Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 17:41 | Reagovat

To byli duchové dávných časů,
ohlas to času, kdy duchové byli lidmi....
Že by jsme si dali blogovou Fortunu a sázeli jestli jsi to zvládl až na vrch, nebo těsně pod vrchem jsi to vzdal kvůli dešti a bouřím? :-D
Město změněné na květinové pole je moc pěkné ale stařík vyškerený až na půdu je suprovej!

2 Radka Radka | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 17:51 | Reagovat

Funěla jsem s Tebou i na tu dálku :-D
Pane jo, tipuji, že jsi to nevzdal a fakt, že jsi napsal článek znamená, že jsi zdráv někde v hotelu :-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 18:13 | Reagovat

Taky si myslím, že po náročné túře odpočíváš a tipuješ, jestli se k sázení na to, jestli jsi dobyl vrcho, někdo přidá. Já sázím skoro na jistotu, že jsi to dal. A čekám, co bude (a bylo) dál :-)

4 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. srpna 2014 v 18:46 | Reagovat

Já jsem napnutá jak kšandy. Jaká byla cesta v noci na vrchol a jaké bylo svítání? :-D

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. srpna 2014 v 19:21 | Reagovat

Pánové činí dobře:
"Komentovat, komentovat, komentovat...!

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 19:41 | Reagovat

Co říkali na tebe?
Nu přeci, že jsi nejšikovnější fotograf a máš úžasný blog! :-D  :-)

7 Joina Joina | Web | 5. srpna 2014 v 19:51 | Reagovat

Tak tam by se mi taky líbilo. A při noci to mohl být ještě větší zážitek :)

8 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 21:10 | Reagovat

Vyslovil jsi svá přání. :-)

9 Miloš Miloš | Web | 5. srpna 2014 v 21:31 | Reagovat

Žasnu nad tvou odvahou a sportovním výkonem a jsem moc zvědavý na pokračování. Jít někam potmě si neumím představit.

10 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 21:36 | Reagovat

Tfuj, lezení na kopce není nic pro mě, ačkoliv přimět rodiče, aby jeli na dovolenou na místo, které nemá v názvu hory, je takřka nemožná (a když jsou, název onoho místa zní Krkonoše nebo Beskydy :-D). Nicméně ten východ slunce, to musí být... Doufám, že se ti vydaří výstup i fotky a já tam nebudu muset lézt sama. :-D

11 Takara Takara | Web | 5. srpna 2014 v 23:44 | Reagovat

Řekla bych, že když si to dal posledně, tak teď už to máš v nohách...Noční lezení může být docela sranda :)
Těším se na závěrečné foto :)

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 3:28 | Reagovat

[1]: Duchové? Proč ne? Snad byli příznivě naladěni, protože mi nijak neškodili; já jim ostatně taky ne. V jednom rozhovoru se mně starý pán, který pracuje v návštěvnickém informačním centru Fudžisan a kterému jsem říkal, že jsem kdysi strávil na vrcholu Fudži sám celou noc, docela vážně ptal, jestli jsem tam v noci neviděl nějaké duchy. Prý tam žijí a občas se někomu zjevují. Ale před gaidžinem byli asi ostražití.

[2]: A já si říkal, že jsem funěl nejméně za dva, proto to tak bylo! :-)

[3]: Tak uvidíme dnes večer. Původně jsem to chtěl napsat všechno do jednoho článku, ale to by byla taková porce, že by to nikdo nemohl "učíst"

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 3:31 | Reagovat

[4]: Tak uvidíme dnes večer v dalším článku. Sám jsem zvědav, jak to dopadne :-).

[5]: Byla legrace, jak nás obřadně seznamovali s tím Japoncem, který šel taky odspodu.

[6]: No to nevím, nevypadali zrovna, že trávili večery u obrazovky počítač. Spíš popíjeli uvnitř stanice v teple čaj.

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 3:41 | Reagovat

[7]: Do okamžiku, kdy jsem byl poprvé na Fudži, jsem nikdy v noci s čelovkou nešel ani přes zahradu, vůbec jsem si to neuměl představit a měl jsem nemalé obavy. Ale mile mě překvapilo, takže jsem se vůbec nebránil plánu lézt hlavní trasu vlastně jenom v noci a "nechat si rozsvítit" až těsně před vrcholem.

[8]: Ano, měl jsem jen jedno velké přání, které je pro mne moc důležité a které jsem vyslovil hned dole v chrámu a průběžně si ho opakoval celou cestu.

[9]: Taky jsem si to neuměl představit, ale není to kupodivu nic nepříjemného. Jen si člověk neumí udělat celkový obrázek a vztahy mezi jednotlivosti mu dojdou až po rozbřesku. A mimochodem, je to dobrá ukázka, jak silná lampička naše milé slunce ve skutečnosti je :-).

[10]: Když to vím, udělám, co bude v mých silách :-).

[11]: No, to zdvojnásobené převýšení bylo sakra znát. Pro některé sportovněji zaměřené návštěvníky mého blogu je to možná běžná věc, ale pro mě jsou skoro 3 kilometry převýšení zatraceně hodně. A přitom to při pohledu z velké dálky vypadá tak malebně! :-)

15 Mirielka Mirielka | Web | 6. srpna 2014 v 12:41 | Reagovat

Věřím, že jsi to nikde cestou nevzdal :-) A to, že píšeš na blog je dobrá zpráva, to znamená, že jsi se v pořádku dostal i dolů :-) Těším se na pokračování!

16 Janinka Janinka | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 16:06 | Reagovat

Držím pěsti, ať cesta dobře dopadne a děkuji za inspiraci - nejsem sice gentleman, ale čaj bych si dala. Tak zatím a šťastnou cestu! :-)

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 18:35 | Reagovat

[15]: Nevzdal, kdepak. To dělám jen málokdy :-).

[16]: Díky! Já když jsem tam ve stmívajícím se lese stál nad tím zbořeništěm bývalé čajovny a viděl jsem na fotce popíjející usměvavé pány, měl jsem velmi nepěkné myšlenky :-).

18 Jarmila* Jarmila* | Web | 8. srpna 2014 v 19:25 | Reagovat

Smekám pomyslný klobouk! :-) Já bych nevylezla ani k té zbořené chatrči. :D
Nemůžu popadnout dech po 10 metrech stoupání do mírného kopečku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.