Úžasné nádraží v Kjótu (Kyoto Railway Station)

1. srpna 2017 v 6:56 | Petr Vápeník |  Japonsko na vlastní oči

V minulém týdnu jsem shodou okolností několikrát nezávisle nakousl své oblíbené téma - cestování po Japonsku: Jednak jsem si vysloužil dobrou večeři, na kterou mně pozval jeden známý, který si ode mne chtěl vyslechnout některé mé zážitky, protože se do Japonska v příštím roce chystá jet. Jednak jsem v článku Po proudu šumného Šumného potoka zavzpomínal na to, kterak jsem před lety poprvé viděl budovu železničního nádraží v japonském Kjótu v seriálu Šumné stopy, kde byl jeden vstup architekta a herce Davida Vávry natočen právě v této mimořádně zajímavé budově. O víkendu jsem navíc dělal trochu pořádek (podotýkám - s velmi malým úspěchem) ve starých fotkách. Tak jsem všech těch spojených věcí využil k tomu, že jsem se rozhodl s notným časovým odstupem připravit další článek z mého japonského fotoarchívu, který využije několika vlastních, většinou na blogu ještě nepoužitých záběrů k malému nakouknutí do zákoutí pozoruhodné moderní stavby.

Mám totiž rád chytře navržené moderní stavby; snad se milovníci klasického Japonska neurazí, když popravdě řeknu, že právě železniční nádraží v Kjótu se stalo jedním z mých největších kjótských zážitků, a to jsem během těch sedmi dnů strávených při svých dvou japonských cestách v tomto krásném městě viděl a zažil opravdu leccos. Dá se tedy říct, že tak trochu malou speciální fotoreportáž kjótskému ndraží dlužím. Fotek jsem našel něco přes stovku, tak jsem jich několik vybral. A i když na fotkách nádraží paradoxně neuvidíme ani jeden vlak, myslím si, že i tak se bude na co dívat.

Vstupní hala nádraží je velmi prostorná, obsahuje jak nádražní pokladny, tak i nejrůznější služby včetně obchodů a restaurací. Vpravo je vidět přístup turnikety k nástupištím, odkud odjíždějí osobní vlaky a méně důležité rychlíky, šinkansen má svou speciální halu, směrem dolů pak pokračují prostory kjótského metra.



Nezdá se vám tohle schodiště lehce předimenzované? Zvlášť když tímto směrem není východ z nádraží a ještě nahoru jedou dva eskalátory. Pěšky jde nahoru či dolů jen sem tam nějaký ten blázen jako já. O to větší bylo moje překvapení, když jsem jednoho večera zjistil, že hlavní rolí zdánlivého předimenzovaného schodiště je být hledištěm při hudebních produkcích a jiných kulturních představeních. Návštěvníků se tam vejde opravdu nepočítaných.



Konstrukce budovy je opravdu zajímavá, tak se na ni vyjedeme podívat nahoru nad hlavní halu.



Ano, až sem sahá hlediště, o kterém jsem psal před pár řádky. A střešní konstrukce vypadá velesložitě, dokud si neuvědomíte, že vlastně nedokážete přesně rozeznat, která její část je skutečná a co jsou jen různé promyšlené odrazy na zrcadlových stěnách.



Prostor je v Japonsku vzácný; třeba běžné neluxusní hotelové pokoje působí často docela stísněně a vlastně i většina bytů patří spíš k malometrážním. Na kjótském nádraží si ale můžete prostoru užít dosyta. A přestože konstrukce může snad někomu připomínat mřížoví, působila na mne překvapivě lehce a vzdušně.



Budova nabízí neobyčejné výhledy do okolí, například na přilehlou dominantu kjótské televizní věže.



Během svého prvního pobytu jsem bydlel v hotelu hned vedle nádraží, takže jsem si nádraží užil i za večerních či nočních návratů.



Během jednoho takového nočního návratu z toulek po starých kjótských čtvrtích Gion a Pontočó mne přímo před nádražím překvapilo představení plné hudby, barev a šumění dovedně se proměňujících proudů stříkající vody - hle, malá japonská Křižíkova fontána! :-)



Odvážná stropní konstrukce vstupní haly.



Jeden interiérový detail. Kruciš, dá se tohle vlastně ještě považovat za interiér? Starším čtenářům to může připomínat ciferník starého vytáčivého telefonu, mladším, narozeným už do čistě mobilní doby, už to možná nepřipomene nic. Ve skutečnosti je to jedna z mnoha zdejších restaurací.



Je vidět, že japonský architekt Hiroshi Hara použil na své stavbě otevřené v roce 1997 (je to neuvěřitelné, že nádraží už oslavilo dvacáté narozeniny!) spoustu hravých a nápaditých prvků. Jedním z nich jsou i četné nečekaně se odkrývající průhledy mimo nádraží.



I velmi rušné nádraží, kterým procházejí milióny cestujících, nabízí místa, kde je více soukromí a přitom je toto příjemné prostředí vtipně zakomponováno do celkového konceptu.



No a procházku po nádraží zakončíme celkovým pohledem z opačné strany, než na které jsme v tomto fotočlánku začínali. Mimochodem, ukázalo se, že když na Kjóto udeří tajfun, nejen, že postupně přestanou jezdit vlaky včetně proslulých šinkansenů, ale vyšší části nádraží (včetně ochozu, ze kterého jsem fotil celkové pohledy na velkou halu) jsou v tu chvíli uzavřeny a najednou je pak nádraží logicky mnohem sevřenější a zaplněnější (několik fotek včetně dvou z těch dnešních najdete v článku Kyoto uprostřed tajfunu).



Mimochodem, nejvyšší dostupná místa nádraží jsou využita třeba k tomu, abyste se mohli dosyta rozhlédnout po okolí města, které tvoří věnec kopců se všudypřítomnými chrámy, nebo pro přistávání vrtulníků na "nádražním heliportu". Prostě - víceúčelová budova, jak se patří!

Když to tak po sobě čtu, zjišťuji, že jsem vám vůbec nestihl zavést do části, ve které jezdí šinkanseny, ani do obrovských obchodních a restauračních prostor na druhé strany obrovité budovy. Použitelných fotek z těchto míst mám, jak se ukazuje, jen minimum. Asi mi nezbyde nic jiného, než si v příštím roce pro nějaké nové fotky zajet, abyste mi tuhle absenci jako zdejší věrní čtenáři oprávněně nevyčetli :-).

Pozn.: Další četné reportáže z mých dvou cest, během kterých jsem měl příležitost osobně poznávat nádhernou japonskou zem, najdete ve speciální rubrice Japonsko na vlastní oči.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. srpna 2017 v 7:47 | Reagovat

Zrcadlová střecho, zrcadlová střecho, kdo je na světě nejkrásnější?

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 8:01 | Reagovat

[1]: To je taková malá zrcadlová zkouška, jestli se člověk nestal upírem.

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 8:15 | Reagovat

Úžasné nádraží v Kjótu je opravdu úžasné. Promyšlené, moderní, estetické a živé. Nic sterilního, byť je použito oceli velmi velkoryse. Spíš to vypadá jako jakékoli velké nákupní středisko... :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 9:35 | Reagovat

Prostor krásný, lidi jako mravenečci, já bych se tam  asi ztratila. Díky za přiblížení, počkám si na další fotky a budu si připadat jako na výletě. :-)

5 Míra Míra | 1. srpna 2017 v 12:37 | Reagovat

Pěkné a poučné.

6 Jarka Jarka | Web | 1. srpna 2017 v 14:57 | Reagovat

Nejen schodiště působí předimenzovaně, vidím tak celou tu vysokánskou haluznu, ve které bych si připadala úplně ztraceně. Každopádně vstup do města pro ty, kteří do něj přijedou vlakem, je impozantní. :-)

7 beallara beallara | Web | 1. srpna 2017 v 18:41 | Reagovat

Skutečně nádherná reportáž. Nejsem architekt, ale toto na mě zapůsobilo impozantně, čistě a barevně. Není to takové uondané, utahané jako na jiných nádražích. Velice ráda cestuji vlakem, má to kouzlo, ale zrovna ta naše nádraží jsou jako chudí příbuzní z vesnice.
V sobotu jsem prošla několikrát to pražské a bála jsem , abych jednu nechytla.

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 18:58 | Reagovat

Takže Japonci si vypůjčili Křižíka?! Možná tam zní i česká hudba. :-)

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | 1. srpna 2017 v 19:06 | Reagovat

Neznámé pomerujeme známým...Mne to mřížkování pripomnelo Glavak v Praze i když,z jinak je to nebe a dudy a ty s hody jako bych také někde viděl..možná trochubývalý amfiteátr v Plzni na Lochotine... :-)

10 Jan Turon Jan Turon | E-mail | 1. srpna 2017 v 20:58 | Reagovat

Jasné Glavak hlavní nadrazi

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 21:39 | Reagovat

[3]: Přiznávám, že když jsem tam přijížděl podruhé, docela jsem se na to nádraží těšil. To se mi v Praze ještě nestalo :-).

[4]: Je to docela přehledný prostor, všechno je nejen hezké na pohled, ale i praktické. Nedělalo žádný problém se tam vyznat a správně trefit :-).

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 21:58 | Reagovat

[6]: Ta haluzna má na výšku 70 metrů. Dobře se tam dýchá :-).

[7]: Pražské nádraží má taky svoje nečekaně pěkná místa, ale spíš jakoby mimoděk, náhodou, nezamýšleně. V Kjótu je vidět, že je to skutečně velkorysý a promyšlený projekt. A navrch to tam bylo - jak to říct - takové přátelské. Ale i to je projevem povedené architektury. Navíc je tam stále v permanenci dost lidí, kteří pořád něco čistí, šúrují, zametají a leští a to se pak mnohem obtížněji dělá čurbes :-).

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 22:04 | Reagovat

[8]: Křižík? To by asi bylo pro Japonce na výslovnost náročné. To spíš Kurišižiku :-) Ale česká hudba tam zní docela často a nedivil bych se, kdyby u téhle fontány byla taky někde v širší nabídce.

[9]: Tolik lidí jako do lochotínského amfiteátru se tam určitě nevešlo, ale když na nádraží vystupoval jakýsi japonský Michal David, bylo na schodech opravdu narváno.

14 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 22:23 | Reagovat

[13]: Žižku nekouřím (ani jiné cigarety). To je nová značka? ;-)

15 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 8:15 | Reagovat

[11]:Tak to  já se těším na každé nádraží. protože to znamená jedno. Že jsem měla možnost vypadnout do pryč někam, kde mne čeká něco nového. A můžu aspoň na chvíli myslet na něco jiného ...

16 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 8:17 | Reagovat

[11]: Navíc po vyčištění střech se teď třeba takové Hlavní nádraží úplně rozsvítilo a je tam hned úplně jiná atmosféra!

17 Joina Joina | Web | 2. srpna 2017 v 8:56 | Reagovat

Až já pojedu do Japonska, prvně co udělám navštívím tu nejlepší kavárnu v Osaku.
Nádraží dobré, lepší než u nás :)
Ta čtvrtá fotka je moc pěkná :) Ty různé obchůdky uvítám, ikdyž né vždy je navštívím.

18 Miloš Miloš | Web | 2. srpna 2017 v 16:33 | Reagovat

Čistit tu konstrukci asi nebude zrovna jednoduché.
Ale ty křivky! Ty musí nadchnout každého geometra :).

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 20:23 | Reagovat

[14]: Že by si kuřáci v obchodech říkali o "jedny tvrdý žižky?" :-)

[16]: To je pravda. Nádraží teď rozhodně ušetří za osvětlení.

20 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 20:30 | Reagovat

[17]: Myslím, že budeš mít dobrý výběr. O kávu si japonsky říct umím, ale je mi to houby platné, protože ji skoro nepiju :-).

[18]: Vida, žádné čističe jsem tam neviděl viset. No a tvary jsou tam opravdu moc zajímavé.

21 dinosaurss dinosaurss | Web | 2. srpna 2017 v 23:36 | Reagovat

Ooo no panejo! Něco takového ba dokonce tomuto podobné se u nás jen těžko najde. Japonsko je opravdu originální a snad jakoby nadčasové. ???  :D Moc povedený článek.

22 David David | E-mail | Web | 3. srpna 2017 v 1:15 | Reagovat

Úchvatné nádraží, moc jako nádraží nevypadá (na většině záběrů). :-D

23 quick quick | 3. srpna 2017 v 2:50 | Reagovat

Připadala bych si tam jako mraveneček. Počkám si raději na šinkanzen.

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. srpna 2017 v 7:00 | Reagovat

[22]: Ono někdy na japonských nádražích není jednoduché mezi všemi obchody restauracemi a někdy i lunaparkovými atrakcemi najít koleje, po kterých jezdí vlaky, jak kdyby ty nebyly zas až tolik důležité :-).

[21]: Tady je přece jen rozšířená spíš tradice rakousko-uherských nádraží, jen málo stanic má opravdu moderní podobu. Ale zase v Japonsku původní podoba většinou vzala za své za války.

25 Mniška Mniška | E-mail | Web | 3. srpna 2017 v 23:48 | Reagovat

Máš pravdu, hodně mi ten jeden obrázek připomněl můj starý plastový telefon s otočným ciferníkem a s kouzelným sluchátkem :) tož, dneska to spadá do kategorie "retro", to by se mi spolužáci ve škole asi smáli, kdybych to přitáhla na katedru. Pamatuju, jak už tenkrát na základce se mi smáli, když jsem měla "zastarale" vypadající mobilní telefon. Ale měl oranžové podsvícení :)
Jinak z Tvých fotek a popisu mi to nádraží připadá dost útulné. A představila bych si dokonce, že by takhle mohla vypadat i dost dobrá knihovna.

26 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 0:34 | Reagovat

[25]: Oranžové podsvícení je skvělé do mlhy :-). Ano, připadal jsem si na nádraží velmi příjemně. Už se těším, až tam zase jednou, snad, zastaví můj vlak.

27 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. srpna 2017 v 15:30 | Reagovat

Abych se přiznala, tak nejsem žádný milovník architektury, natož té moderní - a takhle z fotek, kdy na člověka nezapůsobí plně ta velikost a uspořádání prostoru, mě tolik nenadchlo ani tohle nádraží. Nejvíc se mi asi líbí ta vtipná barevná socha a průhled ven, ale jinak je to pro mě prostě jenom obrovská moderní geometrická stavba.
PS: To ale vzhledem k tomu, že to je moderní architektura, vlastně vůbec není špatný výsledek. Třeba když jsem jednou byla vevnitř fakulty architektury na ČVUTu, tak to byl docela děs. Vůbec se mi tam nelíbilo a  bylo mi tam vysloveně nepříjemně... holt jsem asi nevhodný adept na studium architektury :-D

28 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. srpna 2017 v 16:36 | Reagovat

Asi bych se tam ztratila. Je to strašidelně obrovské :-)

29 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 18:48 | Reagovat

[27]: Asi pro tebe bude opravdu vhodnější jiný obor :-) Ne v každé moderní budově je člověku příjemně, ale někdy to klapne - a to byl případ kjótského nádraží a mne.

30 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 18:49 | Reagovat

[28]: Bane, je to tam docela přehledné. A ztratit by ses nemohla, protože jsou tam orientační směrovky v japonštině :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama