Jedna úplně obyčejná zeď

9. září 2017 v 19:03 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Jedna obyčejná pražská zeď v ostrém srpnovém slunci. Takových fotek člověk může během jediné procházky Prahou ale i jinými městy nastřílet stovky. Když jsem tuhle úplně obyčejnou zeď fotil, říkal jsem si, že fotky samozřejmě vyhodím, nejsou ničím zvláštní z pohledu výtvarného ani obsahového. A přesto jsem se nakonec odhodlal je aspoň na blogu ukázat.

Ten první obrázek jsem převedl do černobílé podoby, aby barva nerušila to, co mi přijde na fotce důležité: hluboké stinné "zářezy", které mi připomínají postupně se zacelující jizvy. Rány, které jako by se bránily dopadajícímu světlu, trochu se styděly nastavit mu svá skrytá úbočí. Pozůstatky po ranách, které už nebolí, ale připomínají nám, že kdysi bolely. V tom je ostatně, myslím, smysl jizev - upomínat. Ne ve špatném slova smyslu, ale při pohledu na jizvu je dobré si vzpomenout, že to, co nás kdysi bolelo tolik, až jsme se báli, že už nic nebude jako dřív, dnes už nebolí, sice je to trochu vidět, co naděláme, ale stalo se to už naší organickou součástí. Zeď i s jizvami drží, stejně jako pevně drží naše jizvy. Jsme to už my a nikdo cizí.
Jizvy (2017) - zeď u objektu Palladia, Praha



Tatáž zeď, tentokrát bez stinných zářezů. Mozaika z kamenů. Usměrněný proud, ze kterého se vychyluje na pohled zcela jiná cesta, cesta solitérní, cesta rebelující, pokračující mimo záběr kdovíkam. A přesto - zkusme si představit, že máme křídla a dokážeme se vznést vzhůru, abychom viděli celek kamenného obrazce. Ano, tušíme správně - i ta rebelující cesta se drží ve stejné ploše kamenné zdi, kterou nedokáže opustit. I tahle cesta dospěje jednou až ke kraji zdi, podobně jako všechny jiné, standardní, normalizované. Přesto ani tohle pomyšlení lidi, kteří si takové cesty razí, nepřesvědčí, aby šli "s proudem", rychleji, poklidněji, skoro bez námahy. Jsem přesvědčený, že je to správně. Vždyť jak jinak by vznikaly ty nádherné obrazce, které mohou úplně všichni ze svých vlastních cest obdivovat, být jimi pobouřeni nebo se nad nimi jen vědoucně usmívat.
Cesty historie (2017) - zeď u objektu Palladia, Praha



Dvě úplně obyčejné fotky úplně obyčejné zdi. Přesto se mi líbí, jaké příběhy dokážou v lidské fantazii vyvolat. Tak ještě než je vyhodím, zkouším dát té fantazii křídla a popustit jí uzdu, protože i naše představivost potřebuje čas od času provětrat, zvlášť když je dnes možná poslední poctivě letní den. Na podzim už to budou jiné zdi, jiné světlo a jiné představy.

Přeju vám všem, milí návštěvníci, krásný konec léta a ať vaše cesty vedou jen tudy, kudy si vy sami nejvíc přejete.


Pozn.: Dnes se můžeme podívat opět na jednu exkurzi do blogového pravěku. Právě před pěti lety jsem publikoval jeden drobný text na tehdejší téma týdne (tyhle tématické články jsem postupně úplně přestal psát). Není to nic moc, obyčejné zamyšlení nad tím, co děti mohou vidět na dospělosti skvělého a co šíleného. No, řekl bych, že k dnešnímu článku o jedné obyčejné zdi se to docela hodí, co myslíte? O dospělém šílenství a šílené dospělosti

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 9. září 2017 v 19:15 | Reagovat

Ta první mne zaujala hodně .... :-)

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 9. září 2017 v 19:40 | Reagovat

Hluboké zářezy...
Kolik jich je, spočíst se těžko dají…
Stopy po nich blednou pomalu,
vrásky na oplátku čile přibývají…

3 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 9. září 2017 v 20:05 | Reagovat

Pěkné hned ten první obrázek je nezvyklý...Četl jsem něco o Zdi nářků a od té doby si všímam více zdi. Ty kamenné se škvírami působí mnohdy tajemně...jen tam vložit svitek s přáním ... ;-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. září 2017 v 21:09 | Reagovat

Já zase obdivuji tu druhou. Mám ráda vše uspořádané, pevně držící. Ta první vzbuzuje fantazii, možná i smutné vtpomínky, druhá uklidňuje. Tak aspoň to vidím. :-)  :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. září 2017 v 21:09 | Reagovat

Pardon, vzpomínky

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. září 2017 v 21:22 | Reagovat

Pojivo, to je oč tu kráčí.
Ta vazba ve zdi.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. září 2017 v 22:01 | Reagovat

[1]: To jsem rád.

[2]: Nějaká ta vráska nic neznamená. Nejradši mám ovšem ty, co jsou od úsměvu.

8 Čerf Čerf | E-mail | 9. září 2017 v 22:06 | Reagovat

[3]: Sem by se vešlo svitků! Na moje přání by to určitě stačilo bohatě. Vlastně by na to hlavní stačil jen jeden malý otvůrek, jako pro včelu samotářku :-).

[4]: Jestli uklidňuje, je to fajn.

9 Čerf Čerf | E-mail | 9. září 2017 v 22:07 | Reagovat

[6]: A co pak teprve, když se ta vazba na někoho uvalí...

10 Axina Axina | Web | 9. září 2017 v 22:23 | Reagovat

Tak jsem si s chutí přečetla článek "O dospělém šílenství a šílené dospělosti".
Obrat "zaklidované šílenství" mne rozesmál. Ukládám do paměti. Ten se bude ještě hodit. Připomíná mi to trochu Jirotkova Saturnina, kde je úvaha o tom, kdy vlastně byly ty staré dobré zlaté časy :-)

11 King Rukola King Rukola | Web | 10. září 2017 v 10:14 | Reagovat

ked stavam "zed", tak tam do nejakej tej skary vzdy strcim odkaz. ci to niekto niekedy najde sa uz asi nikddy nedoziem...

12 Joina Joina | Web | 10. září 2017 v 14:23 | Reagovat

Zaaujalo mě to povídání ke stěnám. Nicméně i ty fotky stěn mají něco do sebe.

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. září 2017 v 19:10 | Reagovat

[10]: Když jsem viděl název toho starého článku, vůbec jsem si nevybavil, o čem vlastně je. Až když jsem začal číst, polehoučku se mi začal vybavovat :-).

[11]: Zeď už jsem velmi dlouho nestavěl, ale vzkazů mám stále dostatek :-).

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. září 2017 v 19:12 | Reagovat

[12]: Dnes jsem zrovna shodou okolností šel okolo, ale spěchal jsem s foťákem na Újezd, než začne pršet.

15 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 12. září 2017 v 10:05 | Reagovat

Krásné a krásně filosofické. Škoda, že Paladium je taková obludnost, která dovede zastínit nejednu nevšední zeď.
PS: Asi se začnu při pochůzkách Prahou víc rozhlížet, jestli tě náhodou někde neuvidím fotit :-)

16 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. září 2017 v 20:12 | Reagovat

Dvě naprosto úžasné fotografie doplněné stejně úžasnými texty!

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. září 2017 v 20:29 | Reagovat

[15]: Vždycky, když se ocitnu v Palladiu, vzpomenu si na to, jak jsem ve zdejších kasárnách vyzvedával jednoho internovaného "spolubojovníka" z vojny, který byl zadržen na blízkém hlavním nádraží kvůli své opilosti. Jen už si nepamatuji, jestli byl tenkrát zavřený v sektoru módních košil nebo v elektru :-).

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. září 2017 v 20:30 | Reagovat

[16]: Díky, ona je to spíš ukázka, co může celkem obyčejná fotka spustit za asociace.

19 Miloš Miloš | Web | 18. září 2017 v 20:06 | Reagovat

Stará dobrý ruční práce. Dnes by se s tím nikdo tolik nehrál, máme tvárnice nebo panel :).

20 Miloš Miloš | Web | 18. září 2017 v 20:06 | Reagovat

[19]: ... dobrá ...

21 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. září 2017 v 20:38 | Reagovat

Ta první fotka je plná bolesti a utrpení.
Ta druhá je plná naděje...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama