O nenápadných vlnkách všude kolem nás

9. března 2016 v 21:03 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Když letos v únoru dvě americká pracoviště projektu LIGO potvrdila první zdařilé zachycení gravitačních vln, předpovězených před sto lety Albertem Einsteinem, vydechla údivem nejen odborná veřejnost, jak tomu v takových vzácných situacích bývá zvykem, ale informace se v různé míře zjednodušení objevily i v masových médiích, o tématu se mluvilo ve společnosti, v kavárnách i v hospodách. Jednoznačně poprávu, protože to vypadá že jde o jeden z největších objevů za hodně dlouhou dobu zpátky, určitě jeden z těch, který má ctižádost dostat se do fyzikálních učebnic, a traumatizovat tak řadu dalších generací žáků a studentů. Samozřejmě, hned jsem zaregistroval reakce typu "Co je nám do nějakých neviditelných vlnek v prostoru, když se v podobě obrovité, viditelné a zcela neeinsteinovské vlny daly do pohybu celé národy?!" Ale, popravdě, ony nenápadné, zatím vzácné a upejpavé vlnky mají podle mne taky pořádný potenciál, možná se jednou budeme divit.

Asi nemá smysl popisovat zde podrobněji, jak chytře byl experiment technicky uspořádán a co přesně detektory naměřily; ostatně nejsem v tom žádný expert a všechny informace, které o experimentu mám, pocházejí z dostupných více či méně populárně laděných článků. Důležité je podle mne hlavně to, že se poprvé podařilo nepřímo pozorovat "zavlnění prostoru", které měla kdysi dávno způsobit srážka dvou černých děr. A ještě důležitější je, co z této na pohled nepříliš efektní skutečnosti vyplývá: Dvě černé díry prý asi před miliardou let splynuly v jedinou - což tedy byla mimochodem klika, protože představte si, že by se srazily jako na potvoru už před 995 milióny lety a my teď s připravenými LIGO detektory a najatým týmem odborníků museli ještě 5 miliónů let počkat - a výsledkem byl vznik nepatrné prostorové "vlnky", asi jako když někdo na druhém břehu Vltavy hodil do vody kamínek, "vlnky", kterou se podařilo zachytit ve dvou shodných detektorech, s takovým časovým odstupem, který přesně odpovídal vzdálenosti detektorů a očekávané rychlosti vlny. Zviditelnila se tím jinak zcela neviditelná skutečnost z dávné minulosti. Není to fascinující?

Když se ale nad věcí hlouběji zamyslíme, zjistíme, že svět, ve kterém žijeme, musí být podobnými vlnkami doslova přecpaný. Každý střet dvou hmotných těles totiž v principu musí vyvolat podobnou vlnu. Ano, mnohem mnohem slabší než se to podařilo způsobit černoděrným bumbrlíčkům. Když ale dopadne asteroid na planetu, ano, vzniklá vlnka bude jen slabounká a naše detektory ji ještě pěkných pár let nebudou moc zachytit, ale brána je už pro lovce gravitačních vln dokořán a záleží jen na stupni technického rozvoje, kdy začneme sledovat i mírumilovnější děje než turnajová klání černých děr. Třeba když moje obézní sousedka jako dostatečně hmotné těleso interaguje se svým podobně obézním manželem tak, že mu vrazí facku. Juj, to to plesklo, a prostor se už od sousedovy tváře začíná pěkně vlnit do všech stran. (Hubení, neradujte se, jste další na řadě a není to k vám od nás kulatějších už zas tak daleko!)

Rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte plno interakcí hmotných těles: Kolega v práci zlobně klovající do kláves počítače, paní o patro výš otevírající právě okno, milenci nejspíš zrovna velmi příjemně interagující za zataženými závěsy protějšího domu. Milióny drobných kamínků naházených do řeky pozemského vesmíru, milióny malých vlnek šířících se všemi směry a vzájemně se ovlivňující. A to vše - podobně jako vlna způsobená kdysi dávno černými děrami - existující v podobě věčné vlny zakleté do dočasné neviditelnosti. Kdoví ovšem, jestli za miliardu let ti, co budou obývat vzdálené vesmírné prostory - až už to budou vyšší živočichové nebo třeba inteligentní růžové želé, svými technicky vylepšenými detektory - nebudou schopni z drobných záchvěvů prostoru zpětně zrekonstruovat jejich dávné podněty: Otevření okna, milostný akt, uklouznutí na neposypaném chodníku, prohrábnutí těch nejúžasnějších jemných vlasů. Jaaau, to to plesklo! řekne si shluk inteligentní plísně, když k jejímu detektoru v daleké budoucnosti dorazí vlna způsobená sousedskou fackou a rozradostněný mimozemský penicilin ucítí ve svých ambiciózních buňkách předzvěst plísňové Nobelovy ceny.

Když tak přemýšlím o tom neustálém vlnění kolem nás, které sami neúnavně vytváříme, říkám si, že vlastně vše, co uděláme, vytvoří v prostoru kolem nás vytrvalý otisk v podobě gravitačních vlnek. Nic se neztrácí, nic nedokážeme stoprocentně ututlat, vše na nás může kdykoli v budoucnosti někdo vytáhnout. Začínám chápat, kam se asi zapisují naše pekelné hříchy: Jak jinak by čerti věděli, co hříšného jsme během života vykonali, než že si přečtou výslednici všech vlnění prostoru, které jsme kdy způsobili? Ano, zde jsou pěkně v bodech zapsané všechny naše nádherné a ničím nenahraditelné hříchy, naše omyly i přešlapy, naše upřímné zbabělosti i falešná hrdinstvíčka, naše znepokojivé touhy i projevy neuhlídatelných svobodomyslných vášní. Jedna vlnka vedle druhé, jen jí přiřadit ten správný výklad, aby kotel mohl být vybraný doslova na míru. Bůh možná není vševědoucí. Rozhodně má ale nejkvalitnější existující detektor!

Možná vše, co právě děláme, bude jednou možné v chytrém a technicky zdatnějším budoucnu dešifrovat a zpětně zrekonstruovat. Přemýšlím, jestli se mám před budoucími generacemi mimozemských pololišejníků, které budou námi vyvolané vlnky číst stejně rychle a snadno, jako dnešní egyptologové dávné hieroglyfy, za své činy stydět. Milí ameboidní archeologové budoucích světů, rád bych vám řekl, že se za gravitační vlnky, jejichž reje občas rozpoutávám, před vámi nestydím ani trochu, a pokud mě něco mrzí, tak jen skutečnost, že těch vln, které jsou mi nejmilejší ze všech v našem vesmíru, není ve vašich detektorech víc, protože by to znamenalo více radosti jak pro mne jako jejich původce, tak pro vás jako badatele. Budu-li mít ještě příležitost, rád vám svůj "vlnkový trestní rejstřík" ještě rozšířím.

Je možné, že Einsteinové dnešních dnů posunou laťku ještě výš a teoreticky odvodí nejen vlny gravitační, ale i myšlenkové. V tom případě ovšem majestátní černé díry ztratí výhodu své humpolácké hmotnosti a my - lidé usilovně přemýšlející a představující si - budeme pro badatele zítřků nevyčerpatelnou studnicí objevů. Už se těším, jak o Čerfových myšlenkách vyjde jednou zcela stěžejní vědecké dílo!

A doufám, že už ty myšlenky samotné budou - alespoň z pohledu budoucího práva dodržovaného inteligentními lišejníky, plísněmi, amébami nebo růžovým želé - dávno promlčené :-).


Pozn.: Od pondělního večera už se můžete pokochat mými fotkami ve vršovické restauraci Pod Lipami (podrobnosti jsou uvedené v článku Čtvrtá výstava mých fotek začíná po víkendu). Myslím neskromně, že se instalace povedla a na důkaz ukážu fotku z jedné ze tří místností, kde dominují barvy celkem sedmi vybraných fotografií z vám dobře známého cyklu Kouzelná zahrada:


Přijďte se podívat, jak vypadá celá výstavní kolekce osmnácti originálů v rozměru 50x70 cm. Výhodou restauračního prostředí je, že když se dostatečně nenasytíte uměním, pořád to ještě můžete napravit dobrým jídlem a pitím :-).

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pherenis pherenis | E-mail | Web | 9. března 2016 v 21:44 | Reagovat

Není vlnka jako vlnka, některá je vlnitější jiná vlnkovanější, jedna přitahuje druhou, třetí odpuzuje čtvrtou a všechny další se vlní kolem každé té stvořené.... no jéje a pak se z toho vlní těla, když souzní vlny navzájem ;-). Energické propojení sestává se z čirého vlnění jednotlivých druhů nejen stromů, i lidského druhu :-)))... do těch vln se člověk promotá, stejně jako vlákna vlněná se zvlní v jedno pevné pouto ;-).Raději stačí o vlnění, nejen gravitačním... bo vlnka k vlnce... sedá :-D :-D

s hezkým na vlnách příjemným pozdravením... pherenis

2 Shariony Shariony | E-mail | Web | 9. března 2016 v 21:56 | Reagovat

Vlastně jsi popsal tzv. motýlí efekt, jestli se nepletu. Einstein byl borec. Krásně jsi to napsal, tak poeticky. A k výstavě ti moc gratuluji!

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. března 2016 v 1:00 | Reagovat

[2]: V nové metodě jsme na začátku. Zatím jsme schopni zachytit pouze interakce dvou těžkotonážních motýlů o hmotnosti několika desítek sluncí :-).

[1]: Jejej, to bude zase dezinterpretací v důsledku různých interferencí a šumů. To se budoucí mimozemský bulvár zaraduje! :-)

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 10. března 2016 v 6:20 | Reagovat

Konečne máme jasno! Konečne som sa dočkal vysvetlenia, prečo v posledných rokoch vzniká v Curychu jeden kadernícky salón za druhým a prečo sú tie "kadernice" prevažne chlapi vojenského veku - ako ostatne aj väčšina ich zákazníkov. Prevážne, skoro bez výnimky, snedej pokožky a tmavých vlasov. Nešlo mi to do hlavy, ale teraz to vďaka Tvojmu článku už viem: Tí chlapi študovali Einsteina a vedeli, správne tušili, že to s tými vlnami raz praskne. Tak sa chopili žezla (v podobe kulmy?) a snažia sa naimplantovať nám všetkým trvalú vlnu, "trvalú onduláciu", dokiaľ je ešte čas. Vlnu v ich vlnovej dĺžke...

Svet, vesmir  je teda jeden bezrozmerný "kadeřnický salón"! A to je - aspoň pre tých holičov – dobre. A oni sú za všetko s ich vlnami zodpovední! Alebo?

5 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 10. března 2016 v 6:36 | Reagovat

Srazka dvou cernych der...jako v te pohadce od Ivana Mladka kde se Bumbrdlicek a Otesanek sezrali navzajem.....Tak ted je pri to muzem pozorovat... :-D

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. března 2016 v 6:57 | Reagovat

[4]: V tomhle je mezi Českem a Švýcarskem malý rozdíl: U vás jsou spíš kadeřníci a u nás spíš holiči :-).

[5]: Zjevně jedna černá díra nedala přednost zprava.

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. března 2016 v 8:25 | Reagovat

jdu čeřit vodu.

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 10. března 2016 v 8:54 | Reagovat

[6]: Ale tak ci onak, ich zakaznici muzskeho pohalvia sa mi zdaju skrz naskrz
podozrivi, nie? (Hned z viacerych aspektov.) ;-)

9 Jarka Jarka | Web | 10. března 2016 v 9:06 | Reagovat

Čtu si komentáře a přemýšlím, jak reagovat na tvůj velmi dlouhý a velmi zajímavý článek a pak dojdu ke třem slovům napsaným TlusŤjochem a je mi jasné, že v jejich konkurenci neobstojí žádný jiný komentář. Pavel to zase rozštípl! :D  :-D

10 Bev Bev | E-mail | Web | 10. března 2016 v 9:27 | Reagovat

Co se týče technické stránky věci, jako neEinstein se spokojím s konstatováním: Ano, svým způsobem je to i pro mne skutečně fascinující. :D

Ale jako čtenář tvého blogu budu poněkud méně upjatá a řeknu: povedlo se ti krásně poetické pojednání o věcech, pro mne téměř nepředstavitelných, které se ti záhadným způsobem podařilo přiblížit a polidštit. Nevím jak penicilin nebo růžové želé, ale já jsem nadšená. :-)

11 Janinka Janinka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 18:12 | Reagovat

Oku neviditelné, o to zajímavější!

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. března 2016 v 23:41 | Reagovat

[7]: Teď bude módou říkat "jdu čeřit prostor!"

[9]: Pár slov někdy úplně stačí...:-)

[10]: Myslím, že pravověrní fyzikové by si v koalici s filosofy rvali navzájem zbytky vlasů :-).

[11]: Oku neviditelné je sice občas romantické, ale kam se to hrabe na příjemné vlnění, které umí vytvořit ten pravý, nádherně hmotný a viditelný zdroj :-).

13 quick quick | 11. března 2016 v 9:31 | Reagovat

[7]:dnes
nechoď, nechoď na jezero...

14 quick quick | 11. března 2016 v 9:36 | Reagovat

Krásně se to tady vlní, včetně komentářů.

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. března 2016 v 13:04 | Reagovat

Vzpomněla jsem si na kamarádku, která ve svých dvaceti letech hořekovala nad svou plnoštíhlostí...
Vysvětlovala jsem jí, že ten její hubený přítel musí být rád, že ona není samá kost, páč by na ní skočil a děsně by to bolelo, takhle skočí a pruží a vlní...
No a ona že jo, že vlní, ale vždycky ještě půl hodiny po nárazu :-)

16 pavel pavel | Web | 11. března 2016 v 20:26 | Reagovat

Tak by bylo dobré se raději moc nevlnit. :-D

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. března 2016 v 11:31 | Reagovat

[14]: Člověk zjevně potřebuje svůj prostor, aby si ho mohl podle libosti "zavlnit" :-).

[15]: :-) Půl hodiny? Pchchch! Co je to proti miliardě let! :-)

18 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. března 2016 v 12:07 | Reagovat

Tanečnice břišní
vlnou svou se pyšní.

Tzv. autovlnění.

19 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. března 2016 v 12:32 | Reagovat

Solidní fejeton o (nejen) gravitačních vlnách.
Trochu se mi při čtení vybavily nesčetné rady o vysílání přání do vesmíru, že tam bude zachyceno a pak se vrátí - a vyplní.
Ale já si spíš myslím, že jej vcucnou ty gravitační vlny a pošlou úplně jiným směrem.
Prima zamyšlení.

20 redfox redfox | E-mail | Web | 12. března 2016 v 17:10 | Reagovat

Parádní info. Já teda raději tatranky, než vlnky... ;-) Ale vážně. Tahle informace mi nějak utekla. Ve Tvém podání šlo navíc o velmi příjemné čtení :-)

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. března 2016 v 19:28 | Reagovat

[20]: Vlnky taky nebyly špatné, ale máš pravdu, na tatranky neměly!

[19]: Moje přání už kdysi dávno do vesmíru nejspíš doletělo, protože se - aspoň zčásti - splnilo. I kdyby už se žádné další nevyplnilo, tohle pro mě je tak zásadní, že by to za to stálo! Zatrolená gravitace! :-)

[18]: Tanečnici břišní
šišlavý ši vyšní...

22 Miloš Miloš | Web | 13. března 2016 v 20:39 | Reagovat

Vlnky z milostných styků :-)

Ti astronomové jsou něco jako archeologové, nejásají však nad nalezenými kostrami a pazourky, ale nadšení jsou z ulovených vlnek, co sem putují miliardu let. To musí být napínavé vyhlížet, co se k nám zas žene.

23 Petr Yamyang Petr Yamyang | E-mail | 5. dubna 2016 v 22:05 | Reagovat

Tož jen bych doplniti chtěl - ono je to zavlnění prostoročasu, tedy i čas se nám - v Minkowskiho smyslu - zavlnil. Detaily jsou fascinující, dveře otevřené, zatím jen malou škvírkou, ke spektroskopii jevů na škálách nejen černoděrových systémů, ale v zásadě, jak poznamenává Jiří Bičák, i ve škále celého viditelného vesmíru - tedy té naší buňky, pro niž nejrelevantnější současné odhady dávají nějakých 13,9 miliard světelných let (pokud tedy moje znalost za posledních pár let nestihla zastarat...) Ano, vždyť gravitace je druhá dlouhodosahová interakce, gravitace je sama o sobě geometrií prostoročasu, do jisté míry nám z božského Newtonova prostoru a Stvořitelových hodin dělá něco jako je šnekovi ulita (to tuším taky říkal Herman Minkowski) Tedy něco, co dosáhne v principu až ke Stvořitelově kuchyni, tedy na Planckovu škálu a do vzdálenosti jednoho Planckova času (10 na mínus 42 sekundy :)) od jeho "Včíl!" Tedy tam, kde končí v principu možnosti našeho empiricky-racionálního poznávání. Ale on je zde další prázdný "prostoročas", kde naše hříchy a hříšky, zvlnění našich emocí, naše rození a smrt, zanechává zvlnění, na které nestačí nejlepší představitelný interferometr ať již na Zemi, nebo ještě lépe mimo ni. Tak jest - prostor naší mysli. No, zkusme se jen tak posadit, zaměřit detektor své pozornosti dovnitř a sledujmež ta zvlnění :))

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. dubna 2016 v 22:42 | Reagovat

[23]: Velmi si cením tvého názoru odborníka a bez ohledu na svéráznou časovou souslednost (ostatně - bůhví, jak je to v dýchavičném a třesoucím se Vesmíru, plném zákrut a zákoutí s navzájem odlišnými pravidly hry, se skutečným během času) musím připustit, že podle tvého komentáře jednám už dlouho: Pohroužen v občas rozevlátý a občas stísněný prostor své mysli vlním a vlním a vlním. A věřím bláhově, že nikdy nejsme jediní, kdo svými detektory dokáží rozšifrovat, co je v těch všech tichých vlnách uvnitř našeho "soukromého prostoročasu" skryto :-). A jako nenapravitelný optimista navíc doufám, že nespotřebujeme všechnu svou energii na to, co lze empiricky-racionálně poznávat, a trochu nám zbyde i na to ostatní, co se i slovnímu popisu (natožpak racionálnímu poznávání) do značné míry vzpírá. Tedy: Vlňme a žasněme! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama