Štědrý večer

28. prosince 2016 v 8:29 | Petr Vápeník |  Povídky a povídečky

"Děkuju, maminko, dobré to bylo," zakončil slavnostní večeři starosvětsky tatínek, který si - jako obyčejně - jídlo vychutnával, a proto mu to nejdéle trvalo. Maminka se trochu našišato pousmála a bylo vidět, že uvnitř ji tatínkova pochvala hřeje. Tatínek si spokojeně pohladil mírně vypouklé břicho, nic zvláštního, takové to bříško, které muži v nejlepších letech spíš na vážnosti přidá než ubere. Malý Pavlík začínal trpět nedočkavostí. Večeři, ve které by se normálně rýpal, shltl jako malinu, až se rodiče báli, aby si kapřím řízkem nějak neublížil a rodina místo rozbalování dárků nestrávila slavnostní večer v čekárně na chirurgii. Už v duchu viděl nádherně ozdobený stromeček, rozzářený různobarevným svitem elektrických světel, a pod ním - balíčky všech možných velikostí a všechny jako z udělání zrovinka pro něho. Trochu sobecké představy, ano, ale Vánoce Pavlíkovi opojně voněly; směs dárků, maminčina cukroví a čadicího františka na stole voněla líp než drahá voňavka, kterou si maminka už od minulých Vánoc schovávala ve skříňce a kterou Pavlík, když nebyl nikdo doma, občas očichával a jednou si dokonce maličko líznul. Opojení o to vzácnější, že nastávalo jen jedinkrát za rok.

Maminka sklidila prázdné talíře ze stolu a tatínek přistoupil ke starému gramofonu. No to snad ne, on bude zase hrát tu písničku jako loni! Pavlík už byl nervózní: Napřed se muselo neskutečně dlouho čekat, až se setmí, pak taťka pojídá večeři jako lenochod a teď ještě bude Ježíška zdržovat nějakými předpotopními songy! Kdo to má vydržet? Nějaký cajdák o bílých Vánocích, to už je stejně jenom nesplnitelné přání; Všechny Štědré dny, které Pavlík pamatuje, se obešly úplně bez sněhu, asi na tom celosvětovém oteplování něco bude. Gramofon byl stařičkým kusem nábytku, ještě po babičce, a celý rok v bytě jen překážel. Kvůli jedné písničce na Štědrý den, při které se tátovi s mámou podivně lesknou oči jako spolužákovi Pepovi, který má ale to lesklé oko skleněné. Bílé Vánoce... Takový nesmysl! Nejen že to tak ve skutečnosti není, ale ještě to děsně zdržuje od opravdu důležitých věcí! Proč jen je ta písnička tak dlouhá? Jako by to nešlo bez refrénu!

Deska konečně dopraskala.
"Mám dojít pro zvoneček nebo ti už Ježíška ve škole rozmluvili?" zeptal se poněkud necitlivě tatínek. S maminkou to viditelně trhlo, její oči blýskly jako stříbřité vánoční ozdoby, ale neřekla nic.
"Žádnej Ježíšek neexistuje!" prohlásil rezolutně klučina. "Našel jsem si to na wiki."
"Dobře," rozhodl tatínek, "letos se tedy zvonit nebude." A pokynul Pavlíkovi, že může vzít za kliku dveří od obýváku, kde ještě před chvílí něco moc povzbudivě šramotilo. Pavlík doslova vtrhl dovnitř. Údivem nad balíčkovou nádherou dokázal jen otevřít dokořán pusu. Přesně tenhle obrázek viděl v několika posledních snech a přesně tak si to představoval ve své fantazii, když tatínek tak nekonečně dlouho zápolil s večeří. Balíčků bylo dost a úplně největší radost měl z toho největšího, u kterého obal nedokázal zakrýt dlouho očekávaný obsah.

"Kolo!!" vykřikl Pavlík šťastně. "Zrovna takový má Jirka Mařík!"
"Tak to teď budete moct jezdit spolu," řekla vánočně sametovým hlasem maminka.
"Hmmmm, to asi ne," špitnul Pavlík. "My spolu teď totiž nemluvíme."
"Copak copak?" zasmál se tatínek. "Snad v tom není nějaká ženská?" S maminkou to už podruhé dnes večer viditelně trhlo.
"Jirka říkal, že jsme bláznivá rodina: Maminka, ty..." (ukázal na tatínka) "...i já," řekl nejroztomilejším možným hlasem Pavlík a úplně neroztomile dodal: "Tak jsem mu dal o přestávce přes hubu!"
Teprve teď si maminka všimla lehce namodralého okolí Pavlíkova oka. Nebo to byl jenom stín jedné z větví vánočního stromku? Pavlík čekal, že se bude tatínek rozčilovat, ale ten jako kdyby se k Pavlíkovu překvapení skoro hrdě usmíval. Maminka se zatvářila neurčitě utrápeně a odešla pro něco do spíže.

Stromeček dál zářil uklidňujícím světlem, barevnou hudbou Vánoc, a Pavlík si sedl přímo mezi balíčky, aby mohl rozbalovat jeden za druhým a neztratil nesmyslnými přesuny důležité vteřiny. Maminka se vrátila s mísou plnou obložených chlebíčků a s kouskem dortu pro každého . "Letos se mi moc nepovedl," řekla omluvně, a i když to byla pravda, tatínek ji jako vždycky utěšil: "Je výborný," řekl a tvářil se jako profesionální ochutnavač z televizní reklamy.
"Trošku kyselej!" podotkl Pavlík, který už si stihl uždíbnout před večeří. "Ale jinak výborný!" zachraňoval situaci tatínek, když si všiml, že nechybělo moc a maminka sebou viditelně trhla dnes už potřetí.

Byla skoro půlnoc, když Pavlík usnul s báječně usměvavým vědomím, že má nové kolo a spoustu dalších dárečků, ať už je podle wiki nosí, kdo chce, a že Vánoce jsou těmi nejkrásnějšími svátky v roce.
"Zase jeden Štědrý večer za námi," povzdychl si tatínek. "Nechtěla by ses trošku projít? Je tam docela pěkně."
"Blázníš? Taková tma!" namítla chabě maminka, ale neznělo to zrovna odmítavě.
"Mařenko..." zaprosil tatínek. Mařenka bylo pro maminku sváteční jméno, jinak to byla prostě maminka. "Pavlík už spí. Jenom chvilku."
"Tak dobře, když jsou ty Vánoce," souhlasila. "Chvilku."
Tatínek galantně pomohl mamince do kabátu, což ho jindy ani nenapadlo. Všechno bylo dnes sváteční.

"Vrtá mi hlavou ten Jirka Mařík," zašeptala zamyšleně maminka ve výtahu. "To jistě nemá ze své hlavy, že jsme bláznivá rodina. to si o nás musí povídat Maříkovi doma."
"Že na to pořád myslíš!" podivil se tatínek. "Já se ti divím. Takoví primitivové jako jsou Maříkovi..." Maminka s tatínkem se na sebe svátečně usmáli.
"Máš pravdu, nač si kazit tak krásný sváteční večer," řekla maminka a oddaně se do tatínka zavěsila.

V láskyplném objetí spolu oba vyšli do vlahé červnové noci.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 8:49 | Reagovat

Tak to je napsané naprosto dokonale ;-) Nějaké zvláštní rozuzlení jsem čekala od té věty o bláznivé rodině, takže mne ten konec až tak nepřekvapil. Ostatně místní hráči pralesní fotbalové ligy tohle dělali každý rok v létě na dovolené na jižní Moravě. Když to udělali poprvé místní se na ně chodili do kempu dívat jak do zoo. A ještě mi to taky připomnělo úžasný seriál Fan Vavřincové Taková normální rodinka....
Ale taky mi to připomnělo moje vlastní očekávání a to jak mi taky veečře připadala nekonečná i to, jak mne "zdržovali" tím že se ještě muselo umýt a utřít nádobí, uklidit ho a teprve pak nadešla vždy ta nedočkavě očekávaná  chvíle kdy zacinkal zvoneček, rozprskaly se prskavky a já mohla konečně ke stromečku :-)

2 Jan Turoň Jan Turoň | 28. prosince 2016 v 9:26 | Reagovat

Pěkný nápad, závěr je kouzelný...I když vzhledem k tomu, že mám svátek 24. června, mi myšlenka "inverzních" vánoc nepřijde až tak bláznivá...Když se pořádají letní Silvestry...Ostatně jedna spolužačka na střední jezdila na tábory, kde v létě z recese slavili Vánoce a Velikonoce...

3 Kitty Kitty | Web | 28. prosince 2016 v 9:52 | Reagovat

Ještě jsem se honem koukla na rubriku, jestli je to ze tvého života. Děti to tak vnímají pořád, i když jsou jinak otrlé a ve všem zběhlé. Milé povídání. Při čtení mi napadlo víc vypravěčů, kteří své povídky ještě četli - hezky se to poslouchalo. Taky proto, že vlastně vyprávěli o nás dětech. Příjemné čtení a za ně ti přeju příjemný den :-D

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 28. prosince 2016 v 12:30 | Reagovat

Školák Mařík není Jiří, ale Kája - gůglil jsem si to.

5 Jarka Jarka | Web | 28. prosince 2016 v 13:17 | Reagovat

Jejda, Vánoce v červnu, to by nebylo nic pro mě stejně, jako Vánoce někde na Floridě, v Austrálii, nebo prostě tam, kde jsou zelené stromy a teplo. Vím, že se u nás taky pořádná zima nekoná, ale přece jen je už ve čtyři hodiny tma a venku to na tričko taky není. :-D

6 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 15:20 | Reagovat

Povídečka jako víno, Petře.
Štědrý večer, jak ho vidí spousta dětí a tradice, které se v některých rodinách stále dodržují.
Vzpomínám si, jak to vypadalo za mého dětství u nás, byly jsme se sestrou stejně netrpělivé a nechápaly jsme cavyky předcházející rozbalování dárků.
Tohle se určitě nikdy nezmění, tedy pokud se budou držet vánoce.
Vlahá červnová noc mě ovšem dostala, to je aspoň závěr, naprosto nečekaný! ;-)  :-D
Vzpomněla jsem si na jednu internetovou kamarádku, která žije v Brisbane.
Řešívaly jsme mailem recepty na cukroví, které by přežilo vánoční vedra.
Přeji příjemné klidné dny do konce letošního roku. :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:14 | Reagovat

[1]: Ono se vlastně v té povídce celou dobu nic neděje, tak to chtělo aspoň nějaký konec. Tedy, čekat ještě na to, až se po večeři umyje použité nádobí, to už je skoro schválnost, ne? :-)

[2]: Hůř se shánějí vánoční stromečky :-).

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:21 | Reagovat

[3]: Tahle povídka už je víc než 30 let stará, našel jsem ji nedávno při lehkém předvánočním úklidu naťukanou na psacím stroji :-). Řekl jsem si, že ji zkusím upravit pro aktuální vánoční blogové použití, takže zůstala jen původní kostra a závěr.

[4]: Kája Mařík by jako povídková postava byl dražší kvůli chráněné značce. Jirka Mařík je zdarma :-).

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:26 | Reagovat

Krásně napsané, jako ostatně vždycky. Ten konec to završil. U nás se nádobí naopak umývalo až po úplném skončení ceremoniálu.Ony ty hromady dárků tak velké nebyly, spíš něco na oblečení- jeden dva kousky , kniha, nějaká hračka-stavebnice (tedy u kluků), já jsem dostala poslední hračku-panenku v Děcáku v 7 letech-poslala mi ji maminka a  pak u příbuzných už to bylo jen něco na oblečení. Kniha jednou  od kamarádky, u našich bylo knih hodně, tak je nekupovali.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:29 | Reagovat

[8]: Tak to jste si tam připsal to wiki, že? :-)

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:29 | Reagovat

[6]: Tohle víno je už docela archívní :-). Samozřejmě, každá rodina má nějaké své rituály a je velmi zajímavé sledovat jejich splynutí, když spolu třeba dva lidé tráví první společné Vánoce.

Taky už jsem uvažoval,jaké to asi je vyzkoušet si o Vánocích tropické vedro. Nijak po takové zkušenosti neprahnu, naše české Vánoce se mi líbí. Ale už jsem měl kdysi pozvání na řecké Vánoce, ty bych chtěl jednou ze zvědavosti zažít.

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:33 | Reagovat

[5]: Už jsem si mockrát říkal, jaké by to bylo v červnu nainstalovat vánoční blikací světýlka na zahradu a pozorovat reakce kolemjdoucích. Ostatně, kdysi jsem navrhoval v Nedělních miniglosách, aby se Vánoce konaly několikrát za rok, když vánoční nákupy obyvatel tak pěkně zvyšují HDP :-).

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 19:40 | Reagovat

[9]: Dobře si pamatuji, že mě jako dítě cizí dárečky moc nezajímaly, šel jsem sobecky po těch svých :-). Ano, zmínka o wiki je samozřejmě čerstvá, ale on je celý text hodně pozměněný, původní verze se mi zdála příliš "suchá", obsahově i jazykově nezajímavá a jako čtenáře mě moc neupoutala. Řekl bych, že z původního textu zůstala necelá polovina.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 20:45 | Reagovat

[13]: Je to fuk, hezky napsané to je a hotovo. :-D

15 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 22:00 | Reagovat

[11]: Máš pravdu, české vánoce jsou krásné, jenom ten sníh už léta chybí. :-(

16 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 28. prosince 2016 v 22:26 | Reagovat

Doufám, že kapří řízky neměli s bramborovým salátem! To je v létě o salmonelu :)

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 22:43 | Reagovat

[16]: Však jsem taky raději nepsal, jak to celé pokračovalo. V nejlepším přestat... :-)

18 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 8:59 | Reagovat

[7]: Taky mi to tak připadalo! Ale z jiného soudku. Dostala jsem od dcery k vánocům knihu která by tě i mohla dost zajím, obzvlášť když brousíš po Malé Straně. Jmenuje se Pražské příběhy - Na procházce
Malou Stranou od Dana Horkého. Je to dokonalý bedekr části Malé Strany a vypráví se v něm o domech které v té dané ulici, které je kapitola věnovaná, jsou a kdo v nich bydel a jaké věci se tam kdy udály.Měly by vyjít ještě další dva díly věnované Velkopřevorskému, Malostranskému a tuším Maltézskému náměstí a další díl zase Malé Straně.

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 9:19 | Reagovat

[18]: Díky za doporučení, to mě určitě zajímá. Nakouknout do historie těch domů je moc zajímavé. A zrovna nedávno jsem v jednom časopisu našel starou fotku se Zdeňkem Štěpánkem na stejném dvorku, na kterém jsem strávil v kavárně (dnes už taky neexistující) příjemné chvíle s nejmenovanými blogery, kteří se přijeli podívat do Prahy :-).

20 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 9:44 | Reagovat

[19]: Tak mám dojem že ta fotka z toho dvorku tam se Zdeňkem Štěpánkem je taky. A z té uličky co je ten hotel Zlatá studna cos měl fotku na blogu tak je tam taky. A největší fór je, že hned v první kapitole je psáno o Hraběnce, byla to stará prostitutka kterou jsem potkávala když jsem dělala ve Vodičkový v pasáži v obchodě. Byla to taková děsná zmalovaná maska a byla po Praze hodně známá....chodila popíjet a lovit buď do Lucerna baru nebo do Obuna baru.

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 10:17 | Reagovat

[20]: Na Hraběnku si pamatuju, párkrát jsem ji potkal u starého Narcisu dole na Haveláku a byl to docela děs.

22 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 10:20 | Reagovat

[21]:Však Narcis (dříve U Šmelhausů,právě o té hospodě je ta první kapitola) byl její úplně domovská hospoda, ale brousila až na Václavák.....jo, byla to figura ;-)

23 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 17:11 | Reagovat

[12]: Světýlka v červnu jsou na prd. Když se konečně setmí, aby to blikání dostatečně vyniklo, kolemjdoucí už pořádně nechodí a pokud ano, tak jen dostatečně ovíněni a blikání jim vůbec nepřijde zvláštní :-)
My už to zkoušeli :-)

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 8:15 | Reagovat

[23]:...a ještě se to marně snaží konkurovat světluškám :-)

25 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 30. prosince 2016 v 8:36 | Reagovat

Krásná povídka plná lásky a něhy. Děkuji :-)

26 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 30. prosince 2016 v 10:53 | Reagovat

Moc hezky se mi četlo, v některých momentech jsem se s malým Pavlíkem ztotožnila, mám na mysli to čekání na dárky, jenže u mne to byly jen dárky praktické, i když jsem každé Vánoce čekala, že se naši vzpamatují. :-)

Konec mě trochu překvapil, ale nemyslím si, že by Maříkovi měli pravdu.... :D

27 Miloš Miloš | Web | 1. ledna 2017 v 22:07 | Reagovat

Takoví blbci mě nemohou urazit, dobrá filozofie do všech životních situací :)

[4]: Kája Mařík je něco jako paní Colombová, hodně se o nich mluví, ale nikdo ji neviděl a neznám nikoho, kdo by Káju četl, já také ne.

28 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. ledna 2017 v 22:16 | Reagovat

[27]: Káju Maříka četla velmi poctivě (a na pokračování) moje babička.

[26]: Fandím lidem, kteří si věci zařizují podle svého, aniž by se ohlíželi na to, co si ostatní pomyslí :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama