Únor 2015

Tajemné válečky u Karlova mostu

28. února 2015 v 4:42 | Petr Vápeník |  Pražské drobnůstky

V rubrice Pražské drobnůstky už jsme několikrát zavítali na Kampu a ke Karlovu mostu. Dnes se podíváme na dům přímo u schodů, které vedou z Kampy na Karlův most. Říká se mu Dům U obrázku Panny Marie a je z mostu krásně vidět ve dne i v noci. To hlavní, co je vidět a co vzbuzuje pozornost, je balkónek, na který vedou malá půdní dvířka. Na balkóně je ozdobné kovové zábradlí s lampou, ve které svítí věčné světlo, obraz Panny Marie krytý stříškou, na policích jsou květináče s květinami a vedle obrazu visí dva zvláštní dřevěné válečky.

Nejdříve pár slov k tomu hlavnímu - tedy k obrazu Panny Marie s Jezulátkem, podle kterého se dům jmenuje. František Ruth ve své Kronice královské Prahy ze začátku 20. století píše, že obraz prý připlul při velké povodni v roce 1784. Tehdejší majitel domu obraz zachránil z rozbouřených vln a umístil ho do domovního štítu. Pověst praví, že kdo se k obrazu pomodlí, tomu se splní vyřčené přání. No, znáte mne, pokud jde o splněné přání, nikdy neodmítnu podobné pověsti vyzkoušet, tím spíš, že do letošního jara jedno opravdu velké a důležité přání mám.



Velmi zajímavá je i historie dvou dřevěných válečků po stranách obrazu: V domě totiž bývala (dokonce až do konce druhé světové války) prádelna a mandl. Další pověst říká, že jedna ze sloužících, která se jmenovala Marie, kvůli své nepozornosti vsunula ruce mezi válce mandlu. V úzkých přivolala na pomoc svou svatou jmenovkyni, která způsobila, že válce se rozestoupily (podle některých zdrojů tomu napomohly zázrakem oživlé sochy z Karlova mostu) a díky tomuto zázraku se služebné Marii nic nestalo. Dřevěné válce se k připomenutí tohoto neobvyklého mariánského zázraku dodnes ukazují všem, kteří přecházejí Vltavu po Karlově mostě.

No a podle třetí pověsti se ve zdejší věčné světlo v lampě na balkónu převtělila duše dívky jménem Petruška, která prý na půdě tohoto zajímavého domu kdysi dávno žila. Původně byly lampy tři, ale dvě z nich padly za oběť dobové úřední mánii ve vyvěšování sovětských a československých vlajek při každé slavnostnější příležitosti. Ještě štěstí, že se nevyvěšovala i nějaká třetí vlajka, jinak by na oltář revoluční zbožnosti byla jistě obětována i poslední lampa a duše dívky by ztratila svůj domov.

Vždycky když jdu po mostě v noci, zastavím se u výhledu na osvětlený a opečovávaný balkónek se svatým obrazem a je mi při pohledu na něj a při pomyšlení na jeho zajímavou historii moc příjemně.




Třetí fotka už má s dnešní "pražskou drobnůstkou" společné jen to, že byla také pořízena z Karlova mostu, ve stejný den, jen trochu dál směrem ke Starému Městu. Berte ji jen jako malý bonus a milovníci Čechova si ji mohou vyložit třeba tak, že když v Národním divadle právě Racka nehrají, ten přesto není od Zlaté kapličky daleko :-).



Pozn.: Tento článek měl nečekané pokračování, když jsem dostal možnost dům U obrázku Panny Marie navštívit a dokonce se podívat přímo na zmíněný krásný balkónek. Podrobnosti včetně bohaté fotodokumentace najdete v článku Balkónek domu U obrázku Panny Marie na Kampě.

O jedničkářích

24. února 2015 v 21:16 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Byli jste (nebo dokonce ještě jste) jedničkáři? Já jsem jedničkářem býval na základní škole, nicméně na gymnáziu už jsem přešel do volnějšího režimu života na věčném pomezí mezi jedničkami a dvojkami, a protože se tento režim osvědčil, ponechal jsem si ho i pro školu vysokou. Od té doby ovšem tápu, protože nevím, jestli bych dokázal být ještě někdy jedničkářem. Paradoxně bych jím nejspíš nebyl ve svých vlastních hodinách v době, kdy jsem učil, protože jedničkář v mých předmětech musel bejt fakt dobrej a povedlo se to jen sem tam někomu! Jedině snad - že bych znal předem své otázky, což se při podobném střetu zájmu rozhodně úplně vyloučit nedá.

Ani nevím, kolik bych takových jedniček musel mít, abych se mohl považovat za jedničkáře, a z čeho všeho by jedničky měly být. Musel bych asi zvládnout nějaké ty jazyky, přihodit matematiku, různé přírodní vědy, historii a zeměpis, vědy společenské (nevím, nevím, jaké by v nich měli vyučující pochopení pro mé Nedělní miniglosy), bylo by nutné přihodit tělocvik (huffff, to na jednušku tedy nevypadá!), možná výchovu výtvarnou a hudební a nejspíš i něco zavánějící ekonomikou či marketingem, kdoví. Když to všechno sečtu a zaokrouhlím, nejspíš by jedniček muselo být tak čtrnáct, patnáct, abych se mohl považovat za jedničkáře.

Zachmuřil jsem se. To totiž zavání velkými kusy soustavné práce a já si zdaleka nejsem jistý, jestli by vynaložená námaha vedla v mém věku k cíli. Neexistuje nějaká jiná a jednodušší cesta k tomu, abych v téhle numerologické řeži dosáhnul aspoň čtrnácti jedniček a mohl se tak odpovědně prohlásil za jedničkáře? A tu mě napadlo řešení: Kdybych se hodně snažil, dokázal bych totiž dát tady na blogu dohromady čtrnáct prokazatelných jedniček. Musel bych si ovšem dát od psaní na blog pěkných pár měsíců pauzu, a to nevím, jestli mi u vás projde. A pokud to projde u vás, určitě to neprojde u mne samotného, protože bych právě v těchto polojarních týdnech rád tady na blogu byl, rád bych psal o věcech příjemných a uklidňujících, aby žádný z čtenářů neměl ani ten nejmenší důvod propadat nervozitě či stresu, a nejméně ze všeho pak ti, které považuji za bytostné jedničkáře a asi ve všech ohledech i za jedničky (aspoň tedy pro mne).

Vypadá to tedy, že velká blogová pauza kvůli tomu, abych se stal jedničkářem, nenastane. Kdybych totiž s dnešním článkem počkal až do listopadu a publikoval ho 11.11. v 11 hodin, 11 minut a 11 vteřin (ty vteřiny byste mi holt museli věřit), dalo by to dohromady celých 14 jedniček, možná dokonce 15, když mi uznáte i jednu jedničku z letopočtu. Cože? Že jedniček je jen 10 nebo - přimhouříte-li oči - maximálně 11? Tak ještě přihoďte čtyři důležité jedničky za skutečnost, že tento článek je v historii tohoto blogu přesně 1111. Ano: tisící stý a ještě jedenáctý k tomu.

Omlouvám se tedy všem, které nadpis a úvod článku svedl na scestí vedoucí do školních škamen. Moje blogové jedničkářství nemá se školou ve skutečnosti nic společného. Možná maximálně se školou blogovou, ve kterou se těch dosud publikovaných 1111 článků (včetně tohoto) pro mne proměnilo. Mimořádně zajímavou a poučnou školu, ve které jsem zatím postoupil do šesté třídy. Nebo do sexty. Každopádně - do úspěšného zakončení blogové školy ještě kousek chybí a zatím ještě z blogového bojiště utíkat nehodlám. Kdoví, třeba to jednou - pokud ovšem školu nezačnu kvůli jiným zájmům flákat - dotáhnu až k maturitě.

Děkuji všem, kteří se mnou mé čtyři jedničky svým zájmem a návštěvami spoluvytvářeli, a i když se obávám, že teď už mé "skóre" může být z pohledu jedničkářů jen a jen horší, půjdu do toho a budu ještě chvíli pokračovat. Copak tohle dělám kvůli známkám?

Čekáte i dnes při zajímavé příležitosti nějaký zasloužený bonus? Dobře, může být: Podívejme se tedy, milí jedničkáři a jedničkářky, třeba na 111. článek, kterým byl fejetonek s podivuhodným názvem O Dněprostrojích dneška, kde jsem se v červenci 2009 zamýšlel nad tím, jak pojmenovávají rodiče svá dítka - jestli typickými českými jmény - jako Frantíky, Toníky či Pepičky - či budou převažovat spíš Kevinové, Nastassji či Mohamedové. Nevím jak vy, ale u mě každopádně jeden báječný český Toníček dokáže porazit nejmíň sedm Kevinů či Džejárů, a to jednou ranou! :-).

Prochází-li někdo z ročníku do ročníku s odřenými ušisky a s "dostatečnými", třeba ho potěší zdejší 444. článek. Je ale text jen pro vytrvalce, protože jde o jednu z mála zde publikovaných rozsahem "řádných" povídek, povídku Strážný jelen, kterou někteří čtenáři dokonce považují za povídku vegetariánskou, přičemž nechápou, jak jsem ji mohl napsat já jakožto masožravec. Většina štamgastů ji ovšem bude znát, protože jsem ji připomínal již přibližně před rokem, to jsem ovšem ještě netušil, že šlo právě o čtyřstý čtyřicátý čtvrtý článek v pořadí, což se pěkně hodí k dnešnímu tématu.

No a ti, jimž štěstí při zkoušení nejspíš nepřálo nebo si na ně někdo zasedl, a oni poctivě propadli, možná vezmou zavděk jako cenou útěchy článkem číslo 555, jímž je jedna z reportáží z mé první japonské cesty - Čekodžin, co chodí pěšky - o tom, jak podezřelý jsem byl, když jsem v lázeňské oblasti na ostrově Kyushu dal přednost chození po svých před koňmi poschovávanými pod různými japonskými kapotami.

Nedělní miniglosy č.302

22. února 2015 v 15:34 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy

Po soudcích, kteří jsou připraveni vést spory o výši svých platů, chtějí doplatek za ušlou mzdu v minulých letech i kominíci. "I kdybychom pominuli nevyplacené příspěvky za práci ve výškách při vymetání komínů, musíme vzít v potaz, že nosit v této zemi lidem štěstí je čím dál náročnější," vysvětluje jeden ze signatářů kominické petice za zvýšení platů. "Navíc příplatek za nošení štěstí a "knoflíkovné" nebylo valorizováno již několik desítek let!" Česká vláda zpětné doplacení části kominických mezd nevyloučila, připustila ale, že celá rezerva státního rozpočtu padne na uspokojení soudců, takže dlužné prostředky budou nejspíš kominíkům muset být vyplaceny ve speciálních poukazech na štětky.
-----------------------
Informace o úspěšných testech nové vakcíny na spavou nemoc vyvolávají v celém světě velké očekávání. V České republice již učinila předběžnou objednávku velkého objemu vakcíny organizace Lékaři bez hranic a srovnatelný objem si rezervovalo i předsednictvo TOP09.
-----------------------
Kompletní hradní tým rešeršistů v poslední době ve dne v noci pracoval na hledání případných pronacistických myšlenek v článcích Ferdinanda Peroutky, což potvrzuje, že prezident Zeman hodlá za každou cenu prokázat, že jeho vyjádření o legendárním českém novináři a tradiční proradnosti pražské kavárny je pravdivé. "Je to takové jeho dítě," potvrdil mluvčí Ovčáček, "na které je pan prezident hrdý a které si hýčká. I proto váháme s oficiální návštěvou Norska, aby mu tuto myšlenku neodebral tamější sociální úřad Barnevernet."
----------------------
Podle připravovaného nového zákona o odpadech budou všechny sběrny vyplácet prostředky za vykoupené kovy výhradně bezhotovostně. "Jestli to povede k omezení dnes velmi četných krádeží kovů, to zatím nedokážeme odhadnout," řekl nám jeden z předkladatelů zákona. "Rozhodně by to ale mělo vést alespoň k omezení krádeží kovových mincí ve sběrnách."
----------------------
Řečtí vládní představitelé dali Evropské unii jasně na srozuměnou že pouze v případě, že na ně budou evropští vyjednavači hodní, jim Řecko dovolí nadále finančně podporovat řecký stát. Podle jasného vyjádření řeckého ministra financí - pokud Evropa nesplní přísné řecké podmínky, může na poskytnutí další pomoci zapomenout!


Pozn.: Právě dnes slaví Nedělní miniglosy své šesté narozeniny. Přesně dvě minuty před nedělní půlnocí 22. února 2009 bylo totiž vydáno jejich historicky první číslo. No a pro mě osobně jsou ještě důležitější jiné narozeniny: Ve stejný den (ještě o něco dříve než vyšly první Nedělní miniglosy), tedy necelý měsíc po startu tohoto blogu, se na něj přišel poprvé podívat můj nejmilejší čtenář, bez něhož by většina ze zdejších článků nikdy nevznikla a bez jehož úžasné a - ač je to neuvěřitelné - nejen nepolevující, ale pořád sílící inspirace, by tu dnes chyběly dokonce celé velké rubriky. Do světa k němu tedy dnes letí moje velké poděkování a přání všeho nejlepšího, co je právě teď zapotřebí.

Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na zatím existující starší vydání, můžete si kromě kompletních článků v archívu přečíst na následujících odkazech tři jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v Nedělních miniglosách, publikováno:


Jeptiška

21. února 2015 v 6:57 | Petr Vápeník |  Miniatury

V posledních týdnech jsem začal čas od času psát pro jednu malou, roztomilou a v budoucnu určitě velmi zvídavou osůbku kratičké jednoduché textíky, u kterých bych byl rád, aby se trošku rýmovaly, aby svou komplikovaností neodrazovaly děti, ale přitom aby si v nich něco našli i dospělí. Tyhle drobnůstky většinou vznikají v nějakém dopravním prostředku - ve zpožděném vlaku, v narvaném autobusu uvízlém v dopravní zácpě, nebo při čekání na tramvaj, během pár minut, takže nečekejte žádné velké umění, ale jen - maličkosti. Nedávno založená stejnojmenná rubrika, ve které je zatím jediný osamocený kousek (Hořký konec milovníka módních výstřelků), je pro podobné droboučké a lehké rýmovánky úplně akorát.



Jeptiška


Když se mi zjevila v kostele,

vypadala trochu při těle.

Drcnul jsem jí lehce do bříška

a ona v něm měla

........................Ježíška.



Protože je dnešní textík krátký, tak abyste se necítili ošizeni, dostanete dva bonusy. Prvním je tradiční výlet do blogového pravěku. Když už jsem se zmínil o tom, že jsem začal psát rýmovánky tak trochu i pro děti, je otázkou, jestli to není možné přičíst procesu mého postupného dětinštění. Ale něco takového u mne není nic nového: Už v květnu 2009 jsem totiž napsal článek O dětinštění, kde se vyznávám z touhy občas se přes nepřehlédnutelně velké tělo převléknout do malého dítěte a užívat si všeho, co děti na rozdíl od dospělých smějí, i když jim to v té době nepřipadá vůbec jako velká výhoda.

No a druhým malým bonusem je odkaz na mé nově upravené webové fotostránky www.petrvapenik.cz, na kterých jsem v minulých týdnech udělal na první pohled nepříliš viditelnou, ale pro prezentaci fotografií na webu docela podstatnou změnu. Záložku Fotografie, kde až donedávna byly nahloučené všechny fotky, jsem rozčlenil do strukturovaného menu podle jednotlivých témat, takže návštěvníci nemusí rolovat kamsi hluboko dolů a mají lepší přehled, co je všechno na webu k vidění. Totéž už je připraveno i v improvizované anglické mutaci stránek. Tak jestli budete mít chuť, přijďte se podívat, uvidíte stálý a průběžně doplňovaný výběr toho nejlepšího, co jsem v posledních létech nafotil a co pravidelní návštěvníci blogu již z blogových stránek znají.

O informačním paradoxu

17. února 2015 v 19:38 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Na první pohled by se zdálo logické, že čím více informačních zdrojů má člověk k dispozici, čím více různých pohledů na věc může vzít v úvahu, tím lépe může profilovat vlastní názor na dané téma. Dalo by se proto říct, že internet jako informační zdroj by tedy měl být neocenitelným darem pro všechny, kteří si chtějí na danou věc udělat co nejobjektivnější názor. Poslední dobou si ale ze svých občasných toulek různými internetovými diskusemi odnáším pocit, že výsledek je paradoxně přesně opačný. Jako kdyby od určité informační úrovně platilo, že čím více je k dispozici různých informací, pohledů a stanovisek, tím neochvějnější a nevyvratitelnější jsou názory diskutujících. Toto tvrzení - uznávám, že poněkud zjednodušené, ale myslím, že mající určitou oporu ve skutečnosti - si nejspíš nechám zaregistrovat pod nějakým pěkným marketingovým názvem - třeba Vápeníkovo informační paradoxon :-).

Když někdo dojde kupříkladu k vážně míněnému názoru, že od loňska pohřešované malajsijské letadlo unesli do tajné podzemní antarktické pevnosti zmutovaní tučňáci, ještě nedávno by se mu za něco takového maximálně vysmáli známí v hospodě. Dnes je ale velká pravděpodobnost, že se na internetu najde aspoň pár podobných magorů, kteří budou stejného názoru nebo se tak aspoň budou pobaveně tvářit. Na každou námitku, která by uvedené tvrzení chtěla vyvrátit, se pak v souznění s názorovými příznivci najdou protiargumenty: Počet inteligentních zmutovaných tučňáků totiž - jak je zasvěcencům dávno známo - ve světě samozřejmě roste geometrickou řadou, ale vinou různých tajných spiknutí a globálních komplotů se o tom obyčejní lidé nesmějí dozvědět pravdu. I zde přispěchají na argumentační pomoc myslitelé celého světa, kteří se pěkně po leninsku dokážou spojit a navzájem kdykoli podpořit. Vlastník pošahané myšlenky se tak může neustále ubezpečovat, že právě jeho rebelský názor je správný, zatímco všichni ostatní jsou jen zmanipulované ovce.

Mnoho lidí se v přemíře informací nejasného původu a účelu ztrácí, nejjednodušší jistotou je proto pro ně pátrat právě po těch informacích, které potvrzují jejich vidění světa. K takovému pevnému bodu ve vesmíru je pak snadné se přimknout, protože je náš, je nám vlastní, hladí nás po srsti a chválí naši inteligenci, moudrost a výlučnost, no a podobným lichometníkům se dá ubránit jen těžko. Co na tom, že v konfrontaci s jinými pohledy a podrobeny kritickému zkoumání naše domnělé pevné body neobstojí? Vždyť informací, které je podporují, je v nekonečné informační síti tolik! Proč bych měl poslouchat hudbu, která neladí s mou představou ideální harmonie, když si mohu vybrat jen tu, která právě mým uším zní libozvučně. Ergo - proč bych se měl obtěžovat jinými názory, než jsou moje vlastní, když "informační playlist" je přebohatý a dostupný kdykoli a zdarma?

Vždycky se musím smát, když na informačních webech vyjdou výsledky nějakého průzkumu. V reakcích totiž skoro nikdy nečtu větu: "Zajímavé, stojí za to se nad výsledky zamyslet!" Místo toho se mnozí z těch, jejichž názory průzkum potvrdil jako většinové, plácají nechápavě do čela, že průzkum byl zbytečný, protože něco takového si přece myslí každý, a naopak ti, kterým výsledky průzkumu šláply na kuří oko, ublíženě řičí, jak byl průzkum zfalšovaný, odpovědi smyšlené nebo aspoň účelově vybírané, a jistě je možné najít (na informační síti, kde jinde, že?) i spoustu odkazů, kde se o takových nekalých praktikách říká natvrdo svatá pravda. Vždyť přece - jak by si dotazovaní "průzkumníci" mohli myslet něco jiného, než já a se mnou všichni slušní lidé světa?

Mimo jiné i z uvedených důvodů se proto domnívám přesně podle Vápeníkova informačního paradoxu (všimněte si prosím té blyštivé zkratky "VIP"), že překročí-li počet dostupných informací určitou mez, což je v dnešní internetové době zaručeno v míře vrchovaté, další zvyšování jejich množství vede nikoli ke účelnému tříbení našich myšlenek, ale pouze k utvrzování se v našich názorech, byť jsou sebeobskurnější. Každý pak může snadno propadnout pocitu, že právě on je ten pravý osvícený mudrc, zatímco ostatní jsou jen (v pochopitelnějším případě aspoň zkorumpovaní) idioti. Při názorovém střetu dvou jedinců silně postižených důsledky "VIP paradoxu" může proto dojít na nože klidně i při drobounkém sporu o to, jakého věku se "podle našeho názoru" může dožít žížala, natožpak při mnohem fatálnějším sporu o dějinný význam Miloše Zemana pro český stát a národ.

Rád bych ještě chvíli fabuloval na tohle štěpné téma, ale bohužel, někdo zvoní u dveří. Obávám se, že můj dobřichovický domov právě odhalila přepadová jednotka zmutovaných tučňáků, a zabrání mi tak zvěstovat konečně vám všem mou skutečnou a jedinou pravou pravdu o nich i o ostatních opravdu důležitých věcech. Tak snad si aspoň stihnu vzít šálu. V Antarktidě prý v posledních dnech přituhlo! :-)



Nedělní miniglosy č.301

15. února 2015 v 18:25 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Milí čtenáři, po speciálním jubilejním třístém čísle, ve kterém jsme si minulý týden připomněli 50 vybraných miniglos z posledních dvou let vydávání našeho tradičního týdeníku, se dnešním 301. číslem vracíme k běžnému rytmu pěti miniglos týdně. Věřím, že Nedělním miniglosám zachováte věrnost i poté, co příští neděli oslavíme šest let od vydání úplně prvního čísla. Děkuji za vaši přízeň a těším se na další setkávání s vámi nad lehce úsměvně pokřiveným pohledem na dění v naší zemi a občas i v zahraničí :-).
----------------------------------------

Poté, co se začalo proslýchat, že by Miroslav Kalousek mohl jako finanční expert jet do Řecka radit nové řecké vládě v ekonomických otázkách, byl vyloučen z Asociace českých sov. "Pan Kalousek má velmi špatnou pověst, což se nepříjemně odráží i v tom, jak jsou veřejností vnímáni třeba obyčejní slušní puštíci, kulíšci nebo výři," řekl nám předseda asociace Jiří Pálený. "Nechci sýčkovat, ale pokud pojede pan Kalousek do Řecka, a byl by přitom nadále členem naší asociace, mohlo by to být interpretováno jako nošení sov do Athén." Podle dobře informovaných zdrojů by uvolněné místo v asociaci mělo být nabídnuto Ladislavu Chudíkovi.
-----------------------
Neúspěchem kvůli nízké účasti skončilo slovenské referendum, které mělo vést k podpoře tradiční rodiny. "Vůbec to nechápeme," řekl nám jeden z navrhovatelů referenda. "Bohužel, ukázalo se, že většina občanů se raději zbaběle rozhodla strávit víkend zcela protismyslně tradičním způsobem se svou rodinou, místo toho, aby přišli nadšeně podpořit náš spravedlivý boj proti všemu, co tradiční rodinu ohrožuje."
-----------------------
Česká vláda stále váhá, jestli program Zelená úsporám svěří vzhledem k barvě programu do agendy Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva obrany. Ministr obrany Martin Stropnický navrhl na posledním jednání vlády, že se česká armáda o bezproblémový průběh nové vlny úspěšného programu ráda postará, přejmenuje-li se program oficiálně na název "Khaki úsporám".
----------------------
Za odchodem ministryně spravedlnosti Válkové stojí podle našich informací nejen její malá razantnost, ale i zásadní potíže v komunikaci s nejdůležitými hráči v české politice. Tuto skutečnost nám mimo záznam potvrdil i ministr Andrej Babiš: "Ano, paní ministryně je bohužel známá jako velmi slušná dáma, takže málokdy rozumí tomu, co jí já a pan prezident říkáme."
----------------------
Při příležitosti masopustu jednalo vedení vládního Hnutí ANO s představiteli katolické církve. Obě strany se dohodly, že církevní restituce budou nerušeně pokračovat, když církev věřícím jako postní jídlo oficiálně povolí vodňanské kuře.


Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na zatím existující starší vydání, můžete si kromě kompletních článků v archívu přečíst na následujících odkazech tři jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v Nedělních miniglosách, publikováno:

Pomůžete mi s výběrem fotky?

12. února 2015 v 18:23 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Za normálních okolností se skoro nezúčastňuji fotografických soutěží, minulý týden jsem ale objevil zadání soutěže, které mne zaujalo: Jde totiž o soutěž fotografií z Japonska, které jsem měl příležitost během dvou svých cest projet a navštívit mnoho zajímavých míst. Cílem soutěže je podle zadavatele najít neotřelé motivy nafocené v Japonsku, přičemž hlavním požadavkem je vyhnout se běžně foceným turistickým památkám. Ze svých zásob japonských fotek jsem vybral čtyři kandidáty, za které se jako fotograf nestydím. Každý z nich do určité míry splňuje a do určité míry nesplňuje to, co bych od ideální fotky do podobné soutěže očekával. Mám možnost do soutěže poslat dvě fotografie a potřeboval bych se s vámi - pravidelnými i náhodnými návštěvníky svého blogu - poradit, které by to měly být - mimo jiné i proto, že finále soutěže se odehraje (jak už se to stává v poslední době neblahým zvykem ve většině soutěží) formou "klikacího" hlasování na internetu.

Budu tedy velmi rád, když mi za sebe zkusíte poradit: Kterou z uveřejněných fotek bych podle vašeho názoru měl poslat do soutěže?

Ke každé fotce jsem doplnil pár svých názorů na její klady a zápory, ty samozřejmě můžete a nemusíte vzít v potaz. Stejně tak já pochopitelně nepošlu do soutěže automaticky ty dvě fotky, které od vás dostanou nejlepší hodnocení, ale budu brát výsledek hlasování jako zajímavé doporučení, nad kterým není možné jen tak bez většího zamyšlení mávnout rukou.
-------------------

1. Goraiko - východ slunce na hoře Fudži

Výhody: Zachycení přesného okamžiku a jeho dobré zvýraznění, jedna z hlavních a nejtypičtějších zajímavostí Japonska, zajímavé světlo

Nevýhody: Velká zrnitost, častý námět turistických fotek.Že jde o východ slunce právě na Fudži, to se musí objevit v názvu fotky a neplyne to přímo z obrazu.




2. Predátor - cedrový prales na ostrov Yakushima, oblast Shiratani Unsuikyo

Výhody: Výtvarně zajímavá a přitom ryze přírodní scéna

Nevýhody: Nejde o typicky japonský motiv, podobný záběr je možné udělat v pralesech a lesech celého světa.




3. Barvy velkoměsta - centrum Sendai, Tohoku

Výhody: Netradiční motiv, z fotky je jasně vidět, že jde o místo v Japonsku, dobře dokumentuje hektický život v nočním velkoměstě.

Nevýhody: Zajímavá forma překrývá nevýrazný obsah, u otevřených veřejných hlasování bývá "průměrný hodnotitel" spíš konzervativnější a fotka ho neosloví.




4. Cesta až do nebe - výstupová trasa na noční Fudžisan od jezera Kawaguchiko

Výhody: Netypický pohled na japonskou posvátnou horu, spojení s vodní plochou, noční záběr se může odlišovat od ostatních soutěžních snímků.

Nevýhody: Je zapotřebí trochu soustředění, aby si člověk všiml obrysu hory, rozhodně (zejména na obrazovce) neupoutá na první pohled.




Fotce, která by podle vašeho názoru byla nejlepším reprezentantem v soutěži, dejte prosím svůj hlas v anketě pod článkem. V komentáři pak můžete ještě jmenovat fotku, kterou byste nominovali jako náhradníka a taky můžete říct, kterou fotku bych do soutěže podle vašeho názoru určitě posílat neměl.

Děkuji všem za názory a jsem na ně velmi zvědavý.



Nedělní miniglosy č.300

8. února 2015 v 11:17 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy
Třetí velká "bestofka" v historii Nedělních miniglos je zde! Jubilejní třísté číslo blogového týdeníku totiž oslavíme stejným způsobem jako sté a dvousté - výběrem z poslední stovky vydání. Prošel jsem si poctivě všech 496 miniglos z čísel 201 až 299 a vybral jsem pro následující výběr 50 z nich jako ukázku, co se všechno za přibližně dva poslední roky odehrálo a jak na to můj blogový týdeník reagoval. Některé miniglosy odolaly času lépe, některé hůře, samozřejmě jsem se pro dnešní výběr pokusil upřednostnit ty první, a pokud v nich zůstala i s odstupem nějaká stopa po vtipu, tím lépe. Děkuji všem pravidelným čtenářům za neuvěřitelnou vytrvalost, se kterou Nedělní miniglosy čtou, a těším se na vaše reakce. Mimochodem, kdo by si chtěl přečíst výběry z první a z druhé stovky, jsou připojeny na konci textu, který je dnes obzvlášť dlooooooooouuuuuuuuhýýýý. Tak ještě jednou dík za přízeň a těším se u "normálního" třístého prvního dílu zase příští neděli na shledanou.
---------------------------------

Miloš Zeman vyhrál v prezidentských volbách dokonce i Krkonoších, kde mu místní lidé uvěřili, že pokud by vyhrál jeho protikandidát, vrátí se místo lidem milovaného spravedlivého českého Krakonoše po válce odsunutý Rýbrcoul. (NMg č.205)

Jak nám řekl vládní zmocněnec pro důchodovou reformu, ukazuje se, že česká veřejnost zatím přijala zavedení druhého pilíře vlažně. "Ano, rozjezd jsme si představovali jinak; původní plán byl o dost ambicióznější, protože jsme doufali ve více než půl miliónu klientů v prvním půl roce. Nyní jsme plány trochu přehodnotili podle aktuálních informací z praxe, nicméně pořád věříme, že se nám podaří mít nakonec v systému více klientů než pilířů." (NMg č.206)

Významný psychiatr a příležitostný politolog doktor Chocholoušek uvedl ve svém prohlášení k výsledku prezidentských voleb, že podle jeho názoru jde o politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně dvakrát za deset let. (NMg č.206)

Drobná gramatická chyba ve scénáři způsobila, že bylo nutné zopakovat jednu z nejdůležitějších částí procesu inaugurace nového českého prezidenta. "Někteří nenávistní nepřátelé státu převlečení za novináře to sice považují za ostudu, ale myslím, že se ve skutečnosti zase tak moc nestalo," řekl nám šéf hradního protokolu. "Gramatické chybičky by si nikdo nevšiml, kdyby ji hradní garderobiérka nevzala vážně a nepřipravila novému prezidentovi do Vladislavského sálu ke složení opravdový prezidentský slip." (NMg č.211)

Předseda Svazu českých parazitů Pavel Blecha se ohradil proti myšlence stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka z kongresu strany, že živnostníci v České republice parazitují na zaměstnancích, protože se obává, že živnostníci nebudou ochotni platit svazové příspěvky jako ostatní slušní paraziti. "Přestože jsem Blecha," uvedl v oficiálním vyjádření, "proti tomuto výroku se musím ohradit se vší rozhodností!" (NMg č.212)

Ze Sixtinské kaple unikl několik dní po úspěšné volbě nového papeže k překvapení všech přihlížejících zelený kouř. Podle mluvčího Vatikánu se tak stalo nejspíš proto, že ještě před odjezdem do svých diecézí po celém světě se všichni kardinálové ještě naposledy společně sjeli v Sixtinské kapli. (NMg č.212)

Dobře informovaný zdroj z Hradu nám dal vědět, že prezident Miloš Zeman si v koncovce víkendové šachové partie se svým kancléřem postavil druhou dámu, čímž uvedl ve zmatek hradní protokol, který zatím druhé dámě není schopen poskytnout odpovídající oficiální servis. (NMg č.212)

Evropská unie dohodla s Kyprem konečné podmínky čerpání balíčku finanční pomoci. Jak prohlásili po jednání evropští vyjednavači, podařilo se domluvit elegantní řešení, díky němuž nikdo ze střadatelů o nic ze svých vkladů nepřijde. Všechny kyperské firmy i soukromé osoby ovšem získají asi 90% svých vkladů v lízátkách, přičemž se očekává, že v oběhu se ocitnou hlavně lízátka v nominálech 50 000, 100 000 a 250 000 euro. (NMg č.214)

Nová celoplošná televizní stanice s názvem TV Ropucha, která se svým atraktivním programem zaměřuje především na diváky z řad českých žab a žabek, bilancovala první rok svého zatím velmi úspěšného života. Na slavnostním galavečeru byl pořadem roku vyhlášen investigativní týdeník "Z žabí perspektivy" a nejpopulárnějším programem se stal nekonečný seriál z bažin ruské tajgy "Žabka carevna". Kromě pořadů byly oceněny i nejvýraznější osobnosti žabí televize - konkrétně ve speciálních kategoriích Žába na prameni, Televizní rosnička a Skokan roku. (NMg č.219)

Vzhledem k deštivému počasí skončil neúspěchem pokus skupiny zapálených historiků prakticky ověřit během filipojakubské noci význam zdánlivě nesmyslného, ale mezi inkvizitory kdysi velmi oblíbeného rčení "upaloval, až se mu za patami prášilo". (NMg č.219)

V dlouho očekávaném procesu u švýcarského soudu nakonec nebudou odsouzeni původně obvinění manažeři Mostecké uhelné, ale s trestem od soudu nejspíš odejde přímo české uhlí. Očekává se, že stát by ale přece jen mohl na rozsudku ekonomicky profitovat, protože podle expertů pravděpodobně severočeské hnědé uhlí ve Švýcarsku zavřou, až zčerná. (NMg č.221)

V Gíze proběhne několik tisíc let odkládaná generální oprava Chufevovy pyramidy. Náročná ale architektonicky velmi citlivá rekonstrukce Velké pyramidy, kterou iniciovala nová egyptská vláda jako gesto národního a náboženského smíření, by měla trvat několik desítek let, rohy a vrchol pyramidy by při ní měly být obohaceny o minarety a na úpatí pyramidy bude nově postavena speciální prodejna granulí pro nevěřící psy z řad turistů. (NMg č.222)

Kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřují složitý případ Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Podle mluvčího ÚOOZ totiž existuje podezření, že většina z osazenstva hřebčína jsou ve skutečnosti jen bílí koně. (NMg č.223)

Vyšetřování dalo konečně odpověď na otázku, jak je možné, že bývalá šéfka kabinetu Jana Nagyová nechala sledovat manželku premiéra vojenskou rozvědkou, vůči které neměla potřebné pravomoci. "Je pravda, že paní Nagyová neměla žádné právo nařídit mým lidem sledování, aby se dozvěděla, co dělá premiérova manželka," řekl nám úřadující šéf Vojenského zpravodajství, "ale udělali jsme to pro ni moc rádi, protože nás to samotné taky zajímalo." (NMg č.225)

Miloš Zeman a Václav Klaus se při setkání v Krkonoších shodli na tom, že je ostudou této země, když tak velcí politici, jako jsou oni dva, se musejí setkávat na tak malém kopci, jako je Sněžka. (NMg č.233)

Drobnou ale politicky významnou změnu ve vyjmenovaných slovech "po z" odsouhlasil končící český parlament: Místo vyjmenovaného slova Ruzyně bude do seznamu nově zařazeno vyjmenované slovo Václava Havla. (NMg č.234)

Bývalý kosmonaut a letec Vladimír Remek, který byl konečně jmenován velvyslancem v Moskvě, je podle svého vyjádření velmi šťastný, že se mu nakonec podařilo z oběžné dráhy dostat na dráhu diplomatickou. "V diplomacii to sice samozřejmě není tak vzrušující, jak když obíháte kolem planety Země, ale i tak předpokládám, že své zkušenosti z orbity uplatním, až budu v Moskvě obíhat recepce." (NMg č.234)

Na dva týdny byl hned po rozjezdu nové televizní veřejnoprávní stanice ČT Art přerušen její program. Náročný český divák, pro kterého je nová stanice určena, totiž odjel nečekaně s manželkou na dovolenou do Chorvatska. (NMg č.237)

Premiéru dlouho očekávaného představení zcela nového žánru tzv. ekonomické opery uvede Státní divadlo v Pekingu. Opera, která je výsostně moderní a přitom nezapře inspiraci klasickými díly a návaznost na čínské národní ekonomické tradice, pojednává především o nečekaných pohybech na globálních finančních a měnových trzích a na scénu byla uvedena pod názvem Don jüan. (NMg č.237)

Pořadatelům Velké pardubické se podařilo zopakovat úspěch předvolební akce hnutí ANO, když nechali během dostihového odpoledne zástupce zúčastněných stájí rozdávat návštěvníkům pardubického závodiště koblihy z produkce svých stájí zcela zdarma. "Moc dobrý nápad!" pochvaloval si jeden z pracovníků Hřebčína Napajedla. My tenhle sajrajt normálně vyhazujeme, ale pan Babiš nám ukázal, že český volič si je ochotný před volbami vzít cokoli od kohokoli, jen když je to zadarmo." (NMg č.243)

Mexická herečka Aurora Clavel byla vykázána z oslavy 96. výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Petrohradě kvůli zjevně padělanému pozvání. "V souvislosti s tak významnou historickou událostí jako je VŘSR je to samozřejmě nepříjemnost s mezinárodním dopadem, kterou prošetříme a dohodneme se na řešení přímo s mexickou ambasádou," prohlásil vrchní ceremoniář velkolepé akce. "Podle předběžných výsledků šetření to ale zatím vypadá, že chyba není na pořadatelích oslav, ale z Aurory si jen někdo vystřelil." (NMg č.246)

Starosta marockého města Casablanca podal oficiální protest kvůli poškození dobrého jména svého města ze strany českých politiků a institucí. "Když jste začali vyšetřovat problémy s dodávkou letadel CASA, bral jsem to ještě jen jako shodu náhod. Když se ale ukázalo, že velké politické problémy přinese i tunel BLANKA, došlo mi, že jde z české strany o cílenou a koordinovanou akci proti mému městu." Z mezinárodní problematické situace vedou jen dvě cesty: Buď české orgány činné v trestním řízení a čeští žurnalisté obě kauzy přejmenují anebo čeští politici doporučí svému marockému kolegovi, aby důsledně používal arabský název svého města, protože "ad-Dár al-Bajdá" se zatím ještě žádný český průšvih nenazývá. (NMg č.248)

Obrovské množství lidí každý den obléhá areál Vysoké školy ekonomické v Praze. Důvodem je velká vánoční kapaň několika obchodních řetězců, jejímž hlavním sloganem je "Velké vánoční slevy na VŠE!" (NMg č.249)

Svaz českých knihkupců vzal v potaz výsledky průzkumu, podle kterého jen necelá 3% obyvatel ČR dává do vánočního bramborového salátu celer, a protože letos nestály prodeje knih za nic, český vánoční bramborový salát byl překvapivě vyhlášen bezcelerem roku. (NMg č.251)

Palestinské úřady si uvědomují, že po výbuchu na jejich pražském velvyslanectví a nálezu zbraní a dalších výbušnin utrpěl do značné míry jejich mediální obraz. Proto se rozhodli vyjít vstříc české veřejnosti, požadující podrobnější informace o činnosti ambasády, a ještě než se podaří sehnat řemeslníky na opravu poničeného objektu, uspořádají pro všechny zájemce Den vyražených dveří. (NMg č.254)

Předsedou Strany zelených byl znovu zvolen Ondřej Liška, zatímco novým předsedou Věcí veřejných se stal Jiří Kohout. Experti na bajky z toho usuzují, že spolupráce mezi oběma stranami je prakticky vyloučena. (NMg č.255)

Španělská inkvizice chce i v moderním světě 21. století navázat na své tradiční hodnoty, a bude mít proto podle vyjádření svého mluvčího na olympiádě v Soči také několik svých želízek v ohni. (NMg č.257)

Český státní rozpočet se dostal v únoru do výrazného přebytku. Podle expertů je pozitivní vývoj dán globálním hospodářským oživením, posílením ekonomiky Německa jako tradičního trhu pro české exportéry a především skutečností, že Jana Nagyová-Nečasová dodanila naráz všechny darované kabelky. (NMg č.261)

Weby NATO napadli odplatou za angažmá západních zemí ve vývoji na Ukrajině neznámí hackeři. Experti na počítačové viry soudí, že půjde nejspíše o ruské hackery, protože hackeři z muslimských zemí používají místo útočných trojských koní spíše trojské velbloudy. (NMg č.262)

Muslimové migrující do původně křesťanských zemí Evropy jsou podle posledních zpráv připraveni domluvit se s původními obyvateli na kompromisu týkajícím se oslavy Velikonoc. I když se nejedná o původní islámský svátek, muslimové jsou ochotni ho tolerovat, pokud se nebude odvíjet od prvního jarního úplňku, ale od prvního jarního půlměsíce. (NMg č.266)

Vědecká rada Ústavu pro jazyk český na svém posledním zasedání odmítla jako neopodstatněný požadavek kubánských vývozců rumu a úředníků Evropské unie, aby bylo v České republice zakázáno používání tradičního jména Rumcajs. "Je pravda, že Manka vařila Rumcajsovi v jeskyni častěji brambory než cukrovou třtinu, takže by se mohlo zdát, že požadavek je oprávněný a zcela v souladu s již přijatou legislativou," řekl nám tajemník rady. "Na druhou stranu se nám podařilo prokázat, že loupežnictví má v Čechách mnohem delší tradici než výroba rumu kdesi v Karibiku, a takové rodinné stříbro si bude Česká republika vždy chránit." Rada dále odsouhlasila žádost hejtmana Moravskoslezského kraje, aby ústav vyšel vstříc lokálně používanému nářečí a jméno Rumcajsova synka se mohlo na Ostravsku kromě dosud používané formy psát i jako Cypísek. (NMg č.269)

Představitelé hnutí ANO se rozhodli navrhnout změnu v českém státním znaku. "Přece jen, lvi už nějakou dobu na území České republiky nežijí a průzkumy navíc napovídají, že málokdo z našich občanů se se lví mentalitou identifikuje," řekl nám dobře informovaný zdroj z vedení hnutí. "Rozhodli jsme se proto navázat na nejlepší místní tradice a navrhli jsme do nového státního znaku heraldickou Krakonošovu sojku se dvěma zobáky." (NMg č.270)

Jen několik dní poté, co byla v některých zemích uzákoněna možnost přihlásit se k tzv. třetímu pohlaví, byly zaregistrovány první oficiální spolky trisexuálů. (NMg č.270)

Pražský magistrát se omluvil za nevhodný bilboard nainstalovaný na podporu českých hokejistů účastnících se mistrovství světa v Bělorusku. "Chtěli jsme jen ukázat, že i magistrátní úředníci fandí našim a zvolili jsme pro to běžně používaný slogan "Kdo neskáče, není Čech," řekl nám pražský radní odpovědný za sport a tělovýchovu. "Připouštím ovšem, že umístění bilboardu právě na Nuselský most nebylo úplně šťastné." (NMg č.271)

Mluvčí sevekorejské armády projevil politování nad odchodem Hany Marvanové z pozice náměstkyně ministra spravedlnosti České republiky a potvrdil rozhodnutí politických špiček své země pojmenovat podle Hany Marvanové novou severokorejskou neřízenou střelu. (NMg č.272)

Dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová odpověděla úpřímně na výtky některých českých poslanců, že se přestěhováním do Monaka snaží vyhnout odvádění nezanedbatelných daní. Podle jejího vyjádření dává přednost tomu prohrát v Monte Carlu své poctivě vydělané peníze v ruletě, která má v porovnání s výběrem daní v České republice mnohem jasnější a jednodušší pravidla a figuruje v ní jediná nula. (NMg č.277)

Podle návrhu nového služebního zákona už nebudou smět státní úředníci odpovídat na poděkování zlehčujícími slovy "Není zač," a už vůbec ne citově zabarveným "Rádo se stalo", ale výhradně jenom neutrálním "Služebník". (NMg č.278)

Podle meteorologů letos teplo vydrží až do poloviny listopadu, kdy se podle dlouhodobé předpovědi očekává snížení dodávek zemního plynu z Ruska. (NMg č.281)

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová předpokládá i další nárůst minimální mzdy. Od ledna by měla být minimální mzda 9 200 Kč a ministryně očekává její další navýšení na částku přes 11 000 Kč. "Ráda bych, aby navyšování bylo tak rychlé, že minimání mzda někdy kolem roku 2019 předstihne mzdu průměrnou." (NMg č.283)

Státní podnik Lesy České republiky vydal pražskému arcibiskupství v rámci církevních restitucí pozemky s bájnou horou Blaník. Dále se jedná o tom, zda součástí restitucí budou i blaničtí rytíři. Podle právních expertů bude rozhodující, budou-li rytíři považováni formálně za blanický mobiliář nebo naopak za samostatnou nemovitost, čemuž by napovídal fakt, že se zatím rytíři v české historii ani jednou nepohnuli, i když už bylo národu všelijak. (NMg č.284)

Vedení Českých aerolinií nadále trvá na propouštění svých zaměstnanců. Po komplikovaném jednání se zástupci odborů ale manažeři souhlasili alespoň s kompromisem, že nebudou své zaměstnance vyhazovat během letu. (NMg č.284)

Po doběhu své pravděpodobně opravdu poslední Velké pardubické se nechal žokej Váňa slyšet, že do budoucna uvažuje o kandidatuře do Senátu. Hlavním argumentem pro toto rozhodnutí je prý skutečnost, že senátoři tráví většinu pracovního času při jednání v prostorách konírny, takže by si pan Váňa mohl s sebou brát do práce svého oblíbeného Tjumena. (NMg č.286)

Společnost pro šíření české kultury v zahraničí vyhlásila výsledky prestižní soutěže o nejoblíbenější českou píseň v cizině. "Velký ústup ze slávy zaznamenala dlouho velmi populární Škoda lásky, která jako polka zvítězila jen u nacionalisticky orientovaných Poláků," řekl nám hlavní organizátor soutěže. "Jinak ve většině zemí vyhrála Gottova a Svobodova Včelka Mája; výjimkou byla jen Itálie, kde překvapivě zvítězila především mezi fanoušky fotbalového týmu AS Roma oblíbená česká píseň Já ne, já ne, Totti, Totti!" (NMg č.289)

Velký úspěch a mezinárodní uznání zaznamenalo české školství v rozsáhlém srovnání znalostí z oblasti počítačové a informační gramotnosti. V porovnání několika desítek zemí světa totiž čeští osmáci jednoznačně zvítězili a nechali daleko za sebou své vrstevníky z ekonomicky mnohem vyspělejších zemí. Předseda Svazu českých chovatelů uvedl, že podobný znalostní náskok přitom máme nejen u osmáků, ale i v kategorii potkanů, myšic a plchů, protože má Česká republika mimořádně propracovaný systém specializovaného vzdělávání hlodavců a o malé české počítačové specialisty je zájem po celém světě. (NMg č.290)

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění je většina občanů České republiky přesvědčena, že prezident Miloš Zeman doslova dýchá za české národní zájmy. Domnívají se však, že by bylo lepší, kdyby dýchal na druhou stranu. (NMg č.291)

Předseda Svazu českých neandrtálců se velmi tiše ohradil proti té pasáži vánočního poselství prezidenta Zemana, ve které se uvádí, že se neandrtálci dorozumívají řevem. "Domnívám se navíc, že přirovnání neandrtálců k prezidentovým oponentům je jen politováníhodné nedorozumění, protože podle mých informací drtivá většina členů našeho svazu českého prezidenta bezvýhradně podporuje." (NMg č.294)

Od Nového roku se začíná uplatňovat nižší sazba daně za knihy, což by podle ekonomů mělo povzbudit aktivitu nakladatelů. Pesimisté však upozorňují na to, že by vyšší poptávka po levnějších knihách mohla být kompenzována nepříznivými důsledky snížení cen v lékárnách prodávaných přípravků proti knihomolům. (NMg č.295)

Krteček se stal oficiálním maskotem březnového halového mistrovství Evropy v atletice. Původně měl být maskotem hokejového světového šampionátu, ale pořadatelé mistrovství světa se nedohodli s majiteli práv. Na druhou stranu se hokejovému šampionátu podařilo získat práva na oblíbený bojový pokřik fanoušků "Kdo neskáče, není Čech!", které teď fanoušci evropské atletiky používat nesmějí. "Nám tahle skutečnost příliš nevadí," řekl nám mluvčí organizačního výboru. "Protože se nám podařilo získat Krtečka, naši marketingoví kreativci vytvořili pro atletické fanoušky zcela nový a originální český slogan: "Kdo nehrabe, není krtek!" (NMg č.296)

Aktivita teroristických bojůvek militantních náboženských uskupení v posledních dnech sílí. Bojovníci z řad budhistické fundamentalistické organizace Nirvanah Forever obsadili v centru New Yorku světovou centrálu Hnutí anonymních workoholiků. Deset členů jedné z terapeutických skupin bylo násilím donuceno k naprosté nečinnosti a je už několik hodin drženo jako rukojmí v ponižující pozici lotosového květu. (NMg č.297)

V nově připraveném dlouhodobém územním plánu rozvoje Prahy se objevilo několik nových kontroverzních staveb. "Je naší profesní povinností dívat se na velmi dlouhou dobu dopředu a předvídat budoucí vývoj v mnoha oblastech," řekl mluvčí úřadu hlavního architekta. "Mnozí lidé bohužel nedokážou vidět dál, než na špičku svého nosu, proto jsme určité námitky proti dostavbě Minaretu svatého Víta na Hradčanech tak trochu očekávali." (NMg č.298)



Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat i na starší glosy, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících odkazech dva předcházející jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v Nedělních miniglosách, publikováno.


Muž, na kterého se mělo zapomenout

5. února 2015 v 22:55 | Petr Vápeník |  Připomenutí
Rubrika "Připomenutí" obsahuje zatím za poměrně dlouhou dobu své existence pouze dva články: První o Jiřím Voskovcovi (Kohopak mám asi na mysli) a druhý o režiséru Miloši Formanovi (Vzpomínka na filmy Miloše Formana). Proto se po létech sluší přidat třetí korálek na zatím jen chudičký náhrdelník postav, které si mne získaly jako svého fanouška. Ale zatímco u Jiřího Voskovce bylo snadné připsat, že šlo o vynikajícího divadelníka, herce a režiséra, a Miloš Forman je skvělým režisérem jaksi z definice, o třetím muži, jehož nastávající výročí chci dnes připomenout, je velmi obtížné krátce napsat, čím vlastně byl.

Pro mne byl cosi jako skutečně existující Jára Cimrman, protože byl úspěšným dirigentem, dramatikem, fotografem, písničkářem, cestovatelem, filmovým producentem, skladatelem operet, mořeplavcem, operním tenorem, trampem, kameramanem, padělatelem brazilského pasu a na konci svého života i obchodníkem se zdravou výživou. A protože mimo to vše byl i českým exulantem, který svou rodnou zem (byť se vlastně narodil ještě v Rakousku - Uhersku) v roce 1947 opustil, byl nastupujícím režimem, který měl ke svobodě diametrálně odlišný vztah než on se svou nepokojnou cestovatelskou duší, odsouzen k zapomenutí.

Přiznávám se ke své neznalosti, že jeho jméno jsem poprvé uslyšel až jako (věkem) značně dospělý muž v souvislosti s jeho cestovatelskými aktivitami v povodí Amazonky. V té době již byl tento muž několik let mrtev a do své vlasti se vrátil až po smrti, aby zde byl alespoň pohřben. Četné pozůstatky dokumentující jeho neobyčejný život jsou dnes v muzeu ve Zlíně a lidé, kteří by se o něm rádi něco nového dozvěděli, litují, že se nikdy nedostal (nebo jen neodhodlal?) k tomu, aby sepsal své vzpomínky.

Na své životní pouti se seznámil s řadou mimořádných a slavných lidí; osobně např. spolupracoval s Ernestem Hemingwayem i s Thorem Heyerdahlem. Vyhrával renomované soutěže dokumentárních filmů, léta řídil jeden jihoamerický státní symfonický orchestr, a byl jedním z mála lidí, kterým se na cestách podařilo zachytit legendární cestovatelské duo Hanzelka - Zikmund na společné fotografii (jinak téměř vždy fotil jeden nebo druhý z nich :-)).

Dnes jeho jméno přece jen pomalu proniká do širšího povědomí a je možné, že se to ještě více podaří v souvislosti s jeho nadcházejícím výročím. Znáte odpověď na otázku, jak se onen pozoruhodný český světoběžník, který dokázal uspět v řadě zemí a v řadě oborů, jmenoval? A uměli byste pojmenovat asi největší z jeho písničkářských "hitů"? Byť to žánrově není zrovna šálek mého čaje, znám tu píseň mnohem déle než jejího autora a dost bych se divil, kdybyste ji vy neznali a nedokázali zazpívat.

Jiří Kolář - Koláže v Muzeu Kampa

2. února 2015 v 20:07 | Petr Vápeník |  Výstavy

V sobotu jsem původně chtěl vyrazit na nějakou fotovýpravu, ale po jasném ránu u nás oblohu zatáhla tmavá mračna a začalo jemně sněžit. Na focení tedy nic moc světlo, zima (aspoň pocitově) jako kdyby Berounka byla sibiřskou řekou, tak jsem nakonec jen vložil foťák (s jediným objektivem) do batohu, stativ jsem nechal stát v koutě a rozhodl jsem se podívat se na to, jak svou výtvarnou práci odvádějí profesionálové: Vyrazil jsem na výstavu - tam bývá teplo, k vidění jsou zajímavé věci a ještě potkáte dost lidí, kteří se tváří jako bezbranní intelektuáové, ale můžete od nich snadno chytnout virózu. Nebo - v rámci reciprocity - oni od vás.

Je mým zvykem chodit na výstavy na poslední chvíli - tentokrát jsem přišel dokonce pár minut "po dvanácté", naštěstí výstava, která na Kampě začala už v září a která měla důstojně připomenout sté výročí narození básníka a kolážisty Jiřího Koláře, byla prodloužena o tři týdny až do 8.února. K vidění jsou především díla z 60. a 70. let 20. století, kdy jméno Jiřího Koláře získalo postupně světové renomé, což vyvrcholilo výstavou v Guggenheimově muzeu v New Yorku. Díla z této výstavy také zakoupili Jan a Meda Mládkovi, kteří udržovali s Jiřím Kolářem dlouhodobé osobní přátelství a jejich sbírka nakonec dosáhla asi 250 artefaktů, z nichž podstatná část je k vidění na Kampě.

Je těžké o dílech Jiřího Koláře psát, úplně nejlepší je prohlédnout si je a nechat se uchvátit umělcovou neobyčejnou surrealistickou fantazií (fotit se na výstavě samozřejmě nesmí, jinak bych ukázal příklady). Nemůžu říct, že bych nějak výrazně horoval pro obor koláží, byť je to docela oblíbená disciplína i mezi umělci jiných profesí. V Kolářově podání jsou ale koláže - aspoň pro mne - něco úplně specifického. Není to nijak podivné, vždyť Jiří Kolář je naprostým klasikem této umělecké disciplíny, který dokonce řadu kolážových technik sám vymyslel a pojmenoval a jsou to někdy techniky velmi pozoruhodné. Zatímco standardní vystavené koláže mne příliš nenadchly, protože nejsou úplně mým šálkem čaje, byl jsem jako divák nadšený především z Kolářových chiasmáží, roláží, muchláží a antikoláží.

Chiasmáže jsou tvořeny z útržků či ústřižků různých textů či jiných znaků (např. notového zápisu), spojených do nové struktury, přičemž jako celek má dílo ještě další význam. Na výstavě je možné si prohlédnout např. chiasmáž z latinských textů, ze kterých vystupuje reliéfní portét (Portrét), z francouzských textů složených do soustředných kruhů kolem kolážového objektu slunečnice (Pocta van Goghovi - Slunečnice), z arabských textů, ze kterých vystupuje ornamentální čtverec (Čtverec) nebo z textů židovských doplněných reliéfy ženy v různých podobách a na různém pozadí (Vzorník).

Zajímavé jsou i ironické pseudoprvomájové nápisy na textiliích (Vždy jen ku předu a nikdy zpět) a rozpínací koláže, kdy je koláž schovaná za zipem (např. Laškující dívky - Dědův odkaz). Vlastní koláží je v tomto případě většinou tzv. roláž, ve které se tvary rozpadají na pásky, přičemž často jsou touto technikou do sebe vnořeny dva obrazy (např. Milostná hra), zaujala mě i Kubománie s obrazem fragmentovaným do kostiček. Značnou spolupráci diváka pak vyžadují Kolářovy antikoláže, ve kterých naopak ve známých obrazech něco podstatného chybí - klasickým příkladem je autoportét celníka Rousseaua - ovšem bez umělce (Čekání na Rousseaua), nebo zátiší s vázou bez vázy (Čekání na vázu). Uznejte - autoportét bez autoportrétovaného - to už je asociace vyššího stupně, ale aby se divák tímhle výborným nápadem pobavil, je dobré mít aspoň částečnou představu, jak vypadá původní obraz :-).

Nepříliš zajímavé pro mne byly umělcovy konfrontáže a reportáže z 50. let, ale tohle téma mi bohatě vynahradily mé oblíbené muchláže, kdy původní obraz je umělcem zmuchlán a zase částečně vyrovnán, čímž vzniknou podivuhodně zborcené tvary běžně známých předmětů či staveb (Katedrála nebo Lokomotiva), objekt tím zásahem jako by ztratil svou běžnout funkčnost a účel a - vykolejený z normálního běhu věcí - se stává objektem ryze výtvarným. Jednou z vystavených muchláží je i Kolářův autoportrét.

Z výstavy jsem si kromě dobré nálady a dojmů odnesl i poučení - netýká se však kupodivu možností využívat ve svých fotografiích kolážové techniky. Až totiž budu zase ráno vstávat a půjdu se spánkem zmuchlanou tváří kolem zrcadla, budu díky Jiřímu Kolářovi a jeho muchlážím vědět, že se na sebe nemám dívat jako na zoufalý pozůstatek neklidné noci, který je třeba za každou cenu nějak opravit, ale jako na nádherné a obdivuhodné umělecké dílo :-).

Nedělní miniglosy č.299

1. února 2015 v 13:38 | Petr Vápeník |  Nedělní miniglosy

Během jediného víkendu přišli dva čeští sportovci o medaile na vrcholných šampionátech kvůli pádům. Jak krasobruslař Michal Březina, tak i cyklokrosařka Kateřina Nash měli v rozhodujících chvílích každý dva pády, a skončili tak těsně pod stupni vítězů. Někteří zahraniční experti se domnívají, že to je způsobeno tím, že Češi mají ve svém jazyce pádů příliš mnoho, což se musí nutně odrazit i ve sportu. "Němci mají třeba oproti českým sedmi ve svém jazyce jen čtyři pády, takže je logické, že i při sportování padají méně často," řekl nám jeden ze zastánců této teorie. "A to ani nemluvím o Italech, kteří - jak mi potvrdil jeden z odborníků na severoitalské řeky - mají dokonce jenom jeden jediný Pád."
-----------------------
Řecko odmítlo ústy svého nového levicového premiéra Alexise Tsirase splácení svých dluhů, protože podle řeckých voličů je splácení mnohem nepříjemnější než půjčování, takže pokud se Evropská unie v tomto ohledu nezreformuje k obrazu řeckých občanů, Řecko raději vystoupí z eurozóny. Evropská unie bude Tsirasův podnětný návrh ještě analyzovat, ale již teď pozvala řeckého premiéra na přátelskou pracovní návštěvu do Kostnice, aby své reformistické názory obhájil při veřejném slyšení před zde jednajícím Evropským koncilem.
-----------------------
Podle rozhodnutí soudu není házení vajec na prezidenta trestným činem, ale maximálně přestupkem. Podle aktérů listopadového vajíčkového útoku se však nedá vůbec hovořit ani o přestupku, protože šlo ve skutečnosti o uměleckou performanci s oficiálním názvem Prezidentská omeleta. Je pravděpodobné, že úplnému ukončení jakéhokoli vyšetřování napomůže i stanovisko editorů Guinessovy knihy rekordů, kteří českým soudům již dokonce potvrdili, že vyhověli žádosti performerů a po podrobném přezkoumání a srovnání s četnými konkurenty zapsali listopadovou akci na Albertově do slavné knihy jako nejarogantnější prezidentskou omeletu na světě.
----------------------
Barrandovské terasy by se měly začít konečně rekonstruovat, přičemž oprava původních architektonicky cenných objektů bude probíhat souběžně s dostavbou hotelových prostor. Zajímavé bude sledovat, jestli se po zahájení provozu zrekonstruovaného areálu stane z Barrandovských teras opět místo setkávání společenské smetánky, jako tomu bylo za prvorepublikových dob. Na náš e-mailový dotaz nám vlastník objektu odpověděl, že osobně dává před Smetánkou přednost Dvořáčkovi.
----------------------
Na rozdíl od evropského centrálního bankovnictví, kde - zdá se - půjde v příštích letech o jednoznačně preferovanou "trendy" variantu dalšího vývoje, bude v ledním hokeji kvantitativní uvolňování hodnoceno stejně jako již existující zakázané uvolnění, tzn. bude následovat přerušení hry a její vrácení do obranného pásma kvantitativně uvolňujícího bez možnosti střídání v jeho týmu. Zdá se tedy, že zatímco doteď se o tomto tématu v evropských institucích celkem normálně jednalo, teď už se bude v Evropě stále jenom vhazovat.


Milí čtenáři, už příští týden společně oslavíme jubilejní třísté vydání Nedělních miniglos. Jako obyčejně bude jubilejní vydání obsahovat padesát vybraných glos z čísel 201 až 299. Které miniglosy z téměř pěti stovek uveřejněných v posledních dvou letech "postoupí" do již třetího speciálního výběru? Bude to v průměru jen každá desátá glosa, proto bude zajímavé zjisit, zda to budou ty opravdu nejvtipnější. Objeví se ve výběru právě vaši "favoriti"? O tom se přijďte přesvědčit na vlastní oči příští neděli. V únoru mimochodem oslavíme nejen třísté vydání Nedělních miniglos, ale i neuvěřitelných šest let s tímto blogovým týdeníkem! PŘIJĎTE SI PŘÍŠTÍ NEDĚLI PŘEČÍST JUBILEJNÍ VÝBĚROVÉ VYDÁNÍ NEDĚLNÍCH MINIGLOS!

Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos a chtěli byste se podívat na zatím existující starší vydání, můžete si kromě kompletních archívních článků přečíst na následujících odkazech dva předcházející jubilejní výběry toho nejlepšího, co bylo zatím v Nedělních miniglosách, publikováno. Již za 14 dní k těmto dvěma výběrům z prvních dvou set vydání přibude i výběr ze třetí stovky. Těším se na vaši návštěvu.