Už jste někdy ochutnali durian?

20. června 2017 v 6:39 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

O víkendu se v Dobřichovicích konal další ročník již tradičního food festivalu "Všechny chutě světa" a já u toho nemohl ani letos chybět. Matně jsem si vzpomínal na to, kterak jsem účastníky festivalu před čtyřmi lety osobně přesvědčoval k návštěvě své fotovýstavy na zámku (který je vždy v centru festivalového reje) a jak jsem nechápal, že se většina návštěvníků jen cpe u stánků různými mezinárodními delikatesami namísto toho, aby nakrmili své duše požitkem z mých fotografií :-).

V dalších ročnících jsem kromě exotických sice, ale přece jen veskrze normálních jídel, několikrát ochutnal rozličné speciality hmyzí kuchyně a letos jsem přišel na festival hned v sobotu ráno v dobré víře, že tentokrát nebudu podstupovat žádné výstřední kulinářské experimenty a docela obyčejně chutně posnídám a posléze i poobědvám. Jenže hned u prvního stánku se situace zásadním způsobem změnila a ukázalo se, že ani tentokrát se nevyhnu lovení "bobříka gastronomické odvahy". No řekněte sami, vy byste dokázali jen tak bez rozechvění z možného zajímavého experimentu netečně projít kolem stánku s opravdovými zralými plody durianu?



O durianu jako nekorunovaném králi ovoce jsem už leccos četl i slyšel vyprávět. Nezapomenu na rozpačité reakce našich politiků, kteří kdysi na zahraniční cestě po jihovýchodní Asii dostali kousky durianu okoštovat a pak měli co dělat, aby udrželi "na kameru" aspoň jakžtakž diplomatickou tvář. A taky jsem si vzpomněl na informace o tom, že se v některých zemích durian nesmí vozit v prostředcích hromadné dopravy.

Nejde ovšem o žádné spiknutí proti tomuto ovoci nebo o jeho diskriminaci. Na vině je jednoznačně neuvěřitelný puch, který kolem sebe zralé plody šíří. Atomy síry zabudované ve složitých organických molekulách dokážou udělat své... "Evropa je v rozkladu!" řekl kdysi detektiv Nick Carter poté, co mu komisař Ledvina představil dobře odleželé olomoucké syrečky. Co by si asi pomyslel podle durianu o Asii?! Bylo to jasné: Nebudu tentokrát chroupat cvrčky, louskat šváby či sarančata, ani přikusovat k malinovce pražené potemníky. Dám si k snídani kousek durianu, když už za mnou přijel přes půl světa až do Dobřichovic, aby vyzkoušel, zda moje ochota experimentovat nedoznala v průběhu času významnější újmy.

Nechal jsem si tedy u stánku na tácek připravit "exotickou směs" sestávající z rambutanu, maracuji a dvou druhů pitahayi (dragon fruit) a odvážně jsem si k tomu poručil deset deka mazlavé a intenzivně zavánějící hmoty z durianu. Se svou netradiční snídaní jsem pak trochu poodešel mimo nejrušnější části festivalu - jednak abych nebudil u nevinných návštěvníků čichové pohoršení a taky pro případ, že by reakce mého organismu na netradiční podnět byla po ránu odmítavá rezolutněji, než se slučuje se základními pravidly obývání společného prostoru. Každopádně šíře nabídky jídel na festivalu skýtala dostatek možností případný nepovedený začátek dne napravit.

Nakonec to nebylo vůbec tak strašné. Pokud se vám při konzumaci ovoce podaří nedýchat, máte z poloviny vyhráno. Ale je pravda, že Dobřichovice nejsou Guantanámo, občas se při snídani nadechnout je celkem praktický zvyk, a v takových chvílích bylo dobré proložit ochutnávání jinými - méně královskými plody; kupříkladu zrovna nakyslá maracuja byla výtečným "přerušovačem" a i ostatní položky "exotického mixu" byly vybrané dobře. Svých deset deka výživného durianu jsem poctivě snědl, bobříka jsem odlovil a ještě to ani nebylo chuťově tak špatné. Jestli se mi podaří se v mezidobí zapsat do potápěčských kurzů zastavování dechu, možná se budu moc příští rok zúčastnit jako ještě náruživější experimentátor. Připouštím ovšem, že po prvním otestování jsem rozhodně neběžel znovu se postavit do fronty ke stánku, abych si mohl dát repete. Nejsem sobec; jen ať se dostane pěkně i na další zájemce! :-)

Rychle jsem šel novou intenzivní zkušenost zajíst nějakým "krůtím masem po ouadagoužsku", které prodával jakýsi africký pár u jednoho z několik desítek různorodých stánků na prostranství u Berounky. "Scheisse!" zvolala rozkošnou čestinou rovníková paní, když se moje xenofobní stokoruna pokusila před ní skrýt v tradiční africké omáčce. Omáčka i maso byly skvělé, ale ani intenzivní africká chuť neměla proti pozůstatkům durianu šanci.

Naštěstí byly u jednoho ze stánků k dostání i žvýkačky. Vykoupil jsem všechny balíčky z kategorie "extra strong" a jsem přesvědčený, že mi to mohou moji dobřichovičtí spoluobčané po vydařené sobotní snídani přičíst k dobru jako důkaz sousedské ohleduplnosti!

A co vy? Máte nějakou osobní zkušenost s durianem? A měli jste možnost někdy ochutnat podobně kontroverzní exotické pochutiny?


Pozn.: Na mém blogu najdete i cestopisné reportáže z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích, k dispozici je i mnoho fotek v podobě tzv. fotočlánků, v neděli pak pro změnu už déle než 8 let vycházejí pravidelné Nedělní miniglosy, v nichž se vracíme k vybraným událostem týdne. Ostatně, možná právě ta různorodost způsobila, že mě hlasy zdejších čtenářů dostaly až do finále prestižní soutěže Bloger roku 2016, za což všem návštěvníkům a podporovatelům patří můj velký dík. V klidu se tu porozhlédněte a věřím, že najdete něco, co potěší vás i případné další vaše známé, kterým byste můj blog mohli doporučit. Tak se nestyďte a dejte jim vědět! :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. června 2017 v 8:16 | Reagovat

Durian znám (bohužel, nebo bohudík?) z různých cestopisů,a cestopisných filmů. Pokud tedy smrdí stejně jako olomouck syrečky, tak by mi asi moc jeho konzumace nevadila. Pokud je ale jeho aroma ještě intenzivnější, třeba jako dobře uleželé kuchyňské zbytky v nějaké uzavřené nádobě, tak bych už asi tak odvážná nebyla. Veškeré exotické chutě u mne zatím začínají i končí krevetami v čínském obědu. :-D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 20. června 2017 v 8:31 | Reagovat

V Thajsku jsem, řečeno slovy dnešních borců, do toho šel :-! .

3 Kitty Kitty | Web | 20. června 2017 v 9:59 | Reagovat

Vidím to poprvé, že se to jí, je to ovoce a takto se projevuje. Protože na žádné foof festivaly nechodím, nemám ani potřebu opakovat snězení něčeho takového. Jen mi není jasné: je to tak výtečné a úžasné a neodolatelné chuti, nebo sis šlehnul něco jako harakiri pro střívka? Jdu se poučit k tetičce Wiki, jen ten čichový dojem mi tam asi nebude moct předestřít.
Dobřichovice - střed kulinářského světa? ;-)  :-D

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 20. června 2017 v 11:13 | Reagovat

Někde jsem četl, že čich a chuť jsou v mozku nějak propojeny, takže čichové vjemy dotvářejí chuť....takže ten durian je na tohle dobrý experiment ;-)

5 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 20. června 2017 v 11:48 | Reagovat

To si děláš srandu, že jsem o to zas přišel? Ach jo, už potřetí.
Viděl jsem několik videí od blogerky a gamerky Baty Alquawen, která ho několikrát ochutnala na kameru s tím, že jí to i docela chutná, zatímco její přítel Fiola u toho omdléval smrady :D

Musím to taky ochutnat, jen vždycky zapomenu, když jsem v Praze

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. června 2017 v 12:50 | Reagovat

Olomoucké syrečky máme rádi, ale durian jsem nikdy ani nechutnala, ani nečichala. Jen podoba toho ovoce je mi známá. Držím se raději co nejméně exotických jídel a myslím, že už to na stará kolena zkoušet ani nebudu. Maso, zelenina , příkrmy různé , omáčky- ovoce, které znám - stačí.
- j :-D

7 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 20. června 2017 v 13:17 | Reagovat

Ježiš, tak to já bych takovou snídani asi ani nepozřela, kdepak. Mám nejradši chleba s máslem a bílé kafe.

8 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 20. června 2017 v 14:57 | Reagovat

No páni, vůbec jsem netušila, že podobně děsivé ovoce existuje! O kolik jsem byla ochuzena :-D Měla jsem jednou trochu podobný zážitek s dobře odleželým sýrem - také bylo při konzumaci třeba nedýchat - ovšem nejspíš se to vůbec nedá srovnat :-D

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 20. června 2017 v 16:28 | Reagovat

To je náhoda, zrovna minulý týden jsem viděla díl s kuchařem, který přibližuje divákům prostřednictvím jídla pařížské komunity. A ten durian se tam taky mihl - díky tomu vím, že ne zrovna dvakrát příjemně voní :-D. Dá se to prý přirovnat ke smradlavým ponožkám. A výborně se prý hodí ke zmrzlině! :D

10 Daysy Daysy | E-mail | Web | 20. června 2017 v 17:10 | Reagovat

Tak to jsem vůbec nevěděla, co je to za ovoce a čím se vyznačuje. :D Bludišťáka pro tebe za odvahu! :D Vybírám tvůj článek na dnes na fb stránku Agregátoru blogů! ;)

11 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. června 2017 v 18:05 | Reagovat

[4]: No, čich a chuť jsou propojeny i anatomicky:  dutina nosní vyúsťuje choanami (otvory) do nosohltanu (takové rozcestí dýchacích cest a trubice, kudy jde jídlo), a tudíž nežádoucí pachové vjemy tam také prochází.

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 20. června 2017 v 18:07 | Reagovat

[1]: Má to být jako dobře uleželý smradlavý nohy nebo ponožky, tak počkáme, co na to Čerf. :D

Vzhledem k tomu, že to měl potřebu zajídat (a moc se nedařilo), tak nevím. :-)

13 dinosaurss dinosaurss | Web | 20. června 2017 v 20:35 | Reagovat

Moc povedený článek!!
Durian znám, ale nikdy jsem nic takového nejedl. :-D
To o tom, že se durian nesmí v některých zemích vozit v prostředcích hromadné dopravy je velmi pozoruhodné!! O_O

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 7:04 | Reagovat

[1]: Syrečky jsou proti tomu durianovému puchu jasmínovou vůní :-) Spíš mi to připadalo jako odér v horku zkaženého masa.

[2]: No jo, opravdoví borci pořád někam chodí...

[3]: Bylo to náhodou celé zajímavé, mohl jsem ochutnat na jednom místě speciality z celého světa, ale to bych musel mít nafukovací útroby, abych okoštoval vše, co by mě zajímalo.

15 Miloš Miloš | Web | 21. června 2017 v 7:43 | Reagovat

Durian jsem koupil v Kuala Lmpur, ale když jsem ho otevřel a ucítil jeho vůni, chuť mě přešla.

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 7:51 | Reagovat

[4]: Musím potvrdit, že u mne zmíněné spojení funguje :-)

[5]: Jak říkám, chuťově mi to přišlo velmi dobré, ale... Duriany jsem vidět v Čechách úplně poprvé, to nešlo nevyužít.

[6]: On ten tvar vypadá přenáramně a vysloveně volá po ochutnání. Myslím ale, že propříště zůstanu u osvědčeného melounu :-).

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 7:56 | Reagovat

[7]: Cheba s durianem nebo v bagetě jako sendvič, to by bylo :-).

[8]: Někteří gurmáni si ho nemohou vynachválit. Ještě si dovedu představit, že ochutnám kus durianu u stánku, ale neumím si představit třeba to, že bych si koupil celý plod, to musí být jako hra na černého Petra a připomínka klasického Nerudova "Kam s ním?"

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 8:00 | Reagovat

[9]: Tenhle díl s kuchařem Fredem jsem taky viděl a vzpomněl jsem si na něj, když jsem čekal "na příděl". Je ale pravda, že tento ochutnavač musí být po všech svých zkušenostech z celého světa otrlý jako málokdo.

[10]: Díky, to jsem vůbec nevěděl, že agregátor blogů je na fb.

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 8:07 | Reagovat

[12]: Jak se říkalo v Jistě, pane ministře: "Byla to cenná zkušenost!" :-) Určitě jsem se nestal fanouškem, možná ani ne tak kvůli zápachu samotnému, ale kvůli kombinaci zápachu a konzistence. Netroufal bych si srovnávat s jinými puchy, ale myslím, že přirovnání "smrdí jako durian" má svou váhu :-)

[13]: Vím to najisto (byť jen z věrohodného doslechu) třeba o singapurském metru...

20 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 8:08 | Reagovat

[15]: No jo, ale co pak s ním, když chuť přejde. Mají v Malajsii nějaký systém ekologické bezzápachové likvidace tříděného durianu? :-)

21 VendyW VendyW | E-mail | Web | 21. června 2017 v 8:39 | Reagovat

[19]:Tuším že platí stejný zákaz i na všechny světové aerolinie.

22 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 21. června 2017 v 10:03 | Reagovat

[16]: Prej se to dá sehnat v Sapě a na netu jsem to našel taky s odběrem v Praze

23 quick quick | 21. června 2017 v 10:10 | Reagovat

"Tučný máslový svítek, silně promíšený mandlemi ...sdružený se silným pachem máslového sýra, cibulové omáčky, starého sherry a jiných nesourodých látek..." to je pokus o popis durianu někdy z 19. století.
Hezkou příhodu popsal  V. Heiser  v knize Odyssea amerického lékaře:
Jel se svým asistentem ve vlaku z Bangkoku, na jedné zastávce si jeden z cestujících, Číňan, koupil na zastávce zralý durian, rozřízl ho a začal obědvat.
Dr. Heiser požádal průvodčího, aby  majitel durianu si svůj oběd snědl na plošině. Číňan ochotně odešel.
Potom si dva Evropané vybalili košík s chlebíčky se šunkou a  sotva začali jíst, vrátil se naobědvaný Číňan a začal posunky vyjadřova svůj odpor a ošklivost.  Stěžoval si průvodčímu a ukazoval na chlebíčky. Průvodčí je požádal, aby si laskavě vzali oděd na plošinu. Protože Číňan ochotně vyhověl jejich žádosti, oplatili zvořilost zdvořilostí. Když se vrátili, Číňan je uvítal velkým úsměvem.

Omluva za dlouhý příspěvek, ale nedal se víc zkrátit.

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 19:46 | Reagovat

[21]: Kupodivu...

[22]: V Sapě se, zdá se, dá sehnat skoro všechno.

25 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 19:49 | Reagovat

[23]: "Silný pach máslového sýra" se mi jako poetický výraz moc líbí. Jde o to, jak dlouho a jak vysoké teplotě byl máslový sýr vystaven.

Moc pěkný a poučný příběh. Zdvořilost se přece jen občas vyplácí. Pomyslím na to vždy, když si koupím chlebíček nebo sendvič se šunkou, jen se obávám, že náš příměstský vláček nemá plošinu :-).

26 quick quick | 21. června 2017 v 20:20 | Reagovat

[23]: Oprava- ne Evropané, ale Američané.
Pro přesnost - i když to není až zas tak důležité.

[25]: Však také České dráhy jsou pro zákaz prodeje durianu u nás, protože by musely vyměnit vozový park. :-)  :-(

27 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. června 2017 v 21:41 | Reagovat

[26]: V tom případě mám nápad na úsporu nákladů: S duriany by se mohlo cestovat výhradně v první třídě. To by mohlo být levicovou veřejností přijato s nadšením :-).

28 Jarka Jarka | Web | 22. června 2017 v 9:55 | Reagovat

Tak to bych asi nedala. Jen při představě toho puchu se mi obrací žaludek naruby.
Lahůdky tohoto typu přenechávám odvážnějším, nemusím mít všechno. :-P

29 Axina Axina | Web | 22. června 2017 v 15:03 | Reagovat

O tom, že existuje tohle podivné, zapáchající, ale jinak prý lahodné ovoce jsem se dočetla už jako školačka, v trilogii Lovci orchideí.
Nikdy jsem ho však neochutnala a nejspíš nikdy neochutnám. Připadá mi to nebezpečné. Není to ovoce, u kterého bychom měli (myslím tady v Čechách nebo dokonce v Evropě) zkušenost, jak má správně "vonět" a chutnat. Člověku byl dán čich mimo jiné proto, aby ho varoval před zkaženým jídlem. Jak chcete rozeznat dobrý, zdravý, jedlý durian od zkaženého? Naše chuť nemá zkušenost a náš čich nás spíš varuje.
Petře, zaujala mne tvoje narážka na konzistenci. Ani ta není vábná?

30 Axina Axina | Web | 22. června 2017 v 16:13 | Reagovat

Wikipedie praví, že je 30 druhů durianu, z toho s určitostí je však jedlých jen 9 druhů. Květy jsou prý opylovány téměř výhradně kaloněm jeskynním, druhem netopýra!
Přiznám se, že tyto informace nijak nezvýšily můj zájem o konzumaci durianu. Spíš naopak :-)

31 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. června 2017 v 20:14 | Reagovat

[28]: Určitě to nebylo špatné, jen tomu zápachu nešlo úplně uniknout. Když je dobré rozpoložení, rád ochutnám i netradiční věci :-).

32 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. června 2017 v 20:24 | Reagovat

[29]: Na internetu jsem našel poetický a celkem odpovídající popis: "masitá až pudinkovitá dužina". Tož tak :-).

[30]: Kaloň, vidíš, toho jsem ještě neochutnal. Dokonce jsem našel ve své durianové porci i úhlednou oranžovou "pecku", ale radši jsem ji vyhodil; ještě by mi z toho něco vzešlo a co pak s tím... ve šroubárně... :-)

Překvapilo mě, když jsem se dočetl, že durianem nepohrdnou dokonce ani tygři. Jen je trochu podezírám, že si ovoce dávají jako předkrm, když jdou lovit svůj hlavní chod, protože pak jim stačí na kořist dýchnout a hned se jim - omámená - lépe chytá :-).

33 Axina Axina | Web | 22. června 2017 v 21:29 | Reagovat
34 MIloš MIloš | Web | 25. června 2017 v 12:50 | Reagovat

[15]:Nestačil jsem se nad tím vůbec zamyslet a vhodil jsem ho do prvního odpadkového koše.
Zpětně ale trochu lituji, že jsem se ochudil o další zážitky :).

35 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. června 2017 v 19:36 | Reagovat

Bojím se, že by se zážitky s pokračujícím čase ještě zintenzivnily :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama