Jak se vyrovnat Sherlocku Holmesovi (vodopády Bílé Opavy)

10. června 2015 v 22:53 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Když jsem jako dítě poprvé objevil kouzlo detektivních knih, zatoužil jsem být Sherlockem Holmesem. Ta inteligence, schopnost dedukce, břitký anglický vtip!... A Watson vždy po ruce! Jenže - vyrovnat se Sherlocku Holmesovi je zatraceně těžké: V inteligenci o pár tříd zaostávám (Kdo ne? V tomhle mají literární postavy určitou výhodu), z druhu lupů na ramenech spolucestujícího ve vlaku nedokážu určit, kolikrát dotyčný navštívil Brighton, a ještě jsem neviděl ani jednoho Angličana, který by nad Nedělními miniglosami hýkal smíchy. Když jsem o víkendu odjížděl na dovolenou do Karlovy Studánky v Jeseníkách, nebyl jsem ani o chloupek blíž svému dětskému snu, tím spíš, že neumím hrát na housle.

Nevěda, že právě v Jeseníkách vyhmátnu slabé místo detektivního idola, vydal jsem se první den pobytu fotit do hlubokého a nádherného údolí Bílé Opavy. Pár fotek už odtud ve výstavní kolekci mám, tak jsem chtěl přidat nějaké nové. Tentokrát jsem ale měl dost času na to, abych se pustil kolem říčky náročnější turistickou trasou (leze se tam každou chvíli po různých žebřících a dřevěných schůdcích, člověk balancuje na úzkých březích a snaží se nesklouznout do vody), jak jsem si pamatoval z návštěvy před devíti lety, trasa je sice náročná, ale v dobrých botách jednoznačně schůdná. A tak jsem stoupal proti proudu hučících vod, abych našel pro oko hezká zákoutí.

Tahle peřej je těsně před největším vodopádem. Na to, jak krátkou cestu má Bílá Opava za sebou, je už pozoruhodně mohutná.



Během cesty jsem potkal všehovšudy pár turistů a to ještě někteří z nich ke kýženým vodopádům Bílé Opavy vůbec nedošli - dva se pustili na cestu v sandálech a byli natolik moudří, že se asi v půlce cesty otočili, a dobrým kumpánem na cestu se neukázal být ani panelákový ratlík další dvojice. Ostatně ani já s naditým fotobatohem na zádech a se stativem v ruce nevypadal na velkého turistu - zálesáka, který má v podrážkách svých kanad otvory přesného tvaru a velikosti, aby mohl z kolejí lépe stírat rosu. Voda vedle mne burácela stále hlasitěji, počet vodopádků a peřejí v korytě utěšené narůstal a já musel stále častěji zastavovat, abych udělal další fotky.

Voda se dere vpřed a podemílá břehy. Co spadne, spadne, v těchto místech je přísně chráněná rezervace. Kousek dál dole po proudu zničila vichřice v roce 2004 několik hektarů smrkového lesa, ale původní horské smíšené pralesy ve vyšších partiích vichru odolaly.



Podobně jako houbař, který hupká lesem od hřiba k hřibu a je mu v tu chvíli lhostejné, jestli tuší, v jakých místech právě je, i já jsem fotil stále nová a nová zákoutí, až... Až se přede mnou objevil vodopád. V porovnání třeba s japonskými velevodopády, o kterých jsem tu psal loni, jde samozřejmě jen o malou českou (lépe řečeno malou slezskou) variantu, přesto mě v tu chvíli ohromila. Dostal jsem se po mokré skále až k vodopádu; pravda, říkal jsem si, že terén je o dost těžší, než si ho pamatuji z první návštěvy před lety, ale když je co krásného fotit, jen nad tím mávnete rukou.

Oblast poblíž vodpodádů Bílé Opavy je docela divoká: bahno (i po dlouhém období sucha, jak tu asi musí být po dlouhodobých deštích?), kluzké kořeny, kameny i klády. Ale je tu krásně a mimo prázdninovou sezónu i klid.



Najednou se mi začalo zdát, že se cesta ztrácí. Bodejť by se taky neztrácela, když poblíž vodopádů byla velmi strmá skála. Tam, tam za tím skalním výčnělkem určitě pokračuje pěšina nahoru, řekl jsem si a přeručkoval skálu. Za skalou ovšem žádná pěšina nepokračovala a nedalo se jít dál. Jen otočit a vrátit se. Jenže, ukázalo se, že co bylo sice těžké, ale proveditelné v jednom směru, na zpáteční cestě je skoro nemožné (aspoň pro mne). Bylo třeba překonat těžké místo, takové místo, na něž se ve slušných horách, které své turisty na potkání nezabíjejí, dávají řetězy. Ze skály crčela voda, nebylo se za co chytit, ve skále byly jen miniaturní stupy, které ještě klouzaly jak plátované ledem. Cepín jsem nechal doma, ale mohu ho dovedně suplovat fotostativem. Tehdy jsem na to přišel: Vyrovnám se Sherlocku Holmesovi svým úchvatným pádem do vodopádu. A jsem tak šikovný, že pro to nebudu potřeboval ani žádného Moriartyho, který se se mnou bude prát, zahučím do vodopádu čistě vlastními silami s laskavou kolegiální dopomocí gravitace.

Jeden boční přítok Bílé Opavy není snad ani regulérním přítokem, ale ze skály zde stékají stovky "čůrků" vody, která se jako říční bezdomovec zatím nezmohla ani na vlastní koryto. Prosím, od nynějška se tahle voda stékající ze "špagetového oltáře" bude jmenovat taky Bílá Opava, aby neměla v občance prázdnou kolonku.



Asi deset minut jsem se odhodlával v místě odkud to zdánlivě nešlo ani na jednu stranu, očima jsem si vytipovával drobné záchytné body a v duchu psal scénář, co budu muset přesně udělat, kam musí přijít jaká noha a kolik těch kroků bude. Počítal jsem své šance a nevycházelo mi to líp než pade na pade a to ještě musí ta zelená lodyha nade mnou vydržet, když se za ni cestou chytnu; čert vem, že je určitě chráněná jako všechno tady - kromě mne. A Watson, právě když by ho člověk nejvíc potřeboval, samozřejmě nikde! Stativ jsem hodil, aby šel napřed. S batohem narvaným objektivy a filtry jsem to neriskl. Tak jo, jdeme na to, pan Sherlock (a možná i kolega Tyrš) čeká.

Hlavní a nejvyšší vodopád Bílé Opavy. Ty skalní kostky v proudu nevypadají špatně, co říkáte. A pak že bohové nehrají v kostky! Mé malé dobrodružství se odehrálo na skále vlevo, ovšem o dost výš.



Že to nakonec celé dopadlo dobře, potvrzuji už tím, že píšu tenhle článek. V duchu připravený scénář se nakonec k mému překvapení podařilo naplnit přesně, povedlo se mi překonat kritické místo a pak i vyškrábat se bez úhony (pokud úhonou nemyslím celkem roztomilé zablácení) asi 30 metrů výš, kde pokračovala původní cesta. Vypadá to, že se Sherlockovi asi už nevyrovnám ani v té nejnadějnější disciplíně.

Ostatně nejsem si vůbec jistý, jestli by se po mně mým čtenářům stýskalo tolik jako těm sira A.C.Doyla a nechali by mě po nějaké době taky oživit :-).
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. června 2015 v 23:07 | Reagovat

Petře, dnes jsi dal mistrovský článek. Při čtení jsem trnula, i když jsem doufala, že ty krásné snímky sem nedal někdo další po tvé smrti. Cena přímo těchto fotek by vyletěla jak kometa. Některou si zase objednám, neztrať negativy. Zatím na sebe dávej pozor, až zase budeš někam lézt v plné fotografické polní :-)

2 matka matka | 10. června 2015 v 23:46 | Reagovat

Nad vodou kámen
příbytkem rostlin se stal
voda životem

3 matka matka | 10. června 2015 v 23:48 | Reagovat

tedy Japonsko,
či tato příroda zde?
Obé nádhera :-)

4 slunecnyden slunecnyden | 11. června 2015 v 0:27 | Reagovat

myslím, že tohle se nedá komentovat jinak než slovy "díky bohu" a básní... jen ji zatím nemám :-) Nebo...
Když ztratíš se ve snách plných výzev,
rozerveš skálu v boji zlém,
i když máš v rukách plno jizev,
dosáh jsi vrcholu již v srdci svém.
(inspirováno fotkou s pramínky vody)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. června 2015 v 7:32 | Reagovat

Čtu komentáře a je mi stejně hezky jako při čtení a prožívání článku s fotkama. Díky všem za zážitek :-)

6 Čerf Čerf | E-mail | 11. června 2015 v 7:47 | Reagovat

[1]: Máš pravdu, příště budu muset ekonomický pohled nadřadit okamžitým sebezáchovným mechanismům. Zatracené pudy! :-)

[2]: Moc krásné haiku!

[3]: Nesnadný výběr!
obojí dovede mne
chytnout za srdce.

[4]: Díky za krásnou báseň!

[5]: Ono to už taky z pohodlného křesla v hotelu vypadá dočista jinak a o dost humorněji :-).

7 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 11. června 2015 v 8:00 | Reagovat

Nechal by som oživiť - to by stálo za to!

8 userka userka | E-mail | Web | 11. června 2015 v 8:31 | Reagovat

Co to ti druzí turisti měli za ratlíka? Asi gaučáka. Náš sportovec by to teda dal.
Jsem ráda, že se ti nic nestalo, bylo to napínavý!
Náhodou, mně bys chyběl. Jsem už dokonce tak daleko, že pokud jsem v Praze, dívám se po lidech s foťákem, jestli tě neuvidím :D

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. června 2015 v 8:48 | Reagovat

Parádní snímky! Z Bílé Opavy jsem v Karlově Studánce viděla jen tu línější "městskou část" fascinovala mne ta křišťálově čirá voda. Bez dovolení (teď o něj dodatečně žádám) jsem si stáhla tu čůrkovací fotku, protože ta mne hodně oslovila. Díky za hezké povídání i krásné fotky.

10 Čerf Čerf | E-mail | 11. června 2015 v 9:32 | Reagovat

[7]: :-)

[8]: Taky jsem potkal sportovní psíky, kteří měli menší problémy než jejich páni. No, každopádně bys měla ještě nějakou dobu co číst :-). V centru Prahy má foťák každý druhý, tak to musí být sysifovská práce. Ale až se ti to jednou povede, doufám, že dáš vědět :-).

[9]: Mně za dva dny trochu otrnulo, tak se dnes chystám jít stejnou trasu ještě v opačném směru. Jednak si člověk všimne úplně jiných zákoutí, když jde proti a po proudu, jednak už vím, kam nemám odbočit a budu se držet oficiálních cestiček. No a taky je pravda, že od té nepříjemnosti u vodopádů už jsem ten den nevyfotil ani jednu fotku, protože na to kupodivu nebylo to správné rozpoložení.

11 Jan Turoň Jan Turoň | 11. června 2015 v 11:11 | Reagovat

No Jeseníky jsou pro mne dost pole neorané, koukám Bílá Opava nádherná a co se tam dá prožít...jednou jsem šel na Slovensku po značce, ale vedlo to korytem potoka po kluzkých kamenech....

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. června 2015 v 11:28 | Reagovat

Tyrš by použil odbočku vpravo, jak prosté milý Watsone.

13 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 11. června 2015 v 12:01 | Reagovat

Na Jesenicku jsem prožila 20 let svého života a u Opavy jsem byla akorát jednou a to ještě ze školou.

14 Melkora Melkora | E-mail | Web | 11. června 2015 v 12:47 | Reagovat

Úžasné fotky! U Bílé Opavy jsem ještě nebyla. Díky za typ.

15 helena-b helena-b | Web | 11. června 2015 v 12:53 | Reagovat

Údolí Bílé Opavy je překrásné, také jsme ho před léty prošli a proplazili za použití všech končetin. Námaha ale stála za to. To bylo ale před tou velkou vichřicí, která to tam pěkně poničila. Zdá se, že už je všechno v pořádku. Vybral sis pěkné místo na dovolenou a myslím, že i solidní počasí.
Pěkná reportáž, parádní fotky, tak ať jich ještě uděláš hodně a dovolenou ať přežiješ bez úrazu. :-D

16 userka userka | E-mail | Web | 11. června 2015 v 14:07 | Reagovat

[10]: Jo, jo, pak ti to tady napíšu do komentu :D  :-P Ne, samozřejmě bych se šla zeptat, jestli jsi Čerf. A když bys to nebyl ty, aspoň by byla sranda :-D

17 Miloš Miloš | Web | 11. června 2015 v 14:36 | Reagovat

Jeseníky znám vedle Vysokých Tater nejvíc, ještě jsem jim ale nevěoval ani jeden článek, protože mám pocit, že je všichni znají jak staré boty. A po přečtení tohoto literárně detektivního mám ještě menší chuť :)

Trasu mám ve fotkách taky, a to i po kalamitě v r. 2004, co mě ale dost udivuje, že zvítězil názor všechnu spoušť nechat svému osudu, protože příroda si prý pomůže sama.

18 Miloš Miloš | Web | 11. června 2015 v 14:49 | Reagovat

[8]:Když se budeš pozorně dívat, třeba narazíš i na Pavla a pak můžete jít na procházku :-)

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. června 2015 v 15:11 | Reagovat

Jen foťte, pište, rádi si to přečteme. Když už je to tak dávno, co člověk chodil na výlety. Tedy tam jsme ovšem koukali jen z povzdálí. Vynikající výkon a další bude ještě lepší, že? :-)

20 Jarka Jarka | Web | 11. června 2015 v 17:12 | Reagovat

No, že váháš. Jasně, že se by se nám po tobě, tvých článcích a fotkách, stýskalo. ;-) Seš to, ale kaskadér, ještěže to neskončilo polámanými kostmi... Pořídil jsi krásné snímky. U mě vede fotka třetí a čtvrtá! :-)

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. června 2015 v 18:53 | Reagovat

[11]: Pokud si pamatuji na Slovenská ráj, tam prakticky všechny značené cesty vedou korytem nějakého potoka :-)

[12]: Dneska jsem se byl podívat na "místo činu". Byla tam veliká cedule se šipkou doleva. Ale když mně se to asi v tu chvíli rovně líbilo víc. Watson už se ovšem koupe.

[13]: Dneska jsem cestou potkal asi čtyři třídy, takže se školou se sem chodí pořád.

[14]: Za málo, je to tu překrásné.

[15]: Postupně to zarůstá a škody jsou méně vidět. Byl jsem tam poprvé před devíti lety, kdy to bylo ještě hodně čerstvé a nedá se to srovnat.

22 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. června 2015 v 19:01 | Reagovat

[16]: Přemýšlím, jak bych se zachoval, kdyby ke mě přišel neznámý člověk a s vážnou tváří by se mě zeptal třeba jestli nejsem náhodou klokan (tedy Klokan) :-). Máš asi pravdu, byla by to sranda!

[17]: Musím říct, že škody opravdu zarůstají, kolem každého padlého velkého  stromu je "školka" malých stromků, nový život raší všude. Muselo to asi být těžké prosadit, ale zatím to vypadá, že to bylo rozumné rozhodnutí.

[19]: No nevím jestli lepší. Dnes jsem procházel trasu v opačném směru (podotýkám výhradně po značené cestě) a když jsem se shora díval, kudy jsem se před pár dny drápal, o moc lepší to snad ani být nemůže :-).

[20]: Kaskadér kaskáduje záměrně, ale já se k tomu dostal jako slepý k fujaře :-).

23 matka matka | 11. června 2015 v 20:08 | Reagovat

Slabé pramínky
po kamenech stékají
krásný chrám tvoří

Jak slovy popsat
kameny,rostlinky
vodu tekoucí?

24 Radka Radka | E-mail | Web | 11. června 2015 v 20:45 | Reagovat

Vodopády mám ráda, ale fotografie s "čůrky" mi doslova učarovala. A to mi připomíná Tvou soutěž... já tedy nejsem soutěživá, ale tuhle fotografii bych si na zeď pověsila ráda :-)

25 userka userka | E-mail | Web | 11. června 2015 v 22:07 | Reagovat

[18]: Proč mi to děláš?! O_O  :D

[22]: :D určitě by to sranda byla, kéž by se mi to někdy stalo. Možná si udělám tričko s nápisem "userka" a budu čekat :-)

26 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. června 2015 v 9:06 | Reagovat

[25]: To bude dobré! Jen, prosím, použij nějaký slušný font, ať nápis zaostřím :-).

27 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. června 2015 v 9:09 | Reagovat

[24]: Ještě netuším, co s touhle fotkou udělá pořádné zvětšení. Ale účast v soutěži mě samozřejmě potěší. Zbývá něco přes 350 návštěv, to vypadá na pondělí :-).

28 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. června 2015 v 9:41 | Reagovat

Četla jsem jedním dechem. Obrazy přírody prolnuté vlastním pohledem, díky za připomenutí Sherlocka Holmese a doktora Watsona! Lesy i potok i cestu bych si dovedla představit snad i bez fotek, jak barvitě jsi ji popsal, foto doprovodné dolaďovalo celý dojem.
A ten závěr? Vzpomněla jsem si na starou pravdu - nahoru se leze lehce, dolů je to horší. V tvém případě to platilo horizontálně. ;-) Ale jsem ráda, že se dobrá věc podařila, stativ, batoh s foťáky i sám autor se dostali zpátky ve zdraví a nerozbití.
Skok do vodopádů nechme Sherlockovi a Nepísí. ;-)

29 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. června 2015 v 9:43 | Reagovat

P.S. k dokonalému ladění článku oceňuji i rozdílné zabarvení písma, jako by se setkaly dva úhly pohledu.

30 Bev Bev | E-mail | Web | 12. června 2015 v 10:18 | Reagovat

Tvůj milý a vtipný článek mě pobavil a fotky okouzlily. Nádherné! Příběhy Sherlocka Holmese jsem mívala moc ráda, těším se i v sobotu na film.
A čtenářům bys zaručeně scházel. :D

31 Jarmila* Jarmila* | Web | 12. června 2015 v 13:04 | Reagovat

Petře, tvůj článek jsem četla bez dechu. Napjatě jsem čekala, jak to dopadne. Ne, že bych byla tak zlomyslná a přála ti pád do Bílé Opavy (naopak), ale jestli se ti traverz podaří.
Odměnou jsou úžasné fotky. :-)
Jak je vidět z komentáře, včas jsem se opět nadechla. :-D

32 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 12. června 2015 v 13:45 | Reagovat

[21]:Je tam krásně a příroda taková panenská.

33 quick quick | 12. června 2015 v 17:36 | Reagovat

Oživování netřeba, voda v Bílé Opavě je přece živá a účinkuje i na fotografy.

34 redfox redfox | E-mail | Web | 12. června 2015 v 19:47 | Reagovat

V první chvíli lišky napadlo: REŠOVSKÉ VODOPÁDY? Pak si ale přečetly titulek a bylo jasno. Voda a dlouhý čas ve Tvém podání je vždy nádherný zážitek. Díky :-)

35 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. června 2015 v 20:06 | Reagovat

[29]: Chtěl jsem odlišit popis fotek od ostatního textu, původní varianta nebyla dostatečně kontrastní, tak jsem musel přitlačit a odbarvit :-).

[30]: Jé, to je milé! :-) Předpokládám, že by se hned v neděli v noci ozvali první nespokojení abonenti se stížností, kde jsou Nedělní miniglosy :-).

[31]: Ještěže článek nebyl dlouhý a apnoe tak neměla fatální následky :-).

[33]: Tak v tom případě jsem v bezpečí, byť mě napadá taková logická zapeklitost: Může se neplavec utopit v živé vodě? No, když nic jiného, myslím, že by se v ní snadno utopil aspoň foťák :-).

[34]: Na Rešovské vodopády jsem dostal právě dneska tip, takže to bude jednou speciální výlet.

36 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. června 2015 v 10:43 | Reagovat

Jů,zase nádherné fotky :-) Tuhle trasu jsme před pár lety šli s klukama. V místech, kde je nutné chovat se jako kamzík, se ti tři mohli mému přemisťování se uchlámat. V místě s řetězy mě zjišťovali, že jsou pevné a o žebřících už raději pomlčím. Inu trochu hereckého umění a děti si rázem podobné tůry oblíbili O_O  :-D  :-D  :-D

37 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:09 | Reagovat

Překrásně nafocená voda - ale to je u tebe normální, to mě nepřekvapuje - prostě parádní fotky:). To místo je úchvatné, musel to být krásný zážitek a měl jsi to i pěkně dobrodružné..:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama