Zdeněk Svěrák: Po strništi bos

14. ledna 2014 v 18:52 | Petr Vápeník |  Knihy

Začátek roku je jako stvořený pro čtení vánočních dárků, pokud se vám tedy nějaké objevily pod stromečkem v čitelné podobě. Mně se jich pár takových sešlo a jako po první jsem sáhnul po knížce Zdeňka Svěráka Po strništi bos. Ona to totiž není žádná legrace, máte-li svá dětská chodidla uvyklá pohodlí městského prostředí a najednou se ocitnete na venkově, kde chodit bos po strništi náleží k nezbytným dovednostem. Bohužel, vesnička, na kterou se Eda - autorovo alter ego - na nějakou dobu s rodiči přestěhoval, není v České republice, ale v Protektorátu, protože válka se teprve neochotně schyluje ke svému konci. Ale dětství nemůže čekat v úkrytu, až válka skončí, a tak se Pražáček Eda dostává mezi úplně jiné kamarády, než měl ve městě, a čekají ho jiné, ale neméně vzrušující zážitky.

Jedny bosé nohy jdou za koly Vlastíkovy tříkolky, druhé jen tak vedle a třetí, sýrově bílé v místech, kde bývaly ponožky, našlapují po asfaltu silnice opatrně, jako by šly po horké plotně. Ty jsou moje.
"Vás to nepálí?" ptám se.
"Ne. To si zvykneš," řekne Ota.
Moje nohy zkoušejí nebát se horkého asfaltu a došlapovat na celá chodidla. Kluci mají pravdu, když člověk zatne zuby, dá se to vydržet. Jenže pak přijde další perná zkouška: strniště. Všichni po něm jdou, jako by je nepíchalo. Udělám pár kroků, zakvičím a vzpomenu si, že můj bratr umřel na otravu krve, protože si vrazil do chodidla rezavý hřebík. Rychle si nazuju boty.
"Vojíne Součku, zuj se," řekne přísně generál Ota. "Jinak budeš furt blbej Pražák."
Tak si zase boty zuju a opatrně vykročím.
"Já už si na to moc nevzpomínám," řekne z tříkolky beznohý Vlastík, "ale šoupej nohama, nezvedej je."
A tak jdu, jako když bruslím. Nepíchá to. Vůbec to nepíchá! Umím chodit po strništi bos.

Pokud jste viděli film Obecná škola podle Svěrákova scénáře, můžete si jednoduše představit, co se od této knížky dá čekat. Není to kniha, která by otřásla základy světové literatury a kterou budou čeští intelektuálové v kavárně u cigarety zasvěceně rozebírat. Je to knížka vzpomínající a vypravující z pohledu dítěte objevujícího svět plný nových tajemství, svět každodenního života normálních obyvatel venkova, svět vyplněný prací, ale i nejednoznačnými mezilidskými vztahy, které je někdy pro dítě tak těžké pochopit, svět navíc zarámovaný nelehkou dobou německé okupace, která některým činnostem dává nádech hrdinství, zatímco jiné zase nepříjemně čpí po zbabělosti.

Představuji si, co se na půdě odehrává. Muž v klobouku sedí na bedýnce a před sebou na staré židli má otevřený kufr. V tom kufru je vysílačka. Mezi knoflíky a různými spínači slabě září jedno červené a jedno zelené světýlko. Tatínek s baterkou v ruce strká drát od naší antény do zdířky ve vysílačce.
Muž položí před sebe papírek a tatínek mu na něj posvítí. Je tam několik řádků čárek a teček Morseovy abecedy. (...) Přesně o půlnoci začne muž pravou rukou vyťukávat tajnou zprávu: Emil na dámském kole už dorazil. Což možná znamená: Zbraně jsme dostali. Tiše to pípá a světýlka poblikávají. Když je hotovo, telegrafista papírek roztrhne. Jednu půlku vstrčí do pusy a spolkne a druhou podá tatínkovi. Ten ji zmuchlá do kuličky a taky ji sní. Takhle si to představuji a konečně usínám.
(.....)
Když snídám, ozývá se ze dvorka tatínkův hlasitý zpěv:
"Vy mládenci, kteří jste jako já, nemilujte doopravdy..."
"Slyšíš ho, vápeníka?" (pozn.PV - tenhle kousek mám, vůbec nevím proč, nejradši :-)) ukládá maminka pytlík s meltou do kredence. "Podle toho se pozná, že je dobře naloženej. Když při tom takhle vyřvává."
Dveře našeho venkovního záchodu jsou otevřené. Tatínek tam sedí, trhá noviny na čtverečky a zpívá:
Pomilujtééé, pošpásujte, ale lásku jim neslibujte. Pomilujtééé..."
Slepice na něj s nakloněnými hlavičkami po očku koukají.
Nedá mi to, abych nevystoupal na půdu. Je tam vše při starém. Jen v jednom místě je škvára víc rozdrcená a v ní objevím tři nedopalky od cigaret. To je ale neopatrnost, zanechat tu takové stopy. Seberu je a vyhodím je vikýřem ven.

A přitom se toho v malém klukovi odehrává tolik, že ještě po mnoha a mnoha letech k němu doléhá ozvěna těch zážitků tak silně, že o nich napíše útlou devadesátistránkovou knížku. Sám autor k ní na obálce píše:

"Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který."

Knížku jsem měl přečtenou za tři cesty metrem do práce a z práce a jednou jsem se dokonce začetl tak, že jsem přejel hlavní nádraží a dojel nečekaně až na Florenc. Takže se dá říct, že je to celkem příjemné čtení, když na chvíli přestanete vnímat ruch okolního světa. Podobně jako se to stane i malému Edovi s půjčenou dobrodružnou knížkou:

Jdu domů a při tom pořád čtu a čtu a vůbec si nevšimnu, že jsem minul dveře našeho domu, protože černý sluha Bill je v nebezpečí života, a já tím pádem vůbec nevím, že jdu a jak dlouho jdu, dokud nenarazím na něčí prst, který se mi zapíchne do prsou.
"Kam to ty husy vedeš, Pražáčku?" řekne holčičí hlas.
A já zvednu oči od knížky a vidím, že jsem na náměstí a přede mnou stojí Míla Košťálová se zmrzlinou v ruce a za mnou tři utrmácené husy, které na náměstí nepatří a v životě tu nebyly.
"Budeš to muset otočit," směje se na mě ta holka ze zahradnictví a já vidím, že je daleko hezčí než ta rozcuchaná kráska z desetikoruny.
"Chceš?" řekne mi cestou zpátky a já si líznu z kopečku její malinové zmrzliny. Husy jdou poslušně za námi a mně je tak divně, že nevím, co mám říkat. Klopím hlavu a koukám na její opálená kolena, jak si krásně vykračujou. Na jednom vidím stroupek a říkám si, že se odřela, když klečela mezi záhony a vytrhávala plevel. Dlouho tak jdeme, mlčíme a za námi je slyšet jen husí capkání.
"Co to čteš za knížku?" zeptá se potom Míla.
"Tom Shark," řeknu. "Jestli chceš, tak ti ji půjčím, až ji dočtu. Od toho se neodtrhneš."
"Je to zamilovaný?" zeptá se.
"Je to napínavý," odpovím a to už jsme u našeho domu.
Zastavím se a prvně se odvážím podívat se Míle do očí. Jak se usmívá, jsou zúžené do škvírek.
"Škoda, že nejsi starší," řekne a zmuchlá papírový kelímek od zmrzliny.
"Tak ahoj," řeknu já a vpustím husy do síně.
Potom zvednu ze země papírovou kuličku, kterou odhodila, žmoulám ji v prstech a dívám se za Mílou, jak se vzdaluje, ale ona už se neohlédne.

Knížka Po strništi bos sice taky není v pravém smyslu slova "zamilovaná", ale přesto si myslím, že za přečtení stojí. Jestli chcete, tak vám ji půjčím, až ji dočtu. Od toho se neodtrhnete! :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Bude pro vás podle vašeho názoru rok 2014 lepší než rok předcházející?

Určitě ano 15.4% (8)
Věřím, že ano. 42.3% (22)
Snad bude aspoň stejně dobrý 11.5% (6)
Moc tomu nevěřím. To by se musel hodně snažit. 17.3% (9)
Těžko přetěžko... 13.5% (7)

Komentáře

1 Koník Koník | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 19:13 | Reagovat

Svěrák se předčítá sám. :-) Dokonce se mi stává, že ho mnohdy i slyším. Dobrá volba! Laskavého humoru není nikdy dost.

2 Ivet Ivet | Web | 14. ledna 2014 v 19:19 | Reagovat

Petře, hned jsem si ji poznamenala a koupím jí co nejdřív! Budu mít príma dárek pro prvního oslavence, což bude vlastně za pár dní... ;-)  :-) Díky za bezva tip! ;-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 19:38 | Reagovat

I já si ju beru na seznam příštích dárků. Pana Svěráka miluju ve všech podobách. I hlas, i písničky, i texty, i role. Čistý duch, krásná řeč, která říká jasně, o čem je jádro sdělení.
Zkusím pohledat, kde ji mají. Takových knížek není nikdy dost. V dnešní nervózní době, bez ideálů a preferovaných vzpomínek dětí - na jakoukoli dobu... :-)

4 Radka* Radka* | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 19:40 | Reagovat

Při čtení jsem slyšela autorův nezaměnitelný hlas, čerstvé věty se prolínaly s uleželými filmovými scénami Obecné školy, vše se spojilo v jeden důvěrně známý celek, jako bych šla na návštěvu k někomu milému. Tahle knížka bude rozhodně v mých Oblíbených :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 19:48 | Reagovat

Musí to být milé čtení, takové mám také ráda. Po strništi jsem sice nechodila bosa, ale v dřeváčkách. Sbírala jsem klásky a byly to moje krásné prázdniny , když mi bylo  9, 10, 11, 12 a 13 . Nahoře plátno- pásky, přes nárt na patent pásek, dole dřevěné špalíčky, které tak hezky klapaly po dlážděných chodnících. ;-)

6 Katka Katka | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 20:16 | Reagovat

Já si ji vybrala jako pohlazení do nemocnice. Svou roli tam splnila stoprocentně.

7 Robka Robka | E-mail | Web | 14. ledna 2014 v 20:47 | Reagovat

Před Vánoci jsem četla rozhovor s panem Svěrákem a tam se právě o téhle knížce zmiňoval. Myslím, že to bude moc milé čtení, podívám se po ní.

8 Miloš Miloš | Web | 14. ledna 2014 v 22:21 | Reagovat

Svěráka mám nejradši z Cimrmanova divadla.
Řada filmů, k nimž napsal scénář (hlavně Kolja a Vratné láhve), už mě moc nadšením nenaplňuje, připadají mně trochu sladkobolné.
A tím politickým angažmá ve prospěch Schwarzenberga, úmysl se soudit kvůli použití obratu metelescu blescu, jeho účast v každé nesmyslné petiční akci ve společnosti Sommerové, Fischerové, ... mně ho hodně znechutila, takže knihu oželím.

9 Míra Míra | 14. ledna 2014 v 22:39 | Reagovat

[8]::
Je to samozřejmě vaše volba, ale není škoda se připravit o docela slušný čtenářský zážitek kvůli politice?
Nesnáším například pana prezidenta, ale leccos jsem si od něho přečetl a pobavil se. ;-)

10 Teeda Teeda | Web | 14. ledna 2014 v 23:54 | Reagovat

Já mám moc ráda tu jeho osobitou poetiku. Já se s tou knihou potkám velmi ráda. :)

11 Čerf Čerf | E-mail | 15. ledna 2014 v 0:16 | Reagovat

[1]: Já mám taky Svěrákův styl rád. Ale je fakt, že jsem toho od něj nijak moc nepřečetl.

[2]: Za málo, řeknu si panu Svěrákovi o procenta :-)

[3]: Dítě má úžasný způsob uvažování i obrazotvornost. Jde ale o to, co si z dítěte pamatujeme a jestli to umíme sdělit.

[4]: Ano, s Obecnou školou to má hodně podobného a já jsem si automaticky dosadil hlavního dětského hrdinu :-)

[5]: Jedna kapitolka se jmenuje "Klásky" :-)

12 Čerf Čerf | E-mail | 15. ledna 2014 v 0:40 | Reagovat

[6]: Myslím, že pro takový účel je to optimální knížka.

[7]: Pro mě to bylo překvapení. Moc nezkoumám, co vychází; ke své škodě.

[8]: Vidíš, já si třeba myslím, že kdyby se víc lidí aspoň takhle snažilo postavit se za to, v co věří, že je správné, že by to tu vypadalo líp a nemuseli bychom tolik remcat a ušklíbat se nad politikou. Znechucení ti jistě rozmlouvat nechci, to je tvoje právo. Já se každopádně snažím dílo samotné oddělovat od společenských postojů jeho autora, nejedná-li se o postoje vysloveně extrémistické, jinak bych se zbytečně okrádal o zajímavé hodnoty :-).

13 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 15. ledna 2014 v 5:45 | Reagovat

Zase raz som kvoli "Bildungslücke" odsudeny mlcat... :-(

14 mengano mengano | E-mail | Web | 15. ledna 2014 v 6:50 | Reagovat

Svěrákův styl psaní a laskavý humor mám ráda. Tuhle knihu jsem zatím nečetla. Chyba :-)

15 Katka Katka | 15. ledna 2014 v 7:50 | Reagovat

[8]: Mě svěrákovsky "sladkobolné" baví :-)

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | 15. ledna 2014 v 8:06 | Reagovat

Zuju si boty a jdu do toho.

17 Miloš Miloš | Web | 15. ledna 2014 v 10:01 | Reagovat

[12]: Petře, nedávno jsi tu přiznal, že od doby vystupování Zemana na prknech Semaforu jsi k němu předpojatý. S tím se těžko bojuje. A já to mám teď podobně se Svěrákem.
Představení Cimrmana kvůli tomu však určitě nezavrhnu, ta mají humor, který se mně velmi líbí. Tato kniha mě ale nepřitahuje ani obsahově.

18 Čerf Čerf | E-mail | 15. ledna 2014 v 11:23 | Reagovat

[17]: Však já se u tebe za pana Svěráka nepřimlouvám :-). A pokud jde o určitou předpojatost vůči Miloši Zemanovi - ta u mne opravdu platí. Ale až vydá něžnou sbírku lyrických básní s názvem "Popelníček z lásky", s chutí si ji přečtu :-).

19 Janinka Janinka | E-mail | Web | 15. ledna 2014 v 16:03 | Reagovat

Příjemný styl psaní, trochu mi připomíná vyprávění Petra Bajzy z Bylo nás pět :-).

20 pavel pavel | Web | 15. ledna 2014 v 22:56 | Reagovat

Svěráka mám rád a osobně jsem ho poznal, když jsem jim občas pomáhal když začínali s Zimmermannem v Malostranské besedě.
Knihu si rád přečtu.

21 mengano mengano | E-mail | Web | 16. ledna 2014 v 7:31 | Reagovat

[15]: Mám to stejně. Trocha poetiky nikdy nezaškodí a rozhodně se obejdu bez filmu, z kterého teče krev až na koberec v obýváku. I když ten koberec nemám :-)

22 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 16. ledna 2014 v 7:40 | Reagovat

Tuhle knížka bych brala také.

23 Bev Bev | E-mail | Web | 17. ledna 2014 v 14:34 | Reagovat

Film Obecná škola mám moc ráda a pana Svěráka taky, nejradši v Cimrmanech. Knihu si ráda přečtu, až na ni narazím. Díky za tip. :-)

24 Jarka Jarka | Web | 17. ledna 2014 v 14:38 | Reagovat

O této knížce jsem první zmínku četla u Katky a teď ji chválíš ty a vůbec se tomu nedivím. Mám ráda filmy i hry pana Svěráka pro jejich laskavý humor a o tom, že bude tato knížka čtivá, vůbec nepochybuji. :-)

25 Radka Radka | E-mail | Web | 17. ledna 2014 v 18:54 | Reagovat

Četla jsem o ní u Katky a koukala na ni v knihkupectví. Už druhá příjemná recenze, asi si najde cestu i ke mně :-)

26 userka userka | E-mail | Web | 5. února 2015 v 23:28 | Reagovat

Já jsem ostuda a nečetla jsem od Svěráka asi vůbec nic. Mám v plánu to napravit. Snažím se taky dostat do divadla na Cimrmana, tak snad se mi poštěstí (i když se mi to zdá beznadějné).
Jednou jsem ho potkala u nás na náměstíčku (Jevíčko to nebylo) a musela jsem ho obtěžovat svým "Já Vás miluju." Byl příjemnej a ptal se, kde se dobře nají.
Mimochodem mě dost "pobavila" ta anketa. Rok 2014 byl tím nejhorším rokem, co jsem kdy zažila, a jestli mě čeká ještě horší, tak to možná neunesu.

27 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. února 2015 v 0:50 | Reagovat

[26]: Dostal jsem k Vánocům dvě knížky povídek od pana Svěráka, tak se hodlám jako čtenář polepšit :-).

Pokud byl rok špatný, berme to tak že je už minulostí. Máme nový a zatím jen málo popsaný list. Každopádně přeju ať je u tebe lepší!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama