O restovém dnu

23. ledna 2015 v 10:31 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Taky se vám děje to, že několik věcí, které chcete zařídit a které máte delší dobu v hlavě, před vámi stále prchá, kličkuje a uhýbá? Že si stokrát řeknete, že hned zítra, hned příští víkend, ale třeba - třeba už dnes večer, se do toho s chutí pustíte, ale když pak zítřek, příští víkend, nebo dokonce dnešní večer nastane, přimotá se vám do cesty něco úplně jiného a původní záměry vám zpoza skříně jen škodolibě strouhají mrkvičku? Něco podobného se už od Vánoc děje mně. Během svátečních dnů jsem sám, v klidu pod stromečkem, promyslel několik aktivit, které jsem chtěl hned po Vánocích uskutečnit. Ale od Vánoc už uplynul měsíc, a všechny zmíněné plány jsou stejně na dosah a přitom stejně vzdálené, jako na Štědrý den.

Rozhodl jsem se tuhle situaci vyřešit razantně: Vezmu si v práci jeden den volna a udělám si "restový den". Den, kdy od samotného rána pěkně jedno po druhém odvalím z cesty vše, co jsem chtěl udělat už dávno, ale neudělal, byť se nedomnívám, že jsem nějak mimořádně líný. Až se páteční večer překlopí do víkendu, doufám, že na mém seznamu restů zbyde jen nečitelně přeškrtaná změť původních dlouho odkládaných záměrů.

Věřím, že se mi tak konečně podaří zkompletovat dopis na jedno krásné místo, kde bych si uměl představit výstavu svých fotek, ale zatím vůbec netuším, jestli je to možné. Věřím, že se mi podaří vytvořit ukázkovou kolekci některých svých básniček a oslovit s ní nejméně jedno nakladatelství. Věřím, že se mi povede uklidit jednu nemilosrdně rozbordelenou skříň, za kterou je mi už před sebou samým stydno. Věřím, že se mi podaří probrat část korespondence svých prarodičů z doby, kdy dědeček pykal dlouholetým vězením za svůj nepříliš vstřícný vztah k lidově demokratickým pořádkům nastoleným v roce 1948. Věřím, že se mi podaří nahrát si další kousek klavírní skladby, kterou se už pěkně dlouhou dobu postupně po trošínkách po večerech učím. Věřím, že se mi podaří vyčistit sporák, z něhož by nejspíš zkušený kriminalista dokázal odhadnout můj teplý jídeníček pěknou řádku týdnů nazpět. A věřím, že i dalších asi dvacet drobností budu po zítřku moct pustit z hlavy, protože už nebudou svou neodbytnou naléhavostí rušit mé soustředění na některá mnohem milejší a důležitější pomyšlení. V tom všem by mi měl pomoci "restový den", na který jsem si vyčlenil jeden ze tří dnů své loňské dovolené, zbylých po velkolepém letním výletu do Japonska.

Speciální restový den ale začnu jednou novinkou, s jejímž ohlášením tady na blogu jsem taky docela dlouho otálel, i když jsem původně myslel, že malý "fotodrb" nedočkavě zveřejním už před třemi týdny: K Vánocům a jako počinek do nového roku jsem se totiž za loňský rok odměnil a pořídil jsem si po dvou letech váhání, vymýšlení, kombinování a duševních příprav nové fotovybavení, ze kterého - doufám - budete i vy jako návštěvníci mého blogu něco mít, pokud se sem tam nějaká fotka podaří. Poznámka a varování: V následujícím odstavci se objeví skutečné názvy dílů nové fotovýbavy. Kdo je na tom tak, že ho při jakémkoli náznaku blogové propagace konkrétní značky berou žaludeční křeče, toho prosím, aby nečetl dál. Těm méně citlivým na podobné informace ještě návdavkem sdělím, že zveřejnění těchto informací mi nepřináší od výrobce ani od obchodníků žádná zvýhodnění ani žádný finanční či nefinanční prospěch, jde pouze o prosté konstatování skutečnosti.

Protože poslední dva roky už si často nechávám dělat docela velké zvětšeniny svých fotek, což vyvrcholilo před Vánoci třemi obrazy o rozměru 100x70 cm, rozhodl jsem se, že nazrál čas doplnit náležitě svou fotografickou výbavu. Protože už řadu let jsem fotil digitální zrcadlovkou, bylo mi jasné, že jediným dalším logickým krokem bude přechod na přístroj s velkým čipem, tzv. fullframe, proti kterému je čip mého dosavadního foťáku jen "čípkem". Od prvního pracovního dne tohoto roku proto rozšířila můj fotoarzenál o něco větší zrcadlovka Canon 6D, ze které plánuji udělat svůj základní foťák, aby si mohla původní zrcadlovka po pěti letech úžasné a myslím, že i celkem úspěšné spolupráce trochu odpočinout na "fotovejminku", byť původní vybavení si ponechám jako záložní a fotit s ním, doufám, budu i dál. K novému tělu fotoaparátu jsem přidal dva originální "kanoňácké" objektivy: EF 24-70 mm 1:4 L IS USM a EF 70-200 mm 1:4 L IS USM, přičemž díky přechodu na "fullframe" budu konečně moct využít všechny výhody již před několika lety pořízeného širokoúhlého objektivu EF 17-40 mm 1:4 L USM.

Jedním z důvodů, proč jsem zatím o nových přírůstcích do fotobatohu na blogu mlčel, byl fakt, že jsem se pokoušel naučit se je aspoň trochu ovládat. U objektivů to jde celkem snadno, je pouze nutné zvyknout si na jejich specifické optické vlastnosti a začít je cíleně využívat. U foťáku je to horší, protože jen strohá uživatelská příručka k němu má "pouhých" 400 stran a přístroj umí leccos, co budu ještě drahnou dobu objevovat. Přiznávám, že ke štěstí nepotřebuji moc technických vychytávek, bez mnoha funkcí bych se docela dobře obešel. Jak jsem postupně pronikal do dalších a dalších možností aparátu, kroutil jsem hlavou nad tím, co všechno dnes moderní elektronika umí, a podle nových poznatků z příručky by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby v některých z mnoha tajuplných režimů přístroj fungoval i jako holicí strojek, sekačka na trávu či příruční protonový urychlovač.

Považte - 400 stran dovedností na tak malý předmět! Když jsem se chtěl kdysi pochlubit svými vlastními dovednostmi, ve strukturovaném životopise to vyšlo jen asi na půl á čtyřky, což je oproti foťáku dost velký nepoměr. Na druhou stranu připouštím, že to byly jen dovednosti, o kterých bylo v daných souvislostech výhodné hovořit; je pravděpodobné, že opravdu kompletní "uživatelská příručka na Petra V." by asi musela být o něco obsažnější, protože i když jde o poněkud starší typ, pár základních funkcí je již od výrobce naprogramováno a hrozí nebezpečí, že nevhodný způsob manipulace s výrobkem by mohl nepoučenému uživateli přinášet určitá rizika :-).

Inu - řekl bych, že tenhle článek je dobrým začátkem speciálního dne věnovaného restům. První položka na seznamu byla škrtnuta. A docela mě zajímá, který z mnoha dalších bodů bude následovat. Nejspíš snídaně. Mám totiž podezření, že můj zaneřáděný sporák drobný odklad úklidu ještě unese :-).



 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 11:01 | Reagovat

Já bych potřebovala nejmíň restový měsíc. :-D
Každopádně ti přeju, ať vše stihneš, většina z toho vypadá i na celkem příjemné činnosti. :-D A těším se na výsledky. :)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 11:56 | Reagovat

Přiznávám se bez mučení že jsem restová královna. Mám jich tolik že už ani nevím co jsem všechno chtěla udělat a neudělala. Každý večer když usínám mi před očima naskakuje sáhodlouhý seznam toho co bych měla. Ráno se ovšem probudím ve sladké nevědomosti v které setrvám celý den abych opět před usnutím doplnila onen nekonečný seznam o další položku.... jen tu a tam jiskřička rozumu zažehne něterou z položek která raketově vystřelí do mého vědomí a já jdu a udělám to .....

3 signoraa signoraa | 23. ledna 2015 v 12:11 | Reagovat

Petře, já mám tolik restů, že mě až "hanba fackuje". Když jsem v roce 2012 odcházela do důchodu, napsala mi jedna z kamarádek, že nejčastější věta důchodce zní: "nemám čas". Nevěřila jsem. Vždyt' při mém pracovním režimu, kdy jsem ve čtvrt na šest vstávala, domů se dostávala kolem půl páté, jsem stíhala vše (i včetně blogu) celkem v pohodě a resty jsem zvládala dohnat během víkendů. Ted' spoustu věcí odkládám, protože jsem dost často vytížená coby hlídací babička. Pokud jsem doma, odkládám je mnohdy s myšlenkou - "zítra je také den". Ráno po probuzení plánuji, co bych ten den měla udělat a večer, když "bilancuji" co se z mých ranních plánů uskutečnilo, většinou konstatuji, že jsem tak na 30% toho, co jsem si naplánovala.
Restové dny si už vybírat nemusím, coby "rentiér" je tak mám už všechny. :-D
Přeji ti, aby tvá nová fotovýbava sloužila co nejlépe a výsledky tvé práce s ní se staly potěchou pro nejedno oko. :-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 13:09 | Reagovat

Koukám, že navštěvuješ Patrikům (onepatas) blog. Čili minimalizace, racionalizace, plánování, předsevzetí a mnoho dalších osobnostních zušlechťovačů už ti čouhá z tohoto článku. Dělat věci pořádně, NEDEKONCENTROVAT SE a věci dodělat, konečně se pustit do dlouho odkládaného. Je to jasný - jeho objevování člověka a sebevýchova zasáhla už i tebe. RESTOVÝ DEN je toho jasným důkazem. Teď jen nepodlehnout PROKRASTINACI a dělat a škrtat a potom nám sem nahlásit. Že jako jo - resty jsou zvládnutý a za jeden den. Jsem na to stejně zvědavá. Ale - nic se nemá přehánět.
Já už mám zanedbaných hezkou řádku restových dnů a žiju. Až v mé "zadnici" bude jednou pořádně uklizeno, budu už po smrti 8-O  ;-)  :-D

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 13:10 | Reagovat

[4]: A chyby dělám furt! A nepřečtu si po sobě, co odesílám na tak šikovný blog jako je ten tvůj :-P

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. ledna 2015 v 13:18 | Reagovat

Já když si vezmu restový den, tak se mi z něj stejně nakonec vyklube den kavárensko-povalečský...

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 13:30 | Reagovat

[1]: Restový měsíc by nebyl špatný, ale myslím, že tolik dovolené nedostanu :-)

[2]: Taky občas něco udělám, většinou to ale nejsou věci dlouhodobě odkládané, ale to, co se právě nově vykulilo.

[3]: Kdysi jsem měl tři měsíce pauzu mezi dvěma zaměstnáními a myslel jsem, co všechno udělám, zařídím a vytvořím. A než jsem se vzpamatoval, byl jsem zase v práci a marně jsem za sebou hledal výsledky toho tříměsíčního usilovného snažení :-).

[4]: Patrikův blog nenavštěvuji. Nechci ani nic minimalizovat (mám rád věci tak velké, jak ve skutečnosti jsou) ani racionalizovat a nějak mimořádně plánovat. Neříkám ani, že nějak zásadně změním svůj běžný přístup, jen využiju jeden den na dávné nedodělky. Co stihnu, stihnu, co nestihnu, stihnu jindy. Stejně většina těch doháněných aktivit jsou ve srovnání s opravdu důležitými věcmi jen zanedbatelnosti, které když se neodehrají, nic se nestane. Těch opravdu důležitých věcí v mém životě není tolik. Vlastně vím jen o jedné, no a pro tu stejně kdykoli zruším sebepevnější plány a předsevzetí :-).

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 23. ledna 2015 v 13:45 | Reagovat

Ajajaj, měla bych si sednout a sepsat resty, abych je viděla a mohla je časem odšrtávat (nebo po našem otštkávat) :D Bude jich asi hodně. Pěkně děkuji za inspiraci :-D  :-D  :-D  :-D

9 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 19:15 | Reagovat

Restů mám taky pár, ale čekám, až na ně dozraje čas a pak to půjde lehce. Nerada se přemlouvám dělat něco, na co nemám chuť. Takže klídek, skříň, sporák a další věci vyřešíš, nebojím se. No, tak to jsem zvědavá. Honem piš dopis na výstavu a na vydavatelství, skládáš krásné verše a bylo by fajn, kdyby vyšli knižně. Oba nápady moc výborné. Korespondence bude určitě zajímavá, ale aby jsi z toho nebyl smutný. Klavírní skladbu by nebylo špatné nahrát a taky se trošku pochlubit, třeba i tady na stránkách. Canon je tvoje oblíbená značka, nepletu se snad,sice si ho můžu najít někde na internetu, ale budu radši, když se s ním pochlubíš tady.400 stran, tak to je na mne dost, dalo by se říct hodně :-) a jsem na tohle fakt natvrdlá, už tolikrát jsem četla moudra ke svému miláčkovi a nic. Petře, ať se ti zadaří vyřešit všechny resty a pochlub se, určitě už máš nějakou fotečku z nového kamaráda. Měj se krásně.

10 Miloš Miloš | Web | 23. ledna 2015 v 19:50 | Reagovat

Že všechno hodláš zvládnout za jeden den, je dalším potvrzením tvého optimistického založení.
Ale jinak jsi dost netypický muž, říká se, že muž nedokáže myslet víc, než na jednu věc a ty jich nosíš v hlavě 20.

Také mě někdy napadne pořídit lepší fotoaparát, ale když čtu o 400-stránkovém návodu, hned mě chuť přešla :-)

11 Radka Radka | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 19:59 | Reagovat

Na své resty bych potřebovala týden, ale stejně bych si vymyslela další činnosti, kterými bych ten čas využila.
Jako by nestačilo do příručky napsat: Je dobrý/á! ;-)

12 Jarka Jarka | Web | 23. ledna 2015 v 19:59 | Reagovat

S těmi nevyřízenými resty nejsi sám, každý z nás má určitě nějakého kostlivce ve skříni. Moc se mi líbí tvá odpověď na čtvrtý komentář, kde píšeš, že ty doháněné aktivity jsou většinou zanedbatelnosti, které když se neodehrají, nic se nestane. To je například ten botník, který se chystám od podzimu vyklidit a pořád mi do toho leze něco důležitějšího. :D  ;-) Těším se fotky z tvého nového Canonu a možná, než jsi dal svůj původní foťák na vejminek, mohl pro nás to tvé nové nádobíčko vyfotit. :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 0:08 | Reagovat

Všichni máte ještě dost času na případně  obnovované restové dny, ale co mám říkat já? Plánuji si vyklidit a vyházet všechno zbytečné, co by potomci případně vyhodili po mém ,,odchodu" a pořád to odsouvám. Co se týče té výbavy fotografické, tomu rozumí synové lépe než já, jen si tak fotím, jak to jde, když potřebuji ,,záznam". Obdovuji raději ostatní, kteří to umí lépe a mezi ně patříte i vy. Klidně určité věci dělejte jednu za druhou, práce neuteče. Vymezit si priority těch restů je lepší. Zařídit, vyřídit a pak teprve v klidu dělat... :-)

14 fotoportret fotoportret | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 11:38 | Reagovat

Ej veru, ja mám také dni tiež.... to chcem hento chcem a nakoniec neurobím nič, ale mne by veru jeden deň nestačil.... ja som napríklad dlho mala v pláne ušiť dokopy troje šaty... jedny som začala pred dvoma rokmi.... druhé som našla tuším túto stredu.... a tak som si povedala, že jedny nedokončené, druhé začínam? Tak som napokon mala deň dovolenky, dokončila tie prvé, v ten deň ušila aj druhééé a podaril sa mi zázrak včera som ušila ďalšie, keď človek chce ide to ;-)  :-D

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 12:01 | Reagovat

[8]: Ano, první z řady restů byl seznam restů :-)

[9]: Dopis kvůli výstavě dnes odešel a i vydavatelství dostalo "ochutnávku" osmi vybraných básniček z té stovky, která je tu na blogu k přečtení. No a něco jsem i nahrál (to byste asi jako posluchači nevydrželi, celkem bude mít nahrávka skoro 20 minut :-)) a dokonce i sporák je čistý.

[10]: Nedělá mi problém dělat víc věcí najednou a mít toho rozděláno opravdu hodně. Ale kdybych měl být upřímný, právě teď myslím ve skutečnosti opravdu jen na jednu jedinou věc, vše ostatní jsou ve srovnání s ní jen nepodstatné drobnůstky a okamžité rozptýlení.

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 12:15 | Reagovat

[11]: Příručky zřejmě píšou nedocenění Balzacové dneška :-).

[12]: Obrázek toho, čím teď začínám nově fotit, taky uveřejním. Minimálně ho chci dát na svůj fotoweb, kde se taky sluší uvést, čím fotím. Taky jeden restík :-).

[13]: Proti dalšímu a dalšímu odkládání takových restů vůbec nic nemám a budu ho vždycky jen podporovat.

[14]: Ano, je to tak. Když se člověku chce, jde všechno. Tedy, pokud bych si taky neměl šít šaty... :-)

17 userka userka | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 15:25 | Reagovat

Já bych se taky chtěla vyznat v technický stránce fotografování, ale jsem na to, abych se to naučila, moc líná.
Už z komentářů vidím, žes ten den přeci jenom dost využil, tak si jdu přečíst ještě dnešní článek, zdali se nedozvím víc :)

18 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. ledna 2015 v 15:28 | Reagovat

Restové dny se mi líbí, ale sporák prostě počká.
Před časem jsem přemýšlela, že bych si udělal restový každý den - ve formě, půlhodinku denně věnovat nepříjemným věcem, jako je úklid, ometání pavučin, umytí sporáku (ten nešťastný sporák je i moje černé svědomí), přeskládání skříní a tak.
A prozradím ti tajemství, někdy ani ta půlhodinka denně se nekoná... :-D Na druhou stranu, nic mě netlačí, až na momentální podklady pro daně, které jsem chtěla dát do kupy co nejdřív. Ale to zas mě chytne a sednu a dávám to dohromady, bez původně stanovených limitů a časů.
K novému fotografickému servisu gratuluji a vůbec mi nevadí, že jmenuješ. Spíš mě kolikrát rozčiluje, když někdo něco vynachválí a pak řekne, že v rámci péče o reklamu nebude uvádět jméno výrobku, to si pak drtím mezi zuby, že o tom výrobku vůbec nemusel mluvit.
Momentálně si vybírám mezi foťáky a tak sonduji, kdo čím fotí, proto mi uvedení názvu vůbec nevadí. I když počítám, že na tuhle ligu nebudu mít ani za deset let... :-D
A uživatelská příručka? Hezky jsi to rozpitval. Na druhou stranu, i tvůj životopis by se dal rozepsat na více než půl stránky... :-D
Tak ať ti plány vyjdou. Ať se jedná o výstavu, sbírku haiku - nebo vyčištěný sporák. ;-)  :-)

19 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 14:56 | Reagovat

Resty má určitě každý.
V současné době neznám návod na nějaký přístroj, který by byl kratší pod sto stran.

20 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 18:37 | Reagovat

[17]: Den jsem využil vrchovatě. A dnes jsem si novým foťákem i párkrát cvaknul :-).

[18]: Můj životopis není nic tak zajímavého. A na rozdíl od foťáku nemám ani vlastní GPS :-)

[19]: Tři čtvrtě příruček je jen zoufalé alibi výrobců, jak vymluvit uživatelům věci, které by je bez příručky nikdy nenapadly :-)

21 Robka Robka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 21:23 | Reagovat

Tak to dobře znám. Jenže i když si takový restový den udělám, stejně se mi nakonec nechce a odkládám, co se dá. Jsou věci, které odklad snesou (jako třeba přeskládání skříní nebo mytí sporáku) a věci, které jsou důležité (jako třeba korespondence kvůli výstavě).
A nový foťák? Pro mě by taková příručka o 400 stranách byla noční můrou.:-) Čím jsou věci složitější, tím méně mám chuť se s nimi seznamovat. Což ale neplatí o lidech.:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama