Velmi krvavý úplněk

29. září 2015 v 7:22 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Dnešní malý článek není typickou "Črtou z Lefkady" - už jen proto, že by bylo ho možné napsat kdekoliv, minimálně kdekoliv, kde bylo možné pozorovat tzv. krvavý úplněk, což není nic jiného než úplné zatmění v ranních hodinách, kdy úplněk dostává díky lomu paprsků slunce v zemské atmosféře "krvavé" zbarvení. No a jak to u věčně vystresovaných lidí bývá, za každým takovým nebeským znamením vidí nějaké neštěstí, zřejmě v sebezáchovném pohnutí, kdy se snaží aspoň za část blbostí, které napáchají sami lidé, hodit vinu na astronomické úkazy, které v tom ovšem bývají zcela nevinně. Zejména věční negativisté, kteří jsou připraveni vidět na všem nějaké neštěstí a dalších mnoho katastrof předvídat do budoucnosti, mají v tu dobu pré, ohánějí se spoustou zaručených starodávných proroctví a věští svrab, neštovice, zániky civilizací, asteroidy a výbuchy sopek či násilí, takže když se někde ve světě v příštích deseti létech třeba jen zatřese země, jako to dělala vždycky, s výrazem vševědoucích Libuší tajemně dodávají: "Však my jsme to říkali už tehdy! Víte? To ten krvavý úplněk!

Nemám rád tenhle typ lidí. Byť v některých důležitých věcech neberu osudu jeho váhu a schopnosti, myslím si, že člověk by se měl vždy snažit vidět věci v o něco lepším světle, než jsou, ať už je to právě světlo komety, modrého úplňku nebo úplňku krvavého. Lepší aspoň nějaké světlo, než úplná tma!


Když jsem se dozvěděl, že v noci z neděle na pondělí by měl být vzácný "krvavý" úplněk vidět, připravil jsem se na celkem poctivé focení. Myslel jsem, že křepce vyběhnu se stativem na pláž a budu celou hodinu a čtvrt dokumentovat různé fáze krvavého zatmění. Nastavil jsem si budíka na očekávaný začátek zatmění, takže jsem - rozladěn - mohl sledovat, jak si měsíční bílé kolo musí na lefkadské obloze razit cestu tisíci malých obláčků, které se měsíčním světlem vždy rozzářily, ale měsíc překryly jako cnostnou dámu za jemným průsvitným paravánem. Přeřídil jsem tedy budíka na očekávaný čas úplného zatmění a v pohodě jsem usnul. I půldruhá hodina spánku se přece na dovolené počítá.

Tady bych měl předeslat, že jako budík používám mobilní telefon, který zpočátku začíná budit jemně a pak postupně svůj zvuk zesiluje a drsní, k čemuž ale málokdy dojde, protože mobil vypnu hned při prvních - ještě něžných - tónech. Ukázalo se ale, že v čase zatmění jsem právě procházel mimořádně hlubokou fází spánku, kterou počáteční tiché zvuky vyluzované mobilem nestačily přetrhnout. Až když mobil přidal na hlasitosti, pochopil jsem, že mě zamýšlí - trvaje na mých původních záměrech o dost pevněji, než já sám - probudit.

Asi znáte takové apartmánové domy, jako jsou tady na Lefkadě: Příčky nedostatečně izolovány, všechna okna otevřena; když se někdo kopne na jedné straně domu omylem bolestivě do palce, jeho syknutí je slyšet až na straně druhé, přes pět dočasně dovolenkových "partají" a napříč patry. Vášnivé noci novomanželů na svatební cestě dokonce dokážou okrást o spánek obyvatele několika domů v okolí. A v podobném domě, proti kterému je český panelák synonymem té nejkvalitnější zvukové izolace, jsem ve snaze rychle přerušit nepříjemné buzení ve čtyři ráno, mobil upustil - pohříchu přesně do malé mezírky mezi dvě postele. V tu ránu jsem se probudil tak dokonale, jak nebývám ani v pravé poledne. Snažil jsem se mobil vyšátrat, ale mezírka byla úzká (právě tak na tenký mobil) a postele příliš poctivě těžké. Mobil řval přesně podle naučeného programu čím dál hlasitěji.

Zkusil jsem dosáhnout pro mobil z boku, ale telefon se schoval přesně na místě, kam nebylo možné dosáhnout rukou, a podle toho, co jsem vše nahmatal, asi už dlouho ani koštětem. Nakonec jsem mobil, který si - utržený ze řetězu svého podřízeného postavení - vyřvával svou nemožnou opakovanou melodii do tiché noci, opuštěné k ránu i harašením jinak všudypřítomných cikád, tak nahlas, jak mu jeho technické parametry umožňovaly, dohnal tak, že jsem musel - samozřejmě také s hlasitým doprovodem - posunout o metr a půl obě masivní postele.

Byly čtyři hodiny ráno, já byl probuzený tak, jak už dlouho ne, a na obloze nebylo po krvavém úplňku ani stopy, protože byl skrytý za decentní oponou mraků, které normální úplněk prosvítí, ale ten temně krvavý ne. A tak jsem byl rád - přes všechny přípravy - když se oblaka na chvilku rozestoupila a načervenalý úplněk se na pár vteřin objevil. Vzal jsem tedy foťák a rychle, než se opona historie opět uzavře, na extrémní ISO a z ruky opřené o futra jednoho z apartmánů čerstvě probuzeného domu, pořídil skoro naslepo pár obrázků.

Když jsem se ráno starším dámám obývajícím přilehlé pokoje omlouval za své noční extempore, neříkaly - ještě kdysi slušně vychovány - nic a tvářily se, že je moje "buzení telefonem" nějakým šťastným nedopatřením minulo.

Ale jejich přiospalé pohledy byly - to mi věřte - opravdu krvavé! :-)

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. září 2015 v 7:53 | Reagovat

Dnes je to článek na 5 * a jako víno. Je vidět, že silný dojem vytvoří i silné slovní dílo. Tleskám, dokonce jsem se potutelně bavila při představě krvavých očí tvých skoronocležnic. Ale fotka je parádní. U nás se měsíc schoval za horu, kterou máme za zády, takže "prý" byla vidět jen decentní naoranžovělá zář. Ale u tebe ho mám jako na dlani. Když dovolíš, stahuju si ho do galerie (s tvým odkazem) :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. září 2015 v 8:43 | Reagovat

Jaj, to opravdu pak člověk má chuť chodit kanálama :-D . Já to zaspala, nedávala jsme si budík a jak mi pak hlásil manžel bylo od tří hodin zataženo. A fest..... ale podařilo se ti to i jen tak narychlo pěkně vyfotit...

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. září 2015 v 8:49 | Reagovat

Uřvané dítě ukonejšíš dudlíkem.
U mobilů to nefunguje.

4 Jarka Jarka | Web | 29. září 2015 v 9:49 | Reagovat

:D  :D  :D No to jsem se pobavila! :D  :D  :D
A krvavý měsíc jsi taky vyfotil, takže jdu i já kliknout na pět hvězdiček. ;-)

5 userka userka | E-mail | Web | 29. září 2015 v 9:49 | Reagovat

Krásná fotka! Jedna... :D Z kolika? :)
Já jsem taky měla nařízenej budík, když zazvonil, netušila jsem, co se děje, ale pak mi to došlo. Koukla jsem se na zataženou oblohu a šla jsem zase spát :D :-(
Jo a dávám bod navíc za sáhnutí mezi dvě postele. V tom adrenalinovym rauši člověk ani nemyslí na to, co (kdo) všechno se tam může ukrývat, co? :)

6 baji baji | E-mail | 29. září 2015 v 12:38 | Reagovat

Zatracená technika! Semnou si také občas pěkně zašprýmuje.
Ale na druhé straně jste dal příležitost i ostatním v okolí, nezmeškat tento vzácný úkaz přírody.
Já ho ráda oželela, spaní je mi milejší.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. září 2015 v 12:55 | Reagovat

[1]: S poirotovskou skromností bych dodal, že já mám jen samé silné dojmy :-)

[2]: Inu, řekl jsem si, že jsem v každém okamžiku dělal to nejlepší, co jsem uměl, abych rušil co nejméně, a že to nevyšlo, bylo jen spiknutí škodolibých nočních sil :-).

[3]: I kdyby to šlo, měl bych pecháčka, protože dudlík jsem si s sebou výjimečně nevzal.

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. září 2015 v 13:09 | Reagovat

[4]: Teď už se u toho taky bavím, ale v tu chvíli mi úplně dobře nebylo. A pak že prý si v Řecku člověk odpočine od stresu :-).

[5]: Stihnul jsem jich udělat šest podobných s různým nastavením. Expozici jsem v té rychlosti jen odhadoval (ono na ISO 25600 člověk opravdu nefotí často :-)), protože nezvyklé podmínky vyřadily jak expoziční automat, tak i zaostřování. Na tu rychlou improvizaci to mohlo dopadnout i hůř :-).

Pod tu postel jsem sahal nejdřív shora a pak marně i z boku. Nahmatal jsem vždy nějaký neidentifikovatelný čurbes, ale  všechno snažení logicky směřovalo k tomu, aby ten rozdivočelý krám už konečně přestal řvát! :-)

Největší zvíře, které se mnou kdy na Lefkadě bylo na pokoji, byla ještěrka. Včera jsem mimochodem viděl krásného hada na kamenném zábradlí ve městečku Karya. Napřed jsme byli oba vůči sobě navzájem velmi obezřetní a podezřívaví, ale pak jsme pochopili, že je na vyhřátých kamenech při troše oboustranně dobré vůle dost místa pro oba :-).

[6]: Myslím, že i dámy v sousedství hodlaly - po důkladném zvážení samozřejmě - úkaz oželet navzdory jeho výjimečnosti.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. září 2015 v 13:27 | Reagovat

Kdepak, prolétající komety, zatmění, krvavý i modrý měsíc a podobné úkazy nosí vždy jen štěstí :-)
Vlastně o tom nic nevím, ale tomuhle prostě pevně věřím :-)
A čemu člověk věří...
Ano, plní se mi to a skvěle :-)
Fotka je úžasná :-)
Já krvavý měsíc neviděla, celé zatmění jsem blaženě prospala ve vlastním zatmění, ale zato jsem ještě večer stihla nějakou veeeelikou hvězdu :-) No jasně, asi spíš planetu, zářila kdesi východně a i já, skoroslepec, jsem ji viděla pouhým okem :-)Další úkaz, co nosí štěstí :-)

10 Dreamer Dreamer | Web | 29. září 2015 v 15:51 | Reagovat

Úžasné foto :)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. září 2015 v 16:26 | Reagovat

Ráda se dívám na úkazy na nebi, pokud je nezaspím, ale budoucnost si z nich nevěštím. Asi jako horoskopy beru jen jako zábavné čtení- tedy pokud na ně narazím -napsal jste to moc hezky. Škoda, že jste tam neměl delší hůlku a nemohl zašťourat pod postelemi. U nás je vždycky nějaká za skříní uložená, protože kočky rády zastrkují kam to jde, cokoliv co najdou na zemi zakulaceného.Mají z toho asi legraci, když to  vytahujeme, protože koukají.... ;-)

12 Miloš Miloš | Web | 29. září 2015 v 16:38 | Reagovat

Možná ale ten úplněk mohl za to, že ti mobil spadl do místa, odkud se nedal jednoduše vylovit :-)

13 Janah Janah | Web | 29. září 2015 v 17:07 | Reagovat

:-D Slyšela jsem o matkách, co nadzvedly auto ve snaze zachránit své dítě, předpokládám, že tvůj výkon byl podobného ražení. :-D

14 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 29. září 2015 v 17:43 | Reagovat

Tak strašně jsem to chtěla vidět, ale jak se znám, tak jsem také věděla, že budu líná vstát, tak jsem se o to ani nepokoušela. Ale lituji toho, protože to muselo být opravdu nádherné, ale tak co, třeba příště :-)

Fotka se opravdu povedla! :-) O_O

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. září 2015 v 17:43 | Reagovat

[13]: Takové zemětřesení tu ještě neměli, které by nastalo, kdyby bylo třeba zachránit dítě.

[12]: Vida, to mě nenapadlo. No, kdyby to měla být ta hlavní katastrofa, za kterou úplněk může, tak to jsem se obětoval rád :-).

[10]: Díky.

[11]: Ona by se nějaká hůlka jistě našla, hned vedle postele mám stativ, ten by jistě jedním chapadlem dosáhl bez problémů. Ale celá operace by nejspíš způsobila fatální zpoždění, a tím i nejméně jedno vyzvánění navíc :-).

[9]: Takový přístup se mi líbí. Tak budu věřit něčemu podobnému a třeba mi červený úplněk smaže mou poslední černou tečku, zvlášť když moc toužila být bílá.

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. září 2015 v 17:54 | Reagovat

[14]: Když víš, že budeš líná vstát, nařiď si mobil, to pak jde vstávání jako po másle! :-)

17 Janinka Janinka | E-mail | Web | 29. září 2015 v 17:59 | Reagovat

Já vstávám normálně v běžný pracovní den ve 3.55. Tělo takto naučené ignorovalo volné pondělí a vzbudilo se i bez mobilu. A tak jsem roztáhla závěsy, pošoupla se na posteli tak, abych dobře viděla a při červeném měsíčku zase odešla do říše snů :-D.

18 Sugr Sugr | E-mail | Web | 29. září 2015 v 18:00 | Reagovat

Petře - nááádhera!
Protože vstávám denně do práce v půl páté, tato hodina pro mne nebyla vůbec žádný problém. Leč..., tvůj zázrak zde vidět nebyl. :-( Dnes jsem si prohlédla na netu NEJkrásnější fotky, které byly u této příležitosti uveřejněny. Nebyla tam i tato tvá?
Zdá se mi, že ano!:-)
Neuvěřitelné, že i Muž je ochoten kvůli takovému zázraku nespat! :-P

19 Sugr Sugr | E-mail | 29. září 2015 v 18:01 | Reagovat

[17]: Vítej v Klubu - Janinko! :-D

20 Janinka Janinka | E-mail | Web | 29. září 2015 v 18:04 | Reagovat

[19]: Taky jsi spinkala? :-D

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. září 2015 v 18:05 | Reagovat

[17]: Mám-li vstávat ve 3:55, raději nejdu spát, protože bych nejspíš nevstal. ALe chápu, že delší dobu bych to asi s tímhle přístupem neustál :-).

[18]: Ne, svou fotku jsem nikam neposílal a divil bych se, kdyby ji někdo převzal, bylo jich dost podobných a technicky lepších. Řekl bych, že muže dost podceňuješ, znám jich celou řadu, kteří by v takové situaci nikdy nezamhouřili oko.

22 Sugr Sugr | E-mail | 29. září 2015 v 18:06 | Reagovat

[20]: Nééé, ze zvyku jsem od půl páté kdy vstávám do práce čumákovala! ??? Ale pak jsem usnula, jako ty. Sice v sedm, ale usnula! :-D

23 Sugr Sugr | E-mail | 29. září 2015 v 18:07 | Reagovat

[21]: Milý Petře, znám celou řadu mužů, kteří ani nevědí, že byl velmi krvavý úplněk. Vlastně znám jediného, který to věděl a to Tebe! :-D

24 Janinka Janinka | E-mail | Web | 29. září 2015 v 18:35 | Reagovat

[22]: Jo tááák, tak to vítej v klubu :D.

25 matka matka | 29. září 2015 v 19:46 | Reagovat

Su sice asi náměsíčná, ale ani tento úplněk se zatměním mne nevzbudil. No co už, alespoň se mohu těšit na další,...:-)
A momentálně je měsíc rovněž krásnej i krvavej :-)

26 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. září 2015 v 20:15 | Reagovat

Já měla v neděli denní dvanáctihodinovou směnu. Přišla jsem domů, sedla na postel vedle muže a chvilku přemýšlela, jestli si natočím budík. Jak jsem tak přemýšlela, najednou se mi víčka zavírala, aby se za okamžik zavřela úplně....a bylo to v háji... :-)  :-)  :-)

27 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. září 2015 v 21:43 | Reagovat

[16]: Jako u tebe? To bylo fakt účinný ;-)

28 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 29. září 2015 v 22:21 | Reagovat

Parádní a já spokojeně chrněla :-D

29 Enžl Enžl | E-mail | Web | 30. září 2015 v 6:25 | Reagovat

Úkazy na nebi mne fascinují. Nedisponuji potřebným estetickým cítěním, abych zachytil kompozici, tím méně patřičným vybavením, tak se prostě jen dívám a připadám si.........malý. A to někdy není na škodu, připomenout si, kam lidstvo vlastně patří, odkud vzešlo, přestože už i po Měsíci chodilo a jednou se dostane i dál. Bohům žel, u nás, i když byly nachystané dalekohledy, bylo celou noc zataženo, a nebo jsem nevystihnul právě těch pár vteřin, kdy se mraky roztrhaly. Nerozumím všem těm fotografickým termínům ;-), ale Tvá fotka Měsíce se mi líbí :-) Dovedu si ji i klidně představit jako obraz na stěně.

30 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. září 2015 v 8:02 | Reagovat

Dívání je přece to nejdůležitější; snímek je jen odvozený, pomůcka k zapamatování a k hledání vztahů, které nejsou tolik vidět na první pohled. Líbí se mi svéhlavost takových úkazů: nic je nezastaví v jejich odhodlání ukázat se. Je jim lhostejné, co si o nich myslí diváci, žádná petice "Hnutí proti nebeským úkazům" ani referendum je nezastaví :-). Takové věci nás přesahují, nejsou stvořeny kvůli našim očím, jen nám místy dovolí "přinakouknout". Když to neuděláme, úkazům tržbu nesnížíme, jen sami sebe o něco ochudíme.

31 Míra Míra | 30. září 2015 v 14:21 | Reagovat

To je klasická tzv. "Mírova příhoda". Dějí se mi velmi často, většinou zuřím, ale když se to stane někomu jinému, mohu se, samozřejmě, umlátit smíchy. :-D

32 Bev Bev | E-mail | Web | 1. října 2015 v 7:28 | Reagovat

Krvavý měsíc jsem zaspala, tak jsme moc ráda, že si ho můžu prohlédnout alespoň na fotce. Je to zajímavý pohled, ale přiznám se, že obyčejný měsíc, jak ho pozoruji z okna ložnice už po dva večery, taky má něco do sebe. Poslední dvě noci byl obrovský a překrytý závoji mraků jako ve strašidelném filmu, nebo romantickém. :D
Příhoda s mobilem mě pobavila. Zvlášť to šátrání v mezírce. Ani nechci domýšlet, co všechno se tam mohlo najít. :-D
Moc pěkný článek.

33 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. října 2015 v 8:23 | Reagovat

[31]: Tomu rozumím. Ale proč se Mírovy příhody mají dít právě mně? Není náhodou pes zakopaný ve rčení "všeho s Mírou"?

[32]: Já jsem si zase při bílém "závojnatém" úplňku vzpomněl na Buňuelova Andaluského psa.

Radši nepřemýšlím, co v té mezírce všechno bylo. Každopádně rovnováha byla opět nastolena; přece tu nejsem od toho, abych rozvracel zaběhlé letité pořádky :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama