Biblické haiku - Stvoření světa

25. srpna 2016 v 17:10 | Petr Vápeník |  Haiku

Dnes to na skutečné pravověrné haiku moc nevypadá: To mé dnešní "biblické" má totiž do klasického slabičného tvaru 5 - 7 - 5 opravdu daleko; i když při počítání sebevíc švindluji a polykám písmena jako pouliční polykač mečů, nevychází mi to lépe než 4 - 10 - 7. Pravověrní Japonci otáčejí oči v sloup a myslí si něco o neslušných místech, kam by se slušelo mne za takovou jazykovou svévoli poslat. Ale moje haiku prostě občas rytmicky vykolejí, jako občas vykolejím i já sám. Občas například neudělám z přepjaté obavy, abych nenadělal lidem, které mám rád, nějakou drobnou škodu, to, co bych udělat chtěl a měl, což pak většinou nadělá škodu větší, než tu, které jsem se chtěl původně vyhnout. Kdybych to udělal jednou a ze své pitomosti se poučil, jak bývá u adaptabilních lidí zvykem, dalo by se to pochopit a omluvit dobrou vírou. Nepoučitelným však opakovaný dobrý úmysl a víru, přestože z nich u mne, věřte - nevěřte, podobná vykolejení bez výjimky vycházejí, jako rozumný důvod málokdo uvěří. A pak - místo abych potěšil, což je moje hlavní - byť někdy, chápu, stěží uvěřitelná motivace - dokážu spíš svým navenek nepochopitelným jednáním vytočit a dotknout se. Prostě 4 - 10 - 7 v místech, kde má správně být 5 - 7 - 5.

K dnešku se "vykolejené" asymetrické haiku (smí se to tak vlastně ještě vůbec nazvat? Nevím.) hodí určitě líp než to krásně souměrné podle učebnic. Jako malé vyznání nijak nepodléhající času i jako malá soukromá omluva. Přeji všem krásné pokročilé léto.


Biblické haiku - Stvoření světa

A Pán řekl:

Budiž všude to nádherné světlo,

které má ona v očích.


Jo, to by se to pak báječně fotilo!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Srpnová volná jízdenka na vyjížďku do vybraných míst blogového pravěku:

Stanice č.1 (rok 2016): Několik fotek mimo jiné i ze zajímavých půdních prostor kláštera v Emauzích jsem představil ve fotočlánku Několik fotek z návštěvy Emauz.

Stanice č.2 (rok 2015): Když jsem psal v únoru loňského roku článek Tajemné válečky u Karlova mostu, ještě jsem netušil, že si na Kampě v kouzelném domě s balkónkem, na kterém jsou dřevěné válečky umístěny, díky tomuto článku najdu přátele a že se budu moct do míst, která jsem při svých vycházkách Prahou jen tiše obdivoval, podívat na vlastní oči.

Stanice č.3 (rok 2014): Z letního měsíčního putování po Japonsku jsem tentokrát vybral doslova hektickou reportáž V Tokiu pod mostem (i s vloženým Haiku svatojánských poutníků, které je na rozdíl od toho dnešního formálně v pořádku).

Stanice č.4 (rok 2013): V říjnu 2013 jsem dostal řetězový dotazník s deseti otázkami, na které jsem odpověděl v článku Dotazník od Vendy.

Stanice č.5 (rok 2012): Jeden z nejpolitičtějších zdejších článků se jmenoval O ukradené tlačence a církevních restitucích. O čem článek pojednává, je nasnadě.

Stanice č.6 (rok 2011): Na tomhle blogu se dá občas číst i poezie. Tedy - lépe řečeno - kousky v řeči mírně vázané. Dnešním zástupcem bude - i vzhledem k nedávno v Nedělních miniglosách zmíněné Věstonické Venuši - básnička Planetárium.

Stanice č.7 (rok 2010): Viděli jste nekdy úplně zblízka kudlanku nábožnou? Podívat se na ni můžete v článku Za kudlankou nábožnou, na který k mému překvapení odkazují i někteří čeští kudlankáři.

Stanice č.8 (rok 2009): Shodou okolností u "krátkého nástupiště" hlavního nádraží v Praze, o kterém jsem nedávno psal ve speciálním článku, se odehrával děj jednoho příběhu před více než sedmi lety. Jedním z nejrannějších zdejších textů je článek O vlakovém umělci.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 17:30 | Reagovat

Nedotknutím se dotknout víc, to už se tak někdy stane...

To haiku ve mně vyvolává zvláštní pocit jakoby nedostižnosti, nebo jak to popsat. :-)

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 18:26 | Reagovat

K haiku se nebudu vyjadřovat, neb tuto poezii mohu jen obdivovat, a klanět se těm, kdo jí skládají...,
ale k té, ke které Petr vzhlíží jako k Bohu trvale a navždy si dovolím říct, že jí takového čekatele na její lásku skutečně závidím. :-)
Je to jako Romeo a Julie, zakázáno, ale přesto to je - tedy Petře to je jen má fantazie tvého vzhlížení k Bohu,vlastně k ní. Samozřejmě je to moje naivní představa, vím... :-| Realita je jiná.

3 VendyW VendyW | 25. srpna 2016 v 18:50 | Reagovat

Parádní světlo se hodí vždycky ;-)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 19:26 | Reagovat

[1]: Kdyby měl člověk aspoň nějakou šanci, že se polepší a příště si třeba ze svých minulých hloupostí vezme ponaučení. Ale to se mi zatím moc nedaří.

[2]: Kupodivu, k Bohu jsem nikdy nijak zvlášť nevzhlížel a Bohu, ve kterého já věřím, o vzhlížení ani nejde. A nevzhlížím ani k lidem, protože vzhlížení vždycky předpokládá nějaký výrazný nepoměr. Jen obdivuji. No a co bych byl za obdivovatele, kdyby můj obdiv při prvním zafoukání větru ustal?

[3]: Jo, je to paráda, když se to povede. Ale pořád je takové světlo zatraceně vzácné.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. srpna 2016 v 19:38 | Reagovat

4 10 7 je dohromady 21.
Voko bere.

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. srpna 2016 v 19:38 | Reagovat

[5]: Voko boží.

7 Jarka Jarka | Web | 26. srpna 2016 v 8:54 | Reagovat

Jak jsem tě prostřednictvím blogu poznala, tak vím, že se snažíš dělat všechno poctivě a když to s těmi slabikami nejde, tak to prostě nejde a basta. Mě se haiku líbí svým obsahem, na slabiky kašlu.

A Pavel "TlusŤjoch", to zase rozštípl! :D

8 matka matka | 26. srpna 2016 v 22:04 | Reagovat

světlo očí září
jemná hudba tiše zní
srdce rozkvétá

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 22:53 | Reagovat

[6]: Tak to je skutečně boží! Jednadvacet - červená - lichá...

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 22:56 | Reagovat

[7]: Ono by to samozřejmě nějak šlo, zkoušel jsem to, ale všechny změny vedly v důsledku ke zhoršení obsahu i rytmu. V takovém případě, myslím, se formě nesmí otročit :-).

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 22:58 | Reagovat

[8]: To ano, pak vždycky kvete jako po vydatném jarním dešti.

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. srpna 2016 v 15:59 | Reagovat

Možná to není opravdové haiku, ale její světlo opravdové určitě je... :-)

13 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 30. srpna 2016 v 12:24 | Reagovat

Pěkné haiku :) a moc ráda jsem se podívala na krásnou kudlanku :). Ještě jsem na ní neměla štěstí, ale snad to dohoním příští rok, protože budu na jižní Moravě v srpnu. Letos jsem tam byla v červenci a to ještě bylo na kudlanky brzy.. :-(.

14 Miloš Miloš | Web | 1. září 2016 v 0:09 | Reagovat

Světlo v očích a někdy i plameny :)

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. září 2016 v 8:26 | Reagovat

[12]: To tedy je! Nikde jinde jsem podobné neviděl.

[13]: Tak přeji úspěšný kudlankový fotolov.

[14]: Plameny i blesky k tomu občas patří. Ale i mezi nimi to původní světlo pořád probleskuje.

16 Bev Bev | E-mail | Web | 8. září 2016 v 14:33 | Reagovat

Nádherné. Je to zvláštní, přitažlivá a tajemná myšlenka, vyjádřená minimem slov.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama