O pětkách a Búrech

6. dubna 2017 v 19:50 | Petr Vápeník |  Jazykové hrádky

Dneska přidám netradičně i malé motto z legendárního představení divadla Semafor, aby bylo zřejmé, že téma dnešního článku je pozoruhodně živé, proměnné a stále se utvářející, podobně jako se během desetiletí pozoruhodně mění vstupné do divadla či šantánu :-):
..............................................................................................Koukejte, už se blejská na časy,
..............................................................................................rozplyne se i nejčernější chmura,
..............................................................................................jestli se nerozplyne, tak vám u kasy
..............................................................................................mademoiselle vrátí zpátky toho bůra.
..............................................................................................................(Jiří Suchý - Jonáš a tingltangl)

Když jsem chodil do školy, pětek jsem si moc neužil. Učení mi docela šlo a přistihnout mě při nějaké fatální neznalosti nebylo (tehdy!) tak snadné, i když si pamatuji, že jsem obdržel pětku s krásně vykrouženým těhotenským bříškem z mého neoblíbeného plavání a taky jednou z písemky z dějepisu, protože prý ode mne soused opisoval (jedna z mých prvních lekcí praktické spravedlnosti). Kdybych dostal za každou svou školní pětku desetikorunu (tedy hovorově "pětku") - nenašetřil bych si ani na svezení na kolotoči o staňkovské pouti, takže jsem velmi rád, že uvedené dva významy slova pětka spolu přímo nesouvisí. No dobře, ale proč se tedy desetikoruně říká pětka? Ta historie je celkem známá, na webu ji najdete popsanou mnohokrát (většinou navíc skoro stejnými slovy, jak od sebe jednotlivé články opisují), tak abych byl aspoň v něčem originální, pokusím se zde skutečnost nejen slovně popsat, ale taky doprovodit "fotodůkazem".

Koruna jako platidlo v českých zemích nemá paradoxně nijak dlouhou tradici. Až do roku 1892 se totiž v rakousko-uherském mocnářství platilo "zlatými" (zlatý se v rakouské části říše nazýval gulden, v uherské části pak forint), které se dělily nejprve na 60 a posléze na 100 krejcarů. Právě v roce 1892 byla zavedena nová měnová jednotka - koruna, která se dělila na 100 haléřů, což je stav, který u nás přes určité peripetie (koruna měla být po pádu Rakouska definitivně zrušena a nahrazena nějakou novou "typicky českou měnou", protože se příliš zapletla se starým mocnářstvím, od kterého se nová republika chtěla důrazně odstřihnout, ale to je tak veselá a absurdní historie, že by si zasloužila speciální článek) přetrvává dodnes.

Přechod ze zlatých na koruny ale nebyl v poměru 1:1, jak by možná někteří ekonomičtí idealisté předpokládali, ale nová měna byla - když už se k tomu naskytla tak výjimečná příležitost - založena o něco níž, v jednoduchém poměru "za jeden starý zlatý dvě nové koruny", což je mimochodem šikovná manipulativní technika: Vypadá to, že nově dostáváte dvakrát víc, a přitom ve skutečnosti máte o polovinu méně hodnotnou měnu :-). Nových deset korun tedy odpovídalo pěti zlatým a desetikoruna se v lidovém jazyce, kde samozřejmě ještě dlouho přetrvávala vazba na staré pořádky a mnoho lidí si nové ceny v hlavě pořád přepočítávalo na zlatníky, stala pětkou.

Tady máte jednoduché fotoporovnání zlatníku a dvoukoruny. I když by podle teorie měly být obě mince ve všech parametrech srovnatelné, aby poměr 1:2 doopravdy přesně platil, realita je přece jen maličko odlišná: Dvoukoruna (vpravo) je o něco menší, o něco lehčí a z o něco méně kvalitního stříbra. Zlatník na obrázku je poslední rakouský model před korunovou reformou (konkrétně z roku 1887), dvoukoruna je z roku 1913 a je pro změnu ražbou uherskou. Mince nejsou nijak vzácné, byly raženy v mnohamilionových nákladech a naši (pra)dědečkové a (pra)babičky si někdy pár kousků schovali na památku. V Československu tyto mince oficiálně platily až do roku 1928.



Velmi překvapující je pro mne skutečnost, že právě pětka se v jazyce uchovala do dnešních dob a zdá se, že v docela slušné kondici je i dnes. Kolik je "pět pětek" ví dnes i mnoho z těch, kteří nemají nejmenší tušení, že tu kdysi bylo nějaké Rakousko a o krejcarech se domnívají, že se s nimi platí výhradně v televizních pohádkách. Naproti tomu z úplně stejného zdroje a stejnou logikou vzešlý "šesták" jako hovorové pojmenování dvacetníku (šestikrejcar přece původně odpovídal desetině zlatého, tedy po korunové reformě dvaceti haléřům) vydržel jen chvíli a v jazyce nových generací se už vůbec neobjevil.

Mnohem víc nejasností panuje u hovorového názvu pětikoruny. Co znamená: "puč mi bůra" (nebo búra?), myslím, dokáže dešifrovat každý. Kde se ale vzalo to zajímavé pojmenování, nedokáže - na rozdíl od "pětky" - říct nikdo najisto. Někteří jazykozpytci tvrdí, že slovo přešlo do češtiny z německého argotu, kde "bor" prý znamenalo cosi jako "prachy na dřevo". No nevím, mně to připadne jako hodně nekonkrétní souvislost, tím spíš v porovnání s tím, jak konkrétní byly hovorové přezdívky u jiných mincí či bankovek. O to raději jsem přijal teprve od nedávna uváděnou teorii, že pojmenování se možná dostalo do jazyka v souvislosti se sbírkou na búrské sedláky.

Druhá búrská válka probíhala na přelomu 19. a 20. století, tedy v době, kdy již v Rakousku fungovaly koruny, a děly se tehdy v té válce dost hnusné věci, dokonce hnusnější, než bylo tehdy ve válkách zvykem. Ve sbírce se prý dávala právě pětikoruna "na Búry" a odtud prý to pojmenování vzešlo. Ano, je to úhledně konkrétní teorie, trochu mi na ní ale vadí, že přece v každé slušné sbírce se dává, co kdo může dát, a ne zrovna jedna konkrétní částka, tím spíš, že rakouská stříbrná pětikoruna byl tehdy peníz s dost velkou hodnotou (obsahovala skoro 22 g čistého stříbra, jen si to srovnejte s dnešním bůrem) a běžný lid by si těžko mohl jen tak dát stranou podobnou částku, aťsi by na tom vzdálení Búrové byli právě sebehůř. No a kdyby dával každý přispívající částku podle svých možností, těžko by zase vzniklo ono jednoznačné propojení bůra právě na pětikorunu.

Vůči této líbivé teorii jsem proto hodně obezřetný a jistotu, proč u nás v peněženkách míváme právě bůra, tak stále nemám. Ostatně, tenhle výraz je dost nepokojný i z pohledu gramatického: Není úplně jasné, jestli se píše s čárkou či s kroužkem (podle starších slovníků je možné obojí, mně osobně býval kdysi sympatičtější búr s čárkou, ale pro přehlednější rozlišení významů i kvůli mottu, kde pracuji s citátem, používám v tomto článku raději zakulacený tvar), někteří diskutující si dokonce nejsou zcela jisti ani mužským rodem (onoho bůra, nikoli svým vlastním). V prvním pádě navíc vypadá slovo bůr (jakož i búr) dost nedomrle, vlastně jsem ho takhle na dřeň prvního pádu oholené ještě ani neslyšel, množné číslo se také prakticky nepoužívá (nebo jste snad někdy slyšeli "dej sem těch šest bůrů!") a smysl dává hlavně ve 4. pádě, kdy se navrch ještě chová víc "životně" (říkáme "je to za bůra" a ne "je to za bůr"), než by se na jinak zcela neživotné kovové slovo slušelo. I z toho důvodu by se mi spojení s Búry - bezesporu životnými a zároveň v době otevřené války na životě značně ohroženými - při vzniku tohoto výrazu líbilo a určitou logiku by mělo.

Mohli bychom pokračovat a věnovat se i jiným částkám, jako je pajcka, kilo, litr, meloun či talíř, které jsou jistě neméně zajímavé, ale to by pak musel být tento článek nafukovací. Proto bude lepší utratit poslední peníze - v případě pětky ani bůra nám to ostatně nedá tolik práce - za něco, co nám nebo našim blízkým udělá radost, čímž se většina jazykových potíží a nesrovnalostí sama jednoduše vyřeší. I když… Pak ovšem nebudeme mít ani vindru, ani floka, či snad zlámanou grešli, budeme čistý, budeme švorc či plonkový, na mizině nebo dokonce plajte či cugrund. Taky - dokonce aniž bychom sami měli jakýkoli cit pro rytmus - můžeme snadno přijít na buben.

Tomu se říká dostat se v jazykové rubrice z deště pod okap! :-)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozn.: Na tomto blogu můžete najít velmi různorodé texty, např. cestopisné reportáže z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně , hrátky s češtinou, haiku, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích. No a samozřejmě je tu k dispozici i spousta fotek včetně těch, které se objevily na mých fotografických výstavách. Aktuálně si můžete prohlédnout třeba výběr mých TOP15 fotek roku 2016 v článku Vybrané fotky z roku 2016 anebo TOP fotomandel. Možná právě ta různorodost způsobila, že mě hlasy zdejších čtenářů dostaly až do finále prestižní soutěže Bloger roku 2016, za což všem návštěvníkům a podporovatelům patří můj velký dík (mé osobní zážitky ze slavnostního vyhlašování v Karlínském divadle najdete v článku Večer blogerů roku 2016 aneb Eskymákem v Ekvádoru).
Nakoukněte, v klidu se porozhlédněte a věřím, že mezi cca 1400 různorodými články z více než osmi let života tohoto blogu najdete něco, co potěší vás i případné další vaše známé, kterým byste můj blog mohli doporučit. Tak se nestyďte a dejte jim vědět! :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 6. dubna 2017 v 22:09 | Reagovat

Grešli jsem si kdysi koupil a řeknu ti, že lámat ji, to dá pěknou fušku. Nechal jsem to a tak se ze mne stal držgrešle. :-)

2 Kitty Kitty | Web | 6. dubna 2017 v 22:14 | Reagovat

Stejně bych uvítala rozebrat ta naznačená peněžní slůvka. Vy Pražáci máte jasno o tom, co je co. Hledat se mi to na gúglu nechce, tak někdy pokračuj o pajcce atd. To slyším poprvé a nenapadá mi, která částka to je. Ale "búr" už je mi jasný :-D

3 Míra Míra | 6. dubna 2017 v 22:41 | Reagovat
4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 22:47 | Reagovat

[1]: Grešle je na lámání dost tlustá; copak jsi nějaký lamměď?

5 quick quick | 6. dubna 2017 v 22:50 | Reagovat

[1]: Grešli kupuji zásadně zlámanou.

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 22:58 | Reagovat

[5]: To jsou teď na trhu novinky: Předzlámané grešle!

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 23:02 | Reagovat

[2]: Nu, vidím, že se budeme muset v budoucnu k tématu ještě vrátit :-).

8 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 6:51 | Reagovat

Třicet  stříbrných, to je patnáct zlatých...kdo by odolal? :-)

9 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 7. dubna 2017 v 8:13 | Reagovat

Já to slovo bůra, nebo búra používám pro pětikačku pořád. Odkud se vzalo však taky nevím. Slyšela jsem výraz zlámaná grešle, a jinak o těch mincích nevím zhola nic, jen co zaslechnu v pohádkách, protože i ve svém věku mám pohádky ráda. :-)

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 8:34 | Reagovat

[8]: Jak by mohli říkat lidé shánčliví: Mandel lepší tuctu! :-)

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. dubna 2017 v 8:49 | Reagovat

[7]:
Prachy čili mergle (v některých případech chechtáky) je přenáramné téma.
Já konečně sehnal modrou papírovou socialistickou tříkorunu (tištěno tajně v SSSR nebo to bylo součástí daňové reformy).

12 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 9:06 | Reagovat

Já tedy znám pro jednu pětikorunu výraz ne  "búr" ale "búro" .... jako třeba: "Vstupné stojí búro" já dost často tady na zahradě při rytí objevuji rakousko - uherské drobné mince. Ale najít nějaký ucelený množství pořád ne a ne. :-D

13 Jarka Jarka | Web | 7. dubna 2017 v 9:58 | Reagovat

Hm, tak konečně mám jasno! Nenapadlo mě, že bych si mohla "pětku" a "bůro" najít na netu a tak jsem do dneška historii těchto výrazů neznala. Přiznám se, že co do peněžní hodnoty, plavu i v ostatních výrazech. Takže díky za osvětu. :-D

14 Axina Axina | Web | 7. dubna 2017 v 13:21 | Reagovat

Odjakživa jsem
- slýchala "cu grunt" nikoli cugrund
- myslela si, že se to píše "zu Grunt" (protože je základem německý výraz) a nějak to souvisí se ztrátou gruntu, statku, přeneseně jistoty.
Významově jsme naštěstí zajedno. Prostě být na mizině.

15 Janinka Janinka | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 15:27 | Reagovat

Skvělý numismatický článek! :-)

Význam pětky jsem pochopila, bůro jakžtakž, ale proč se říká třeba kilo, nebo litr?

16 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 17:03 | Reagovat

Skvělý článek.
Ovšem vůbec mi nepomohl, nemám ani floka. :D

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:32 | Reagovat

[11]: Zavádět do měnové soustavy, kde se základní jednotka dělí na 100 dílů, mince či bankovky s nominálem 3 nebo 15, aby to pokud možno nesedělo na jednoduché násobky, to je taková pěkná ruská tradice :-)

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:35 | Reagovat

[12]: To je právě důvod, proč jsem psal i o nevyhraněnosti rodu. Ale přiznávám, že já "búro" neznám a ctím v tomto případě mužský rod.

[13]: Mně se líbí, jak je hovorová čeština v tomto oboru pestrá. Je vidět, že peníze mají pro našince v praktickém životě přece jen určitý význam :-).

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:42 | Reagovat

[14]: Však taky netvrdím, že se to píše tak, jak jsem to uvedl, jen jsem využil skutečnosti, že to stejně zní. Snažím se těžit z toho, že sem chodí pro češtinu zapálení čtenáři s nadhledem, a dovoluji si proto používat v textech i netradiční podobu slov či sousloví, které bych nejspíš v úřední žádosti nepoužil :-). Ostatně "jazykové hrádky" jsou toho samy nejlepším příkladem :-).

20 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:46 | Reagovat

[18]:Tak spíš střední rod, TO búro. Ale v jiném kontextu je to zas búra, takže je to takové slovo které má trochu chameleoní skloňování i rod. ;-)

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 18:46 | Reagovat

[15]: Kilo má zrovna docela pěkné varianty vysvětlení, ale to zase až v nějakém budoucím pokračování. Ale když jsem ještě jako učitel přírodních věd chtěl po svých studentech převody jednotek, hovorové "kilo" značící stovku v tom spoustě lidí dělalo pěknou (tedy vlastně ošklivou) paseku :-).

[16]: Super, na "anifloka" jsem zapomněl, díky! :-)

22 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2017 v 9:21 | Reagovat

[18]:
Bůro až příliš připomíná byro potažmo politbyro (Политическое бюро́) 8-O

23 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2017 v 9:25 | Reagovat

[21]:
Vzhledem k inflaci bude možná dobré ozřejmit další dekadické předpony jako je peta, exa, zetta a yotta 8-)

24 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2017 v 9:31 | Reagovat

[12]:
Pozor! Na zahradě jsem zakopal hřivnu. Mám na to talent.

25 VendyW VendyW | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 9:35 | Reagovat

[24]: Ale, nepovídej..... a kdepak? :-D

26 quick quick | 8. dubna 2017 v 10:35 | Reagovat

[24]: Za talent ji vykopu.

27 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 11:40 | Reagovat

[14]: Praktická poznámka:
německy by to muselo být s D na konci, tj. zu Grund(e).

Česky je to správně dohromady a s T na konci, tj. cugrunt, viz str. 70 https://is.muni.cz/th/52981/ff_m/Diplomka_-_hotovo.pdf

a také http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=cugrunt&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1

Jinak mě tedy článek i diskuse dost pobavily. :-)

28 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 11:43 | Reagovat

[26]: Já bych kopala i BEZ TALENTU. Ostatně talent na výkopové práce není třeba. ;-)

29 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2017 v 12:37 | Reagovat

[26]:[28]:
Quicková (a i já) jistě míní tento talent:
Talent coby peněžní jednotka pak odpovídal zhruba ceně 25 až 36 kg zlata nebo častěji stříbra - zde ovšem záleží nejen na ceně zlata nebo i stříbra v dané době a na příslušném místě. Celková hodnota jednoho talentu se, jak bylo výše uvedeno, v jednotlivých dobách a různých zemích dost značně lišila. Z tohoto důvodu se vlastně jedná o jednotku neurčité velikosti. Z talentu stříbra se razilo 6 000 drachem a drachma byl denní žold athénského nájemného vojáka.

30 Čerf Čerf | E-mail | 8. dubna 2017 v 12:52 | Reagovat

[29]: Na tom je vidět, že má-li člověk talent, vydá to za slušnou vojenskou jednotku :-).

31 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 18:22 | Reagovat

[16]:[21]: Ha, "anifloka" jsem napsat nezapomněl. Jen jsem zapomněl, že jsem ho napsal :-).

32 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 18:33 | Reagovat

[29]: Proč myslíš, že je ten dvojsmysl napsaný velkými písmeny? ;-) :D

33 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2017 v 20:03 | Reagovat

[32]:
Nevypnutý CapsLock?

34 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 20:05 | Reagovat

[33]: :D Překlepy dělám, ale tohle si hlídám. :-)

35 Miloš Miloš | Web | 8. dubna 2017 v 23:36 | Reagovat

Já kdybych za každou pětku na ZŠ měl dostat pětku (búra/bůra), asi bych si našetřil na auto, nebo alespoň pěkné kolo :). Nebyl jsem zrovna pečlivý žák.

36 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. dubna 2017 v 10:35 | Reagovat

[35]: Proto chodím pěšky :-)

37 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. dubna 2017 v 16:05 | Reagovat

[35]:
V dnešní době je to přesně naopak - bůra se dává pančelce za jedničku.

38 chudobka1970 chudobka1970 | Web | Středa v 16:06 | Reagovat

Parádní článek :-)

39 Čerf Čerf | E-mail | Web | Čtvrtek v 0:24 | Reagovat

[38]: Díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama