Hřejivé haiku

12. listopadu 2013 v 22:10 | Petr Vápeník |  Haiku
Mám rád sálání krbu doprovázené praskáním dřeva. Stačí nastavit dlaně, kterým se teplem navrací jejich pozapomenutá citlivost na vše, co je tak příjemné na dotek. Stačí nastavit pobledlou tvář, které se hned vrací nepřízněmi života poztrácený nach. Stačí přisunout křeslo a nastavit šikovným oranžovorudým masérům svá bolavá záda k masáži bez dotyku. Mám rád, když se léčivé teplo z krbu rozlévá do místnosti a na své cestě se s námi laská, jako by nešlo o projev neosobní překotné oxidace, ale o laskání něžnýma rukama milovaného člověka, jehož nenapodobitelným úsměvem se postupně a nezadržitelně plní obývací pokoj. Mám rád, když ve víru proudícího tepla ztrácí polosuché bílé víno ve sklence na stolku své správné vychlazení a připravuje tak našim chuťovým pohárkům neobvyklý a trochu neřestný zážitek.

Mám rád, když plameny nepřinášejí jen teplo, ale i obrazy z dálek, ve kterých bychom se právě rádi ocitli, tolik podobné zrcadlením pověstné pouštní faty morgány. Mám rád, když plameny přinášejí i slova, jejichž ozvěna je nám tak milá, příjemné vibrace, které bychom s někým rádi sdíleli, a dokonce i nezapomenutelné vůně, které nikdy nedokážou vyčichnout natolik, abychom je i přes podzimní neodbytnou rýmu necítili. U sálajícího a praskajícího krbu je i to vzdálené a napohled nedosažitelné jakoby na dosah ruky. A tak se dívám do plamenů s invencí slavné Pýthie a odhaduji nejen to, co se asi právě děje v místech, kde bych si přál být, ale i co se ještě všechno teprve uděje, s námi i kolem nás, v tomhle veskrze zázračném světě.

Je skvělé mít možnost posedět v léčivé náruči krbu a nasávat z ní energii, kterou pak dál může třeba předat zase pro změnu naše náruč. Ať už pěkně zblízka a napřímo nebo aspoň na dálku pár slabikami haiku :-).



Hřejivé haiku


V náruči krbu

na dálku zrcadlí se

jiskry tvých očí.



Cesta do pravěku: Nevím, jaké máte s lískovými oříšky zkušenosti vy, ale já si z dětství pamatuji, že na lidi se už na podzim mnoho oříšků nedostalo, protože pohotovější byly vždy veverky. Ale přece jen se nám sem tam nějaký oříšek podařilo veverkám uzmout. Někdy i dva. Ale tři oříšky zároveň? To už snad musí být opravdu jedině pohádka, nebo aspoň pohádková úvaha jako v dnešním "pravěkém" článku O třech oříšcích.

Skutečnost se od pohádek liší tím, že zatímco pohádky jsou pohádkové pěkně od začátku do konce, skutečnost pohádkové části s nepohádkovými střídá. Ale někdy se ukáže, že skuteční lidé z masa a kostí, i se všemi svými nedostatky, mouchami, slabostmi a špatnými vlastnostmi, jsou rozhodně bohatší, obdivuhodnější a sympatičtější než veškeré idealizované pohádkové bytosti z říší za zrcadly. Aspoň v té mé "skutečné pohádce" tomu tak je :-).

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 12. listopadu 2013 v 23:52 | Reagovat

Romantiku u krbu jsem ještě nezažil, ale nikdy neříkám ne. :-D

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 3:34 | Reagovat

Prekrasne!

3 Radka Radka | Web | 13. listopadu 2013 v 5:43 | Reagovat

Už jsem si začínala myslet, že se stal zázrak a já narazila na nefalšovanou romantickou duši. Neměla jsem číst Tři oříšky 8-O. Divím se, že u krbu nesedíš s hasicím přístrojem ;-) :-D

4 mengano mengano | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 6:26 | Reagovat

Zavírám oči a představuji si, jak v ústředním topení tiše popraskává oheň a velmi urputně se těším na krb, který mám slíbený. Slibem neurazíš :-)

5 otavínka otavínka | Web | 13. listopadu 2013 v 7:37 | Reagovat

Nádherné haiku ! Jinak jsem si vzpomenula na sezení u krbu na chatě u Tábora. Když jsem tam sedávala a meditovala, vybavil se někdy i příběh lesa nebo stromová pohádka. Jeden můj dědeček rád vyřezával postavičky do betléma z lipového dřeva a to, co se nepovedlo, dával do krbu. Přitom vždy vyprávěl pohádky o princezně Tilii, která měla ráda včely a často pomáhala nemocným lidem.

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 7:49 | Reagovat

Áááá.....já už mám tak dlouho šílenou chuť sednout si do křesla před krb(v mém případě ke krbovkám na chatě), nalejt si panáka (a třeba i víc) nějaké skvělé whisky a poslouchat dobrý blues nebo jazz.....a ty teď tohle.... ;-)

7 Jarka Jarka | Web | 13. listopadu 2013 v 9:30 | Reagovat

Tak toto je můj sen a jako od dětsví "panelákové", i snem zůstane. Sním o tom pokoji s krbem, jak je teple prozářený světlem z ohně a všechno je díky tomu útulné a milé na pohled. Takové posezení před krbem, dívání se do plamenů a poslouchání praskání dřeva je nad všechny krásy světa. :-D

8 Katka Katka | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 11:29 | Reagovat

A já bych připsala - jak ráda se ke krbu obracím svým věčně zmrzlým pozadím.
Před chvílí jsem koupila Svatomartinské z Habánských sklepů....myslím, že dnešní večer bude příjemný ;-)

9 Čerf Čerf | E-mail | 13. listopadu 2013 v 11:55 | Reagovat

[1]: Takovou romantiku, jakou bych si přál, jsem taky u krbu zatím nezažil. Ale krb mám přes zimu roztopený často, tak romantiku sbírám aspoň po kouskách.

[2]: Díky. A to jsem haiku psal u docela studeného krbu, protože jsem byl včera líný zatopit. Ještěže mám trochu fantazie! :-).

[4]: Pokud v tvém ústředním topení cosi popraskává, doporučuju revizi :-) Pokud jde o pravý medvědí slib, je to prakticky jisté, ne?

10 Čerf Čerf | E-mail | 13. listopadu 2013 v 12:04 | Reagovat

[3]: Vidíš, hasicí přístroj! Já jsem si hned říkal, že do úplné idyly ještě něco chybí! :-)

U mne záleží hodně na společnosti, jestli zcela popustím uzdu svému romantickému založení nebo má romantismus v mém podání zrovna těžký sarkastický nádech :-).

[5]: Krb (lépe řečeno "předkrbí") je ideální místo pro báječné dlouhé rozhovory a vyprávění. Mnohé z nich v člověku zůstane napořád, jako třeba v tobě princezna Tilie

[6]: No a co ti v tom brání? Listopad je na něco takového optimální, ne?

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 12:10 | Reagovat

[7]: Však já jsem taky odkojený panelákem, kde nejbližší krb byly pece v blízké plzeňské Škodovce :-). A ten dnešní krb mi zase pro změnu nepatří. Tak užívám, dokud to jde.

[8]: Pokud jsem mluvil o zádech nastavených sálavému teplu, myslel jsem to včetně :-) Tak přeju moc pěkný večer.

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. listopadu 2013 v 12:35 | Reagovat

My, Honzové, dáváme přednost peci.
Hřeje to stejně a je to bezpečnější.

13 Čerf Čerf | E-mail | 13. listopadu 2013 v 12:50 | Reagovat

[12]: Ano, předkrbí je v mnohém podobné zápecí :-)

14 Miloš Miloš | Web | 13. listopadu 2013 v 23:02 | Reagovat

U nás v paneláku na krb také nemysleli, ale za to máme radiátory a ty mají také svou výhodu. Herec Vlastimil Brodský říkal, že sedává na rozpáleném radiátoru, aby si postupně přivykl na žár kremační pece.

15 Čerf Čerf | E-mail | 13. listopadu 2013 v 23:15 | Reagovat

[14]: I ve svých cyničtějších obdobích jsem tedy ještě pořád o dost romantičtější než Vlastimil Brodský :-)

16 ethnea ethnea | Web | 14. listopadu 2013 v 7:32 | Reagovat

Pri cteni jsem se uplne zasnila, v hlave se mi rozehral barvity pribeh a sceny se mihaly presne, jak jsem cetla. Vidim ten krasny krb a kreslo, citim tu prijemnou atmosferu i teplicko. Utulne a bezpecne misto. Jen moje vino ma barvu rudou, je v te krasne karafe, kterou jsem dostala k narozeninam a jeste nevybalila.
Skoda, ze krb nemam, musi mi stacit predstavivost.

17 Gabi Gabi | E-mail | 14. listopadu 2013 v 11:20 | Reagovat

Veľmi pekne. Je v nás, v ľudoch, stále niečo z praveku, z našich predkov. Vieš si predstaviť tú radosť, keď sa im prvýkrát rozhorel oheň, aj keď ho im zapálil ten najmocnejší aj to s veľkým hrmotom?
Ja tiež túžim po krbe a robím všetko preto, aby som ho na chalupe po rodičoch aj mala. Tú romantiku pri ohni, chcem mať aj vo vnútri obydlia. Len aby mi nezhorelo aj samé obydlie. ;-)
Ja som pri vypratávaní garáže, ktorá sa tak volá, ale nikdy v nej auto neparkovalo, našla založený starý šporák na tuhé palivo. Pamätám si ho ...mali sme ho v kuchyni, predtým, než sme išli s civilizáciou a plynofikovali dom. Ja som si ho vytrepala von za dom ( vo vnútri by som už veru nemala odvahu v ňom zakúriť)a už neurobila vatru zo suchých konárov zo sadu na poli, ale naložila si v ňom. Otrasne! Ale pre mňa otrasne krásne. Navarila som na ňom v jesennej prírode obed na dva dni ... a bola šťastná pri tom ohni. Bola som zase malá a dívala sa do ohňa a mala presne tie pocity, ktoré si Ty tak krásne popísal. :-)

18 pizlik1 pizlik1 | Web | 14. listopadu 2013 v 13:08 | Reagovat

Krb má určitě svou atmosféru. Docela mě pobavilo, že se prodává krb na elektriku. Plameny jsou pak  vlastně iluze. :-)

19 Bev Bev | E-mail | Web | 14. listopadu 2013 v 13:23 | Reagovat

Hřejivé haiku i úvod k němu. Moc se mi líbí ten závěr o teple, které nasajeme a můžemem předat. Krásná představa. Krb sice nemáme, ale topíme v kamnech. Stačí aby v nich zapraskalo a hned je o něco tepleji. :-)

20 pherenis pherenis | E-mail | Web | 14. listopadu 2013 v 13:33 | Reagovat

plameny ohně
rozechvívají lásky mnohé....

děkuji za příjemné posezení....pherenis

21 Teeda Teeda | Web | 14. listopadu 2013 v 16:31 | Reagovat

Ach, to bylo velmi hřejivé a laskavé.
:)

22 Čerf Čerf | E-mail | 14. listopadu 2013 v 19:19 | Reagovat

[16]: Já sice krb mám, ale k tomu, abych ho využil tak, jak bych si přál, potřebuju taky dost představivosti.

[17]: Moc pěkné povídání o starém sporáku. Myslím, že i ty věci, když jsou po létech opět použité, si toho cení a jsou na to svým zvláštním způsobem hrdé.

[18]: Kdysi dávno jsem tu psal o cédéčku s nahraným zvukem krbu :-).

23 Čerf Čerf | E-mail | 14. listopadu 2013 v 20:29 | Reagovat

[19]: Kromě pozitivního jiskření mezi dvěma lidmi je to nejkrásnější praskání, které znám :-).

[20]: Je to přesně tak. Před otevřenou ledničkou se mi to neděje :-).

[21]: Jsem rád, že to tak působí.

24 Radka Radka | Web | 16. listopadu 2013 v 14:32 | Reagovat

Vzpomněla jsem si, jak na nějakém semináři přišla řeč na správnou úpravu pokrmů. Lektorka nám říkala, že oheň dokáže dát jídlu "dobrou" energii, kterou my přijmeme při trávení. Proto by se mělo vařit buď na kamnech nebo na plynu, naprosto nevhodné jsou indukční desky, mikrovlny, elektřina obecně. Moc mě to potěšilo, protože jsem si před pár lety obhájila novou plynovou desku a zavrhla ty skleněné nádhery. Prostě oheň je oheň, i u vaření :-)

25 Vendy Vendy | Web | 18. listopadu 2013 v 0:31 | Reagovat

Překrásné haiku.
Oheň je oheň! Taky mám ráda plameny, teda dokud jsou pod kontrolou. Teplo od kamen, nebo od krbu, to je jinší kafe, než teplo od vafek či od plynových radiátorů... :-)

26 userka userka | E-mail | Web | 25. července 2015 v 9:58 | Reagovat

Oheň je přívětivej, taky ho mám ráda. O té tvé pohádce bych se chtěla dozvědět víc.

27 Čerf Čerf | E-mail | 25. července 2015 v 12:12 | Reagovat

Pohádky přece potřebují trochu toho tajemství a hlavně dobrý konec :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama