Lázeňský pěšák dobývá hrad Seeberg

22. května 2017 v 8:22 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Je hodně lidí, kteří rádi přijíždějí do lázní na slavnostní otevření lázeňské sezóny. Někteří by třeba přijet moc chtěli a nemůžou, zatímco já se u podobných akcí přichomýtnu zcela neplánovaně, protože před nimi za normálních okolností prchám. I tentokrát jsem se nechtěně trefil do toho nejslavnostnějšího dne. Celé Františkovy Lázně byly od rána na nohou, všude hrála hudba, pochodovaly mažoretky, jindy prostorné ulice byly zastavěné pouťovými stánky. A všude davy lidí.

Přímo pod okny hotelu mi od časného rána do pozdního večera vyhrávala jakási peruánská kapela, jejíž rytmy se míchaly s oficiálnějšími tóny přicházejícími z boku - tu s českou státní hymnou, tu s pochodujícími dechovkáři, tu zas s Ódou na radost. Nějakou dobu jsem se domníval, že udělám fotoreportáž z takového slavnostního dne, ale když mi dělalo pořád větší problémy se ulicemi odněkud někam protlačit, pochopil jsem, že bude pro mne i pro Františkovy Lázně lepší, když si od sebe na den odpočineme a já někam poodejdu. Celkem jedno kam, ale určitě mimo město. Snad to mé milé lázně, oblečené do slavnostního šatu, který mi moc neříká, nebudou ode mne brát jako zradu.

Vyrazil jsem tedy víceméně nazdařbůh, hlavně co nejdál od pouťového centra. Teprve když hluk zeslábl, začal jsem se rozhlížet, kam vlastně můžu dojít, a upřesnil jsem si směr na nedaleký hrad Seeberg. Z Františkových Lázní je to asi 6 kilometrů příjemnou krajinou, tedy žádná nepřekonatelná dálava, nikdy jsem tam nebyl a slyšel jsem o hradu vyprávět hodně dobrého. A tak jsem po úzké asfaltové silničce vyrazil pryč od davů, slavnostních proslovů a stánků s trdelníkem.

Cesta z Františkových Lázní k vesnici Ostroh s hradem Seebergem je tak krátká, že by se na ní vešla snad jen jedna "mezivesnička". Ano, byla tam, jmenovala se Dvoreček (německy Höflasgut), od poválečného odsunu prakticky přestala existovat, na jejím místě jsou - nejspíš ze specificky českých pietních důvodů - od 80. let velké silážní jámy. Po Dvorečku zbyla jedna zachovaná (a pěkně opravená - viz následující obrázek) stodola a obrovský krásně rostlý památný dub.



Hrad Seeberg není během cesty z Františkových Lázní skoro vůbec vidět, pořádně vykoukne vlastně až v okamžiku, kdy je od vás asi tak 100 metrů. Těsně před ním stojí u malého jezírka "trpasličí chaloupka" s vodním kolem. Jen ten vodník ještě chybí, asi dnes prodává ve stánku na kolonádě cukrovou vatu.



Hrad Seeberg je ale velký a majestátný, však na svém místě stojí už od 13. století a lidské osídlení na vysokém ostrohu nad hluboko zaříznutým potokem tu bylo odnepaměti. Zároveň prošel hrad velkou opravou v 80. letech 20. století, kdy se z poloruiny vyloupl do původní krásy, takže dnes vypadá "jako nový".



Na hradě nejsou běžné skupinové prohlídky, návštěvníci si interiér hradu prohlížejí sami. K vidění jsou místnosti zařízené v různých stylech i speciální expozice - např. věnovaná výrobě porcelánu, J.W.Goethemu i pozoruhodné osobě chebského kata Karla Husse.



Hrad se dá obejít kolem hradeb, takže se otevírají zajímavé výhledy pro ty, co si chtějí odnést nějakou fotografickou památku.



K focení mě lákaly i pěkné šindelové stříšky menších hradních staveb. Tomu útvaru na obrázku říkám pracovně "šindelová vlajka" :-).



Jedna z místností je upravena na sál, kde probíhají i svatební obřady. No nechtěli byste mít romantickou svatbu na hradě?



Zatímco dnes chceme mít své domovy dobře přístupné, pro středověký hrad byly terénní nerovnosti doslova požehnáním. Na obrázku je hlavní přístupový most "z podhledu".



Hrad na skalním ostrohu je spojený lávkou s vesnicí, kde je - pro mne nečekaně veliký - kostel sv. Wolfganga. Při čekání na autobus jsem se přes hluboký kaňon potoka vydal na druhou stranu a musím říc, že mě hodně překvapilo, když jsem zjistil, že kostel je o víkendech otevřený.



A nejen, že byl kostel otevřený, ale v jeho pozoruhodném interiéru byla dokonce instalovaná výstava fotografií různých autorů. Možná i proto, že zajímavé světlo v kostelní lodi k vystavování fotek docela dobře ladilo.



Nakonec jsem tedy strávil velmi příjemný poznávací den. Když jsem se večer vrátil do lázní, stánkaři právě balili, potomci Inků uklízeli své flétny a svátečně naladění lázeňští hosté se připravovali na slavnostní ohňostroj, který svým rachotem (ticho léčí, že?) důstojně završil vstup do nové lázeňské sezóny.

Tak věřím, že bude pro Františkovy Lázně, jejich obyvatele i lázeňské hosty, nadmíru úspěšná!

P.S.: O zajímavostech z okolí Františkových Lázní se můžete dočíst i ve článcích O Komorní hůrce a hokeji s "Rusákama" a Rezervace SOOS jako abstraktní umělec. No a když to dobře dopadne, ještě přidám malou procházku po samotných Františkových Lázních, obávám se, že nebudete ušetřeni ani trošky "řeči mírně vázané", protože na parkových lavičkách se u mne občas i nějaký ten veršík urodí, a možná nebude na škodu ani malá ochutnávka zdejších léčivých pramenů :-).


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 22. května 2017 v 8:56 | Reagovat

Zvolil jsi příjemně inovovaný program. Pohyb, poznání, ticho - dobrá volba. Užívej si dál :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 22. května 2017 v 9:00 | Reagovat

Já bych si nejdřív na ten úprk koupila ten trdelník a požíraje ho, šlapala bych na hrad. Mimochodem pěkný, to opravdu, ale je vidět že je to hrad pohraniční, tudíž už nese hodně stop v architektuře německých. Jak nám tu kutají v tunelech a dělají je průjezdné pro kamiony obousměrně, střídají se tu ubytovaní různých profesí. A byl tu jeden pán, který je původně tesař ze specializací na šindele a šindelové střechy. Když jsem tak probírali kde všude byl a opravoval střechy, vyšlo nám to že skoro na všech českých hradech a kostelech které mají někde na něčem šindelovou střechu. Včetně pravoslavného kostelíka na Petříně. Tam dělal tu střechu celou.... tak mám takové nejasné tušení, že i na tomhle hradě mohl zanechat svou stopu. Jinak ten interiér kostela je úžasný! Tam se může od hodiny natáčet ranný středověk. Takhle si představuju kostely za Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. a ještě i tak trochu za Jana Lucemburského.

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 9:20 | Reagovat

[1]: Užívat si budu už jen pár hodin, dnešním odpoledním pendolinem už zase frčím domů. Že se mi nechce, si asi uíš představit. Ale budu muset něco vydělat, abych mohl zase přijet příště :-).

[2]: V těchto místech bez němčiny ani ránu! To jsem se líp domluvil na japonském venkově než u stolu při snídani s německými sousedy...

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. května 2017 v 9:59 | Reagovat

Šindelová vlaka by byla zajímavá pohlednice.

5 Jarka Jarka | Web | 22. května 2017 v 11:04 | Reagovat

Chachá, dobře jsi tomu lázeňskému mumraji unikl. ;-) Nápad s procházkou na nedaleký hrad byl skvělý. Hrad je jak ze škatulky, ale v mých očích je dokonalý i interiér kostela, je krásně omšelý a tlumené světlo mu přidává na tajemnosti. Nááádhera. :-)

6 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 22. května 2017 v 11:06 | Reagovat

No v tech končinách bych nečekal takový pěkný hrad

7 dinosaurss dinosaurss | Web | 22. května 2017 v 12:48 | Reagovat

To je neskutečné, nádhera. :-) Fotografie super! O_O

8 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 22. května 2017 v 14:05 | Reagovat

Daleko lepší program než pouťový blázinec! Tam by jistě takovéhle meditativní fotky nevznikly. Jen škoda toho chybějícího vodníka :-)

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 14:43 | Reagovat

[4]: Mám ještě jednu "zprohýbanou variantu", která by se dala použít pro studium zakřivení časoprostoru :-).

[5]: Ten kostel pro mě byl velkým překvapením; jako obyčejně jsem předem nestudoval, co všechno je pro turisty k dispozici a na hradě mi to neřekli. Mám takovou zkušenost, že k zajímavým věcem mne to vždycky nějak samo přitáhne. Možná se mi to ovšem zdá proto, že o těch ještě zajímavějších se nedozvím :-).

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 14:44 | Reagovat

[6]: Hrady jsem měl docela nastudované, když jsem byl ještě dítě, no a tehdy jsem se o žádném Seebergu nikde nedočetl. Teď, přiznávám, mám v tomto oboru mezery, které už nejspíš nezaplním :-).

[7]: Díky!

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 14:48 | Reagovat

[8]: Nejsou lidi. Vodníci z Ukrajiny a z Polska na všechno nestačí a ti vietnamští dávají - považ - dušičky místo do zdobených hrníčků do misek na rýži! :-).

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. května 2017 v 16:09 | Reagovat

[9]:
Ta asi bude ze dřeva pašácholu zprohýbaného (Mauritia flexuosa ). Tuto palmu znají křížovkáři pod jménem "ITA".

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. května 2017 v 16:12 | Reagovat

[11]:
Vodníci z Řecka používají amfory, ale to se prodraží.

14 Elis Elis | Web | 22. května 2017 v 16:33 | Reagovat

Pro lázeňského pěšáka, by se lépe hodilo dobývat ženy a jejich ložnice, ale po zhlédnutí fotek uznávám že i hrad za tu námahu stojí :-P

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 17:13 | Reagovat

[14]: Na dobývání žen a ložnic jsou jiní kadeti! Taky je už dnes s hrady přece jen jednodušší práce: Obránci méně lijí z hradeb vroucí smůlu a raději prodávají v kase lístky. Představ si tu idylu, kdyby si Jan Žižka mohl místo pracného obléhání zakoupit řádně vstupenku. Nejspíš rodinnou, když šlo o bratry a sestry... :-).

16 Janinka Janinka | E-mail | Web | 22. května 2017 v 18:10 | Reagovat

Díky za krásnou procházku, při mé návštěvě mě tenhle skvost minul. Příště napravím! :-)

17 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 22. května 2017 v 18:10 | Reagovat

Fotky jsou fakt skvělý. :-) Zas mi přijdou lepší barvy (nebo vykreslení, co já vím) - to je opět ten nový objektiv?

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. května 2017 v 20:32 | Reagovat

[16]: Nebýt slavnostního zahájení lázeňské sezóny, taky bych ho minul.

[17]: Čtyři z fotek jsou dělané novým objektivem, zbytek standardním zoomem.

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 23. května 2017 v 6:32 | Reagovat

Na hradé jsme byli při jednom z cyklovýletů po okolí Františkových lázní. Je moc hezký uvnitř i zvenčí. :-)

20 Lukas Lukas | Web | 23. května 2017 v 17:39 | Reagovat

Nádhera, vskutku. A vidím, že budu muset časem výrazně rozšířit výše uvedené stavby. Ať jejich sláva roste. :-|

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. května 2017 v 8:22 | Reagovat

[19]: Mám rád, když si můžu prohlížet interiéry jinak než jako součást organizované skupiny. Překočím to, co mi moc neříká, a u toho, co mě zajímá, můžu strávit delší čas. Tady mě třeba konkrétně překvapila zajímavá osobnost chebského kata Karla Hussa, o které jsem vůbec nic nevěděl.

22 Jarda Jarda | 25. května 2017 v 9:45 | Reagovat

[10]: Ač historik nejsem, a nejspíše ani nebudu tak o česko-moravských hradech a zámcích toho mám nastudováno maximum možného, ať jde o samotnou historii zámku/hradu, tak i pověsti a v neposlední řadě i bohatých a mocných rodech :-)

[15]: "Na dobývání žen a ložnic jsou jiní kadeti!"

Aktuálně musím souhlasit, že věci dobývání ložnic žen jsou ... ;-)

Moje velikost (mám ago velikosti min Antarkity) se musí chtě - nechtě spokojit a být věrný přítelkyni, takže si prozatím musím nechat zajít chuť na případně dobývání resp. techtle - mechtle ;-)

23 Jarda Jarda | 25. května 2017 v 9:47 | Reagovat

Petře, Ty Tvoje nešťastné ložnice, které mě vykolejily z rovnováhy ... ;-)

oprava: Antarktidy! :-)

24 Miloš Miloš | Web | 29. května 2017 v 14:54 | Reagovat

Zajímavé, že si návštěvníci mohou expozici prohlížet sami bez průvodce.
Na každém hradě většinou nachystají 3 okruhy a navíc se tam nesmí fotografovat, na což je samozřejmě také třeba dohlížet.

25 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. května 2017 v 22:38 | Reagovat

[24]: Tady je to selfservis; posledního zaměstnance jsem viděl v pokladně. Speciálně jsem se ptal na focení a dozvěděl jsem se, že s tím se samozřejmě počítá :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama