Popeleční haiku
25. dubna 2014 v 7:54 | Petr Vápeník | HaikuKomentáře
To se tak někdo má, když má byt s krbem a tak nádherně jsi to krbové vytápění popsal, že se má upřímná závist jen stupňuje. Představuji si to teploučko, mihotání plamínků na zdech pokoje a praskání dřeva, no prostě idylku jak řemen. To se pak haiku sype z rukávu samo.
Otevři dvířka krbu a nech Fénixe vzlétnout. Ať může naplno roztáhnout křídla zlatá od slunce, které zahnalo zimu daleko za polární kruh
Nacházet perly v prachu, stala bych se Popelkou ráda
Ve vůni ohně
jiskry letí k obloze
cesta daleká.
Fénix ožívá
slzičky za víčky
život provází.
Krb je pěkná věc, má ho švagr, je příjemné se dívat na mihotající plamen, slyšet praskání dřeva, jenže horší je ta odvrácená strana - nutnost dřevo nařezat, starat se, aby oheň nezhasl.
Otočení kolečka na radiátoru sice není taková romantika, ale mně úplně postačuje
To nejsou perly
ale zkamenělé slzy
z očí vyplakaných
jak plamen rudých
[6]: Ja som novsou dobou za infracervene ziarice, zastrcis do elektrickej zastrcky a je, len keby ti "Arabovia" nezdrazovali stale elektrinu! (Krb - vraj spisovne slovensky "kozub", hm?!? - maju dcery, zakazdym ma to uspi. Vyrastol som ale s tzv. "svajciarskymi krbmi", obrovsky klat si vlozil, privod vzduchu hermeticky uzavrel a aj 24 hodin pec salala teplo, lebo mala v sebe v tej keramike nespocetne kanaly. Len kalat a donasat to drevo, to nebol ten "hit"!)
Ha_i_ku mam pre
Tu u_bo_le_nu ru_ku
No_si_la dre_vo
Zatopit v krbu, cítit vůni dřeva, to krásné sálající teplo a živý oheň. Bude mi to chybět, ale uteče to a zase bude v krbu praskat dříví. Krása.
[1]: Trochu kouře uteklo a já se nadechl tolika andělů, až jsem se rozkašlal.
[2]: Haiku se sype samo, pokud v tom teple u krbu neromanticky neusnu .
[3]: Fénix vzlétl a teď sedí na mém mangovém stromku. Nejspíš budu muset pro změnu otevřít okno.
[4]: To by byl na magisterském studiu oboru popelkovství docela nával.
[5]: Moc hezké dvojité odpíchnuté haiku
[10]: ))))))))))) připomněl jste mi dvojitý odpíchnutý Ridberger
A sblížení se s ledem po té
Nedá mi to - autor P. M. napsal:
pravdivé slovo
každou vteřinou hoří
životem plným
Někdy se v popelu zrodí Fénix, jindy perly. Překrásné haiku.
Řekl jsem Popelce
metejme kozelce
kozelce v popelu
v prachu to andělů.