Z japonského fotoarchívu 1 - Tokio a Kamakura

24. ledna 2015 v 14:22 | Petr Vápeník |  Japonsko na vlastní oči

Jak víte ze včerejšího článku, věnoval jsem celý den různým svým restům. Kromě mnoha jiných akcí jsem taky po skoro pěti měsících poprvé s odstupem zabrousil do archívu fotografií ze své letní japonské cesty. Během prázdnin jsem do zdejších čtenářů sice "fedroval" jednu reportáž z cesty skoro každý den, a v reportážích jste už mohli vidět spoustu fotografií z různých míst japonských ostrovů, ale přece jen prostor reportážních článků byl omezený a fotek nebylo nikdy moc. Ubezpečoval jsem sebe i vás, že nějakou dobu po návratu nakouknu do archívu několika tisíc fotek, z nichž drtivou většinu jsem viděl pár vteřin při prvním prohlížení jenom já sám, a ještě jich pro vás pár publikovatelných vyberu. A když může v rámci svých archívních pořadů Česká televize mlít kolem dokola pořád stejné scénky až "do úplného zblbnutí", třeba vám nebude vadit, když v mém "japonském archívu" zveřejním některé fotky, které ještě nestihly mít na mém blogu ani premiéru. Nebudou to samozřejmě žádné výstavní výtvarné kusy, ale pro ty, kteří rádi cestují i prostřednictvím fotografií z dalekých míst, by to i tak mohlo být zajímavé. Tím spíš, že za okny je zima a z fotek dýchá příjemně vlhký tichomořský hic. Uvidíme. Do archívu spolu budeme nahlížet po nevelkých a doufám že pro návštěvníky stravitelných dávkách deseti fotek na každý díl.

První desetisnímková porce je z Tokia a poblíž hlavního města ležící Kamakury.

Jsou lidé na následující fotografii uvnitř přízemí obrovské tokijské vyhlídkové věže nebo jsou venku? Každopádně - červencovým vedrem by trpět neměli tak jako tak, protože vnitřek budovy je samozřejmě klimatizovaný a chodník kolem budovy je sprchovaný osvěžující mlhou.



Malý tokijský příspěvek do TlusŤjochovy série "de Kly".



Obrovským centrálním prostorám tokijského akvária dominují kostry dávno vymřelých obrovitých tvorů. V některých státech je zvykem cpát kostlivce do skříně, v Japonsku si pod nimi můžete dát čaj nebo kávu.



Nejvyšší vyhlídkový ochoz tokijské nejvyšší budovy (Tokyo Sky Tree) je ve výšce 450 metrů nad velkoměstem. Tato fotka je z o něco níže položeného místa, kam se ale vejde více lidí a mají tam mnohem vyšší "okna". Usměvavá paní vpravo patří ke zdejšímu početnému personálu.



Načepené dívky u tokijského chrámu Sensódži. Pokud váháte, jestli v ruce třímají deštník či slunečník, mohu vás ubezpečit, že obojí bylo v onom horkém odpoledni správně.



Hodně mladých vyráží s chutí do společnosti v tradiční oblečení a platí to nejen pro dívky, ale i pro japonské mladíky.



Místo mého prvního fyzického kontaktu s Tichým oceánem - tichomořská pláž u Kamakury



Kdo by nechtěl mít na fotce obrovitou bronzovou sochu Budhy, nejznámější památku Kamakury? Fotoaparáty cvakaly ostošest.



Frmol na křižovatce uvnitř rybího trhu Cukidži. Kola, vozíky, superpohyblivá vozítka, ale hlavně ryby, ryby a zase ryby.



Další záběr ze slavného rybího trhu a taky jedna z mála fotek, na které jsem osobně. Ostatně - jsem přece také Ryba! :-)



Tak to byla první desítka fotografií z japonského archívu. Příště se spolu v dalších deseti dosud nepublikovaných obrázcích podíváme na sever největšího ostrova Honšú.

Všechny původní každodenní reportáže z cesty jsou samozřejmě novým návštěníkům k dispozici ve speciální rubrice Japonsko na vlastní oči.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vicky Vicky | Web | 24. ledna 2015 v 14:41 | Reagovat

skvelé fotky :) pekný blog :)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 14:49 | Reagovat

Tak kolego Rybo ..... moc pěkný výběr běžně městského života. Mladíci s odbarvenými vlasy a s cigárem v tradičním kimonu jsou pecka ;-)

3 userka userka | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 15:47 | Reagovat

"načepené" - to jsem si musela najít :D - jak víš, že jsou načepené?
Pěkný fotky, i když mě Japonsko vůbec neláká :)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 16:26 | Reagovat

[2]: Přiznávám, že u mladíků mě to dost překvapovalo, ale tradiční oblečení je prostě "in". Potkával jsem tak o dost víc lidí než před třemi lety.

[3]: Slovo "načepený" používám občas ve významu "pečlivě nastrojený". Vím, že čepení se děje u nevěst, ale proč by nevěsty měly mít monopol, že? :-)

5 signoraa signoraa | 24. ledna 2015 v 17:10 | Reagovat

Díky za krásnou fotoexkurzi. U fotky Budhy a dloužících se stínů jsem se začala těšit na léto. :-)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 20:24 | Reagovat

Za dekl dík!

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 24. ledna 2015 v 21:06 | Reagovat

Velký rybí trh s křižovatkami mě zaujal už v tvé původní reportáži. Dnes tomu není jinak :-)

8 Miloš Miloš | Web | 24. ledna 2015 v 21:16 | Reagovat

Tipoval bych, že lidi stojí venku a odráží se ve skle.
Budha je pořádný macek, ale přes tu velikost má laskavý výraz a vyzařuje z něho pohoda.

[6]: Škoda, že jsem na dekly nemyslel, mohl jsem v Petrohradu vyfotit nějaký s azbukou.

9 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 21:55 | Reagovat

Zajímavá procházka. Moc se mi líbí kimona.

10 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 2:21 | Reagovat

Z nejakého neznámeho dôvodu som si Kamakura nevedel zapamätať a furt som tvrdil, že ideme na výlet do Kamasutry.
Tiež som tam prvý raz v živote mal kontakt s Tichým oceánom, ktorý sa strašne bránil tou názvu a zúril, pohadzoval serferov (surfing) na ich doskách. Napriek dažďu ich tam bolo strašne veľa. Na pláži sme načli kostru asi polmetrovej ryby, ale čaj sme si dali radšej v teplej cukrárni.
V chrámoch okolo Budhu, druhého najväčšieho v Japonsku, ako kontrast stovky malých sošiek za dušičky potratených, nenarodených det, dosť otrasný pohľad.

Ad "userka":[3]: Japonsko je absolútne "naj", môžem len odporúčať.

11 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 14:47 | Reagovat

Vlastnoruční fotka Budhy by se mi také líbila.  Dívky v tradičním oblečení mají svůj půvab. Je to milé, vkusné, originální a zároveň i svým způsobem tak trochu moderní

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 18:32 | Reagovat

[5]: Taky jsem si díky článku vzpomněl na horké japonské léto.

[6]: Rádo se stalo.

[7]: Jen ta prošvihnutá aukce tuňáků mě štve.

[8]: Ano, je to tak. Uvnitř byli sice taky lidé, ale ti stáli v různých frontách.

[9]: Kimona byla fešácká. Taky mám tradiční oblečení rád, i když jsem se k jejich nošení nepřidal.

[10]: Ten den, co jsem tam byl já, byl Pacifik úplně klidný jako rybník. Ale jednou za čas - kde se vzala, tu se vzala - přišla nečekaně silná vlna. Bylo jasné, že ten oceán má neuvěřitelnou sílu.

[11]: Před třemi lety jsem Kamakuru pominul a věnoval jsem se hlavnímu městu, tak jsem to tentokrát napravil.

13 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 18:31 | Reagovat

Krásné zajímavé fotky - ten dekl je jako šperk..;).

14 Jan Turoň Jan Turoň | 11. února 2015 v 16:12 | Reagovat

Moc hezký všdéchny fotky, zaujala mne ta ta keramika...Tokio a Kamakura, to zní tak trochu jako Tomio Okamura.... ;-)

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. února 2015 v 18:02 | Reagovat

[14]: To by mě dost mrzelo. Raději se uchýlím k používání starého názvu Tokia - Edo :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama