Glenn Gould - výstřední puritán klasického klavíru

14. dubna 2017 v 14:38 | Petr Vápeník |  Připomenutí

Přemýšlel jsem, co zdejším návštěvníkům předložit k příležitosti letošních Velikonoc, aby to mělo něco společného s kulturou, křesťanstvím a ještě to šlo zařadit do některé ze zdejších existujících blogových rubrik, nejlépe do takové, kterou už delší dobu opomíjím, aby to možná trochu rozšířilo vaše obzory a aby to bylo něčím docela obyčejně zajímavé a taky krásné. A stojí za to vůbec na Velký pátek něco psát na blog? Neodletěly snad i servery společně se zvony do Říma a neměli bychom držet s tradičním předsvátečním půstem i půst internetový?

Nakonec jsem se docela náhodou při hledání úplně jiné skladby, našel jeden starý záznam klasické Bachovy hudby, který jsem měl kdysi docela poctivě "naposlouchaný", záznam z dnešního pohledu už stařičký, ale pro mne pořád fascinující mimořádně vydařeným spojením dvou velkých uměleckých osobností, klavíristy Glenna Goulda a dirigenta Leonarda Bernsteina.

Nevím, jestli vám jméno Glenna Goulda něco říká; pokud jste někdy hráli na klavír, divil bych se, kdyby ne. Jde totiž o jednoho z nejzajímavějších a nejosobitějších klavíristů 20. století, přestože se v hudbě vždy považoval za puritána, pro kterého i dávno již klasická romantická díla Chopinova, Lisztova či Schumannova byla přílišnou modernou. Nakonec - přestože měl v repertoáru i mnoho skladeb od jiných autorů - se Glenn Gould stal známým především jako geniální interpret Bachových skladeb a posléze i jako vlivný hudební teoretik a filosof, který dokázal pro prezentaci svých názorů velmi dobře využívat možnosti rozhlasových a televizních pořadů.

Jako klavírista přestal Glenn Gould už brzy po svých třicátých narozeninách veřejně koncertovat a zaměřil se výhradně na studiové nahrávky, v nichž se mohl na interpretované skladby stoprocentně soustředit, kdy se mohl ponořit do svého specifického světa, který tvořila z velké části právě jen hudba. Jeho spolupracovníci to s ním neměli lehké: Měl velmi jasnou a vyhraněnou představu, jak má vypadat správný zvuk nástroje pro danou skladbu, nějakou dobu si třeba s sebou na nahrávání vozil vybraný nástroj, i když byl prakticky nenaladitelný a i nejlepší ladiči z něj doslova šíleli, jen proto, že měl podle něj ten "správný zvuk". Do zvuku klavíru si nepokrytě (a nezadržitelně) broukal a zpíval, tím víc, čím méně odpovídal zvuk nástroje jeho ideálu, jako by svým hlasem chtěl chybějící kvalitu vyrovnat, a nešťastní zvukoví režiséři se většinou marně snažili Gouldův hlas z nahrávky nějak odfiltrovat.

Ale podání skladeb má Gould dodnes nezaměnitelné a kdo chce nastudovat nějakou Bachovu klavírní skladbu, Gouldovým nahrávkám se prostě nemůže vyhnout, i když jsou dnes stále častěji považované za "interpretačně příliš vyhraněné". Gould používá jen naprosto minimálně pedál, vázání a naopak oddělování tónů tak, aby ve skladbách zřetelně rozlišil různé vrstvy nádherné polyfonie, dokáže zastat jen promyšlenou prací prstů. Jeho hraní je zvláštní už od pohledu - po úrazu páteře až do své smrti používal výhradně nízkou židličku, kterou mu vyrobil jeho otec, klaviaturu má proto "do kopce", což předznamenává úplně jiný než klasický způsob úhozu, jako kdyby hudbu svými prsty stlačoval z výšin, kde se vznáší, dolů k zemi.

Z úžasné nahrávky, na kterou si zde dovolím dát odkaz, přímo čiší to, jak Glenn Gould při soustředěném hraní doslova "odcestuje" do jiného světa (bohužel, do toho úplně jiného světa Glenn Gould odcestoval již před 35 lety ve věku pouhých 50 let). To není ani zdaleka práce zkušeného rutinéra, to je svým způsobem individuální obřad a zároveň pocta autorovi. Když si tuhle nahrávku pouštím, nejde mi sledovat jen hudbu samotnou a pustit si ji třeba k nějaké práci. Jakmile si záznam pustím, musím se na něj prostě dívat, obraz je tu nezastupitelný, protože sledovat Gouldovo soustředění, jeho gesta (včetně toho úplně závěrečného), jeho niterné prožívání hudby - mne vždycky znovu dokáže vtáhnout. Devět minut krásné hudby, ale spolu s ní zároveň i příběh výjimečného člověka, který ji divákům skrze celé své tělo i duši představuje. Jako člověk byl velmi svérázný - nesnášel doteky, na své stále monotónně opakované jídlo chodil zásadně v noci, měl pověst nespolečenského hypochondra. Ale pokud jde o hudbu, vždy jí dokázal všechno podřídit tak, aby byla podle jeho mínění dokonalá, a vždy trpěl, pokud se mu zdálo, že takovou není.

Kdo tedy chce a má chvilku času, ke zklidněnému svátečnímu času si může pustit televizní nahrávku Bachova klavírního koncertu č.1 d moll z roku 1960 v podání tehdy osmadvacetiletého Glenna Goulda a Newyorské filharmonie pod vedením Leonarda Bernsteina.

Přeji všem krásné svátky.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 14. dubna 2017 v 14:54 | Reagovat

Fascinující. Užila jsem si koncert ve sváteční den! Děkuji i za přiblížení umělce - s vědomím toho, jak žil a tvořil je to ještě lepší. Díky a užij si svátky :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. dubna 2017 v 15:22 | Reagovat

Nejraději bych dnes  se zvony do Říma (či jiné destinace) odletěl i já.

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 15:32 | Reagovat

A víš, že tyhle detaily z jeho života nevím? A napsal jsi to tak, že jsem to zhltla jedním dechem. Takovým způsobem by se měly psát dějiny hudby. :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 15:32 | Reagovat

Poslouchala jsem jeho hru, dívala se na jeho dlouhé, štíhlé prsty, sledovala výraz tváře. Proč mi připomněl mladého Eduarda Cupáka? Snad tím zasněným výrazem v některých momentech skladby. Díky.

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 15:59 | Reagovat

[1]: Není zač, ještě dopoledne jsem netušil, že budu psát o Glennu Gouldovi, měl jsem naplánované úplně jiné články, ale tenhle se mi sem sám tak nějak vecpal. Tak jsem si řekl, že když jsou ty duchovní svátky, neměl bych něčemu takovému odporovat :-).

[2]: V Římě je jistě krásně, ale tady to taky nevypadá špatně.

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 16:15 | Reagovat

[3]: Pamatuju si, že jsem si kdysi koupil cédéčko s Gouldem a při poslechu se mi pořád zdálo, že některé tóny klavíru jsou lehce "ustřelené" a říkal jsem si: Kruci, to mu to nemohli u tak renomované firmy pořádně naladit? A pak jsem si přečetl podrobnosti k nahrávce a ukázalo se, že se klavírista prostě zabejčil, že na jiný nástroj hrát nebude, protože k téhle skladbě patří přesně tenhle zvuk a nástroj si nechal dopravit z Kanady. Tak se víceméně producent desky omlouval, že udělali, co mohli, ale líp to prostě naladit nešlo :-).

To by jistě odborníci řádili, kdyby někdo takhle psal dějiny hudby :-). Ale někdy jsou ty osobnější informace důležité pro to, aby obrázek o daném člověku byl plastický a nešlo jen o plochou fotku z encyklopedie. Odborníci se třeba dodnes hádají o to, jestli se u Goulda neprojevovala lehčí forma autismu, ale myslím, že formy lidského podivínství jsou prostě pestřejší než lékařské kolonky.

7 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 16:19 | Reagovat

[2]: Copak, větry? ;-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 16:21 | Reagovat

[4]: Rádo se stalo. Tenhle záznam je mimochodem udělaný moc dobře, některé záběry jsou doslova výtečné: třeba z jemných sólových částí skladby, kdy je možné dobře sledovat ruce i tvář interpreta a ještě v průhledu přes něj i dirigenta a hráče orchestru, kteří pozorně čekají na takt, ve které se zase připojí. Celý ten koncert mi připadá jako moc dobře zfilmovaný příběh a tak by to asi mělo být :-).

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. dubna 2017 v 20:46 | Reagovat

[7]:
Ne, zvoní mi v uších.

10 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 20:48 | Reagovat

[9]: Asi o tobě holt někdo mluví... Nebo píše. ;-)

11 Jarka Jarka | Web | 15. dubna 2017 v 9:00 | Reagovat

To monotónně opakované jídlo a nesnášení doteků na autismus vypadají (chodívala jsem na blog maminky s autistickým dítětem a tyto příznaky tam byly). Každopádně ať tak, či tak, to video byl zážitek. Sice nejsem odborník a neocením virtuozitu hráče, ani nástupy orchestru, ale pokoukání to bylo a balzám pro oči, uši i duši. :-)

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 9:21 | Reagovat

[11]: Traduje se, že ho kdysi jeden z producentů přátelsky poplácal po zádech a klavírista utekl a odmítl hrát, protože mu to způsobilo vážné zdravotní komplikace. Ale zajímavější pro mne třeba je, že jedině Glena Goulda jsem viděl hrát s přehozenou nohou přes nohu, to je, myslím, u pianistů dost nezvyklé :-).

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 11:32 | Reagovat

[11]: Prý to bylo pravidelně mezi druhou a třetí ráno v blízkém torontském nonstopu a šlo o smažená vejce. Asi jako když si inspektor Colombo dával stále čili :-). Ale umím si představit, že i to souviselo s Gouldovou snahou vyhnout se pokud možno lidem a odběhnout ze svého světa jen na nejkratší nutnou dobu.

15 Janinka Janinka | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 13:23 | Reagovat

Ten pán na mne působí velice zvláštně, možná až strašidelně, hlavně výrazem ve tváři, který jako by říkal, že je z jiného světa, možná za to může i zvláštní styl sezení, kdy více vynikají jeho ruce. Ale hrál krásně, to zase jo :-).

16 Miloš Miloš | Web | 15. dubna 2017 v 22:17 | Reagovat

O Gouldovi jsem kdysi četl, že při hraní na klavír u něj také klečel, ale nikdy mě nenapadlo nějaké videonahrávky hledat.
Je skvělé, když se sejdou takoví umělci, Bernstein byl vedle dirigování a skládání hudby také vynikajícím klavíristou.
Krásný zážitek.

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 13:27 | Reagovat

[15]: Na záznamu jsem pana Glenna zkontroloval, jestli má svou štokrli a má :-).

[16]: Ten televizní pořad byl velmi dlouhý, Bernestein měl ještě docela dlouhý úvodní výklad i s ukázkami, které hrál sám. ALe s Gouldem to teprve mělo šťávu. Rozpoznávám hudbu, která mi připadá skvělá, tím, že mi z ní běhá mráz pozádech a to je u téhle nahrávky bohatě splněno :-).

18 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 16. dubna 2017 v 19:04 | Reagovat

Já tu jsem jen na skok, zapnula jsem si počítač a je na mne vyvíjen nátlak, abych ho zase vypnula. :-D

Tak jen popřeji i tobě krásné svátky. :-)

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. dubna 2017 v 12:03 | Reagovat

[18]: Děkuji a taky přeji krásné pondělí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama