Dům U modré lišky

19. září 2013 v 23:05 | Petr Vápeník |  Pražské drobnůstky

Pozn.: Musím říct, že mě moc mile překvapily a samozřejmě i potěšily velmi kladné reakce na můj příspěvek do literární soutěže na téma "Setkání s literární postavou" - mikropovídku s názvem Vražda u krbu. Kdo si chce přečíst, co všechno se může stát, když si domů vypůjčíte kontroverzní literární postavu, má stále ještě šanci :-).



Kdekdo ví, kde v Praze bydlel Jan Werich: "No přece v domě na Kampě, na okraji parku, to je jasné," řekla by většina Pražanů i spousta mimopražských. Ale máme tušení, kde bydlelo třeba Werichovo umělecké dvojče, Jiří Voskovec? I když mne informace o životě a práci obou legendárních divadelníků moc zajímají a přečetl jsem už o nich kdeco, přiznávám, že jsem se tuhle podrobnost dozvěděl teprve nedávno. A to jen proto, že jsem si udělal výlet s foťákem po Malé Straně a na Kampě se mi zalíbilo jedno domovní znamení na zdejším náměstí přiléhajícím ke Karlovu mostu: Modrá liška pod obrazem Pražského jezulátka (ulice Na Kampě, č.498-1). Doma jsem pak o tomto znamení hledal nějaké informace a ke svému nemalému překvapení jsem se dočetl, že v tomto domě, vystavěném hned zpočátku 17. století, Voskovec bydlel od roku 1935 až do svého odchodu do Ameriky za 2.světové války, a pak znovu po svém návratu po válce do roku 1948, kdy za moře odešel definitivně.



Podle pověsti je tu právě tohle domovní znamení proto, že šlo o dům hajného. No, ehmmm, nesuďme pověsti, že? Možná byl hajný původem ze severu, nebo byly v chladnějším období lesy v okolí Prahy 17. století plné modrých lišek. Anebo se tehdy aspoň hojněji vyskytovaly lysohlávky :-).

Zajímavé jsou rovněž názory na rostlinku, kterou liška třímá ve své modré mordě: Některé zdroje tvrdí, že jde o růži, jiné zase, že jde o snítku vinné révy. Ti, co si to u nikoho nechtějí rozházet, pak tvrdí neurčitě, že jde o "zelenou ratolest", což se nedá popřít.

Dnes v domě každopádně sídlí estonské velvyslanectví a jak fešácká modrá liška, tak i pražské jezulátko nad ní v ozdobném rámu zdobí malé náměstíčko na Kampě, které bylo už ve středověku proslulé hrnčířskými trhy a po kterém je možné se dostat až ke schodům na Karlův most.

Chtěl jsem se o historii tohoto místa něco zajímavého dozvědět ve své oblíbené Kronice královské Prahy od Františka Rutha, ten se ale Kampou příliš nezabývá, ostatně začátkem 20.století, kdy byla kniha psána se asi toto místo autorovi nezdálo být příliš zajímavé. Píše: "V severní, menší polovici tohoto ostrova jest prostranství, úředně nyní zvané na Kampě; jsou tu domy některé dosti malebné, a na náměstí samém ticho a prázdno mimo výroční zde trh hliněného nádobí." Vidíte? Nuda a šeď.

Ostatně, když už jsem se zmínil o širokých schodech spojujících Kampu s Karlovým mostem, které jsou nedaleko od Modré lišky, je možná zajímavé se zmínit, že tu v současné podobě stojí až od roku 1844 a jejich první jednoduchá verze byla vystavěna hned po velké povodni v roce 1784. V knize Kronika či dějepis všech povodní od V.Krolmusa, vydané v roce 1845 se píše: "Z ostrova Kampy, z kteréhož tehdá žádných schodů nebylo, lid po žebřících na most vylézal, což příležitost podalo a potřebu ukázalo, že tudy stupně v čas zátopy nevyhnutelně potřebny jsou; tím během r.1785 se stavěly a roku 1844 dvojím chodem pohodlnějším a dokonalejším se postavily."

No vida, co je všechno možné se dozvědět ve starých knížkách. A začalo to nenápadně jednou podivnou liškou na obrázku a slavnou dvojicí V+W :-).
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mstajer mstajer | Web | 20. září 2013 v 4:38 | Reagovat

V Praze (a nejen v Praze) je pořád co objevovat. A srovnat občas to, co se píše ve starých kronikách, se současností, to je také hodně zajímavé. Po minulosti zůstala spousta fragmentů, které jakoby v dnešní době nedávaly smysl. To bude ale tím, že vazby mezi všemi těmi věcmi byly dávno zpřetrhány. Kdo ví, koho napadla ta modrá liška. Třeba byla paní domácí náramně chytrá a chodila pořád v modrém.

2 Radka* Radka* | E-mail | Web | 20. září 2013 v 7:01 | Reagovat

To je článek jak na objednávku, chystám se na důkladnější prohlídku Malé Strany ;-). A pár dotazy jsem zjistila, že Modrá liška má dokonce svou knihu pohádek a večerníčkový seriál, takže je to skutečná celebrita :-D. Tedy kromě toho, že se z jejího kožíšku šijí nemravně drahé kožichy :-(

3 Koník Koník | E-mail | Web | 20. září 2013 v 8:08 | Reagovat

Máte velké štěstí, že jsem šel právě kolem!
Málo se to ví, ale hajný, který v domě bydlel, byl tajeným levobočkem barona Waltera von Grünbach. Liška v domovním znamení opravdu  odkazuje k myslivosti a k bystrému duchu, modré zbarvení  pak k šlechtickému původu, jež mu byl ale oficiálně odepřen. Hajný se s tímto svým ponížením nikdy nesrovnal. Proto má liška v tlamě větvičku. Jen dobrý pozorovatel si ale všimne, že se nejedná o ratolest, nýbrž  o lískovou rákosku. Tou chtěl, jak praví pověst, hajný Vrchota v lese Řáholci, bít  barona za své příkoří po zádech.

Použité prameny: Archiv J.Cimrmana, Z.Svěrák/L.Smoljak
         O loupežníku Rumcajcovi, V. Čtvrtek

4 Čerf Čerf | 20. září 2013 v 8:25 | Reagovat

[1]: Jsem rád, že je hodně lidí, které ty dávno zpřetrhané vazby i dnes zajímají. Člověk pak jen kouká, co všechno se v podobných "drobnůstkách" skrývá.

[2]: Je to pravda, asi devadesát z první stovky vyhledaných odkazů odkazuje právě na tuhle pohádku v různých podobách :-). No a kožešník jako dávný obyvatel domu mě taky napadl, ale protože mám sklon k absurditě, modrá liška jako tvor halucinogenní to u mne nakonec vyhrála. Přece by to bylo krásné, kdyby se třeba o císaři Zikmundovi říkalo "modrá liška ryšavá", ne? :-)

[3]: No vida, tím se vše vysvětluje. Je vidět, že Řáholec byl odjakživa semeništěm solitérních podivínů :-).

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. září 2013 v 8:30 | Reagovat

[3]: Á, tady je spřízněná duše milující skvělý humor. A Slavnosti sněženek.... ;-)

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. září 2013 v 8:35 | Reagovat

Tenhle dům vím kde je, taky jsem ho při toulkách Kampou fotila. Ale to že tam bydlel Voskovec to jsem nevěděla....Spíš se mi teď zvedá žaludek z těch tahanic kolem Werichovi vily. Argumenty některých radních a zástupců společností mi připadají hodně zastaralé. Jak za bolševika....Takové místo kde se scházl výkvět naší kultury!!!! Až se mi otvírá kudla v kapse ja se k němu město chová....

7 Radka* Radka* | E-mail | Web | 20. září 2013 v 13:24 | Reagovat

[4]: Kdo ví, jak to bylo, jednou jsou v módě modré lišky, jindy zas modří ptáci a nakonec všechno skončí v propadlišti dějin ;-). Jediná modrá jistota jsou džíny, ty se snad neomrzí nikdy :-D

8 Mniška Mniška | E-mail | Web | 20. září 2013 v 13:36 | Reagovat

Modrá je dobrá a lišky jsou taky k sežrání! :-D

9 Čerf Čerf | 20. září 2013 v 22:34 | Reagovat

[6]: Já to radši nesleduju. Dům stejně ztratil velkou část svého kouzla, které bylo dáno hlavně tím, jak byl zabydlený. Já jsem měl štěstí, že jsem kdysi byl měsíc na praxi na jednom pracovišti, kde dělal Werichův soused z Kampy, který nádherně vyprávěl o tom, co zažili

[7]: Já nejradši pěkně řecky modrou oblohu. Ale džíny taky nejsou špatný :-)

[8]: To by ti ochránci přírody dali! A co teprve Zelení, ti jsou na Lišky obzvlášť hákliví :-)

10 pavel pavel | Web | 21. září 2013 v 12:16 | Reagovat

Za chvíli mám s kamarádkou na Kampě sraz, tak se k domu podíváme. A mohu se před ní aspoň vytáhnout. :D  :D

11 Čerf Čerf | 21. září 2013 v 12:26 | Reagovat

[10]: Myslel jsem si, že nebudeš daleko. Tak přeju pěkný a úspěšný den :-).

12 valin valin | Web | 21. září 2013 v 12:31 | Reagovat

Já bych v Praze mohla courat hodiny. Jenomže se tam velice máokdy dostanu. Při mém úžasném orientačním smyslu bych zcela jistě mnohokráte obdivovala jeden a ten samý dům v přesvědčení, že ho vidím naprosto poprvé. :-)  :-)

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. září 2013 v 16:06 | Reagovat

Není to ta pověstná "liška na vinici", když žvýká tu révu (že by modrý portugal?/?

14 Miloš Miloš | Web | 21. září 2013 v 16:34 | Reagovat

Pěkná drobnůstka, číslo domu si musím označit, protože Dům U Modré lišky asi v žádném průvodci kromě tvého blogu nenajdu :-).

15 Miloš Miloš | Web | 21. září 2013 v 16:34 | Reagovat

[14]: poznačit (ne označit)

16 Čerf Čerf | 21. září 2013 v 17:12 | Reagovat

[12]: To není na škodu, obdivovat je pořád co, kolem dokola.

[13]: Liška da Vinci.

[14]: Občas je o něm v průvodcích zmínka. Prý se o něm píše podrobněji v edici knih o pražských domech. Dům je poznat snadno, je na něm estonská vlajka.

17 pizlik1 pizlik1 | Web | 21. září 2013 v 19:57 | Reagovat

Tady se člověk doví tolik zajímavého. :-)

18 Vendy Vendy | Web | 21. září 2013 v 23:24 | Reagovat

Liška s modrou krví. Liščí šlechta! :-)

19 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 23. září 2013 v 9:26 | Reagovat

Ano! Aristokracie! Zcela nepochybně jde o Claire von Fuchsenburg (povšimněte si prosím úžasně nesené hřbetní linie a vznešeně dokonalých tvarů hlavy, vyskytujícího se pouze u jedinců právě z řad liščí šlechty), která patří k předním představitelům této slavné rodové linie. :-P

20 Mniška Mniška | E-mail | Web | 27. září 2013 v 9:29 | Reagovat

[9]: No, počkej :) liška je přece jedlá houba, nevím nic o tom, že by byla chráněná :-D

21 š š | Web | 28. září 2013 v 12:23 | Reagovat

Úplně vidím šprýmaře autora modré lišky, jak se potutelně při jejím natírání směje a říká si: "Chtěl bych být u toho, až si budou lidé lámat hlavu, proč je modrá." :))

22 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 20:13 | Reagovat

[9]: A co třeba zažili?

Po těch schodech z Karlova mostu jsem samozřejmě šla, ale až sem jsem nedošla.

23 Čerf Čerf | E-mail | 7. února 2015 v 21:00 | Reagovat

[22]: Většinou to byly zážitky z rodinných a přátelských setkání u Werichů, kam byl občas zvaný, případně ze společného chytání ryb. Ale je pravda, že se mi chytání ryb - možná proto, že jsem sám Ryba - nikdy nelíbilo :-).

24 userka userka | E-mail | Web | 7. února 2015 v 21:19 | Reagovat

[23]: K tomu já vztah taky nemám, ale ty zážitky by určitě zajímavý byly. Jakože víc podrobně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama