Ostrov Jakušima: Černobílý klín

16. června 2017 v 23:30 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Nedávno jsem shodou náhod viděl v televizi cca hodinový dokument o čtyřech japonských ostrovech, z nichž dva jsem měl kdysi to potěšení osobně navštívit. Šlo o ostrov Mijadžima s uchvacující "plovoucí bránou torii", která už pět let zdobí i tento můj blog (bezprostřední reportáž si můžete přečíst v článku Atomový dóm a mijadžimské ústřice) a přenádherný ostrov Jakušima s rozsáhlým pralesem, ve kterém najdete i několik tisíc let staré cedry (podrobněji v článku Za tisíciletými cedry).

I zastesklo se mi po japonských zážitcích a nakoukl jsem s odstupem do bohatého a doposud jen z malé části využitého fotoarchívu. Přebíral jsem fotku za fotkou, obraz za obrazem a hledal jsem nějaký, který by v mých očích obstál i samostatně - bez japonského kontextu, takový, který bych mohl při troše štěstí vyfotit na mnoha různých místech. Jednu fotku jsem přece našel. Je to černobílá analogie fotky, která se na blogu už kdysi dávno objevila v typické infračervené podobě. I tahle fotka je původem infračervená, jen je převedená do černobílé škály, protože ta se mi k ní nakonec po delším zkoušení a ladění zdála být nepříhodnější.

Taky, přiznávám, mne ke zpětnému zveřejnění inspirovala skutečnost, že zrovna v tomto týdnu jsem publikoval maličké haiku s předlouhým názvem Umění klínopisu aneb Smyslné haiku o tajném chetitském tetování krásné paní Vlasty. A právě tuhle fotku jsem si do archivu uložil s pracovním názvem Černobílý klín. Docela pěkná "shoda klínů", kterou zasluhuje oslavit aspoň tímto malým fotočlánkem. Teď ještě abych se kvůli všem těm klínům nedostal někde v jírovcové aleji do klinče s klíněnkou a nemusel pak navštívit kliniku. Nejlépe (kdyby tam ovšem nějaká byla) třeba v městečku Merklín! :-)

Černobílý klín (2014), foceno na okraji cedrového pralesa na ostrově Jakušima v údolí Shiratani Unsuikyo
s dvouminutovou expozicí přes infračervený filtr



Když jsem sledoval televizní záběry z Jakušimy, snad jako bych ani nevěřil, že jsem si tamní deštný prales zažil "na vlastní pláštěnku". Jak krásné to tam mají a jak rád bych se ještě jednou nadechl toho "houbového povětří"! A samozřejmě - jak už mi velí má tradiční "ostrovní obsese" - jak rád bych se podíval co nejblíž k nejvyššímu bodu ostrova, který se zdvíhá v rozeklaných patvarech do výšky těsně pod 2 000 metrů. Při své minulé návštěvě jsem na delší výpravu do fascinujícího a divokého vnitrozemí ostrova bohužel neměl dost času, protože takový pěší výlet zabere minimálně dva celé dny.

Budu se muset zase jednou zamyslet nad mapou té vzdálené a v mnoha ohledech neobyčejné země, jestli pomalu, klín - neklín, nenastává čas začít plánovat třetí setkání :-).


Pozn.: Na mém blogu najdete kromě "fotočlánků" i cestopisné reportáže z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích, v neděli pak pro změnu už déle než 8 let vycházejí pravidelné Nedělní miniglosy, v nichž se vracíme k vybraným událostem týdne. Ostatně, možná právě ta různorodost způsobila, že mě hlasy zdejších čtenářů dostaly až do finále prestižní soutěže Bloger roku 2016, za což všem návštěvníkům a podporovatelům patří můj velký dík. V klidu se tu porozhlédněte a věřím, že najdete něco, co potěší vás i případné další vaše známé, kterým byste můj blog mohli doporučit. Tak se nestyďte a dejte jim vědět! :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. června 2017 v 8:32 | Reagovat

Pěkná, pěkná, pěkná .... (na nápěv stejnojmenné písničky Janka Ledeckého) ;-)

2 Jarda Jarda | 17. června 2017 v 9:09 | Reagovat

Petře, Ty jsi hroznej pokrytec - opět nějaká hanbatá narážka na ženský klín! ;-)

3 Jarka Jarka | Web | 17. června 2017 v 9:38 | Reagovat

Čeština je košatý jazyk. Nejen, že má pro jeden pojem více výrazů, ale také jeden výraz může znamenat více pojmů. Tento fakt láká ke slovním hrátkám a ty jsi v tomto jeden z nejšikovnějších. :-) Pro fotku jsi vybral přesný název. Ten klín, bez dvojsmyslů, tam jasně vidím. :-)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 9:39 | Reagovat

[1]: Ano, pěkně se poslouchá...

[2]: Ještěže my, hrozní pokrytci, jsme tak promptně demaskováni čistými a upřímnými dušemi, abychom náhodou některého z tápajících čtenářů nesvedli svým špatným příkladem na scestí ;-).

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 9:46 | Reagovat

[3]: Jsem moc rád, když si přijdou na své "smysláci i dvojsmysláci" :-).

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. června 2017 v 9:50 | Reagovat

[4]:Ale pěkně se i dívá. tedy na tvé fotky ;-)

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 17. června 2017 v 9:52 | Reagovat

Zajímavé je ze je to destny prales subtropický ne rovníkový o kterém jsme se učili ve škole...japonci prý říkají ze tam prší 35 dni v měsíci .... :-D  ;-)  ;-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 10:11 | Reagovat

[6]: Díky, Vendy.

[7]: Já to slyšel ve verzi "prší osm dní v týdnu". Ale to vlastně celkem vychází :-).

9 Jarda Jarda | 17. června 2017 v 10:36 | Reagovat

[4]: po přečtení Tvých příspěvků jsem Petře u přítelkyně moc divokej ;-)

10 Axina Axina | Web | 17. června 2017 v 12:50 | Reagovat

Budu mít provokativní dotaz (nechci se nijak dotknout): Proč ty experimenty - nejdřív infračervený filtr, pak "odbarvení"? Mimochodem, TlusŤjoch také odbarvuje... Přirozená barevná fotografie se mi líbí mnohem víc.

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 14:04 | Reagovat

[10]: To je přece úplně normální a ne nijak provokativní dotaz, na který rád odpovím, byť nejde ani tolik o fakta k vysvětlení, jako o prosté srovnání více rovnoprávných subjektivních pohledů: Černobílá i barevná fotografie má své výhody i nevýhody, zdaleka ne vždy je přirozená barva výtvarně nejvhodnější. Existují doslova uchvacující černobílé fotografie, nad kterými - jsou-li podány v přirozených barvách - člověk často jen pokrčí rameny. Někdy by zase naopak vypnutím barev obraz úplně ztratil svůj smysl. Někdy prostě nese význam a půvab barva, jindy je to zase tvar bez ohledu na barevnost. A je skvělé, že každý fotograf s těmito prvky může pracovat tak, jak je to nejbližší jeho vlastnímu vidění a cítění.

Zrovna infračervená fotografie má v důsledcích paradoxně mnohem blíž k černobílému obrazu než k barevné fotce v běžném viditelném spektru. Je pouze na volbě a tvůrčím přístupu fotografa, jakou míru barevnosti výslednému obrazu "přiřkne": Ať je finální obraz, jaký chce, stejně neodpovídá skutečnosti našeho viditelného světa, protože tuhle realitu tvoří většinou něco jako "pět černochů v tunelu" :-). Ostatně, zbytky barevnosti se dají do infrafotky přirozenou cestou dostat jen při použití filtru na vlně 720 nm (nebo kratší, ale ty se používají jen vzácně), kdy se z viditelného spektra zachytí aspoň hraniční nejtemnější červená. Pokud se použije "drsnější" filtr, lze infraobraz převést (bez pomoci umělého dobarvování) už právě jen do černobílé podoby.

Infrafotky dělám už léta, takže jsem je přestal považovat za experiment. Líbí se mi, že zobrazují skutečnost, kterou si jen musíme náležitě transformovat, abychom ji mohli přenést i do světa našich smyslů. Někdy, vzácně, se pak podaří, že z onoho tajuplného "zásvětlí", které normálně není určeno našim očím, vystoupí něco nečekaného, tím spíš ve spojení s extrémně dlouhou expozicí, takový překvapivý "vetřelec" z paralelního světa. Tohle tajemství obrazu se mi asi nikdy neomrzí a neokouká :-).

A že se vám líbí přirozená barevnost víc? Proč ne, to je čistě věc osobního vkusu. Ano, mám i takovou fotku ze stejného místa, ale nepřipadne mi ničím zajímavá, proto ji tu návštěvníci neuvidí, to je prostě moje autorská odpovědnost publikovat jen to, za čím si stojím a ne - trochu vypočítavě - to, co bude mít nejvlídnější přijetí u co nejširší skupiny čtenářů :-).

12 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 17. června 2017 v 14:27 | Reagovat

Houbové povětří, neustávající déšť, dva tisíce metrů, tisíce let staré cedry... jak jiný svět!

13 Axina Axina | Web | 17. června 2017 v 14:52 | Reagovat

[11]: Díky za obsáhlou odpověď.
Znám fotografie astronomických objektů, třeba mlhovin. Bývají fotografovány v oboru viditelného světla a v oboru ultrafialového a infračerveného záření. Výsledné složené snímky jsou ve falešných barvách. Přesto anebo právě proto jsou velmi přitažlivé. Ale tam cítím přínos zvoleného postupu. Získáme tak o objektu více informací. Třeba o teplotě jeho jednotlivých oblastí.
Když však vidím odbarvený snímek kousku cedrového pralesa, cítím se o informace ošizena.
Toť názor naprostého laika v oblasti fotografování :-)

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 15:05 | Reagovat

[12]: Úplně jiný, to je pravda. Tam je naštěstí člověk pořád ještě jenom hostem.

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 15:19 | Reagovat

[13]: Důvod je velmi jednoduchý: Nejde totiž primárně o fotku cedrového pralesa; z cedrového pralesa není na této konkrétní fotce téměř nic. Je tam jen proudící voda (světlo) a kameny v korytě (stín) a v názvu zmíněný klín (tvar) a záběr dokonce není pořízen v divoké přírodě, ale ze silničního můstku u autobusové zastávky přímo u vstupu do rezervace. I proto jsem v článku psal, že jsem si vybral speciálně fotku bez nezbytného japonského kontextu, téma, které je možné vyfotit téměř kdekoli, kde teče voda mezi kameny, na Jakušimě, stejně jako v Beskydech. Cedrovému pralesu se věnuji ve speciální fotoreportáži, na kterou v článku odkazuji; v ní je smyslem fotek ilustrovat tamní nádhernou přírodu a jejich přirozeným a podstatným atributem je i barevnost, u těchto fotek proto barva logicky nechybí. Snad se tedy dá ono "informační ošizení" jednoduchým proklikem kompenzovat :-).

16 Janinka Janinka | E-mail | Web | 17. června 2017 v 15:31 | Reagovat

Krásný obrázek!

To abychom se pomalu začali těšit na další sérii reportáží z Japonska :-).

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. června 2017 v 17:46 | Reagovat

[16]: To ano, ale zatím jen velmi, velmi pomalu :-).

18 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. června 2017 v 19:59 | Reagovat

Pu klínky!

19 dinosaurss dinosaurss | Web | 17. června 2017 v 22:32 | Reagovat

Tak to muselo být naprosto úžasné na těch japonských ostrovech!! O_O
Fotografie vypadá moc zajímavě, ten infračervený filtr tomu dává hodně co do sebe. :-)

20 quick quick | 18. června 2017 v 12:40 | Reagovat

Černobílý klín
pod kameny mizí splín
cedrovou vůní.

Četla jsem o cedrových lesích v knize o přechodu Himálaje.
Ovšem obojí krása pro mne nedosažitelná.
Takže jdu k řece zjistit, jak povyrostla divoká káčata.

21 Joina Joina | Web | 20. června 2017 v 5:46 | Reagovat

O takových zážitcích, velmi ráda čítám :)
A ta fotka, je opravdu pěkné, kdo ví jestli se někdy na nějaké podobné místo podívám.

22 Miloš Miloš | Web | 21. června 2017 v 7:34 | Reagovat

Ta nádherná plovoucí brána zdobí zeď nad mým notebookem, nic hezčího jsem v životě nevyhrál. Už se těším na další soutěže :-)

23 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. června 2017 v 7:02 | Reagovat

[20]: Však káčata za to taky stojí, člověk se kvůli nim nemusí trmácet přes půl světa!

[21]: Však uvidíš, někdy se situace vyvrbí tak, že se tam prostě není možné nepodívat :-).

[22]: To je vlastně pravda, že plovoucí brána (tedy - zrovna v neplovoucím stavu) je u tebe :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama