J.S.Bach, F.Busoni - Chaconne

26. června 2015 v 22:23 | Petr Vápeník |  Hudba

Kdysi jsem tady na blogu psal, že se už delší dobu snažím po maličkých krůčcích nacvičit jednu rozsáhlejší a náročnější skladbu pro klavír. Myslím, že dnes je vhodný čas pro to, abych ukázal výsledek svého docela dlouhodobého snažení nejen těm, kteří jsou mi nejbližší, ale i tady na blogu. Vůbec poprvé tedy dnes přidávám na blog i něco jiného než text nebo fotku.

Všechno to začalo v říjnu pro mne naprosto neobyčejného a kouzelného roku 2013, kdy jsem se rozhodl, že se pokusím přemluvit dávno zdřevěnělé ruce, které kdysi - velmi nerady a se sebezapřením - hrávaly na klavír v plzeňské lidušce a které se s piánem, jemuž věnovaly jen minimum času (a výsledky podle toho taky vypadaly), na dlouhých 30 let úplně rozloučily. V roce 2010 jsem chtěl udělat radost nemocnému tátovi a začal jsem trochu hrát, abych mu mohl nahrát pár menších skladbiček, ale poté jsem opět se soustavnějším hraním přestal. V rozpoložení, kdy jsem byl schopný zahrát si tak maximálně "Kočka leze dírou", jsem se rozhodl nacvičit naopak něco rozsáhlého a ne úplně jednoduchého, hlavně proto, abych sám na sobě vyzkoušel, jestli by to vůbec šlo - bez toho, aby člověk dřel u nástoje celé dlouhé dny. Prostě jen po maličkých vytrvalých každodenních krůčcích podobně jako se z maličkého batolete stane postupně v průběhu let velký a sebejistý chodec na trase Praha-Prčice :-).

Vždycky jsem rád poslouchal skladbu Chaconne, původem od J.S.Bacha, v úpravě F.Busoniho. Slyšel jsem ji mockrát s různými interprety, líbila se mi a hlavně - ani v nejmenším jsem si nedokázal představit, že by to mohlo zrovna mýma rukama opravdu jít. Zkusil jsem ale, jestli se dají najít noty na internetu, a zjistil jsem, že ano. A začal jsem postupně noty louskat a přesvědčovat své prsty, že od "ovčáků" k tomuhle Bachovi je vlastně jenom kousek :-). Každý den chvilku, aspoň pár taktů.

Věřím, že budete k nahrávce milosrdní po klavírní i zvukové stránce, nejsem pianistou ani zvukařem a kdybych nějakému profíkovi líčil postup nahrávání, potrhal by se smíchy, protože to byly opravdu postupy z dob "krále Klacka". Mám docela ucházející hudební sluch, takže dobře vím o spoustě chyb a nedodělků. Ale protože pevně věřím, že tady na blogu se nahrávka nedostane ani k profesionálním klavíristům ani k profesionálním zvukařům, troufnu si ji sem pro pár blogových známých dát. Loňskou verzi měl dlouho příležitost slyšet jen jediný člověk, tu letošní - přece jen o něco kvalitnější - můžou slyšet všichni, kteří sem zavítají na návštěvu a udělají si chvíli času, protože skladba není nijak drobná.

Je fascinující zkušeností, jak jednotlivé takty pomaličku a postupně přecházejí do prstů, jak po sto zoufale neúspěšných pokusech se po sto prvé zčistajasna něco "zlomí" a najednou to jde. Jako kdyby ve věcech, o které je člověk ochotný opravdu usilovat, neexistovaly nepřekonatelné překážky, jako by nic nebylo nemožné.

Nahrávka ještě samozřejmě není ani zdaleka ve stavu, aby s ní tak tvrdohlavý člověk, jako jsem já, byl spokojený. Ale třeba za rok, za dva, kdoví... :-)




Pozn.: Protože - jak jsem se dozvěděl - přestal blog.cz podporovat vložená videa, bohužel si nemůžete přehrát původní soubor. Nahrávka je k dispozici na odkazu: Bach/Busoni: Chaconne - Petr Vápeník
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. června 2015 v 22:32 | Reagovat

Bacha miluju a tohle je zas něco jiného než varhany. Přiznávám že jí neznám ale je překrásná! A tobě to člověče jde krásně od ruky :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 26. června 2015 v 22:43 | Reagovat

Dnes už jsem do nedala, ale vrátím se a doposlechnu. Některé jiskřivé pasáže by mi teď odehnaly spánek.
Úplně tě vidím. Klobouk dolů, prstíky to daly a mozek zvládl. Teď jde pomalejší melodie, asi to doposlouchám. Děkuji za koncert

3 Janinka Janinka | E-mail | Web | 27. června 2015 v 8:07 | Reagovat

Ale podívejme se, to je mi překvapení,
nepřestáváš mě udivovat! :-)

4 babi babi | 27. června 2015 v 8:23 | Reagovat

BRAVO standing ovation

5 Robka Robka | Web | 27. června 2015 v 8:36 | Reagovat

Klavír je nesmírně krásný nástroj. Skladbu v tvém podání jsem si poslechla a asi se k ní ještě vrátím. Nejsem sice profesionál ani zvukový expert, ale myslím, že je to velmi dobrý výkon. Moc se mi to líbilo, díky.

6 Jarka Jarka | Web | 27. června 2015 v 9:05 | Reagovat

Přiznám se, že na YouTube bych si tento žánr nevyhledala, ale ve tvém podání jsem skladbu vyposlechla úplně celou a smekám. Začalo to trochu líně a pak se prstíky rozjely po klávesách a kouzlily krásné melodie, u kterých bylo milo setrvat. :-)

7 Miloš Miloš | Web | 27. června 2015 v 9:11 | Reagovat

Obdivuhodné, nejen, že skladba je velká rozsahem, ale v některých pasážích velmi obtížná.

Zajímalo by mě, na jaký nástroj jsi ji nahrál. Myslím, že jsi někdy dřív zmiňoval elektronický klavír. Ten bych si chtěl koupit, protože kdysi jsem s velkým nadšením hrál na klavír a s přestěhováním do paneláku s tím ze dne na den musel přestat.
Možná při osobním převzetí výherní fotografie tě vyzpovídám.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 27. června 2015 v 9:11 | Reagovat

Na SK říkají: dobrá práca prstov.

9 Čerf Čerf | E-mail | 27. června 2015 v 12:06 | Reagovat

[1]: On to samozřejmě není čistokrevný Bach. Původní Bachova skladba byla pro housle, klavírní úprava je od Busoniho z konce 19.století, takže jde vlastně o spojení dvou stylů. Myslím, že by se Johann Sebastian divil, kdyby své dílo slyšel :-).

[2]: Legrace byla, když jsem se vrátil z Japonska a po těch pěti týdnech klavírního nicnedělání jsem musel zase začít louskat znovu noty a chvíli trvalo, než si mozek vzpomněl :-).

[3]: Tohle jsem si dělal úplně "bokem" jako určitou formu zvláštního osobního dárku, takže trošku překvapení to být mělo :-).

[4]: No, na standing ovation to zrovna není, ale děkuji. Je tam nedostatků jako máku, ale už to aspoň drží maličko pohromadě (byť nahrávané je to z praktických důvodů po částech, což je na zvuku samozřejmě znát).

10 Čerf Čerf | E-mail | 27. června 2015 v 12:13 | Reagovat

[5]: Děkuju za vyslechnutí i poděkování :-)

[6]: To je hezké, žes vydržela, i když to není úplně tvůj žánr. Děkuju a k poděkování se přidává i Johann Sebastian s Ferrucciem :-)

[7]: Určitě si o tom rád popovídám, zkušenosti jsou bohaté :-)

[8]: No, vzhledem k tomu, že používám čistě intuitivní prstoklady, učitel hudby by se z těch mých prstolamů šel nejspíš opít :-)

11 Jitka Jitka | E-mail | 27. června 2015 v 14:08 | Reagovat

Jste všestranně nadaný člověk. I když hudbě moc nerozumím, mám ji velmi ráda, a ta vaše nahrávka byla prostě krásná.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. června 2015 v 15:28 | Reagovat

Dovedu ocenit hru aspoň z pohledu více méně hráčky na klavír. Nemáme sice elektronický, který zní poněkud jinak než ten náš , ale toto provedení se k Bachovi hodí. Tipuji, že jste chodil do Lidušky  o něco déle než náš syn- 7 let a dál už se mu chodit nechtělo, protože nastoupil do Gymnázia a chodil do výtvarky k akademickému malíři Lubičovi. To se mu líbilo víc. Já jsem do Lidušky na klavír chodila 3 roky, ale pak jsem podle not dost poctivě cvičila- spíš jednodušší skladby- valčíky, etudy, ale moc ráda podle sluchu všechny písničky. Jsem spíš takový šumař nikoliv takový pianista jako vy. Skladbu jsem si poslechla docela s radostí, ráda jsem chodila na koncerty u nás pravidelně  pořádané.Díky, jste výborný.

13 userka userka | E-mail | Web | 27. června 2015 v 16:04 | Reagovat

Jak už jsem ti někde říkala, klavír/piano/klávesy mě fakt lákají. Hrozně ráda bych se to naučila aspoň trošku. Takže tě obdivuju, že tohle dokážeš. Já si bohužel ani nedokážu představit, jak moc pracná skladba to je. Oceňuju ale i tak ;)

[7]: Miloši, už sis vybral výhru? Jestli můžu bejt zvědavá :)

14 Čerf Čerf | E-mail | 27. června 2015 v 16:14 | Reagovat

[12]: Taky jsem to na lidušce zabalil po prvním stupni, tedy ve čtrnácti, když jsem šel na gymnázium. Byl jsem všechno, jen ne poctivý žák, dokonce jsem občas chodil "za hudebku" a cvičení jsem se vyhýbal, jak to jenom šlo; paní učitelka to se mnou neměla vůbec jednoduché. Jsem rád, že se vám skladba líbila.

[11]: To mě moc těší, že se nahrávka líbí, i když do všestranna mám opravdu hodně daleko. Jejda, říkám si: Netykali my jsme si? :-)

15 Miloš Miloš | Web | 27. června 2015 v 18:52 | Reagovat

[13]: Ještě ne, zítra bych chtěl trochu prozkoumat Petrův archiv a už dát vědět, z prvního náhledu bych vybral nějaký vodopád na Bílé Opavě.

16 userka userka | E-mail | Web | 27. června 2015 v 18:59 | Reagovat

[15]: Je to těžký rozhodování. Já mám tři favority, ale pořád se nemůžu rozhodnout :) Nejspíš to vyhraje borovičková kůra, i když snímky z kouzelné zahrady jsou taky krásný.

17 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. června 2015 v 23:22 | Reagovat

Tak mě se to líbí :-) Jen mi to přijde takové smutné...

18 Čerf Čerf | E-mail | 28. června 2015 v 2:08 | Reagovat

[13]: Taky je vidět, že mě klavír láká, i když jsem ho dlouhé roky jen poslouchal a sám nehrál. A myslím, že začít se dá vždycky.

[15]:[16]: Na obojí výběr už se těším!

[17]: No, je to v d moll, takže není divu. Ale závěrečný akord celé skladby je na vůli interpreta, jestli ten dá přednost molovému nebo durovému zakončení. Já jsem každopádně optimisticky zvolil dur :-).

19 userka userka | E-mail | Web | 28. června 2015 v 2:12 | Reagovat

[18]: Poslední akord je na vůli interpreta? Jak to? To je nějaký pravidlo? A proč? :) To je zajímavý!

20 Čerf Čerf | E-mail | 28. června 2015 v 2:22 | Reagovat

[19]: Autor uvádí dvě varianty, ze kterých je možné si vybrat. Kromě posledního akordu je to tam ještě na několika dalších místech.

21 userka userka | E-mail | Web | 28. června 2015 v 2:26 | Reagovat

[20]: Ahá! Já myslela, že je to tak úplně pokaždý a kdykoli o:) Každopádně dík za pozitivně laděný dur ;)

22 Miloš Miloš | Web | 28. června 2015 v 10:10 | Reagovat

[18]: D moll je oblíbená tónina, skladby v ní zní monumentálně, je v ní např. i Bachova Toccata a fuga, Goldův Exodus a pokud jsem to už po dlouhých letech nehraní nezapomněl, i hlavní téma z Čajkovského Labutího jezera.

23 Heriette Heriette | Web | 28. června 2015 v 10:15 | Reagovat

Páni, vážně obdivuji, že vám to šlo takhle po letech. A nádherná skladba - asi dám Bachovi ještě šanci.

Já na svých prstech pozoruji každé prázdniny strávené mimo klavír - a to jsem bývala poctivý liduškář! Absolvovala jsem oba stupně, i když přímo s pianem až ten druhý. Teď už asi půlrok bojuji s třetí větou Beethovenovy Sonaty č. 14, ale jak jezdím ze školy domů jen na víkendy, tak to dosti trvá. Nicméně, děkuji za motivaci. :)

24 Miloš Miloš | Web | 28. června 2015 v 10:22 | Reagovat

[22]: To poslední asi spíš bude v a moll.

25 Van Vendy Van Vendy | Web | 28. června 2015 v 11:26 | Reagovat

Díky tobě jsem objevila další skladbu, kterou jsem neznala. A zahrané je to dobře. Sice nejsem expert na hudbu, ale dovedu si představit, jak náročné je skloubit hru na obě ruce (kdysi jsem taky hrála na klavír, ale myslím jenom rok a láká mě to znovu zkusit).
Začátek je takový příjemně pomalý, téměř relaxační, ale pak se to rozjíždí do velmi emotivných a bouřlivých sekvencí. Máš opravdu můj obdiv, je to náročná skladba! Ať v dur nebo v moll.

26 Čerf Čerf | E-mail | 28. června 2015 v 11:53 | Reagovat

[21]: Mně se tam durový akord líbil víc právě tím, že jde proti ladění celé skladby, jako by v tom konci zároveň otevíral novou cestu :-). Zkoušel jsem obojí a nebylo to pro mě žádné velké dilema.

[22]: Mně d moll celkem vyhovuje, není to nijak extrémně těžká tónina na hraní a přitom - jak to říct - nezní lacině :-).

[23]: Troufnu si tady v blogovém světě navrhnout tykání, šlo by to? Jestli ano, řekl bych, že jsi ve srovnání se mnou tím druhým stupněm úplný profík! A třetí věta z Beethovenovy "Moonlight sonáty" je taková pecka, že bych si na ni se svou mizernou technikou nikdy netroufnul. Tak držím moc palce, ať se ti daří a dej vědět!

[25]: Ono je to ve skutečnosti víc než 30 variací, které vycházejí z úvodního tématu, do kterého se na konci zase vracejí. Jenže k tomu částečnému nadhledu se teprve teď po roce a půl dostávám, protože doteď jsem se snažil především o to, aby se mi při hraní nezapletly prsty :-). Co je zajímavé, že když jsem to poslouchal s různými interprety, úplně nejmíň se mi líbilo provedení samotného Busoniho, které se mi zdálo nejvíc postavené na vnějším efektu a oslňování posluchače.

27 Miloš Miloš | Web | 28. června 2015 v 13:24 | Reagovat

[26]: Petře, Měsíční sonáta je op. 27, č. 2. Náhodou to vím, protože o tu jsem se v dobách svého hraní také pokoušel, tedy kromě 2. věty, která mně připadala dost nezáživná, i když třeba Liszt ji vyzdvihoval nejvíc, podle něj je "kvítkem mezi dvěma propastmi".

28 Heriette Heriette | Web | 28. června 2015 v 13:24 | Reagovat

[26]: Samozřejmě, jsem pro tykání. :)) Jen že raději vždycky zbystřím, jakmile se v komentářích tyká i vyká... nerada působím faux pas. :)

A do profíka mám dosti daleko. :D Ten první stupeň jsem absolvovala ještě na keyboardu, takže mi pak asi rok trvalo, než jsem si na klavír vůbec zvykla. A vlastně se doteď k němu učím správně chovat. A děkuji za přání, ta sonáta je kláda. Trvalo mi pár víkendů, než jsem ji vůbec přečetla celou. (Ale já jsem netrpělivka a v návalech frustrace vrhám notami. :))

29 Miloš Miloš | Web | 28. června 2015 v 13:26 | Reagovat

[27]: Možná jsem to špatně pochopil a jde o 14. sonátu z těch 27, co složil. Samostatné číslování sonát neznám.

30 Heriette Heriette | Web | 28. června 2015 v 13:27 | Reagovat

[27]: ...áno, myslíme všichni tři tu samou. Sonata č. 14, op. 27 č. 2 i Měsíční je jedna a tatáž.

31 Čerf Čerf | E-mail | 28. června 2015 v 17:58 | Reagovat

[29]: Ten op.27 jsou vlastně dvě klavírní sonáty pohromadě, sestává se sonáty č.13 (to je op.27, č.1) a sonáty č.14 (to je op.27, č.2). Je to trochu komplikovanější, ale důležité je, že myslíme všichni tu samou :-)

[28]: Já si tu zatím tykám se všemi kromě jedné výjimky, kde si to netroufnu navrhnout :-) V moc pěkném provedení jsem tu sonátu slyšel nedávno na Pražském jaru, kde ji hrál výtečně Murray Perahia.

[27]: Mně se zrovna druhá věta moc líbí, ale chápu, že tobě může připadat příliš odlehčená - na Beethovena :-).

32 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 29. června 2015 v 12:10 | Reagovat

Já nestačím zírat, skutečně ti to jde. :- )Máš talent na všechno, na co sáhneš. :-)

33 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 29. června 2015 v 19:18 | Reagovat

Jsi borec. Paráda! Existuje něco, co ti nejde? ;)

34 Čerf Čerf | E-mail | 29. června 2015 v 19:57 | Reagovat

[32]: Tak to samozřejmě není: Přál bych ti vidět věci, na které jsem sáhnul, přestože pro ně talent nemám :-)

[33]: Pochopitelně, je toho spousta, co mi nejde. Ale když mi na některých opravdu záleží, snažím se o ně znovu a znovu.

35 slunecnyden slunecnyden | 30. června 2015 v 20:38 | Reagovat

Jéje, a pro mě je to motivace... Prostě to taky dám .-) Úžasné!

36 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 1. července 2015 v 8:53 | Reagovat

[34]: Nevěřím. :-)

37 Teeda Teeda | Web | 10. července 2015 v 1:30 | Reagovat

No páni. Má úcta. :)

Jako malá, když jsem usínala na chalupě, hrál táta na dobrou noc vždy Bachovu sonátu Měsíční svit. Je to pro mě jedna z nejkrásnějších klavírních skladeb a dodnes si pamatuji, jak hrál na veliké křídlo v pokoji a u toho rychle otáčel zažloutlé notové stránky skladby. Také byla pěkně rozsáhlá. Myslím, že čtvrthodinku ji rozhodně vždy hrál než zazněl poslední tón.

Přeji dál trpělivost k vypilování chyb, které já neslyším :D, a hlavně přeji vůli pokračovat v dalších výzvách. :)

38 Teeda Teeda | Web | 10. července 2015 v 1:31 | Reagovat

[37]: Beethovenu (myslím Beethoven, píšu Bach) ,)

39 Čerf Čerf | E-mail | 10. července 2015 v 16:47 | Reagovat

[37]: Počítám, že na dobrou noc bude asi jen první věta z té sonáty. Kdyby se před spaním sonáta zahrála celá, člověk by měl pod tím náporem energie vytřeštěné oči ještě ráno :-). Jo, veliké křídlo v pokoji, to by se mi taky líbilo...

40 Grumpy Grumpy | Web | 30. října 2015 v 11:09 | Reagovat

Páni, vážně smekám, je to úžasné. Opravdu tě obdivuji za nastudování takhle dlouhé skladby s tak odlišnými pasážemi. Vážně, nemám slov.

Bach se mi líbí, ale osobně jsem na jeho hudbu nikdy nebyla, jediné, co jsem byla schopná zahrát, byl Menuet pro Annu Magdalenu někdy v začátcích :-D Klasika mě prostě chytla víc než baroko :-) Zato bývalý (varhaník) Bacha docela válel.

41 Čerf Čerf | E-mail | 30. října 2015 v 18:01 | Reagovat

[40]: To mě těší, že se ti Chaconna líbí. Byla s ní docela práce, to je jasné, ale všechno šlo pomalu a postupně dopředu, žádná křeč. Ale už od léta mám problémy s "tenisovými lokty", tak nemůžu pořádně udeřit do kláves a hraju jen na čtvrt plynu, aby prsty skladbu nezapomněly. Tak jsem před pár dny začal polehounku cvičit jednu Scarlattiho sonátu, ta nepotřebuje takový "ajfr" a dá se hrát i pěkně "při zemi" :-).

Dalo mi trochu práci pochopit správně závěr: Pořád jsem si říkal, kdo je to ten "bývalý varhaník Bacha". Ale už jsem si přešlápl a pomohlo to :-).

42 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 8. dubna 2017 v 11:19 | Reagovat

Takhle přesně jsem to měla já, prázdno a bílo, když se přiloží myš, objeví se "blokovat". Fungovalo mi to video jen z Opery. Stále se nic neděje, takže budeš mít pravdu, že už to asi fungovat nebude.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama