Neplánovaně košatý silvestrovský výlet

2. ledna 2017 v 10:44 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

I když jsem si původně chtěl vzít na dnešek dovolenou, jak to dělám vždycky, když 2. leden připadne na pracovní den, nakonec jsem se rozhodl kvůli jedné dopolední pracovní schůzce porušit letitá pravidla a do práce (a do Prahy) vyrazit. Leč, organismu se asi moje rozhodnutí moc nelíbilo, protože si na mně nakonec dovolenou stejně vynutil, protože začaly stávkovat jeho obranné mechanismy a nadvládu nade mnou o silvestrovském večeru (neříká se náhodou "jak na Nový rok, tak po celý rok?") převzala jakási viróza. Popíjím tedy právě japonský zelený čaj s lefkadským medem a šťávou ze španělských citrónů, zakusuji k tomu český paralen a přemýšlím, jak bych při této "snídani králů" mohl aspoň na dálku někomu udělat maličkou radost. No a napadlo mne, že bych vám mohl ukázat na malé fotoreportáži, jak to vypadá, když si člověk jako já udělá přesný plán pro silvestrovský den a paní Náhoda mu ho dovedně ohne tam, kde ho z nějakých prapodivných důvodů chce mít ona.

Silvestra v posledních letech trávím vždy v Dobřichovicích. Nejsem pro poslední den v roce nijak zvlášť veselivý typ a i dobře míněné nabídky na silvestrovskou společnost s díky odmítám. Letos jsem si ale chtěl zařídit dvě věci: Chtěl jsem si zajít v Praze na oběd na suši, což se mi v posledních letech nenápadně proměňuje v "typicky českou" silvestrovskou tradici, a chtěl jsem si koupit chleba a máslo, což ve světě pod dohledem odborů, které nejlépe vědí, kdy si ještě smíte nakoupit a kdy už se to nesluší, nemusí být - obzvlášť na přelomu roku - tak jednoduché. No a protože po mrazivém svítání byl silvestrovský svět ojíněný, vyšel jsem na vlak o deset minut dřív, abych stihl cestou cvaknout několik záběrů, pokud se mi něco pěkného připlete do cesty.

K prvnímu takovému záběru jsem se přimotal hned na dobřichovické lávce. Přes mlhu si právě čerstvě proklestilo cestu silvestrovské sluníčko, takže jsem chvilku po lávce pobíhal, abych našel co nejzajímavější kompozici, než slunce zase zaleze nebo se naopak rozsvítí příliš. Světlo bylo kouzelné, tak jsem si přál moc to nezkazit a dá se říct, že s výsledkem jsem celkem spokojený.



Na lávce mě ještě zaujal kousek ledu ve tvaru malé artistické chobotničky, která visela ze zábradlí hlavou dolů. To už jsem ale výrazně překročil pro focení určených deset minut a když jsem chtěl stihnout vlak (a to jsem samozřejmě chtěl, protože suši a chleba s máslem na mne nebudou čekat donekonečna), musel jsem přesun na nádraží poněkud urychlit, což v kombinaci s tím, co následovalo, nejspíš napomohlo mému současnému nachlazení. Tak dlouho jsem si totiž při cestě na vlak přál, aby měl spoj aspoň pár minut zpoždění, a já ho tedy stihnul, až jsem byl silvestrovskými vládci vyslyšen až příliš: "Upozorňujeme cestující, že vlak z Berouna z provozních důvodů nejede!" oznámil mi na přivítanou skoro vítězoslavně nádražní rozhlas, což jsem odměnil jakousi hlasitou vulgární průpovídkou směrem k Českým drahám, kterou by ode mne nejspíš distinguovaní potenciální spolucestující nečekali. Mám tedy ještě spoustu času na další postávání v mrazu.



Následující dvě fotky by už bez laskavého přispění "provozních důvodů" v podání českého národního železničního dopravce nevznikly. Neměl jsem totiž co dělat, na obyčejné postávání na nástupišti byla docela "kosa", tak jsem se vydal ke křoviskům okolo nádražních kolejí. No a tam jsem objevil docela mile ojíněné rostlinky, na jejichž portrét jsem měl dost času, a mohl jsem si pohrát se zaostřením i s výběrem objektivu. Nicméně připouštím, že první fotka je aranžovaná; spojení rezavého nádražního drátěného plotu se suchými rostlinkami v ledovém kožíšku jsem maličko napomohl.



Když vám "z provozních důvodů" nejede vlak a mezi prsty vám protéká čas, který jste chtěli věnovat něčemu jinému, navštívíte i místa, kterých byste si jinak nevšimli. Tak jsem se poprvé zblízka podíval i na naši dobřichovickou "nádražní knihovnu" (protože chodím na vlak na poslední chvíli a mám open kartu, do nádražní haly s pokladnou a knihovničkou nikdy nedojdu), do které lidé mohou přinést knihu a zase si nějakou jinou vzít. Takto jsem úplnou náhodou našel knížku, kterou už jsem nějakou dobu marně hledal po obchodech. Pro někoho byla doma nadbytečná, mne potěšila. Aspoň mám teď co nového číst, když se snažím vypotit a vykašlat ze sebe nezdárné viry.



Sice notně později, ale nakonec jsem japonský oběd s výborným syrovým rybím masem přece jen absolvoval a moc jsem si pochutnal. Pak jsem ale nastoupil omylem do jiné tramvaje a číslo patnáct mne zavezlo úplně jinam, než kam jsem původně směřoval. Najednou jsem byl na Malé Straně pod petřínskou lanovkou, moje interní "GPS" právě přepočítávala optimální trasu a já si vzpomněl, že v Muzeu Kampa vlastně vystavují obrazy Josefa Istlera. Někdy jsem se na ně chtěl stejně podívat, proč tedy ne právě teď?

O výstavě teď nebudu podrobněji psát, myslím, že si zaslouží zvláštní článek, ale líbila se mi moc. Samozřejmě se na výstavě nesmí fotit, ale následující mobilem dělaný záběr vznikl nakonec se souhlasem paní, která měla místnost "na povel". Velmi pěkně jsme si popovídali a věřím, že se na můj blog přijde podívat, protože ji zajímalo, co o výstavě napíšu :-).



Z Muzea Kampa jsem nakonec v příjemném slunečném počasí prochodil i nábřeží Vltavy s legendárním domečkem, kde bydlela rodina vodníků Wassermannů (ve filmu Jak utopit doktora Mráčka) a přešel jsem most směrem k Národnímu divadlu, kde jsem chtěl skočit do tramvaje a tou dojet k Hlavnímu nádraží. Musím říct, že počasí bylo na silvestr neobyčejně krásné, pro focení až moc. Ale aspoň jednu fotku z "pražského povltaví" vám tu ukážu, zvlášť když se staroměstské budovy tak pěkně zrcadlily v řece :-).



A to už jsme u zmíněného Národního divadla. Dvaadvacítka ovšem nejela mým směrem, tak jsem si ji aspoň se všemi odrazy a odlesky v jejích futuristicky zakřivených sklech vyfotil.



Tohle je budova Nové scény Národního divadla, i když se zdá, že mnohem víc je na obrázku protější budova Akademie věd a navazující secesní budova Pojišťovny Praha.



Nakonec jsem po celkem bohatém pražském programu, se kterým jsem na silvestra rozhodně nepočítal, stihl poslední bochník chleba v potravinách na Hlavním nádraží. Už koukali významně na hodinky, když jsem do obchodu vstupoval, asi aby nepropásli příchod nového roku :-).

Nakonec byl z malého odskoku do hlavního města půldenní zajímavý výlet, po kterém jsem se - už za tmy - pokorně navrátil do údolí Berounky. Několik sousedů už se zjevně připravovalo na nevyhlášenou soutěž o nejblýskavější, nejvíce rachotící a nejdražší ohňostroj. Popravdě, to už mě zas až tolik nebere. Mně bohatě stačí naše malá nerachotící dobřichovická lávka v pěkném ranním novoročním světle :-).



Právě si připadám jako notorický kuřák v podání Jiřího Wimmera, snažící se marně recitovat Bezručovu Ostravu. Ještěže na blogu se píše a moc se tu nemluví, to byste ze mne dnes neměli velký požitek :-). Tak já jdu do sebe kopnout další "citronový kotel" a vy se mějte moc a moc dobře a díky za milý doprovod při silvestrovském putování...


Pozn.: Na tomto blogu můžete najít kromě fotočlánků podobných tomu dnešnímu i další velmi různorodé texty, např. reportáže, jejichž ukázkou může být můj subjektivní pohled na průběh slavnostního večera Czech Blog Awards v Karlínském divadle, který jsem popsal v reportáži Blogeři roku 2016 aneb Eskymákem v Ekvádoru. Dál jsou tu reportáže cestopisné - z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně , hrátky s češtinou, haiku, již skoro osm let pravidelně vycházející společensko-politické glosy, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích. No a samozřejmě je tu k dispozici i spousta fotek včetně těch, které se objevily na mých fotografických výstavách. Nakoukněte, v klidu se porozhlédněte a věřím, že mezi více než 1300 různorodými články z téměř osmi let života tohoto blogu najdete něco, co potěší vás i případné další vaše známé, kterým byste můj blog mohli doporučit.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 10:54 | Reagovat

Nádherný světlo. Sice nevím proč mi evokuje smogový poplach, ale je vážně moc zajímavé. Když jsme jeli v sobotu k dceři na silvestrovský odpolední potlach, bylo takové taky, ale jen z jedné strany. Z druhé bylo všechno do modra. Od nás jsme vyjížděli za slunka a jen jsme se přehoupli přes hřeben který dělí Litomyšl od Třebové, vjeli jsme do mlžného království. Jak mi pak říkala dcera celý den tam měli takovou mlhu. A tak, tam kde někde bylo to schované sluníčko, měla mlha barvu okrovou a kde ne byla modrá.

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 11:16 | Reagovat

[1]: Ta poslední fotka vznikla zajímavě: Bylo mi jasné, že bez postavy na mostě nebude mít fotka tu správnou "šťávu", a ta správná postava se právě blížila v protisměru. Jenže já měl zrovna na foťáku objektiv s pevným ohniskem a nebyl čas na "přezbrojení", tak jsem musel "zoomovat nohama" a vrátit se na notný kus zpátky, aby se mi kontrukce lávky vešla do obrazu :-).

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 11:22 | Reagovat

[2]: Tak ještě že bylo kam zacouvat :-D

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. ledna 2017 v 12:10 | Reagovat

Postavy mostní jsou mystické.

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 13:24 | Reagovat

Ještěže tvoje nachlazení není slyšet na blogu. Myslím, že si nemůžeš nakonec na Prahu stěžovat. Mě se moc líbí ta galerie, krásný prostor, světlo, barvy.
Do dalších dnů tě zdravím a držím palce, aby tě chrchlavka opustila. Ačže kdybys šel k vračovi, mohly by nechtě vzniknout taky snímky, které by jinak nevznikly ;-)

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 17:38 | Reagovat

Neplánované je někdy nejkrásnější, zrovna jako tento tvůj den, tyto tvé fotografie. Ten šperk z ledu se mi líbí moc! :-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 18:51 | Reagovat

Sedla jsem si, vysunula klávesnici a ... přišla jsem na to, že vlastně nemám slov.
Tak Ti snad jen popřeju brzké uzdravení :-)

8 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 19:10 | Reagovat

Zajímavé zážitky na silvestrovský den..Od ojíněnych bodlláků přes suši a výstavu na Kampě zpět k dobřichovické lávce... :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 19:44 | Reagovat

Neplánované zážitky navíc doplněné zajímavými fotografiemi- završené dobrým jídlem - to je dobré, ne? Tak to se chce  vykurýrovat-jak se říká u nás. :-)

10 Jarka Jarka | Web | 2. ledna 2017 v 20:14 | Reagovat

Nás už virové strašidlo obchází též, kašle moje protichřipkově očkovaná maminka, kašle rodina mé sestry i rodinka našeho staršího synka, nemocnice už zrušila návštěvy a meteorologové hlásí mrazy a sněžení. 8-O
Tvůj silvestrovský den byl krásný i když valnou měrou přispěl k tomu, že si teď prskáš na klávesnici. Tak se brzo uzdrav! :-)

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 20:52 | Reagovat

[3]: No, couvání bylo docela dlouhé, protože původně jsem byl skoro tam, co je ta postava - uprostřed pod pilířem.

[4]: Postava mostní se na mne dívala podezřívavě, jako bych byl nějaký paparazzi, či co...

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 20:58 | Reagovat

[5]: Zatím váhám, jestli zítra už dám cestu do práce nebo ještě budu muset jeden den přidat. K doktorovi se mi zatím nechce, což je dobré znamení; když je mi opravdu zle, nemám proti lékařům žádné námitky :-).

[6]: Na jednu stranu jsem se zlobil, že vše nešlo podle mého plánu, na druhou stranu - když už si to dělalo, co chtělo, zkoušel jsem aspoň vytěžit z nečekaných situací to nejlepší.

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 21:01 | Reagovat

[7]: Díky, pracuji na tom, ale nejde to tak rychle, jak si ve svém optimismu představuji :-).

[8]: Byl to docela povedený okruh...

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 21:09 | Reagovat

[9]: Ano, bylo to moc fajn. Měl jsem dobrý oběd, chleba a máslo v batohu, námět na dva blogové články. A ze starého roku už mi zbývalo napsat jen jedno novoroční přání, na které jsem se moc těšil.

[10]: Trošičku připonakřáplý jsem byl už v pátek a silvestrem - jakkoli zajímavým - jsem tomu asi moc nepomohl. Uvidím zítra ráno; zatím se snažím si vsugerovat, že jsem stoprocentně zdravý a překypuju energií. Jen kdyby v koupelně nebyla ta zatraceně pravdomluvná zrcadla! :-)

15 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 21:30 | Reagovat

Neplánovaně vznikly krásné fotky. :-)
Petře, přeji Ti, aby Tě bacily brzy opustily a mohl sis z plna hrdla zazpívat, ne sípat a kašlat. :-)

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 9:48 | Reagovat

Už zase blbnou komentářea některé se tváří jako smazané, přestože v administraci jsou vidět. Tak na komentář Jarmily odpovím aspoň bez odkazu (však on můj původní komentář za nějakou dobu odněkud "vybublá".

Díky za přání, Jarmilo. Do zpívání mám ještě dost daleko, ono ani prosté mluvení zatím moc nefunguje. Tak si opakuju staré osvědčené "Mlčeti zlato!" :-)

17 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 22:09 | Reagovat

Kulatá kyti se mi moc líbí. A protože píšu pozdě, možná jsi se i stihl mezitím uzdravit? :-)

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 22:22 | Reagovat

[17]: Pozdě nepíšeš. Naopak, teprve teď jsem nejspíš poctivě onemocněl :-).

19 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 22:45 | Reagovat

[18]: :D No a musíš bejt tak poctivej i v tomto ohledu? ;-) :D

20 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 22:46 | Reagovat

Tady vidíš, že poctivost se nevyplácí. :-)

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 23:19 | Reagovat

[19]: Zlozvyk...

22 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 6. ledna 2017 v 8:33 | Reagovat

Krásné fotky, krásná makra, ten kousek ledu mi připomíná nádherný zimní šperk.

Tak se brzy vykurýruj a dík za hezkou podívanou. :-)

P.S. Suši jsem ještě nikdy neochutnala, jsem asi jedna z mála, a miluju chleba s máslem. :-P

23 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 9. ledna 2017 v 18:28 | Reagovat

Skvělé fotografie :). Moc se mi líbí detaily a poslední fotka lávky je prostě úchvatná :).

24 Van Van | Web | 15. ledna 2017 v 16:07 | Reagovat

Pestré. To slůvko asi vystihuje celkový dojem. Krásné detaily takměř artové, krásné záběry pouliční, skvělý pelmel, a dokonce se dozvím, že umíš užít i jadrný výraz! :-D Ale nedivím se, v tomhl případě a podobných případech bych je taky použila :-D

25 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 20. ledna 2017 v 19:07 | Reagovat

Opravdu úchvatný pohled jsem zažila dva dny před tvou procházkou. Šla jsem do Lobkowiczkého paláce na Hradě a byl nechutný smog, že nebylo vidět ale lautr nic. Když jsem procházela celou expozici s audioprůvodcem na uchu, koukla jsem se z okna a jen zírala. Musela jsem si onu poslední nahrávku pustit znova, protože jsem v tom úžasu přestala výklad vnímat. Sice ony špinavé pražské ulice a davy turistů nebyly vidět, což bylo více než příjemné, ale za to se nad smog vyhouply snad všechny věže, věžičky a střechy, včetně té zlaté. Žel jsem pitomec zapomněla vytáhnout mobil a vyfotit to.

26 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. ledna 2017 v 22:22 | Reagovat

[22]: Děkuji! Vykurýrovaný už jsem natolik, že chodím do práce. To by Japonci koukali, kdybychom si k suši namazali pořádný krajíc! :-)

[23]: Díky. Ona ta paní na lávce se na mě tak mračila, až jsem se bál, že na mě pošle někoho, kdo mi udělané fotky zabaví.

[24]: Je-li okolnostmi narušena moje přirozená rovnováha, neváhám použít kvalitního vulgarismu :-).

[25]: To není divu, žes pohotově nezačala fotit. Některé zážitky dostáváme proto, abychom si je prostě užili, protože je to to nejlepší, co se s nimi dá dělat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama