Popeleční haiku

25. dubna 2014 v 7:54 | Petr Vápeník |  Haiku

Letos jsem měl kupodivu během vlídné zimy i časného jara jen málo večerů, během kterých jsem si zatopil v krbu. Ještě v listopadu bylo docela příjemně, zima byla krátká a mírná a jakmile vysvitne jarní sluníčko, není v mém bytě třeba dále topit, a přesto teplota neklesá pod 20 stupňů. Naposledy jsem tak v krbu škrtnul před čtyřmi týdny a od té doby nejenže jsem v něm znovu nezatopil, ale dokonce jsem ho ani nevyčistil. Nevysypal jsem popel, nevycídil jsem očouzené sklo; jako kdybych si netroufal zasáhnout do svérázného rovnovážného stavu věcí, jako kdybych vymetením popela přišel o něco důležitého. Jako kdyby se ve zbytcích po posledním krbem prohřátém večeru skrýval tajemný poklad, jehož perleťovým leskem ke mně prosvítá pohoda kouzelně uvolněného dne. Výjimečného dne, kdy neexistuje nic nemožného, nic, na co bychom si netroufali, nic, k čemu bychom nebyli ochotni, nic, čeho bychom se obávali. Večer prohřátý sálavým teplem krbu i prodchnutý uklidňující důvěrou v to, co je právě teď, i v to, co přijde.

Večer, v němž se popeleční znamení kříže na čele samo od sebe změní na znamení hvězdy.



Popeleční haiku


Po slzách ohně

zůstaly na dně krbu

perly v popelu.




Cesta do pravěku: I když je letošní jaro z pohledu počasí vlídné, jeho rána nás dokážou přivítat - zvlášť po večerním či nočním dešti - do nového dne poctivou mlhou. Při dnešní tradiční cestě do pravěku se vypravíme do srpna roku 2009, kdy si několik tehdejších čtenářů mohlo přečíst i lehce zamlžený text O veliké mlze. Co je možná drobnou zajímavostí - že předlohou článku byla starší a ne úplně optimistická básnička, kterou jsem před 5 lety našel ve svém archivu. Jako básnička byla mizerná, ale jako téma pro tehdy pořád ještě - z dnešního odstupu - začínající blog se použít dala :-).
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. dubna 2014 v 9:26 | Reagovat

Řekl jsem Popelce
metejme kozelce
kozelce v popelu
v prachu to andělů.

2 Jarka Jarka | Web | 25. dubna 2014 v 9:36 | Reagovat

To se tak někdo má, když má byt s krbem a tak nádherně jsi to krbové vytápění popsal, že se má upřímná závist jen stupňuje. Představuji si to teploučko, mihotání plamínků na zdech pokoje a praskání dřeva, no prostě idylku jak řemen. :-) To se pak haiku sype z rukávu samo. ;-)

3 Radka Radka | E-mail | 25. dubna 2014 v 13:19 | Reagovat

Otevři dvířka krbu a nech Fénixe vzlétnout. Ať může naplno roztáhnout křídla zlatá od slunce, které zahnalo zimu daleko za polární kruh ;-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 18:17 | Reagovat

Nacházet perly v prachu, stala bych se Popelkou ráda :-)

5 matka matka | 25. dubna 2014 v 19:21 | Reagovat

Ve vůni ohně
jiskry letí k obloze
cesta daleká.

Fénix ožívá
slzičky za víčky
život provází.

6 Miloš Miloš | Web | 25. dubna 2014 v 19:52 | Reagovat

Krb je pěkná věc, má ho švagr, je příjemné se dívat na mihotající plamen, slyšet praskání dřeva, jenže horší je ta odvrácená strana - nutnost dřevo nařezat, starat se, aby oheň nezhasl.
Otočení kolečka na radiátoru sice není taková romantika, ale mně úplně postačuje :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 20:40 | Reagovat

To nejsou perly
ale zkamenělé slzy
z očí vyplakaných
jak plamen rudých

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 5:05 | Reagovat

[6]: Ja som novsou dobou za infracervene ziarice, zastrcis do elektrickej zastrcky a je, len keby ti "Arabovia" nezdrazovali stale elektrinu! (Krb - vraj spisovne slovensky "kozub", hm?!? - maju dcery, zakazdym ma to uspi. Vyrastol som ale s tzv. "svajciarskymi krbmi", obrovsky klat si vlozil, privod vzduchu hermeticky uzavrel a aj 24 hodin pec salala teplo, lebo mala v sebe v tej keramike nespocetne kanaly. Len kalat a donasat to drevo, to nebol ten "hit"!)

Ha_i_ku mam pre
Tu u_bo_le_nu ru_ku
No_si_la dre_vo

9 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 15:48 | Reagovat

Zatopit v krbu, cítit vůni dřeva, to krásné sálající teplo a živý oheň. Bude mi to chybět, ale uteče to a zase bude v krbu praskat dříví. Krása.

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 1:43 | Reagovat

[1]: Trochu kouře uteklo a já se nadechl tolika andělů, až jsem se rozkašlal.

[2]: Haiku se sype samo, pokud v tom teple u krbu neromanticky neusnu :-).

[3]: Fénix vzlétl a teď sedí na mém mangovém stromku. Nejspíš budu muset pro změnu otevřít okno.

[4]: To by byl na magisterském studiu oboru popelkovství docela nával.

[5]: Moc hezké dvojité odpíchnuté haiku :-)

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 1:48 | Reagovat

[6]: Ať se starám, jak se starám, stejně jednou zhasne.

[7]: Trochu baladického tónu...

[8]: Dobré! Ha_i_kový realismus :-).

[9]: Dneska jsem si aspoň trochu zapraskal, dokud to ještě jde :-).

12 matka matka | 27. dubna 2014 v 9:41 | Reagovat

[10]: :-)))))))))))) připomněl jste mi dvojitý odpíchnutý Ridberger :-) A sblížení se s ledem po té :-)

13 matka matka | 27. dubna 2014 v 9:48 | Reagovat

Nedá mi to - autor P. M.  napsal:

pravdivé slovo

každou vteřinou hoří

životem plným

14 Vendy Vendy | Web | 27. dubna 2014 v 22:18 | Reagovat

Někdy se v popelu zrodí Fénix, jindy perly. Překrásné haiku.

15 Teeda Teeda | Web | 28. dubna 2014 v 20:00 | Reagovat

Krása. Jak málo slov stačí.

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 21:01 | Reagovat

[12]: To jsem přesně zamýšlel :-)

[13]: Nádhera, moc se mi to líbí!

[14]: Chvála popelu rodícímu krásu!

[15]: Jak praví klasik: Slova se nepočítají, ale váží!

17 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 15:01 | Reagovat

Co všechno může vzejít z popela. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama