Únor 2014

Fotohádanka č.15

28. února 2014 v 22:53 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Je to neuvěřitelné, ale od poslední fotohádanky na tomto blogu už uplynul více než rok. Novější čtenáři vlastně nejspíš ani nevědí, že tradice fotohádanek tu vůbec existuje a že je docela pestrá, když dnes přináší už patnácté pokračování. Ale v posledních dnech přece jen kvůli nastávající výstavě přemýšlím o fotkách o něco více než jindy (aniž bych ovšem svá tradiční témata, na která myslívám v každém jen trochu příhodném okamžiku, jakkoli upozadil), vzpomněl jsem si na jednu starší fotografii, která se snad dá pro účely fotohádanky využít.

Proto zcela neoriginálně pokládám i dnes stejnou otázku jako ve všech předchozích čtrnácti vydáních tohoto tradičně oblíbeného formátu:


Co je podle vás vyfocené na následujícím obrázku?



Pamětníci vědí, že by bylo vykolejením z dávného tradičního rytmu, kdybych vám nedodal ty správné indicie, které mohou řešení otázky velmi zjednodušit, ale také ho zamlžit a zkomplikovat:


1. Fotografie je dělaná v extreriéru.

2. Předmět je sice focený ve vrcholném létě, přesto i v tuto dobu se předmět jen zřídka může rozpálit okolním horkem.

3. Chcete-li předmět v létě fotografovat, i v pokročilou hodinu se obejdete bez blesku či bez stativu.

4. Předmět je o rok mladší než já.

5. Předmět na obrázku jsem viděl všehovšudy dvakrát, jednou jsem si ho mohl prohlédnout velmi pozorně a ze všech stran, ale po druhé už jen nakrátko a ve spěchu.

6. Obrázek by mohl snadno vyvolat Pavlovův reflex u milovníků hudby i u sběračů kovů.

7. Na mém blogu je možné najít jeden záběr, na kterém je předmět dnešní fotohádanky vyfocený, ale jeho obrázek není součástí žádného z více než 900 článků.


Tak co, už víte, co je na obrázku? Jako obyčejně vás povzbudím a motivuji konstatováním, že ti, co uvedou v komentáři správnou odpověď, nebudou vůbec nijak odměněni, aby jim méně úspěšní hadači nezáviděli :-).

Hádejte, tipujte, vymýšlejte (si), představivosti se na tomhle blogu meze opravdu nekladou. Správné řešení fotohádanky připíšu v neděli dopoledne.

---------------------------------------------

Obrázek ke správnému řešení:


Nedělní miniglosy č.259

23. února 2014 v 13:53 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Pozn.: Dnes jsem omylem napsal šest místo standardních pěti miniglos a už se mi nechtělo žádnou mazat. Snad mi to čtenáři projednou prominou, tím spíš, že dnešní miniglosy nejsou ani tolik o politice, jako spíš o zvířátkách :-)

Jedna z amerických sáňkařek ohlásila, že ze svého hotelového pokoje v dějišti olympiády v Soči spatřila na chodbě živého vlka. Vyšetřování nicméně ukázalo, že se jednalo o nedorozumění, protože nešlo o vlka ale o lišku, která patří k hotelovému personálu a jejím hlavním úkolem je dávat zahraničním turistům dobrou noc.
-----------------------
Republikánštní příznivci bývalého amerického prezidenta George Walkera Bushe ocenili, že právě film Agnieszky Hollandové Burning Bush (Hořící Bush) vyhrál 11 z celkého počtu 14 českých lvů včetně ocenění za nejlepší český film roku. Samotný exprezident ve své osobní zdravici ocenil, že i v islámské zemi zmítané terorismem, jakou je Česká republika, mohou svobodně vznikat kvalitní filmy o závažných tématech a skvělých lidech, a poslal tvůrcům svoji vlastnoručně podepsanou fotografii.
-----------------------
Podle středoevropských ornitologů se kvůli teplé zimě již začínají vracet ze svých jižních zimovišť tažní ptáci. Jedná se především o špačky, ale vracejí se dokonce i čápi, kteří jinak přilétají až v dubnu. Přes masivní přesuny početných hejn se ale v České republice zatím objevilo jen několik extravagantních jednotlivců. "Vůbec nechápu, proč dáváte chování nějakých idiotských ptáků do souvislosti s prezidentským mandátem Miloše Zemana!" komentoval hradní kancléř Vratislav Mynář skutečnost, že většina tažných ptáků do České republiky nedolétla, ale požádala v Rakousku nebo v Německu o politický azyl.
-----------------------
Každoroční sčítání příslušníků české šlechty potvrdilo, že poprvé od roku 1918 počet českých šlechticů meziročně vzrostl. Nečekaný nárůst je dán především zvyšujícím se počtem solárních baronů a větrných komtes.
-----------------------
Z letiště Václava Havla odcestovala zpět do svého australského domova delegace samečků medvídka koaly, kteří byli v České republice na pracovní návštěvě. Na tiskové konferenci před odletem vyjádřili sympatičtí medvídkové své zklamání z toho, jak ve skutečnosti vypadá nová česká vládní koalice. "Ano, naše očekávání se nenaplnila," řekl nám jeden z natěšených samečků. "Podle toho, co jsme si doma přečetli v Babišových Lidových novinách a v Mladé frontě dnes, jsme si - přiznávám - novou českou koalici představovali mnohem více sexy."
-----------------------
Odborový svaz finských sobů chce upravit pravidla, podle kterých kvůli většímu bezpečí sobů na nočních silnicích v severním Finsku budou ochránci zvířat natírat parohy sobů fluorescenční látkou. "Nechceme nic jiného, než dosáhnout rovných podmínek, aby naši členové nebyli kvůli své druhové příslušnosti diskriminováni," uvedl v rozhovoru pro časopis Sob - přítel člověka prezident svazu. "Pokud mají být fluorescenční barvou natřeni všichni místní sobi, kteří mají parohy, chceme jen v rámci rovného zacházení, aby se stejné pravidlo použilo i na zdejší motoristy."


Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na starší vydání, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících třech odkazech jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v téměř pěti letech, kdy Nedělní miniglosy pravidelně vycházejí, publikováno:


Grafická podoba pozvánky na výstavu

20. února 2014 v 23:28 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Dnes jsem z galerie obdržel grafické zpracování materiálu oznamujícího konání březnové výstavy, o které jsem tady už psal ve speciálním informačním článku Pražská fotovýstava.

Protože se mi výsledek práce grafického studia moc líbí, chtěl jsem vám ho hned "zatepla" ukázat. Zároveň je zřejmé, že budu toto oznámení přikládat do všech informačních e-mailů, které v následujících dnech dorazí i k mnohým z vás. No a kdyby k vám náhodou žádná osobní e-mailová pozvánka nedorazila, nic si z toho nedělejte - tahle blogová pozvánka platí pro všechny úplně stejně :-).



Dostal jsem už v posledních dvou týdnech řadu dotazů, jak to bude tentokrát s vernisáží výstavy. Tedy: Tentokrát jsem se rozhodl žádnou oficiální vernisáž jako slavnostní úvod výstavy neuspořádat. Je ale pořád ještě otevřená možnost, že by se během některého víkendu mohla v předem nahlášený čas uskutečnit skupinová komentovaná prohlídka, které by se mohli zúčastnit ti, co si nebudou chtít užít vystavené fotografie v klidu a sami. To ale bude ještě záležet na mnoha okolnostech a především se to bude odvíjet od toho, jak vykrystalizuje můj víkendový březnový program.

Každopádně můžu slíbit, že všechny důležité informace o výstavě budu - jako doposud - průběžně zveřejňovat, takže vám jistě nic podstatného neunikne. Zatím přeji všem krásné únorové dny a těším se na březen :-).

Chvála věcí, které nedávají smysl

18. února 2014 v 22:50 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy
Pozn.: Téma týdne "Co (ne)dává smysl" tentokrát pozoruhodně zarezonovalo s tím, o čem v posledních dnech přemýšlím - dokonce o dost víc než o připravované březnové výstavě svých fotek, protože to považuji za podstatnější. Po nějaké době jsem se proto rozhodl zase jednou do Tématu týdne přispět krátkým textem.

Poslední dobou se mi někdy stává, že to, co dělám, o čem sním, co je pro mne důležité a cenné a čeho chci ještě v životě dosáhnout, pohledům zvenčí jaksi nedává smysl. Někteří lidé pak nad mým konáním jen v údivu kroutí hlavou a rádi by mne obrátili na správnou cestu k tomu, co se nejspíš běžně považuje za štěstí.

Člověku - je-li konfrontován s výrazně jinými názory na to, co je správné a smysluplné, to samozřejmě nedá, a tak i já jsem se snažil přijít na to, v čem je chyba - jestli v těch, co se zvenku nesprávně nebo nepozorně dívají, nebo ve mně, který nekráčí správným směrem a odmítá si to připustit. Po delším bádání jsem zjistil, že chyba není ani tak v názorech a činech obou stran, jako v jednom jediném chybějícím slůvku, které - je-li správně doplněno - otevře původně uzamčenou skříň vzájemného porozumění jako zázračný klíč. Stačí změnit původní "To nedává žádný smysl" na "MNĚ to nedává žádný smysl".

Použije-li někdo takové tvrzení, činí tím situaci mnohem vyváženější: Takový kritik totiž uznává, že chyba nemusí být jen na straně kritizovaného, ale i v tom, že on sám třeba nemá tolik představivosti, aby uměl připustit, že takové nesmysly, které v životě dělám, mi mohou přinášet uspokojení, a že kromě oněch nesmyslů existují taky úplně normální a mezi lidmi běžné hodnoty, které sdílím a umím si dobře představit, že se k nim snažím přiblížit, jen to nechci udělat za každou cenu. Že svůj život sice nebudu ohýbat podle diktátu většinové představy o štěstí, ale úplně stejnou představu rád přijmu za svou, bude-li představou a přáním člověka, který je mi drahý.

Mnohem obtížnější samozřejmě je, když se situace otočí a my se musíme sami ve vztahu k ostatním vyrovnávat s tím, že tak úplně nechápeme jejich kroky. Najednou my sami víme "přesně", jak by se měl ten druhý zachovat, co z nabízených variant by si měl vybrat a kterým směrem by měl na nejbližší křižovatce odbočit. Je zatraceně těžké dát těm, které máme rádi, dostatek volnosti, aby po odpovědné úvaze učinili to, co z důvodů, které jsou jen jejich, považují za správné. Je to o to těžší, když nás samotných se to týká, když nejsme nebo aspoň nechceme být jen nezávislými pozorovateli. Můžeme skřípat svými zuby, můžeme zatínat ruku v pěst v domnění, že my víme lépe, jak by se měly věci dále vyvíjet, protože tak, jak se vyvíjejí, nedávají smysl. Ale to, že zrovna NÁM nedávají smysl, neznamená že jim smysl chybí. Kolik lásky je v tom našem nepochopení, kolik starostlivosti, kolik netolerance a kolik sobectví, to může být různé, ale většinou tam bývá od každého trochu, i když to s lidmi okolo sebe myslíme sebelíp.

Je dobře, že se dějí věci, které nám na pohled nedávají smysl. Dělají svět pestřejším, jen omezeně předvídatelným, zaručují, že se budoucnost dá možná odhadovat, ale rozhodně se nedá vypočítat. A budoucnost, která není předurčena přesným vzorcem, vždy skýtá dostatek prostoru pro naše přání, touhy a sny, třebaže se ostatním mohou jevit jako beze smyslu. A kde jinde než v takových tajuplných zákoutích může najít úkryt naše naděje, aby přežila případná nepříznivá období, ať už trvají jakkoli dlouho.

A to (alespoň mně) rozhodně smysl dává! :-).

Nedělní miniglosy č.258

16. února 2014 v 17:19 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy

Krátce po svém příchodu do nového působiště tam vyvolal bývalý komunistický funkcionář Vasil Biĺak, který nedávno v požehnaném věku 96 let zemřel, rozsáhlé organizační a ideologické změny. Všichni čerti včetně Lucifera totiž musí povinně podepsat souhlas s Biľakem vlastnoručně sepsaným Poučením z krizového vývoje v Pekle a společnosti. Kdo s materiálem nebude souhlasit, bude zbaven odpovědné funkce čerta a - bude-li mít ovšem velké štěstí - uchytí se maximálně někde v kotelně.
-----------------------
Kompletní vybavení většiny lyžařů - běžců a biatlonistů na olympiádě v Soči zabavili ruští soudní exekutoři, protože expertízy prokázaly, že závodníci dobíhali do cíle na kyslíkový dluh.
-----------------------
Krtek způsobil poprask mezi českými geodety, když si udělal krtinu přesně na vrcholu Sněžky, takže naše nejvyšší hora narostla o dalších 20 centimetrů a změna musela být zanesena do všech zeměpisných map a učebnic.
-----------------------
Lobbista Ivo Rittig byl zadržen Českou policií v souvislosti s činností Dopravního podniku hlavního města Prahy. Ukázalo se totiž, že na přelomu 70. a 80. let jel pan Rittig jednou načerno tramvají, takže na zaplacení jeho dluhu a souvisejícího penále bude sotva stačit veškeré jeho jmění i s luxusními domy v Monte Carlu. "Máme velké štěstí, že obvinění se týká právě tohoto skutku," řekl nám policejní mluvčí, "protože jízdu načerno spolu s přimalováváním tykadel umějí naše soudy řešit o dost rychleji, než podvody a praní špinavých peněz, takže se dokonce může stát, že se obviněný dožije pravomocného rozsudku."
-----------------------
Český premiér Bohuslav Sobotka informoval média o svém záměru vybudovat speciální tým Kobra proti daňovým únikům. Veřejnost přijala tento záměr s nadšením, i když se odborníci na specifické české prostředí netají svou obavou, že vzhledem k tomu, že kobra není typicky české zvíře, jako obyčejně se z týmu Kobra nakonec stane spíše tým Slepýš.


Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na starší vydání, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících třech odkazech jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v téměř pěti letech, kdy Nedělní miniglosy pravidelně vycházejí, publikováno:


Pražská fotovýstava

15. února 2014 v 7:34 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Jak už jsem minulý týden tady na blogu oznámil, v březnu se uskuteční třetí výstava mých fotek. Slíbil jsem v tomto týdnu pár detailů a protože se svoje sliby snažím plnit, doplňuji nové informace. Není to ještě pozvánka se vším všudy, tu budu rozesílat až v příštích dvou týdnech, ale rád bych, abyste si už mohli udělat přesnější obrázek o tom, co a kde bude k vidění. Tedy:

Výstava se uskuteční od 4. do 30. března v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici (asi 2 minuty pěšky od Můstku a asi půl minuty pěšky od vchodu do Stavovského divadla). Galerie je přímo v historické budově České spořitelny, má z Rytířské ulice samostatný vchod a je otevřena každý den (i během víkendu) od 10:00 do 18:00. Vstup pro návštěvníky je bezplatný.

V galerii budou k vidění moje fotografie, které návštěvníci tohoto blogu dobře znají - fotky řek a říček, především v infračervené části spektra. Fotek bude kolem třiceti a budou mít "klasický" rozměr 50x70 cm. Ti, co se přijeli podívat na výstavu do Dobřichovic loni v červnu, už asi 60% z nich mohli vidět na vlastní oči, ostatní fotky jsou z loňského podzimu. Zvětšeniny nejnovějších fotek jsou přesně jeden den staré a celkem se mi líbí :-).

Tak jsem zvědavý, jestli se taky budou líbit návštěvníkům výstavy.

P.S.: Budete-li chtít vědět k výstavě už teď cokoli dalšího, neváhejte se zeptat buď veřejně v komentářích nebo e-mailem na adrese pvapenik@centrum.cz.


Na výstavě bude i tahle (překvapivě zcela neinfračervená) fotka slovenské říčky Veĺká Biela voda. Fotografie má název Polštáře světla, je z návštěvy Slovenského ráje v roce 2009 a byla i součástí loňské dobřichovické expozice.





Sopečné haiku

12. února 2014 v 20:48 | Petr Vápeník |  Haiku

O víkendu jsem měl dost důvodů přemýšlet o tom, co mají společného takové živly jakými jsou země a oheň, v čem se navzájem doplňují, v čem míjejí, v čem dokážou najít harmonii a kde mohou narazit na její limity. Zároveň jsem nad mapou z trochu jiných důvodů - částečně s nostalgií, částečně s nadějí a částečně s obavami - uvažoval o Japonsku a své cestě po něm zpřed více než dvou let, vybavoval jsem si své vlastní zážitky z různých neuvěřitelných míst, i zážitky jen slyšené nebo čtené. A tehdy se obě obsahově na pohled nesouvisející témata vůči sobě natočila tak příznivě, že do sebe přesně zaklapla jako správné kousky puzzle: JAPONSKO - OHEŇ - ZEMĚ… To jsou přece japonské SOPKY!

Živel, se kterým jsem neměl před svou cestou do Japonska žádnou osobní zkušenost, živel, vůči němuž se vyplatí mít úctu a cítit pokoru, živel, který v sobě umí spojit dlouhá harmonická a úrodná období s obdobími vzrušeného vzepjetí, živel, který dokáže vyvinout nespornou ničivou sílu v podobě neovladatelné erupce, ale i dlouhodobě blahodárně působit a pokorně sloužit v podobě sopečných léčebných pramenů, zajistit bohaté výnosy na úrodné sopečné půdě a dokonce - ano, i takovou mají zázračnou moc - přispět ke zrodu nového života. Živel nezávislý, který si nenechá nařizovat a který se řídí jen svou vlastní přirozeností a vůlí, živel, který si nás pustí blíže "k tělu" jen když on bude chtít a ne, když bychom si to přáli my.

Jen na nás je, zda jsme schopni obdivovat ho nejen v bezprostředním kontaktu, ale i z mnohem větší dálky, než bychom si přáli a než by nám to bylo milé. I přesto mne takové spojení ohně a země nepřestává fascinovat a jsem přesvědčený, že i když to tak někdy na první pohled nevypadá, cesta k němu má přese všechny případné překážky a nepohodlnosti svůj nepominutelný smysl. Třeba i pro drobné tradiční haiku :-).



Sopečné haiku


Oheň a země

těla svá proplétají

v akordu vášně.




Pohled z hrany kráteru Nakadake sopky Aso-san, Kjúšú, Japonsko. Sopka byla právě mírumilovná, ani po nás nemetala kameny, ani nás netrávila sopečnými plyny, byť je v obou disciplínách velmi zdatná.



Obrovská kaldera (s obvodem více než 80 km) dávné sopky Aso vzniklá po sérii výbuchů před 300 - 90 tisíci lety je dnes mimořádně úrodnou oblastí rozparcelovanou na tisícovky políček.


Nedělní miniglosy č.257

9. února 2014 v 15:43 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Miloš Zeman se při příležitosti zahájení olympijských her v Soči sešel s řadou silných hráčů světové politické scény a všechny přitom pozval k návštěvě České republiky, což - pokud opravdu přijedou - by mohlo výrazně zvětšit počet pracovních míst ve státních bezpečnostních složkách. Nejvíce si jeho pozvání cení čínský prezident, který se vyjádřil v tom smyslu, že Česká republika musí být - podle toho, co o ní všechno slyšel - nevelké sice, ale opravdu překrásné město.
-----------------------

Španělská princezna Cristina vypovídala u soudu kvůli praní špinavých peněz. Podle představitelek feministických hnutí by k takové ostudě nemohlo nikdy dojít, kdyby se ženy konečně vzepřely tradičnímu vnímání své ženské role a vytrvale odmítaly ve svých zhýčkaných královských rodinách vařit a prát.
-----------------------
Do Prahy směřují tisíce dánských studentů, kteří touží strávit zde své vysněné prázdniny plné laciného alkoholu a sexu. Podle mluvčího pražského magistrátu se tentokrát není třeba strachovat, že by došlo k řádění a škodám na majetku jako v loňském roce: "Každý student bude mít na ruce barevnou pásku podle svého věku. Potíže by snad mohly nastat pouze tehdy, kdyby byl některý ze studentů tak nezodpovědný, že by si pásku sundal." Dobře připravena je tentokrát i česká policie, která se rozhodla použít pro své vlastní pásky s nápisem Policie ČR jinou barvu než Dánové, takže by se jejím příslušníkům nemělo stát, že jim v některém baru nebo restauraci nenalijí.
-----------------------
Policisté zabavili těsně před dražbou originály legendárního komiksu Káji Saudka Muriel a andělé, protože na anděly byl vznesen nárok v rámci církevních restitucí.
-----------------------
Španělská inkvizice chce i v moderním světě 21. století navázat na své tradiční hodnoty, a bude mít proto podle vyjádření svého mluvčího na olympiádě v Soči také několik svých želízek v ohni.


Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na starší vydání, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících třech odkazech jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v téměř pěti letech, kdy Nedělní miniglosy pravidelně vycházejí, publikováno:


Kdybyste měli v březnu cestu do Prahy...

7. února 2014 v 22:44 | Petr Vápeník
V úplně prvním článku letošního roku jsem se jen lehce zmínil o tom, že se přede mnou objevila možnost předvést v dohledné době svoje fotky již potřetí veřejnosti. Protože se v tomto týdnu lavina dala skutečně do pohybu (to je mimochodem i důvod, proč teď zrovna nejsem na blogu příliš aktivní), mohu vám už teď poskytnout přece jen přesnější informace, aby - kdyby se někdo z vás chtěl na výstavu osobně podívat - si mohl s nějakým předstihem svou návštěvu naplánovat.

Samozřejmě vše budu ještě upřesňovat, některé věci se budou dolaďovat, ale to hlavní je zřejmé už teď: Moje fotky budou tentokrát k vidění přímo v Praze, takže nebude třeba překonávat steré kopce a údolí jako v případě loňské výstavy v Poličce, ani se prodírat ucpanými (a místy také zaplavenými) přípražskými silnicemi během cesty do výstavních prostor dobřichovického zámku. Výstava se bude konat na úžasném místě přímo v centru Prahy, kousek od Václavského náměstí. Ptáte se, kde přesně? Buďte trpěliví - přece nemůžu prozradit všechny novinky najednou, že? Nechám si taky něco na příští týden, kdy zveřejním druhou porci informací a začnu lákat své osobní i virtuální přátele a známé i pěkně přímo.

Zatím prozradím, že se jedná o moc pěknou, profesionálně vedenou a etablovanou galerii na turisticky velmi exponovaném místě a přitom zaručující pro návštěvníky možnost si vše prohlédnout v klidu a dokonce - považte, v dnešní době - bezplatně. To vše každý den bez ohledu na to, jestli je to den pracovní nebo sváteční. Podle aktuálních informací by expozice měla být přístupná téměř po celý březen (konkrétně 4.- 30. března, ale to rovněž potvrdím oficiálně příští týden) a ve výstavním sále by mělo být k vidění cca 30 fotek formátu 50x70 cm. Pokud jste pravidelnými a dlouhodobými návštěvníky mého blogu, budete téměř všechny fotografie znát, protože všechny měly svou premiéru na očích veřejnosti právě ve fotočláncích na těchto blogových stránkách. A které fotky to konkrétně budou? Vždyť to povídám - nechme si taky něco na příští týden.

Dávám tedy k vaší laskavé úvaze, jestli si nechcete udělat výlet do Prahy na počínajícím jarem dýchající Staré Město a podívat se na fotky vyvedené na poctivém papíře a nikoli jen na obrazovce počítače. Jestli ano - v příštím týdnu se dozvíte víc. A jestli ne... tak si to třeba ještě rozmyslete :-).

Nedělní miniglosy č.256

2. února 2014 v 14:52 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Pozn.: V minulém vydání Nedělních miniglos jsem se vás ptal, která z uvedených glos je podle vás tzv. hostující miniglosou, kterou jsem nenapsal já, ale jiný přispěvatel, vlastně první externí dopisovatel v historii Nedělních miniglos (nejde o žádného blogera, takže ho nebudu uvádět ani jménem ani nickem a zůstanu u termínu "První externí dopisovatel NMg"). Správně tipovali ti, co si mysleli, že hostující miniglosou je č.4 - Odposlechy Baracka Obamy. Dnes již hádat nebudeme a hostující miniglosu přímo označuji.


Zásadní průlom v dosud neúspěšných jednáních o budoucnosti Sýrie hlásí naši reportéři ze Ženevy. Obě znesvářené strany tam dosáhly prvního velkého diplomatického úspěchu, když se nakonec po intenzivních a emocionálně vypjatých schůzkách dohodly na termínech dalšího jednání: Příznivci prezidenta Asada tak budou jednat vždy v pondělí a ve středu, zatímco jeho odpůrci v úterý a v pátek.
-----------------------
hostující miniglosa, autor - První externí dopisovatel NMg, redakčně upraveno:

Nová ministryně práce a sociálních věcí při uvedení do úřadu prohlásila, že její vláda nemá zájem poškozovat lidi. V reakci na toto prohlášení posílily akcie Vzájemné úrazové pojišťovny o 6 procentních bodů.
-----------------------
Pracovníci Výzkumného ústavu veterinární psychologie zjistili pravý důvod vlasteneckého chování šumavských jelenů, kteří místo toho, aby využívali výhody shengenského prostoru a volně přecházeli do Bavorska a zpět, dodržují teritorium ohraničené již dávno neexistující "železnou oponou". Jak se ukázalo, šumavští jeleni mají problémy s němčinou, a proto se nemohou plnohodnotně uplatnit na bavorském trhu práce. V rámci evropského dotačního programu už ale vzniknul specializovaný kurz němčiny pro jeleny a laně a uvažuje se dokonce o zřízení samoúčelné Vysoké školy pro vysokou.
-----------------------
Agentura Moody´s snížila přechodně rating Ukrajiny na Caa2. Během pracovní návštěvy jednoho z představitelů ukrajinské opozice, boxerského mistra světa Vitalije Klička, v sídle agentury však obě strany došly k závěru, že snížení ratingu bylo ukvapené, především vzhledem k tomu, že některé ukrajinské firmy získaly lukrativní zakázky na opravu zdevastovaných kanceláří a firemní recepce.
-----------------------
Předseda vlády Bohuslav Sobotka zpochybnil stanovisko některých českých právníků, že podle nového občanského zákoníku mají občané, kteří jsou s novou vládou nespokojeni, možnost ji do 14 dnů bez udání důvodu vrátit.

Pokud by tedy někdo z vás chtěl nabídnout své glosy k "hostování" v pravidelném nedělním vydání, dejte mi vědět na mail pvapenik@centrum.cz. Vyhrazuji si ovšem právo vaši glosu nepoužít, publikovat v jiném než nejbližším vydání či upravit její znění, protože odpovědnost za výsledek a celkové vyznění si chci určitě ponechat. Na oplátku samozřejmě po vzájemné dohodě uvedu správný zdroj, abych se nechlubil cizím peřím.

Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na starší vydání, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících třech odkazech jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v téměř pěti letech, kdy Nedělní miniglosy pravidelně vycházejí, publikováno: