Nevlídné světy

18. července 2013 v 20:13 | Petr Vápeník |  V řeči mírně vázané
Postrach nočních můr
je tvůj obraz toho času;
svět bez tónu tvého hlasu
vůbec nezní v dur.

Je to záhada:
Svět bez tvého pohlazení
dávno vlídným světem není,
byť tak vypadá.

Večer, ráno, v noci
i v době oběda
sen je jeden jako druhý.
Svět bez všech tvých barev duhy
má génia loci
příliš do šeda.

Prásknu do koní
a jedu vstříc létu.
Moje sny se koupou
v očích hlubokých jak tůně.
Svět bez tvojí jemné vůně
mi už nevoní.

Představa takových světů
jeví se mi ... hloupou :-).
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ethnea ethnea | Web | 18. července 2013 v 20:59 | Reagovat

Nadherna! Tak nadherna, ze z ni mam prijemne mrazeni po tele. Jsi mym oblibenym basnikem, jako bys vedel, co se mi libi.

2 tichaposta tichaposta | 18. července 2013 v 21:08 | Reagovat

Zamilovaný a opuštěný?
Buď jak buď, verše jsou to překrásné. :-)

3 Radka* Radka* | E-mail | Web | 18. července 2013 v 21:51 | Reagovat

Tvá múza musí být opravdu výjimečná, stejně jako tvé verše. Všemi smysly vnímej světů krásy, sladce letní časy :-)

4 Iva Iva | 18. července 2013 v 22:05 | Reagovat

Velmi krásné verše :-), pohladily dušičku smutnou.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. července 2013 v 22:14 | Reagovat

Smutno je člověku, když krásný vztah skončí,
každý jiným způsobem, s láskou svou se loučí.
Já po přečtení básně vaší vím,
že vy se loučíte způsobem nejhezčím. :-)

6 pavel pavel | Web | 18. července 2013 v 22:26 | Reagovat

Vypadá na lásky bol... a to každého z nás někdy potká. :-(

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. července 2013 v 23:39 | Reagovat

[1]: Však mě to samozřejmě těší :-)

[2]: Jsou to moje velké díky
s úsměvy i otazníky :-)

[3]: Verše jsou celkem obyčejné, ale výjimečnost múzy připouštím :-)

[4]: To je fajn, že se dá pohladit i básničkou.

[5]: Nemusím se loučit, jen si umím představit, jak nevlídné by to bylo :-)

[6]: Jsou paradoxní situace, kdy umí i čistá radost bolet.

8 mengano mengano | E-mail | Web | 19. července 2013 v 8:42 | Reagovat

Někdy si nejsem úplně jistá, jestli to je výpověď o tom, co bylo, nebo příprava na to, co bude ;-)

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 19. července 2013 v 8:44 | Reagovat

Je to moc hezké, i když to je asi slabé vyjádření.Já tenhle pocit znám až moc dobře a vím jak chutná a jak je někdy bolavý. Ale i to patří k životu a dělá ho mnohovrstvější.

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. července 2013 v 17:09 | Reagovat

Kampak valí
světaznalí?

11 Otavínka Otavínka | Web | 19. července 2013 v 17:18 | Reagovat

Krásná báseň, i když smutná. Je ale téměř i pohlazením po dušičce.

12 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. července 2013 v 18:02 | Reagovat

Nádherná chuťovka! :)

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. července 2013 v 18:50 | Reagovat

Kdoví, co bylo, co je a co teprve bude. Každopádně když čtenář vstává od básně mírně znejistěný, myslím, že to tak má být :-).

[9]:
Kouknu-li se na své líce,
mám místo vrstev spíš vrstevnice :-)

[10]: Valí - jako každé pátky
až na konec a zase zpátky.

[11]: Snad to s tím smutkem nebude tak horké, tím spíš, že skutečnost si občas s představivostí zatančí divoký čardáš.

[12]: Kuchař nechává děkovat :-).

14 Mniška Mniška | E-mail | Web | 20. července 2013 v 11:00 | Reagovat

Jak to děláš, že Tvé básnické počiny jsou tak líbezné, ať mluví o čemkoliv...
Ty jíš nějakou velmi jemnou kaši :)

15 Mniška Mniška | E-mail | Web | 20. července 2013 v 11:02 | Reagovat

No, ne, musela jsem si to přečíst znova, fakt je to nádhera, byla by škoda, aby tahle báseň zavála časem, mně učarovala naprosto komplet (ať už jíš tu kaši nebo ne)

16 Čerf Čerf | 20. července 2013 v 13:18 | Reagovat

[14]: Možná proto, že ono "cokoli" je u mě pořád jedno a totéž :-)

[15]: Samozřejmě, že tuhle báseň, stejně jako všechny ostatní nakonec zavane písek času. To je normální koloběh. Jedině že bych ji zašpuntoval do kevlarové nezničitelné láhve a poslal po moři. A za sto miliónů let ji najde pohraniční mravenec armády Velké mravenčí říše a sroluje ji svému synkovi pod hlavu, aby se mu líp spalo :-). Třeba.

17 Vendy Vendy | Web | 21. července 2013 v 9:55 | Reagovat

Také jsem si myslela, že tady jde o jedno srdcové  loučení, naštěstí je to jen v nevlídné fantazii...
Krásná báseň o smutku!
[16]: Nemusí všechny básně skončit zaváty časem. Vždycky se najde někdo, kdo je bude číst. 8-)

18 Vendy Vendy | Web | 21. července 2013 v 9:58 | Reagovat

[16]: P.S. tohle mi připomnělo jednu scénku ze Zaklínače, kdy básník a bard Marigold sepsal putování Zaklínačovo za jeho dcerou, povídání uchoval v tubě, zakopal do země, pak byl prostřih, tubu objevila po staletích jakási noční hlídka a papír použila... kapku jinak. :-D
A tak končí zašpuntovaná a uchovávaná poselství, pokud se dostanou do rukou barbarů.
Tvá verze se srolovanou poduškou zní přece jen nadějně... :-)

19 Čerf Čerf | 21. července 2013 v 10:10 | Reagovat

[17]: Snad to ani nemělo být o smutku. Spíš o tom, jak jsou nám takové světy najednou málo, když čichneme k těm jiným, krásnějším.

[18]: Tedy - ne, že by mě popsané vyústění taky nenapadlo, ale nakonec jsem se v komentáři rozhodl pro snad o něco lepší variantu :-).

20 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 22. července 2013 v 9:46 | Reagovat

Svět bez tónu tvého hlasu
vůbec nezní v dur...

Je to plačtivě krásné, celé, ale tyhle dva verše mě vážně dostaly, úplně. Je to milé po duši pohlazení, když už, co by hladilo, není.

21 pizlik1 pizlik1 | Web | 23. července 2013 v 14:03 | Reagovat

Je to hodně smutné. :-) Ale krásné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama