavný kostelík z Podkarpatský Rusi. To by tě mělo navést.Když se jde od Tanku okolo paláce Kinských tak tam je ještě jedno jezírko i s vodopádem.

10 Vendy Vendy | Web | 14. dubna 2013 v 16:03 | Reagovat

Máš dobré objevy. Překlenutí dvou stylů je opravdu vhodné a vkusné a jako plus beru, že obě budovy jsou ve stejném barevném ladění, takže se na první dojem tolik netlučou. Zaujalo mě to oplechování stříšky kolem sochy a taky spojující drátěný styl. Sprejeři bohužel jsou metla lidstva. A ještě to pokládají za umění. Myslím tím posprejování zdí a památek...
Ohledně zajímavého místečka nemůžu doporučit nic, protože nejsem z Prahy a naposled jsem tam byla před 5 lety, hrůza jak ten čas letí.

11 Miloš Miloš | Web | 14. dubna 2013 v 18:08 | Reagovat

Opravdu pěkná zajímavost, dojem jen trochu kazí podmáčená zídka.

12 pavel pavel | Web | 14. dubna 2013 v 22:07 | Reagovat

[9]: Kdy jsi tam byla naposledy? Tank už tam na náměstí nestojí. :-D

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 22:20 | Reagovat

[9]: Kostelík znám, tak to snad najdu.

[10]: Mimochodem, Spolek za starou Prahu byl během stavby přístřešku úplně nepříčetný a bojoval proti takovému šílenému znesvěcení "opravdové kultury", seč jeho členové mohli :-)

[11]: Naživo je těch kazů víc, mám i fotky dřevěných špalíků, které drží krystalický tvar přístřešku. Některé jsou na rozsypání a z druhé strany přístřešku jsou dřevěná střeva skoro úplně odhalená. Ale ty fotky nejsou povedené, tak jsem je sem nedal.

[12]: Doufám, že lachtan si s bývalým režimem nezadal a nebyl odstraněn :-)

14 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 8:06 | Reagovat

[12]:Áááááá, bože, to VÍM. Ale prostě pro mnr to je tak zažitý a stejně tak i pro spoustu jiných Pražáků, že to byla stnice U tanku. Popravdě an nevím jak se jmenuje teď.

15 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 10:45 | Reagovat

Tady je krásně vidět, že i rozdílné styly se mohou navzájem doplňovat a ladit. Záleží na talentu architekta.

16 š š | Web | 15. dubna 2013 v 10:50 | Reagovat

Sochy jsou zvláštní. Když začnu nějakou studovat, sledovat její detaily, tak se často zaseknu a stále nacházím nové a nové zvláštnosti, které mě fascinují...
Já se ráda procházím po Dejvicích, zejména staré vily na Hanspaulce jsou unikátní, a opravdu krásné, líbí se mi jejich oblé a nápadité tvary.  Navíc je zde mnoho míst, ze kterých je krásný výhled na Prahu.

17 Frypat Frypat | E-mail | Web | 16. dubna 2013 v 20:50 | Reagovat

Pěkný příspěvek,přesně podle mé krevní skupiny ;-) :-)
S pražskými drobnůstkami bohužel nemůžu sloužit.
Jo,kdyby šlo o Brno, tak tam teď dělám takovou malou prohlídku turistických zajímavostí a mám ještě hromadu tipů na další skvosty ;-)  :-)

18 lojzo lojzo | Web | 18. dubna 2013 v 21:31 | Reagovat

Tomu hovorím postmoderna! ;-)
Pekné.

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 20:05 | Reagovat

[15]: Určitě souhlasím. Mě takový zajímavý souzvuk vždycky potěší.

[16]: Hanspaulka je moc pěkná čtvrť. Já se zase rád procházím po Babě a kolem tamějších funkcionalistických staveb. Oblé i hranaté má něco do sebe, důležité je, aby si každé oko mohlo svobodně vybrat :-). Díky za tip, budu se do těch míst zase po létech vypravit.

[17]: Kdoví, třeba jednou na Brno taky dojde :-)

[18]: Postmoderna - neboli mishmash? (Miloš snad promine :-))

20 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 23:08 | Reagovat

Jako všechna místa z rubriky jsem si i tohle našla na StreetView a musím říct, že z tvých fotek jsem teda byla vcelku nadšená, zatímco na tom SV to místo vypadá příšerně :-D Zase jsou tam ale vidět okolní budovy v celé své kráse (teda jak jen je to možný na počítačový obrazovce), takže jsem byla i mile překvapená, že ten barokní kostel je moc pěknej.

21 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 23:27 | Reagovat

Jo a ještě jsem se snažila po studiu latiny přeložit ten nápis, ale nakonec jsem to musela vzdát a vygooglovat. Když vidím ten překlad, který je těžko pochopitelný i v češtině, tak se nedivím, že na to moje znalosti nestačily.
„Zbožná Janova záruka ať je nám od zmatku uchránění, hříšníkům obrácení, kajícím se odpuštění, věrným mrtvým odpočinutí věčné
Říkajícímu/ukazujícímu, Jane, znamením, Nepomucký, přej
Spravedlivého stezka jako světlo zářící.
Postavila se (moudrost) proti králům obávaným ve věštbách a znameních.
Blažený muž, který nepochybil slovem z úst svých.
Sláva Boží je zakrývat slovo.“
No a taky jsem při tý příležitosti objevila tenhle článek (http://praga-magica.blog.cz/1407/kubisticka-ostuda), takže je dobře, že jsi sochu a hlavně teda tu stříšku (edikulu, jak jsem se dočetla) zastihl ještě v relativně dobrém stavu.

22 Čerf Čerf | E-mail | 7. února 2015 v 23:45 | Reagovat

[21]: Hmmmmm, latinička? To je dobré, latinsky jsem si vždycky přál umět, ale nebyl jsem pro to ochotný nic udělat, takže z latiny jen odhaduju podle toho, jak se slova projevily v jiném jazyce. Díky za překlad, je moc zajímavý. Ony ty dřevěné špalíky, které vlastně tvoří onen kubistický tvar, byly už obnažené z druhé strany a zdá se, že devastace za ten rok pokročila :-(. Zajímavý článek, dík za odkaz.

23 userka userka | E-mail | Web | 8. února 2015 v 0:13 | Reagovat

[22]: Latinička zní zajímavě :D Já už teď tak maximálně zazpívám latinsky Na tom pražskym mostě. Což mimochodem bez zpěvu zní jako výborný strašidelný zaříkávadlo (In Pragensi ponte crescunt sua sponte!). Tenhle jazyk jsem se učit ani nechtěla, ale musela. Podle toho to pak vypadá.

24 Čerf Čerf | E-mail | 8. února 2015 v 1:10 | Reagovat

[23]: Statisticky je to akorát: Ty ses učit nechtěla, ale učila, kdežto já se učit chtěl, ale neučil :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama